AT konference 2013 Jezerka, Seč,

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Znalostní zázemí organizace
Advertisements

Podpora personálních procesů v HR Vema Jaroslav Šmarda
Dita Pelantová Šárka Lukešová 3.VSRR
Sedm základních nástrojů managementu jakosti
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)
Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem
Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.,. Vznik zákona •Na tento zákon jsme všichni čekali víc jak 10 let •Přináší veliké změny do sociální práce.
M A N A G E M E N T 3 Akad. rok 2009/2010, Letní semestr
Přednáška č. 3 Normalizace dat, Datová a funkční analýza
Management Ing. Jan Pivoňka.
Vstup absolventů středních škol na trh práce
Zvládání rizik vyplývajících z pracovního stresu ve společnosti EDUCACONSULT M&J Consulting Pardubice, Česká republika
Vymezení a pojetí sociální práce
Motivace 1.úvodní pojmy 2. pracovní motivace 3. stimulace
V e d e n í l i d í.
1 Týmová práce TYMP 2/ C3 Manažer a leader. Klíčové kompetence. Pavla Kotyzová UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ, FAKULTA MULTIMEDIÁLNÍCH KOMUNIKACÍ, ÚSTAV.
Projekt „Dokážu to“ a Cena Kiron
Regulační diagram je to základní grafický nástroj statistické regulace procesu, který umožňuje posoudit statistickou zvládnutost procesu statisticky zvládnutý.
Ambulance dětské a dorostové adiktologie
Předmět psychologie Předmět psychologie práce a organizace.
Testování osob mladších 18 let – právní a kriminologický pohled
Kvalitativní výzkum.
Sociální kontrola Filip Keresteš.
ANALÝZA POTŘEB, MOTIVACE A FIREMNÍ PÉČE O ZAMĚSTNANCE VE VYBRANÝCH NZDM PARDUBICKÉHO KRAJE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Bc. Kejzlarová Šárka, DiS. Sběr dat:
Adéla Masopustová Alena Seifrtová Lukáš Hůla
Metodika stanovení národních priorit orientovaného výzkumu Karel Klusáček
PROJEKT EZK ROKY 2001 AŽ 2011 PILOTNÍ PROJEKTY
Funkční geriatrické vyšetření a testy
1 Možnosti financování vzdělávacích programů pro zaměstnance v rámci OP LZZ Prezentující Ing. Lenka Piruchová.
 CONEO STRUKTURA PREZENTACE 1.Vymezení pojmu analýza tréninkových potřeb, přístup CONEO 1.Úrovně a metody ATP 2.Rozhraní zadavatel -dodavatel, vztahy.
Didaktické prostředky
Outsourcing jako strategický nástroj řízení nejen v komerční sféře
Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice
LIDSKÉ ZDROJE A KVALITA Národní konference kvality ve veřejné správě Simeona Zikmundová Brno
Auditorské postupy Činnosti před uzavřením smlouvy
1 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova : Evropa investuje do venkovských oblastí „ Kdo za to může – kompletní vzdělávání pro přípravu a realizací.
Podnikatelský institut PYRAMIDA s.r.o.
Sociální skupina Sociální skupina je specifickým sociálním útvarem, vytvářený různým počtem jedinců a vždy určitým způsobem tak, že jedinci k sobě patří.
1 Komplikace endoskopických vyšetření a jejich právní dopad po vstupu do EU Doseděl J., NMSKB Mach J., ČLK.
KOMPETENČNÍ MODEL DŮLEŽITÝ PRVEK ŘÍZENÍ LIDÍ
Oprogram Vkonkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky veterinárních studijních programů v oblasti bezpečnosti.
PhDr.Hana Pazlarová, ph.d.
Luděk Novák dubna 2006 Proč a jak řídit informační rizika ve veřejné správě.
Projekt EPP-ED Riziko při poskytování zdravotní péče – politika WHO
Hodnocení škol a ředitelů zřizovatelem – Zlínským krajem
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí KOORDINACE SLUŽEB V PÉČI O KLIENTA V RT.
Lokální počítačové sítě Novell Netware Ing. Zdeněk Votruba Technická fakulta ČZU Laboratoř výpočetních aplikací.
NÁVYKOVÉ LÁTKY krizový plán
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PRÁVO
Definice a vlastnosti Typy sociálních institucí Hodnoty a normy
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_PODNIKATELSKÁ.
Rozhodovací proces, podpory rozhodovacích procesů
Terapeutické komunity Metody sociální práce ETF/Jabok PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
Rozhodování ve veřejné správě Přednáška M. Horáková.
Výchova ke zdraví v porodní asistenci
1 Budoucnost komunitních služeb v ČR Zuzana Jentschke Stőcklová náměstkyně ministryně pro sociální a rodinnou politiku.
Andrea Brožová Doubková
UČENÍ EVA JEŘÁBKOVÁ.
Přednáška č.1 Školský management Mgr. Jana Kratochvílová.
Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno.
ŽIVELNÍ POHROMY A PROVOZNÍ HAVÁRIE Název opory – Direktivy SEVESO, zákon o prevenci závažných havárií a jejich význam Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
© IHAS 2011 Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR.
Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední.
Kam kráčíš komunito ? Změny terapeutických komunit v měnícím se světě. Bratislava 2008 Dr. Martina Richterová Těmínová.
PhDr.Václava Masáková1 Administrator Psychosociální programy s psychoterapeutickým prvkem pro děti a mládež.
Autorita Schopnost získat si respekt podřízených. Rozlišujeme formální, neformální a odbornou autoritu Autoritativní styl řízení Styl řízení založený.
Deinstitucionalizace: co naznačuje mezinárodní výzkum?
Vytváření pracovních míst – jejich analýza a popis
Didaktické prostředky
Andrea Brožová Doubková
Transkript prezentace:

