Společná zemědělská politika po roce 2013 Semináře AK a PK

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství Mojmír Hampl Viceguvernér ČNB Žofínské fórum na téma „České zemědělství“ 10. března 2014.
Advertisements

ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU PRO ROKY
PŘÍMÉ PLATBY V EU SKOT, OVCE A KOZY
Operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ (OP Zemědělství) a Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)
Chmelařský kongres Praha 2008
Potenciální dopady energeticko-klimatického balíčku na průmysl ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu C O O C O O C O O C O O C O O C O O 20. listopadu 2008.
Zpráva o stavu zemědělství. Stav zemědělství  Podíl ekologicky obhospodařované plochy na celkové výměře zemědělské půdy byl k cca 7,2%. 
PF UK, Možné změny SZP, implikace pro české zemědělství a venkov – jak je naše zemědělství multifunkční? Doucha, T. (VÚZE Praha) 1.Očekávané/možné.
Financování sociálních služeb
Zpráva o stavu zemědělství za rok 2010 a aktuální situace v resortu.
Agrofórum 2012 přímé platby po roce 2013
Zemědělci a vodohospodáři – protivníci nebo spojenci? J a n K l í r Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha - Ruzyně
Kohezní politika EU – současnost a perspektiva Radomír Špok Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.
Modelové příjmové situace rodin s malými dětmi při vstupu pečujícího rodiče na trh práce Robert Jahoda VUPSV, v.v.i.
Potraviny na trhu v ČR. DPH na potraviny v ČR a okolních státech ČR v roce 2007 = 5% ČR v roce 2013 = 15% Polsko = 5% Litva = 5% Francie = 5,5 % Nizozemsko.
Podpora v rámci Programu rozvoje venkova v období
Chronologie vývoje nové SZP v období
Cézava – návrh 1. Ekonomické dopady změny struktury krajiny.
Finanční prostředky pro příští programové období prosince 2006 Ing. Bohdan Hejduk, náměstek ministra.
Společná zemědělská politika po roce 2013 – přímé platby
Regionální platby František Střeleček Jana Lososová Jihočeská univerzita – Agrární komora ČR.
Zásady správné zemědělské praxe
1 Dotace MPSV jako zdroj financování zaměstnanců v sociálních službách Praha, květen 2014 Mgr. Antonín Shejbal Odbor sociálních služeb.
Předčasné ukončení zemědělské činnosti
Analýza vlivu cen elektřiny na ekonomiku průmyslových podniků Prezentace EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy Květen 2007.
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic NÁRODNÍ DIALOG KE KLASTROVÝM KONCEPCÍM Martina Froňková Praha,
Potravinová bezpečnost a soběstačnost Co změní novela zákona o potravinách? Žofínské fórum Marian Jurečka ministr zemědělství 16. října 2014.
Návrh způsobu financování opatření Národní strategie BESIP (k diskusi)
Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha
Program rozvoje venkova ČR na období Olomouc Šumperk
1 Znevýhodněné oblasti a Natura 2000 Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha.
SZP Společná zemědělská politika prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
„Kontrola stavu“ reformy Společné zemědělské politiky: Legislativní návrhy Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise.
Svaz měst a obcí České republiky a zákon o rozpočtovém určení daní Ing. Oldřich Vlasák předseda.
Projekt 3.3 „Partnerství pro budoucnost“. Úvodní informace o projektu Projekt byl úspěšně předložen Karlovarským krajem v rámci výzvy SROP, priority 3.
Chov zvířat a ekonomika Transformační změny Současný stav.
Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR.
Venkov a zemědělství po vstupu do EU Doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.Doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
1 VŠFS KSM MEI Společný rozpočet EU Společný rozpočet EU Osnova: 1. Obecná charakteristika společného rozpočtu EU 2. Příjmy společného rozpočtu.
Blanická 3, Olomouc, tel.: fax.: web: portál: Žofínské fórum.
Ruská federace x WTO a OECD
Léčiva u vzácných onemocnění (v kontextu dalších informací) PharmDr. Josef Suchopár Infopharm, a.s. Praha,
VÝBOR PRO FINANCOVÁNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE BESIP (VFNS) Informace o činnosti výboru pro jednání Rady vlády pro BESIP , Praha.
Předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
Kulatý stůl dne Environmentální opatření PRV 2014+
Program rozvoje venkova aktuální stav implementace
Program rozvoje venkova ČESKÉ REPUBLIKY na období 2007 – 2013.
Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropy
Chceme konkurenceschopné a stabilní zemědělství a potravinářství? Ing. Miroslav Toman, CSc. prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR.
Veřejné podpory při oceňování zemědělské půdy výnosovou metodou.
Dr. Frank Schadlich/ Ing.Jiří Petr
Nástroje dotační politiky pro zemědělce hospodařící udržitelným způsobem Ing. Pavel Sekáč náměstek ministra zemědělství Sekce pro společnou zemědělskou.
Společná zemědělská politika Mgr. Oldřich Hájek. Společná zemědělská politika Zemědělství obecně: Je základním sektorem ekonomiky Dnes nehraje tak důležitou.
Ministerstvo financí České republiky Jednání pracovní komise k RUD 31. března 2016 Ministerstvo financí Březen 2016.
Program rozvoje venkova aktuální stav implementace Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Svítá na lepší časy ? 2. května 2017 palác Žofín
Dotační politika Bělá Ing. Ladislav Bittner. Ing
PROGRAM ROZVOJE VENKOVA
Svítání na lepší časy. Odrazilo se naše zemědělství ode dna?
Svítání na lepší časy. Odrazilo se naše zemědělství ode dna?
Politika rozvoje venkova Program rozvoje venkova
ODRAZILO SE NAŠE ZEMĚDĚLSTVÍ ODE DNA? Ing. Zdeněk JANDEJSEK, CSc.
Sedlejov Ing. Jaroslav Humpál Ing. Jaroslav Pražan, Ph.D.
Veřejné podpory při oceňování zemědělské půdy výnosovou metodou
Vliv společné zemědělské politiky na finanční situaci v odvětví
Pěstování RRD na zemědělské půdě
Příprava SZP na období Stabilita příjmů a životaschopnost farem – výtah z analytických dokumentů Ladislav Jelínek, Tomáš Medonos Ústav zemědělské.
Aktuality ve vyjednávání v Bruselu k SZP 2020+
Za rovné podmínky pro české zemědělce
Transkript prezentace:

