České země za Marie Terezie a Josefa II. uč. 50 – 53 Mapy: Kartografie Praha: Novověk I., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 35 - 36
1711 císařem Karel VI. (předchůdce Josef I. bez potomků) Karel VI. dlouho bez potomků, potom pouze dcery (syn zemřel brzy po narození) 1713 - pragmatická sankce – nařízení o následnictví – trůn dědičný i v ženské linii, monarchie nedělitelná (nesměla se rozpadnout na jednotlivé země) dosáhl uznání pragmatické sankce v Evropě
Marie Terezie 1740 - 1780 arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou (1741–1780) a českou (1743–1780). jediná vládnoucí žena na českém trůně http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Terezie
1740 nastoupila na trůn po smrti otce Karla VI. ve věku 23 let energická a schopná panovnice složité počátky vlády – sousední státy odmítly pragmatickou sankci a pokusily se o rozdělení Habsburské říše http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Terezie
Marie Terezie s rodinou http://cs. wikipedia
Kostel kapucínů, pod nímž se nalézá císařská hrobka
Sochařský náhrobek Marie Terezie a Františka I Sochařský náhrobek Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského v Kaisergruft ve Vídni http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Terezie
Dvojitý barokní sarkofág Marie Terezie a Františka Lotrinského
Války o dědictví rakouské Kdy? Hlavní útočníci – co chtěli? Čím se stal Karel Albrecht? Proč Marie Terezie navždy nedůvěřovala Čechům? Výsledek války s Bavorskem, rok 1743? Kdo císařem 1745, proč? Výsledek války se Slezskem?
Války o dědictví rakouské 1740 – 48 hlavní útočníci: bavorský kurfiřt Karel Albrecht – chtěl české království pruský Fridrich II. – chtěl Slezsko Karel Albrecht se stal císařem Bavoři obsadili Prahu, kurfiřt Karel Albrecht se prohlásil českým králem 1741 byl vítán - navždy nedůvěra Marie Terezie k Čechám naopak důvěra k uherským stavům, které ji podpořily po porážce Bavorů 1743 korunovace českou královnou, nikdy potom už Prahu nenavštívila
ztráta Slezska ve válce s Fridrichem 1745 Karel Albrecht umírá, císařem se stal manžel Marie Terezie – František Štěpán Lotrinský ztráta Slezska ve válce s Fridrichem ve válkách o rakouské dědictví se proti Marii Terezii přidala i Francie, podpořila ji VB http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Friedrich_Zweite_Feldherr.jpg
Sedmiletá válka ( v Evropě) Kdo ji vyvolal a jak? Spojenci Marie Terezie? Zvrat v roce 1762 – proč? Výsledek války ?
Sedmiletá válka 1756 – 63 (v Evropě) Fridrich II. vpadl do Čech spojenci Marie Terezie – Rusko (carevna Alžběta), Francie (Ludvík XV.) Fridrich bez spojenců - obklíčen i Berlín 1762 změna – na ruský trůn Petr III. (manžel budoucí Kateřiny II. Veliké) – obdivovatel Fridricha – ukončil podporu Marie Terezie Slezsko zůstalo pruské bojovalo se i v zámoří – Francie ztráta kolonií ve prospěch VB
Reformy Marie Terezie Marie Terezie obklopena schopnými rádci Proč prováděla reformy? Vypiš všechny hlavní reformy – rozčleň podle učebnice.
Reformy Marie Terezie Marie Terezie obklopena schopnými rádci (moravský šlechtic František Antonín Kounic, slezský šlechtic Friedrich Haugwitz) snaha o zlepšení podmínek života poddaných
Reformy správní (reformy úřadů) centralizace – Vídeň státní úředníci podřízeni panovnici germanizace = poněmčování nový tereziánský katastr – vyměření půdy pro spravedlivý výpočet daní (kontribuce) daně i pro šlechtu – platila poloviční daň 1775 selské bouře – robotní patent - omezení roboty („dopadli jako sedláci u Chlumce“) monopol státu na prodej soli, tabáku, loterie vydání prvních papírových peněz – bankocetlí přesto se nedařilo naplnit státní pokladnu – velké výdaje na války
první úřední sčítání lidu a domů (konskripce) – vojenské (odvedenci) a daňové účely domy popisná čísla, jména ulic, povinná příjmení zrušení vnitřních cel sjednocení měr a vah budování silnic velký hladomor 1770 – zemřela 1/10 obyvatel v českých zemích poté počet obyvatel rychle stoupal nové plodiny - brambory – zabraňovaly hladomorům vysazování stromořadí podél cest – ovocné stromy
Reformy soudní Reformy školské jednotný trestní zákoník a jednací soudní řád zrušení útrpného práva, trestů mrzačením odvolací soudy pro poddané (šlechta ztratila neomezenou moc nad poddanými, předepsaný postup soudů a výše trestů) Reformy školské 1774 povinná šestiletá školní docházka (trivium) v mateřském jazyce školy hlavní – u všech far gymnázia – výuka v němčině univerzity – v latině
Co je to pragmatická sankce, jaká jsou její dvě nejdůležitější ustanovení, kdo a proč ji vydal? Čeho chtěl válkou s Marií Terezií dosáhnout Karel Albrecht (kdo to byl), podařilo se mu to? Čeho chtěl válkami s Marií Terezií dosáhnout Fridrich II. (kdo to byl), podařilo se mu to? V sedmileté válce získala Marie Terezie nové spojence. Kdo to byl a proti komu s Marií Terezií vedli válku. Jak tato válka v Evropě skončila? Uveď reformy správní. Uveď reformy soudní. Uveď reformy školské.
