Kyselý déšť
Co je to? Zvýšená kyselost Přirozené pH bývá kolem 5,6-6, kyselé srážky mohou mít hodnoty pH 3-4 Toto přirozené okyselení způsobuje oxid uhličitý, který tvoří s vodou slabou kyselinu uhličitou. Je způsoben oxidy síry pocházejícími ze sopečné činnosti a spalování fosilních paliv (průmyslové znečištění), nebo také oxidy dusíku pocházejícími například z automobilů. Jakmile se rozptýlí do atmosféry, začnou reagovat s vodou za tvorby sirných a dusíkatých kyselin, které padají na zem ve formě deště.
Jak vzniká? Do ovzduší se dostávají nečistoty a různé kapalné a plynné látky, především oxid siřičitý, sloučeniny různých těžkých kovů, různé uhlovodíky aj. Látky, které se dostávají do ovzduší – EMISE, reagují s dalšími látkami ovzduší a mění své složení a vlastnosti. Působí pak jako IMISE na organismy a na neživé prostředí přímo, nebo například ve formě srážek. Zvyšují kyselost půd a vod, způsobují odumírání, až hynutí lesů, působí nepříznivě na lidské zdraví, jsou příčinou rychlé koroze různých materiálů.
Jak vzniká- vysvětlení emise
Vliv I když jsou srážky zásadně slabě kyselé, extrémní stupeň kyselosti už mnoho vodních organismů nesnáší a umírá. Ve městě ničí kyselý déšť budovy a sochy. Ohrožuje lesy, vodní organismy, půdu a půdní organismy, ale také některé lidské výtvory reaguje s vápníkem. Více než polovina lesních porostů v České republice, Německu, Polsku a Velké Británii je silně poškozena imisemi nebo je už mrtva.
Větvička po kyselém dešti Normální větvička
Lze snížit dopad na životní prostředí? Ano, odsířením elektráren, snížením spotřeby fosilních paliv. Na území ČR došlo především v 90. letech 20. století k výraznému snížení emisí síry z tepelných elektráren v důsledku odsíření. Díky tomu došlo k citelnému zlepšení kvality ovzduší a také situace v oblasti kyselých dešťů. Jde o jeden z dobrých příkladů možnosti zlepšení kvality životního prostředí. Mimořádně čistá moře svědčí o tom, že jsou bez života.
Co mohu udělat já? Zajímavosti: Můžu omezit spotřebu energií, využívat šetrnější způsoby dopravy (chůze, kolo, veřejná doprava). Zajímavosti: Na mnoha místech naší Země je déšť kyselejší než šťáva z citronu. Pro srovnání: hodnota pH octa je 3,0 a pH citronové šťávy je 2,2.
Základní údaje - měření Místo měření: Základní škola Vítkov, Opavská 22, 749 01 Vítkov Období měření: Únor a březen 2012 Měřené hodnoty: množství srážek pH srážek znečištění (prachové částice) druh srážek směr větru Srážkoměr jsme zhotovili z plastikové láhve. Množství spadlých srážek jsme zjišťovali přelitím do odměrného válce. Množství srážek udává výška vodního sloupce v mm. K převodu srážek na z ml na mm nám posloužil vzorec: srážky v mm = 1000/π * r2 * srážky v ml
Mapa polohy naší školy
Cíl měření Cíl pozorování a měření – zjistit zda: Ovlivní teplota vzduchu pH srážek během února a března v areálu naší školy? Ovlivní směr větru pH srážek a podíl prachových částic během února a března v areálu naší školy?
Výsledky měření-Grafy
Výsledky měření-Grafy
Výsledky měření-Grafy
Výsledky měření-Grafy
Výsledky měření-Grafy
Fotky z měření