VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Mgr. Jitka Moskvová
Situace ve Francii před revolucí byla největší evropskou mocností vládl jí absolutistický král společnost byla rozdělena na tři stavy: první stav tvořilo duchovenstvo (asi 1%) druhý stav tvořila šlechta (asi 2%) první a druhý stav byl privilegované neplatili daně třetí stav tvořili všichni ostatní (dělníci, buržoazie, inteligence, řemeslníci, chudina,…)
Ludvík XVI. (1774 – 1792) za jeho vlády se zhoršuje ekonomická situace státu: zvyšuje se zadluženost (válka v Americe) nákladný způsob života u dvora cechovní monopoly a vnitřní cla důsledky dochází k úpadku absolutismuhroutí se dosavadní opory panovníka (armáda, úřednický aparát, církev)
nastává všeobecná nespokojenost dochází ke snaze o daňovou reformu ministr financí Jacques Necker navrhuje zdanit první a druhý stav problém toto opatření mohou uzákonit jen generální stavy panovník je nesvolal již od roku 1614
na květen 1789 svolal král generální stavy do Versailles vznikl spor o způsob hlasování podle stavů (3 hlasy) nebo podle hlav zúčastněných
17. června 1789 se třetí stav prohlásil za Národní shromáždění o pár dní později se přidal i první a druhý stav 9. července 1789 se z Národního shromáždění stalo Ústavodárné národní shromáždění cíl: přijmout ústavu a ukončit absolutismus král předstíral souhlas a tajně chystal protiúder do okolí Versailles a Paříže se začalo stahovat vojsko
vrcholem pro Pařížany bylo, když byla děla z Bastily namířena do dělnických čtvrtí Bastila = věznice politických vězňů a symbol absolutismu 14. července 1789 Pařížané zaútočili na Bastilu a po čtyřech hodinách ji dobyli
PRVNÍ FÁZE REVOLUCE (1789 – 1791) král odvolal vojska a přijal trikolóru za symbol revoluce za královské úředníky převzaly moc vzniklé komuny = obecní rady na venkově vypukla selská válka proti feudálům docházelo k vypalování jejich obydlí a vraždění poddaní odmítali plnit své povinnosti a odvádět daně
vznikaly Národní gardy ozbrojení dobrovolníci připraveni prosadit ústavu vůdcem byl Markýz de La Fayette (hrdina Americké revoluce) docházelo k emigraci šlechty v srpnu 1789 Národní shromáždění zrušilo feudalismus zrušena daňová privilegia rovnost před zákonem zrušena robota za výkup zrušena odúmrť,…
26. srpna 1789 byla přijata Deklarace práv člověka a občana (vzor: Montesquie, Rousseau, americká ústava) zaručovala svobodu, rovnost před zákonem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví prosazovala zásadu, že lid má nárok na odpor proti vládě král musel podepsat deklaraci a přesídlit do Paříže
docházelo k problémům se zásobováním Paříže ty vyústily v pochod pařížských žen do Versailles v letech 1789 - 1791 Národní shromáždění přijímá různé zákony přetrvávaly ekonomické problémy a náboženské spory v červnu 1791 se Ludvík XVI. pokusil o útěk byl však poznán a vrácen do Paříže radikálové chtějí krále sesadit, umírnění se chtějí dohodnout na kompromisu
v září 1791 byla přijata ústava Francie se stala konstituční monarchií politická moc byla rozdělena na výkonnou král, zákonodárnou Národní shromáždění a soudní volení soudci Ludvík XVI. musel přísahat věrnost ústavě na politické scéně se objevilo několik politických klubů: Jakobíni Cordeliéři Girondisté
JAKOBÍNI vůdcem Maxmilián Robespierre název podle kostela sv. Jakuba, ve kterém se společně scházeli radikální inteligence a střední buržoazie CORDELIÉŘI vůdci byli Jean Paul Marat a Georges Danton vydávali noviny nazvané Přítel lidu zastánci konstituce
GIRONDINI přívrženci republiky liberální buržoazie, obchodníci, finančníci a průmyslníci politické kluby spolu soupeřily o moc v Národním shromáždění mezitím v emigraci byla za podpory Rakouska a Pruska přijata Pilnická deklarace cílem emigrace je obnovit ve Francii monarchii, a to i vojenskou silou
DRUHÁ FÁZE REVOLUCE (1792 – 1793) na jaře roku 1792 Francie vyhlásila Rakousku válku vzniká první protifrancouzská koalice Rakousko, Anglie a Španělsko v srpnu 1792 v Paříži vypuklo povstání v jehož čele byl Georges Danton král byl sesazen a zajat konec monarchie moc převzala komuna = revoluční výbor byly vyhlášeny volby do Národního konventu
postup interventů byl 21. září 1792 zastaven u Valmy velkou roli zde sehrála Marseillaisa [Marsejéza], „píseň od Rýna“, kterou vymyslel voják v porýnských oddílech (Rouget de Lisle) v čele republiky stáli Girondisté byli neschopní řešit vnitřní problémy a ve Vendée vypukly protirevoluční vzpoury Girondisté začali řešit problémy revolučním terorem na počátku roku 1793 se rozhořel spor mezi Girondisty a Jakobíny
král byl odsouzen k trestu smrti a 21. ledna 1793 byl sťat gilotinou koncem roku byla popravena i královna Marie Antoinetta
TŘETÍ FÁZE REVOLUCE (1793 – 1794) v červnu 1793 byli povstáním Girondisté svrženi zatčeno a popraveno 29 představitelů období jejich vlády se říká Jakobínská diktatura: zavádějí výbory a komise: Výbor pro veřejné blaho Výbor veřejné bezpečnosti Robespierre udržoval ovzduší strachu
zavedli reformy: zrušena feudální práva a povinnosti bez náhrady zavedena všeobecná maxima cen zboží denní potřeby (potraviny) zavedena i všeobecná maxima mezd Jakobíni podali také návrh na novou ústavu nebyla realizována došlo k pokusu o odstranění křesťanství byla vyhlášena všeobecná branná povinnost
na červenec 1794 chystal Robespierre další vlnu poprav odpůrci v Konventu odhlasovali jeho zatčení a popravu gilotinou následně byl zrušen jakobínský klub a vše, co Jakobíni zavedli
VLÁDA DIREKTORIA (1794 – 1799) k moci se dostala buržoazie, která zbohatla za revoluce (Bahno, Girondisté). roku 1795 byla přijata ústava volební právo bylo závislé na výši majetku výkonná moc přešla do rukou pětičlenného direktoria zákonodárnou moc tvořila Rada pětiset a Rada starších tvořily KONVENT direktorium nemělo oporu v lidu moc se udržovala pouze pomocí armády a policie
Zahraniční politika v období direktoria vojska vítězila, což vládě dodávalo prestiž vrchním velitelem armády se roku 1796 stal Napoleon Bonaparte Francie anektovala budoucí Belgii, ovládla břeh Rýna a začala válčit proti Itálii vznikly tzv. dceřinné republiky roku 1797 byla v Campo Formiu podepsána mírová smlouva mezi Itálií a Francií
posledním protivníkem Francie zůstala Anglie Napoleon podnikl tažení do Egypta a Sýrie nejprve zvítězil v bitvě „pod pyramidami“ pak začaly problémy (podnebí, nemoci,…) Napoleon přivezl do Egypta také vědeckou expedici objevena ROSETTSKÁ DESKA Francouzi byli poraženi v bitvě u Akry a námořní bitvě u Abukíru admirál Nelson 9. listopadu 1799 provedl generál Bonaparte v Paříži za pomoci armády státní převrat