AT konference 2013 Jezerka, Seč, 2.-6.5. 2013 KONTROLA CHOVÁNÍ V ÚSTAVNÍ A REZIDENČNÍ LÉČBĚ ZÁVISLOSTÍ Vývoj skálovského paradigmatu Doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN Praha SANANIM Praha – Zdravotnické zařízení SANANIM

OBSAH Charakteristiky a přehled behaviorálních terapií (BT) Metody BT založené na skinnerovském přístupu („manipulace s následky“): Token economy Contingency management Bodovací systémy Průzkum bodovacích systémů 2009 Kontrola chování v terapeutických komunitách (TK): Přehled pravidel, norem a zvyků Problém sankční pasti Implikace pro výzkum a praxi

CHARAKTERISTIKY BEHAVIORÁLNÍCH TERAPIÍ Rotgers (1999) Lidské chování je spíše výsledkem procesu učení než výsledkem determinace genetickými faktory. Stejné procesy učení, které vytvářejí problémové chování, mohou být použity k jeho změně. Chování je z větší části určeno působením situačních a environmentálních faktorů. Skryté procesy, jako myšlení a prožívání, lze ovlivňovat prostřednictvím aplikace principů učení. Rozhodující součástí změny chování je projevení nových modelů chování v přirozeném prostředí. Každý klient je jedinečný a musí být hodnocen jako jedinec v daném kontextu. Základním kamenem adekvátní léčby je důkladná behaviorální diagnostika.

PŘEHLED BEHAVIORÁLNÍCH TERAPIÍ Předpodmiňování podnětu: přístupy založené na klasickém podmiňování (pavlovovský princip): Pozitivní přepodmiňování (relaxace, slast, asertivita) Averzivní terapie Manipulace s následky: přístupy založené na operantním podmiňování (skinnerovský princip): Plánování Předvídatelná evaluace (např. testování na přítomnost drog v moči) Pobídkové terapie v širším slova smyslu

POBÍDKOVÉ TERAPIE Obvykle založené jako institucionální kontrola chování Stanovení norem (žádoucí a nežádoucí chování) Stanovení odpovědí (odměny / tresty) Známé typy: Token economy Contingency management (pobídková terapie v užším slova smyslu) Bodovací systémy

TOKEN ECONOMY Použití: v psychiatrických nemocnicích v 50.-60.letech 20.stol. (před 1.farmakolologickou revolucí) Cíl: aktivizace chronických pacientů Prostředky: odměňování žádoucího chování Pobídka – „token“: bod, žeton, poukázka směnitelná za zboží, vstupenky do kina, na fotbal, do bazénu atd., event. za jiné výhody Individualizovaný seznam žádoucího chování Jasná a jednoduchá převoditelnost token/odměna