Společná zemědělská politika po roce 2013 Semináře AK a PK Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

Osnova presentace Kde jsme Predikce světového vývoje v zemědělství Přímé platby Dopady návrhů do českého zemědělství Porovnání dopadů v rámci EU 27 Směřování diskuze v EU 27 Otevřené otázky k rozhodnutí MZe Nebezpečí nové SZP Závěr

Závislost zemědělského příjmu na dotacích (průměr 2007-2009) 3

Dopady vstupu meziroční změna hrubé přidané hodnoty 2003-2008

Hrubá přidaná hodnota na pracovníka €/AWU

Predikce změn cen (DG agri)

Predikce farmářských cen hlavních komodit v horizontu 2020 Pšenice – ceny 2012/2013 pokles o cca 5 % oproti 2011/2012 Hovězí – cca 340 – 350 €/100 kg Vepřové – cca 150 - 160 €/100 kg Drůbež – cca 180 €/kg Mléko –cena cca 30 €/100 kg, mírný pokles na 29 €/100 kg Zdroj dat FAPRI

Průměrná platba na hektar a příjemce (rok 2013)

Přímé platby Dle návrhu finanční perspektivy pro roky 2014-2020 budou v oblasti přímých plateb upraveny národní obálky přímých plateb těm členským státům, které mají méně než 90 % průměru EU 27, a to o 30 % rozdílu. Přechodné období bude 2014-2017. ČR bude mít v roce 2013 přímé platby na úrovni 90,33 %, v horizontu 2017 bude obálka nižší o cca 2,1 %. Jedná se cca o 5,43 €/ha. 9

Změny průměrné výše přímých plateb v €/ha

Redistribuce přímých plateb – třetinové snížení rozdílu mezi současnou úrovní a 90% úrovně průměru EU do roku 2017

Aktivní zemědělec, jak definovat podle poměru zemědělské tržby versus nezemědělské, nebo přímé platby versus nezemědělské tržby, sídlo firmy nebo bydliště farmáře, minimální tržní produkce z hektaru, vlastnictví technologie, vlastnictví zvířat, jaké minimální zatížení VDJ.

Jak definovat minimální zemědělskou aktivitu podíl pracovního času věnovaného práci na farmě, podíl manažerské činnosti pro řízení farmy, podíl příjmů/tržeb ze zemědělské činnosti na celkových příjmech, podíl investic, profesní kvalifikace a praxe, vlastnictví potřebných strojů nebo zařízení.

