Velká francouzská revoluce

Před revolucí 18. století – Francie nejmocnější a nejlidnatější země v Evropě. Obyvatelé rozděleni do tří stavů: stav - duchovenstvo (privilegované vrstvy) 2. stav - šlechta 3. stav - měšťané a venkované (živí ostatní)

Hospodářská situace Zemědělství Řemeslná výroba Obchod Pronájem půdy velice drahý – nelze investovat do rozvoje zemědělství Ceny potravin se neustále zvyšují Řemeslná výroba Pomalý rozvoj, menší řemeslníci brání rozvoji – nemohou konkurovat šlechtě Obchod Vnitřní cla vedou k vysokým cenám za zboží Klesá poptávka

Vláda Ludvíka XVI. Ludvík XVI. - za jeho vlády stoupají státní dluhy. Královský dvůr se topí v přepychu. Nevole je především proti jeho manželce Marii Antionettě, která utrácí peníze. Květen 1789 král svolal generální stavy, aby dosáhl vypsání nových daní.

Vítězství třetího stavu Zástupci všech stavů požadovali, aby král změnil způsob vlády. Král odmítl. Zástupci třetího stavu se prohlásili za Národní shromáždění cíl – vypracovat novou ústavu (chtěli omezit královu moc) a odhlasovat změnu daňového systému. 14.7.1789 povstal pařížský lid. Dobyl Bastilu jako symbol aktuálního režimu a zřídil národní gardy. Král souhlasil s vypracováním ústavy.

Deklarace práv člověka a občana Vydaná v srpnu 1789 Rovnost před zákonem Náboženská svoboda Svoboda projevu Podíl občanů na řízení společnosti (volby) Svoboda podnikání Nedotknutelnost soukromého majetku

Další změny Zrušena privilegia Všichni platí daně Zrušeno poddanství Padl absolutismus Král byl donucen i se svou rodinou přesídlit do Paříže. Likvidovaly se všechny symboly minulé doby (oblečení, paruky). Zavedlo se oslovení „Občan“.

Situace dál Ústavodárné shromáždění v názoru nejednotné – umírnění sedají vpravo, radikálnější vlevo (toto rozdělení politických stran platí dodnes) Formují se různé diskusní kluby – nejradikálnější jsou jakobíni Ekonomická situace stále špatná (mnoho podnikatelů v emigraci, staré daně a dávky se nevybírají, nové ještě nejsou zavedeny) – hladové bouře Vyvlastněn církevní majetek Nová ústava – moc rozdělena na výkonnou (král) a zákonodárnou (shromáždění)

Válka proti Francii Situací ve Francii znepokojeny okolní země Francie vyhlásila válku Rakousku, na straně Rakouska Prusko Armáda v žalostném stavu (chybí vedení – emigrace šlechty), upadá disciplína, špatné zásobování Dobrovolníci z celé země Do pochodu si zpívají novou bojovou píseň – Marseillasu – francouzská hymna Francie se ubránila, ale za viníka označen král Srpen 1792 – král sesazen, uvězněn, Francie republikou

Slova francouzské hymny Vzhůru, děti vlasti, den slávy nadešel! Proti nám tyranie zvedá svůj krvavý prapor! zvedá svůj krvavý prapor! Slyšíte v našem kraji řev divokých vojáků? Přicházejí vraždit naše děti, naše ženy v naší náruči! Ref.: Do zbraně, občané! Šikujte se pod prapory! Vzhůru! Vzhůru! Nechť krev nečistá napojí brázdy našich polí!

Období republiky Stále ve válce – bída, hlad, nespokojenost, nepokoje… Soudní proces s králem – r. 1793 popraven Válku vyhlašuje i VB, Španělsko, německé i italské státy… prakticky celá Evropa Ve Francii protirevoluční povstání - k moci se dostávají radikální jakobíni (vůdce Maxmilián Robespierre)

Jakobínská hrůzovláda Diktatura Popravy protivníků Moc soustředěna do Výboru pro veřejné blaho Výbor rozhoduje o vnitřní i zahr. politice Dekret o podezřelých – tím mohl být kdekdo (lidé se navzájem udávali), zvláštní soud, který soudí podezřelé Teror vrcholí v červnu 1794 – zrušeno právo na obhajobu Mezitím válečné úspěchy Nový odpor ze strany lidu – vůči tomuto způsobu vládnutí – povstání – Robespierre zatčen a gilotinován

Direktorium a konzulát Po pádu jakobínů se stále životní podmínky ve Francii nelepší – potravin málo a jsou drahé 1795 – nová ústava Výkonná moc – pětičlenné direktorium Zákonodárná moc – shromáždění (rada pětiset a rada starších) Uvolnění a oživení ekonomiky Ne všichni teď spokojeni s republikou, řada lidí touží po monarchii Obavy z toho, že se moci ujmou zase jakobíni nebo monarchisté Je třeba „vláda pevné ruky“ – opora v armádě, v čele oblíbený generál Napoleon Bonaparte 1799 – státní převrat – direktorium zrušeno, v čele tři konzulové Faktická moc ale jen v rukou Napoleona

Časové úseky revoluce 1. fáze (1789 – 1792) 2. fáze (1793 – 1794) Národní shromáždění Deklarace práv člověka a občana Zákonodárné shromáždění (přejmenované Národní shromáždění) 2. fáze (1793 – 1794) Období republiky Jakobínská diktatura – hrůzovláda 3. fáze (1794 – 1799) Direktorium a konzulát Konec souvisí s převratem Napoleona Bonaparta

Význam revoluce Politické a ekonomické sjednocení země Konec absolutismu, stavovské uspořádání společnosti Rozvoj ekonomiky, cesta k průmyslové revoluci Uzákoněna občanská práva Vytvořena moderní armáda Vzor pro pokrokové síly v dalších zemích Evropy

Pojmy Deklarace – slavnostní prohlášení Privilegium – zvláštní právo Republika – věc veřejná Revoluce – náhlá a často násilná změna politického režimu Emigrace - vystěhování do ciziny Diktatura – neomezená vláda nebo moc jednotlivce (skupiny) Direktorium – vládní výbor Konzul – nejvyšší státní úředník (ve starověkém Římě a ve Francii)

Pamatuj: Co vedlo k tomu, že byla Francie tak zadlužená? Jak se mělo hlasovat v generálních stavech? O čem chtěl král se stavy jednat? Jaké měli představy zástupci třetího stavu? Jak vzniklo Národní shromáždění a jak se z něj vyvinulo Ústavodárné shromáždění? Co je pokládáno za počátek VFR? Proč docházelo k nepokojům na venkově? Co obsahovala Deklarace práv člověka a občana? Proč došlo k vyvlastnění církevního majetku? Kdy byl popraven král Ludvík XVI.? Proč k tomu došlo? Jakou reakci poprava vyvolala? Co byly v té době největší problémy ve Francii? Jak vypadala situace v době vlády jakobínů? Jak se dostal k moci Napoleon?