CONTINGENCY MANAGEMENT (POBÍDKOVÁ TERAPIE V UŽŠÍM SLOVA SMYSLU Použití: v současnosti většinou v ambulantní léčbě závislých jako pomocná metoda v substitučním nebo odvykacím programu Cíl: zvýšení motivace pro udržení v programu aktivizace chronických pacientů Prostředky: odměňování žádoucího chování Pobídka: malá finanční částka, výhoda v programu, postupně přechod na pozitivní sociální odezvu Individualizovaný seznam žádoucího chování Jasný způsob kontroly, např. test moči na drogy Jasná a jednoduchá převoditelnost žádoucí chování /odměna

POBÍDKOVÁ TERAPIE V ČR -„SKÁLOVSKÉ“ BODOVACÍ SYSTÉMY Použití: v ústavní léčbě závislých jako jeden z ústředních prvků Cíl: tlak na adaptaci, zvýšení frustrační tolerance, selekce motivovaných / nemotivovaných pacientů Prostředky: odměňování žádoucího chování, sankcionování nežádoucího Pobídka: kladné a záporné terapeutické body a jejich zlomky či ekvivalenty Kolektivní seznam žádoucího a nežádoucího chování Disperzní způsob kontroly – spolupacienty, skupinou, personálem Kumulativní a složitá převoditelnost žádoucí chování /odměna ; nežádoucí chování/postih

PRŮZKUM BODOVACÍCH SYSTÉMŮ 2009 (in Kalina, 2013, příloha 7) Osloveno 15 primářů, došlo 10 odpovědí (66%) 6 primářů a primářek poskytlo požadované dokumenty, většinou s osobním komentářem; 2 primáři stručně odpověděli v tom smyslu, že používají Skálův model a nic nového nevymysleli; 1 primář sdělil, že přestali bodovací systém používat, protože je neslučitelný s principy TK; 1 vedoucí lékařka oddělení (navzdory vstřícné osobní komunikaci autora s primářem i jeho zástupcem), odpověděla, že autorovi nic nepošle, protože je to složité a nerozuměl by tomu.

PRŮZKUM BODOVACÍCH SYSTÉMŮ 2009 – PROČ SE POUŽÍVAJÍ? Cíle a záměry Posilovat žádoucí a oslabovat nežádoucí chování. Poskytovat pacientovi jednoduchou informaci o tom, "jak si stojí. Rozpoznat pobyty účelové či jinak méně smysluplné. Motivovat pacienta k přijímání zodpovědnosti za "skupinu". Udržet v léčebně spořádané prostředí.

PRŮZKUM BODOVACÍCH SYSTÉMŮ 2009 – OPATRNĚ FORMULOVANÉ VÝSTUPY 1 Hodnotící schémata jsou komplikovaná a podrobná. Jsou patrné snahy o zjednodušení, narážejí na však na odpor středního zdravotnického personálu, který chce mít návod na řešení každé detailní situace. Hlavní váhu má záporná strana schématu, tj, hodnocení negativního chování a sankce za ně. Nejtvrdším postihem za porušení základních pravidel je (podobně jako v terapeutických komunitách pro závislé) disciplinární ukončení léčby. Objevuje se celá řada disciplinárních manipulací s léčebným schématem, např. Zkrácení, ale i prodloužení léčby, dočasné vyloučení z léčby (překlad na jiné oddělení, zákaz účasti nebo mluvení na skupině ).

PRŮZKUM BODOVACÍCH SYSTÉMŮ 2009 – OPATRNĚ FORMULOVANÉ VÝSTUPY 2 Přestupky a sankce za ně jsou odstupňované, ty nejzávažnější zajišťují bezpečí pacientů podobně jako v terapeutických komunitách (prostředí bez drog, bez násilí a bez sexuálních vztahů). Disciplinární opatření však může dopadnout i na toho, kdo nasbírá dostatečný počet bodů za banální přestupky (“vyboduje se“). Existuje snaha rozšířit kladnou strana schématu, tj, hodnocení žádoucího chování a „odměny“, s explicitním přiznáním poučení z behaviorálních terapií. Je patrná snaha některých primářů zajistit v bodovacím systému větší účast samotných pacientů a jejich spolusprávy. Střední personál však může klást odpor a argumentovat, že to pacientům nelze svěřit.