Složení přímých plateb 30 % povinně na ozelenění – greening 5 % přírodní omezení (větší rozsah nežli stávající LFA) dobrovolné, Do 10 % malí zemědělci – povinné 2 % mladí začínající zemědělci - povinné Do 10 % platby spojené s produkcí - dobrovolné Zbytek tzv. základní sazba

Ozelenění cca 76 €/ha diversifikace pěstovaných plodin – nad 3 ha o.p. - pěstování minimálně 3 různých plodin, každá na více nežli 5 % a výměry orné půdy a maximálně na 70 % výměry orné půdy, udržení výměry trvalých travních porostů, při zachování možnosti dočasných travních porostů v rotaci plodin, přičemž porost TP na o.p. musí být minimálně 5 let, možné snížení max. o 5 %. ekologicky zaměřené plochy – musí být prováděno na minimálně 7 % výměry zemědělské půdy (mimo trvalé pastviny). Jedná se zejména o opatření ve vztahu k vodě (např. zasakovací pásy, zatravněné údolnice, terasy, krajinné prvky, ochrana biologické rozmanitosti, ochrana fauny a flory, půda v klidu,… ), Dodržování podmínek je povinné, při nedodržení nebo nepřihlášení není nárok ani na základní platbu.

Vliv ozelenění na čistou přidanou hodnotu/AWU v Kč ČR EU 27 Změna ČPH/AWU ČPH/AWU v Kč druh farmy base změna smíšená výroba 550850 1% -1% polní výroba 730925 -2% -3% pastevní odchov 647925 2% 10% chov dojnic 534300 pěstování vína 440675 0% 4% všechny farmy 586825

Dopady set-aside dle FADN celkem Snížení tržeb celkem ve výši 3-4 mld. Kč Přínos ve zlepšení důchodu o cca 0,2 – 0,4 mld. Kč Toto vychází z faktu, že většina podniků s polní výrobou (bez započtení dotací) je ztrátová Zdroj dat FADN 2007-2009 Dle DG agri (FADN 2005–2007) by set-aside ve výši 10 % měl u průměrného podniku v ČR přínos důchodu ve výši 1318 € Set-aside ve výši 7 % neovlivní negativně potravinovou bezpečnost v ČR (ročně vyvážíme cca 1,5 – 2 mil. tun obilí)

Komentář k set-aside (dle FADN 2007-2009) u průměrné farmy s RV Uvolnění všech příslušných fixních nákladů v delším horizontu. Důchodové dopady by se pochopitelně podle jednotlivých kategorií podniků lišily. Snížení důchodu lze např. očekávat u farem v lepších přírodních podmínkách s minimálním zapojením do agro-environmentálních programů, které jsou v současnosti rentabilní i bez podpor. Rozdílné důchodové dopady mohou nastat i u podniků v horších podmínkách s vysokým podílem TTP Všechny údaje by byly nižší při uplatnění podmínky převedení pouze 5 % z. p. do ekologických ploch, resp. při uvažování, že část z. p. v současném využití může být v budoucnosti započítána do 7 %.

Ekonomika pěstování pšenice (bez přímých plateb) rok 2008 2009 2010 Náklady Kč/t 2726 3034 3076 Výnos t/ha 5,28 5,32 5,26 CZV Kč/t 4500 2700 3200 Produkce Kč/ha 23760 14364 16832 Hrubá marže Kč/ha 9367 -1777 652

Ekonomika pěstování řepky (bez přímých plateb) rok 2008 2009 2010 Náklady Kč/t 7395 7342 8235 Výnos t/ha 3,03 3,10 CZV Kč/t 9785 7104 7737 Produkce Kč/ha 29649 22022 23985 Hrubá marže Kč/ha 7242 -738 -1544

Přírodní omezení (NHA) Je na rozhodnutí členského státu. Má širší význam a rozsah nežli stávající LFA. Oblasti s přírodními omezeními zůstanou v 2. pilíři. V 1. pilíři lze na všechny znevýhodněné oblasti nebo jen na některé. Bude se poskytovat na celou výměru zemědělské půdy, musí být řešena i degrese nebo stropy (peněz, výměry,…), vychází ze závazků k WTO Předpoklad sazby – 20-21 €/ha, pokud bude na celou výměru všech znevýhodněných oblastí (nově 59 % výměry)