Reformy císaře Josefa II. 1780 - 1790 Je jedním z nejdůležitějších panovnických představitelů evropského osvícenství, prosadil řadu osvícenských reforem. V českých zemích se těšil obzvláštní oblibě, např. častý výskyt jména Josef je odrazem jeho obliby mezi lidem, jehož postavení podstatně zlepšil. http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_II.
nejstarší syn Marie Terezie – po smrti otce Františka Lotrinského 1765 se stal římským císařem a spoluvládcem matky Osvícenec tělem i duší – svoje poslání spatřoval v reformě státu Žil velmi střídmým životem – majetek zděděný po otci použil na snížení státního dluhu s reformami mohl začít až po smrti matky 1780 říjen 1781 – toleranční patent – povolil některá nekatolická náboženství, katolictví nadále hlavním náboženstvím – 98%obyvatel
katolická církev měla být užitečná a podřízená státu – nechal zrušit 750 klášterů zachoval jen ty, které se věnovaly prospěšné činnosti zřizoval nové fary a biskupství – z peněz získaných z majetku rušených klášterů faráři vedli matriky – záznamy o narození, úmrtí, sňatcích a vyhlašovali ve své farnosti císařova nařízení Proti Josefovým reformám marně bojoval i papež zrovnoprávnil židovské obyvatelstvo – mohli se věnovat libovolnému zaměstnání, volně se pohybovat, nemuseli nosit označení na oděvu (žluté kolečko) 1781 – zrušení nevolnictví (člověčenství) – každý poddaný osobně svobodným člověkem
Jeden ze zrušených klášterů - benediktinský klášter ve Sv Jeden ze zrušených klášterů - benediktinský klášter ve Sv. Janu byl roku 1785 zrušen v rámci Josefinských reforem. Přestavba areálu byla dokončena architektem té doby K.I. Dientzehoferem, který postavil kolem roku 1730 novou prelaturu.
Josef II. chystal další reformy – zrušení roboty a naturálních dávek – k tomu již nedošlo zrušení nevolnictví umožnilo volný pohyb poddaných a umožnilo jejich hospodářský a společenský vzestup zmírnil cenzuru – aby umožnil šíření osvícenských myšlenek roste význam státní policie, která sledovala nálady obyvatelstva reformy vyvolaly nespokojenost mezi šlechtou, církví ale i mezi poddanými, kteří se báli novot některé reformy již nemocný císař na sklonku života musel odvolat např. josefinský katastr – daně všem rovným dílem, konec výhod pro šlechtu
Josef II. chystal další reformy – zrušení roboty a naturálních dávek – k tomu již nedošlo zrušení nevolnictví umožnilo volný pohyb poddaných a umožnilo jejich hospodářský a společenský vzestup zmírnil cenzuru – aby umožnil šíření osvícenských myšlenek roste význam státní policie, která sledovala nálady obyvatelstva reformy vyvolaly nespokojenost mezi šlechtou, církví ale i mezi poddanými, kteří se báli novot některé reformy již nemocný císař na sklonku života musel odvolat např. josefinský katastr – daně všem rovným dílem, konec výhod pro šlechtu
Leopold II. 1780 – 1782
mladší bratr Josefa II., osvícenec celkem 9. dítě, jako syn druhý v pořadí do smrti Josefa II. velmi úspěšně vládl v Toskánsku, zaváděl reformy opatrně, promyšleně a postupně panoval pouze necelé 2 roky