PRŮZKUM BODOVACÍCH SYSTÉMŮ 2009 – OPATRNĚ FORMULOVANÉ ZÁVĚRY Bodovací systém je v ústavní léčbě závislostí v ČR zakotvený a je mu přisuzován vysoký terapeutický význam. Skálovy formulace rizik, výhod a nevýhod lze pokládat za dodnes platné. Snahy bodovací systém zjednodušit, rozvíjet (např. na základě poznatků pobídkové terapie), prověřovat jeho přiměřenost spolu s pacienty nebo jej zcela opustit jsou ojedinělé. Inovace nejsou obvykle vítány středním personálem. „Bodování“ představuje jakýsi subkulturní identifikační znak a symbol správné praxe. Při nedostatečné znalosti a sounáležitosti s příslušnou subkulturou existuje riziko neporozumění. Ověření účinnosti není známo.

KONTROLA CHOVÁNÍ – ÚSTAVNÍ LÉČBA VERSUS TERAPEUTICKÉ KOMUNITY 1 Moje odborná dráha je spojená daleko více s terapeutickými komunitami všech modalit (psychiatricko-psychoterapeutické, výcvikové, adiktologické) než s psychiatrickými léčebnami a ústavní léčbou jakýchkoliv duševních poruch včetně závislostí. Moje porovnání způsobů kontroly chování (Kalina, 2013) je do značné míry zaujaté.

KONTROLA CHOVÁNÍ – ÚSTAVNÍ LÉČBA VERSUS TERAPEUTICKÉ KOMUNITY 2 Bodovací systém Systém pravidel terapeutické komunity Princip učení odměnou a trestem Princip sociálního/interpersonálního učení Může uzavřít prostor složitějším a efektivnějším formám učení Podporuje složitější a efektivnější formy učení jako podstatu systému Může motivovat k vnějškové adaptaci Snáze motivuje k internalizaci norem a hodnot Reflektuje umělé režimové požadavky Reflektuje přirozené potřeby bezpečí a udržitelnosti komunity Obsahuje riziko vzniku apersonálního mechanismu Je zosobněn vedoucím, týmem a pokročilejšími klienty Může se stát ztělesněním obran a generalizovaných protipřenosů personálu Vede personál k otevřenosti a odpovědnosti Obsahuje riziko zneužití moci personálem Zneužití moci personálem je kontrolováno komunitním dialogem, dialogem v týmu a supervizí

KONTROLA CHOVÁNÍ – ÚSTAVNÍ LÉČBA VERSUS TERAPEUTICKÉ KOMUNITY 3 Bodovací systém Systém pravidel terapeutické komunity Příliš upoutává pozornost, bodování může nahrazovat terapeutickou komunikaci Komunikace o problémech a událostech stojí na prvním místě Přináší vyšší riziko retraumatizace v léčbě Nižší riziko retraumatizace v léčbě vzhledem ke komunitnímu dialogu Možnost ukončení léčby z disciplinárních důvodů při určitém počtu nezávažných režimových přestupků Riziko ukončení léčby z disciplinárních důvodů pouze při přestoupení kardinálních pravidel Velký počet režimových pravidel s nejasným vztahem k cílům léčby „TK má málo základních pravidel, ale tato pravidla jsou jasná a jednoznačná. TK s velkým počtem pravidel je mrtvá“ Často protiřečí základním principům terapeutické komunity Je konzistentní se základními principy terapeutické komunity

KONTROLA CHOVÁNÍ – ÚSTAVNÍ LÉČBA VERSUS TERAPEUTICKÉ KOMUNITY 4 K filosofii terapeutických komunit však patří také kultura zkoumání - „jak to je?“, „proč to tak je?“ (Main, 1947; Kennard & Lees, 2001). Snažil jsem se zbavit se zaujatosti a zkoumat, jak je to v TK doopravdy.

SYSTÉM PRAVIDEL V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH 1 Typ pravidel Význam a obsah Metapravidla Zajišťují přežití, stabilitu, pružnost a sebekontrolu TK Pravidla o bezpečí Kardinální pravidla Zakazují ohrožující chování: drogy, násilí, sex Další pravidla o ochraně jednotlivce a společenství Zajišťují osobní a skupinové hranice a integritu v terapeutickém procesu (právo říci „ne“, důvěrnost osobních údajů, skupinové/komunitní tajemství) Pravidla o uspořádání času Určují rozvrh dne a týdne, kalendář komunity a strukturu pobytu klienta Pravidla o zapojení Stanoví zásady žádoucího chování, které přináší prospěch z léčby Pravidla o moci a odpovědnosti Stanoví principy kolektivního rozhodování, právo veta personálu, delegování odpovědnosti a pravomocí, zásadu „jednotlivec přijímá rozhodnutí komunity“ a systém sankcí Provozní pravidla Stanoví operační zásady pro jednotlivé aktivity („jak se co dělá v naší TK“)