Malí zemědělci Povinné pro členský stát , max. do 10 % národní obálky Dobrovolné pro zemědělce Minimální platba 100 € Možnost se přihlásit do systému pouze v případě, že suma všech přímých plateb je do 1000 € nebo do 15 % průměrné sumy přímých plateb na příjemce, tj. v ČR to je 6300 €, tedy pro ČR platí limit 1000 €

Malí zemědělci Zjednodušený systém, Žádné povinnosti v oblasti ozelenění Pokud zemědělec ze systému vystoupí, již se nemůže vrátit V limitu v ČR bude celkem 17 000 příjemců, potřeba finančních zdrojů 0,4 % základní a 0,2 % preference, celkem 0,6 % národní obálky přímých plateb, pro propočty uvažujme 1 %

Začínající mladí zemědělci Povinné pro členský státy, max. do 2 % národní obálky přímých plateb, max. příplatek 25 % základní sazby Budou poskytovány maximálně do 5 let po zahájení činnosti, maximální věk je stanoven na 40 let. Mladý farmář bude muset mít odpovídající profesní schopnosti a pravomoci. Bude možno je poskytovat maximálně do průměrné velikosti podniku v členském státě, tedy v ČR max. do výměry 89 ha.

Začínající mladí zemědělci Jednalo by se o cca 6750 mladých farmářů, splňující dané podmínky, tj. cca 18,5 % z celkové počtu farem, a obhospodařující 524 tisíc ha, tj. 14,9 % výměry zemědělské půdy, oprávněné k platbě. Platba by byla formou příplatku ve výši cca 34 €/ha (obálka 2 % ve výši 17 805 tis. € děleno 524 tis. ha).

Platby spojené s produkcí Půjde o platbu k zachování stávající úrovně produkce. Nejsou povinné – členský stát rozhodne. Sektory: proteinové plodiny, bramborový škrob, mléko a mléčné produkty, osiva, ovce a kozy, hovězí a telecí, leguminózy, chmel, cukrovka, ovoce a zelenina a energetické plodiny včetně rychle rostoucích dřevin, (vyjmenovány pouze sektory, přicházející v úvahu pro ČR). Platby na prasnice, vepřové nebo drůbež nejsou v návrhu nařízení zmíněny.

Platby spojené s produkcí Pokud bude obálka ve výši 10 % rozdělena procentuelně stejně jako v případě využití článku 68 pro roky 2012 a 2013, pak lze očekávat následující sazby: VDJ přežvýkavců 140 € (dojné krávy, masné krávy a ovce/kozy), chmel 454 €/ha, 1014 €/ha škrobových brambor, Otázky – co s chmelem (propad cen a odbytu), s cukrovkou, a výkrmem skotu, dále i problém ovoce a zeleniny? MZe by mělo každoročně rozhodnout na základě ekonomických analýz

Platba spojená s produkcí lze použít pouze v odvětvích nebo regionech členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů, pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech, poskytuje se formou roční platby, a to na základě pevně stanovených kvantitativních podmínek, stanovených ploch a výnosů nebo počtu zvířat.

Základní platba Výše základní platby bude záviset na tom, které dobrovolné platby budou v ČR poskytovány a jaká suma bude potřeba na vykrytí plateb pro malé a dále pro mladé začínající farmáře. Pro výplatu přímých plateb bude aplikován systém platby na farmu jako v EU 15. To znamená přidělení platebních nároků s ponecháním 3 % národní reservy. Následně budou zemědělci platební nároky aktivovat a podle jejich aktivace se propočte příslušná platba. Dle EK nelze SAPS, prý je v rozporu s WTO. MZe by mělo prověřit situaci, neboť z dohody o zemědělství dle mě toto nevyplývá.

Problémy platebních nároků Otázka jejich převodu při změně nájemce Jaký regionální model: ČR jeden region NHA/non NHA Dle výrobních oblastí Zohlednění plateb top-up při stanovení výše platebních nároků – má se přejít v celé EU na systém – jeden region – jedna sazba

Regiony V EU 15 jsou v některých státech platební nároky založeny na historické produkci. Obecně se má přejít na regionalizaci, tedy jeden region – jedna sazba. Jak zvolit regiony v ČR? Nelze podle plateb top-up – region musí být uzavřené území. Možnosti podle NHA – zde řešit v nastavení těchto plateb, totéž při regionech podle výrobních oblastí. Nejjednodušší – ČR = jeden region.

Degresivní zastropování Suma všech přímých plateb na podnik mimo plateb za ozelenění bude podléhat degresi a zastropování. Od sumy se odečtou skutečné mzdové náklady, vykázané zemědělcem za minulý rok včetně povinných odvodů (zdravotní a sociální pojištění) Dopad bude řádově do 0,4 % obálky cca 229 tis. €, průměr EU 27 je 1,3 % (BU 9,8%,UK 5,2%,SK 3,1%,RO 2,9%, DE 0,2%, DK 0,2%) Největší negativní dopad v ČR bude u extenzivních chovů paseného dobytka Nebude modulace

Degrese a zastropování Suma přímých plateb % krácení 150 000 – 200 000 € 20 200 000 – 250 000 € 40 250 000 – 300 000 € 70 300 000 € a více 100

Propočet výše plateb

Praktické dopady pro podniky v ČR Pokud podnik bude mít více nežli 1,1 – 1,2 AWU/100 ha, pak při výšce superhrubé mzdy více nežli 330 000 Kč/AWU není potřeba se degrese a stropů bát. Řešení – pokud se dostanu do nebezpečí, že bych přišel o přímé platby, pak zvýšit diversifikaci nebo přidat zaměstnancům.

Degrese a stropování (% změny příjmu)

Různé modely zastropování   capping progresivní strop 200 000 € 300 000 € status quo mzdy 100% 50% 15000€/ AWU verse 1a 1b 1c 2 3 4 ČR krácení obálky přímých plateb 0,4% 4,2% 0,5% 0,1% dtto v tis. € 3 561 37 390 4 451 890 EU 27 krácení obálky přímých plateb 1,30% 1,90% 1,50% 0,80% 0,60%

Financování rozvoje venkova Spolufinancování EU zdrojů z rozpočtu ČR: méně rozvinuté oblasti EU :ČR 85% : 15% vybraná opatření (vzdělávání, seskupení producentů, spolupráce, mladí zemědělci) 90% : 10% inovativní projekty 100% : 0% POZOR V současném PRV – podle os spolufinancování je 20 – 25 %, i když zůstane příděl z „Bruselu“ pro ČR stejný, tak celkový objem pro české zemědělství bude nižší 38

„Nová SZP“ Je skutečně „nová“? Jde v podstatě jen o kosmetické úpravy, zejména v oblasti přímých plateb Pokračuje v nespravedlivém historickém principu přímých plateb Kde je deklarované zjednodušení? Odklon od decouplingu, zvýšení procenta na couplované platby

Odhad nákladů zemědělců Administrativní zátěž zemědělců v prvním roce lze vyjádřit zhruba 5 Kč/ha a 20 Kč/ha každoročně. Tj. 18 mil. v prvním roce navíc a 75 mil. Kč každoročně. Předpoklad je využívání a průběžná aktualizace stávajících registrů a evidenci.

Pozice ČR 30 % na ozelenění – zda povinné nebo dobrovolné, snížit procento na 10 % a stanovit reálnější podmínky (nepříznivý vliv na zastropování), zrušit 7 % mimo produkci – proč zrovna 7 %? Platby spojené s produkcí – stanovit regulační opatření, aby nedošlo k narušení společného trhu Stropy – proč trestat za velikost, administrativně náročné prokazování příjmů

Závěr Jde o obsah poslední verse návrhů EK ze dne 12.10.2011 Návrhy Komise podrobeny tvrdé kritice ze strany všech členských zemí, započalo vyjednávání Rozvoj venkova – musí se stanovit národní priority a zpracovat příslušný národní plán, je zde prostor pro řešení národních specifik a problémů, není znám objem přidělených peněz, předpoklad je stejná suma jako v minulém plánovacím období

Děkuji za pozornost Ve spolupráci s MZe je průběžně prováděna analýza dopadů a aktualizace propočtů. Problémy jsou jak na úrovni EU – podle Lisabonu se musí Parlament a Rada dohodnout. Kardinální otázka – jak se MZe vyrovná s lobistickými tlaky a nastaví sazby v rámci daných možností, jak využije možností k řešení národních problémů a zda v rámci nového PRV nebudou prováděny změny k hašení problémů.

Spojení Telefon 222 000 265 Mail: humpal.jaroslav@uzei.cz