SYSTÉM PRAVIDEL V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH 2 Typ pravidel Význam a obsah Parapravidla Určují, jakým způsobem se pravidla používají Interpretační pravidla Určují, co a kdy které pravidlo znamená Zvyky Určují, co je zvykem dělat v dané situaci Pravidla tzv. druhého života TK - antiterapeutické normy Určují, jak se pravidlům vyhnout nebo je využít v osobní prospěch

SYSTÉMY PRAVIDEL A SANKCÍ V TK – OPATRNĚ FORMULOVANÉ ZÁVĚRY Kardinální pravidla jsou nejednoznačně interpretovaná, zejména pravidlo o sexuálních/erotických vztazích Kromě kardinálních pravidel existuje téměř nepřehledné množství pravidel nižšího řádu a parapravidel Systém je téměř tak složitý nebo ještě složitější než skálovské a post-skálovské bodovací systémy v ústavní léčbě Systém umožňuje zneužívání moci klienty ve vyšších funkcích Systém umožňuje „sankční past“ – obdoba „vybodování“ Rizika systému nejsou nahlížena, existuje rigidita zvyků a tradic Snahy systém zjednodušit, zprůhlednit, rozvíjet, prověřovat jeho přiměřenost nebo jej zcela opustit jsou ojedinělé.

SYSTÉMY PRAVIDEL A SANKCÍ V TK – NEOPATRNĚ FORMULOVANÝ ZÁVĚR Terapeutické komunity pro drogově závislé, které v 90.letech vznikaly jako alternativa „skálovského“ (Apolinářského) modelu ústavní léčby, se mu nyní přibližují více, než si samy uvědomují Jedním z ústředních problémů je složitý a nepřehledný systém pravidel a sankcí, který funguje jako samoudržovací a může být kontraproduktivní („komunita s mnoha pravidly je mrtvá“ – Kooyman, 1993) Podobně jako bodovací systémy, představují sankční systémy subkulturní identifikační znak a symbol správné praxe. Při nedostatečné znalosti a sounáležitosti s příslušnou subkulturou existuje riziko neporozumění. Ověření účinnosti není známo.

IMPLIKACE PRO VÝZKUM Porovnání systémů kontroly chování v ústavní léčbě závislostí a v terapeutických komunitách pro drogově závislé Definování účinných faktorů v behaviorální i ne-behaviorální oblasti Definování rizik Průzkum minimálních variant Průzkum faktoru neurčitosti „Vybodování“ a „sankční past“ - kvalitativní kasuistický výzkum

IMPLIKACE PRO PRAXI Kultura zkoumání („jak to je doopravdy?“ „proč to tak je?“) Dialog v týmech a mezi týmy Reflexe rizik Prevence zneužití, retraumatizace a poškození pacienta/klienta Odvaha k jednoduchosti (složitost může někde /někomu přinášet nepatřičné výhody) Odvaha k průhlednosti (fér je, abychom tomu všichni rozuměli a rozuměli tomu stejně; jinak to může někde/někomu přinášet nepatřičné výhody) Odvaha k personalizaci (apersonální automatismus je terapeuticky kontraproduktivní; česky: když je to mašinka, není to člověk, když to není člověk, není to léčba)

PODĚKOVÁNÍ Děkuji všem vedoucím pracovníkům v ústavní léčbě - respondentům mého průzkumu z r. 2009 za jejich účast, zejména za tu sdílnou a otevřenou. Děkuji vedoucím pracovníkům v ústavní léčbě - respondentům výzkumu Mgr. Kateřiny Mladé v r. 2011-2012 za jejich účast a spolupráci. Děkuji kolegům z několik terapeutických komunit pro závislé za možnost nahlédnout do jejich systému kontroly chování a/nebo o něm debatovat. Děkuji všem, kteří chápou, že se ve svých závěrech mohu mýlit, ale mám dobrý úmysl iniciovat dialog a společnou učící zkušenost.

CO BY TOMU ŘEKL?

Díky za pozornost! kalina@adiktologie.cz kalina@sananim.cz