Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR.

Prezentace na téma: "Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR."— Transkript prezentace:

1 Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR

2 1. Pilíř SZP - přímé platby

3 SZP – Přímé platby 1.Zastropování přímých plateb  Nesouhlasíme,  Zmírnění dopadů - odpočtem mezd včetně sociálního a zdravotního pojištění a teprve zůstatek krácen, Otázka - co je holding řízený jedním zemědělcem (problém vlastnického propojení subjektů)? Definice: „zemědělským podnikem“ se rozumí soubor všech produkčních jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu. Definice: „zemědělcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejíž zemědělský podnik se nachází na území Unie podle článku 52 smlouvy o Evropské unii ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie a která vykonává zemědělskou činnost

4 SZP – Přímé platby 2. Greening  Ozelenění je povinné a proto při nesplnění podmínek – riziko ztráty nároku na jakékoliv PP? x Dobrovolnost ozelenění (tzn. nebude pouze vyplacena 30% část PP).  Krácené prostředky se budou vracet do Bruselu? - Změna nastavení – snížit rozměr 7% a možnost alternativního zacílení – např. plnění prostřednictvím víceletých pícnin na o.p., apod.

5 SZP – Přímé platby 3. SAPS vs. SPS vs. platební nároky  Podpora ukončení současných plateb SAPS i SPS k 31.12.2013.  Stále není zcela zřejmé, zda bude pro ČR výhodnější zachování stávajícího principu SAPS, nebo zda přikročit k systému „nároků“.  Stejný systém v celé EU (ČR SAPS x zbytek EU PN – tlak na prodej půdy, cenu půdy a nájem). SAPSPlatební nároky Pružnost, jednoduchost, administrativní nenáročnost Administrativně náročnější a nákladnější Využití stávajícího systému – nižší nákladyNárok pouze ten kdo žádal v roce 2011 Bude každoročně z národní obálky vytvářena národní rezerva ve výši 3% - pro mladé začínající farmáře Hrozba nevyužívané půdy (zánik nároku po dvou letech) a vracení peněz do Bruselu

6 SZP – Přímé platby 4. Couplované platby Citlivé komodity Nutnost rozšířit o více než 10% nebo vyčlenit cukrovku (zachovat systém kvót u cukrovky) Zrušení cukerní kvóty a cukerní platby v roce 2015: -Schází možnost zvýšené couplované platby ve výši 5% z PP -Vepřové maso a drůbež Definice aktivního farmáře  Roční částka přímých plateb musí být vyšší než 5% všech příjmů z nezemědělských činností  Vyloučení části podniků z podpor PP.  Jak se budou posuzovat tržby z BPS?  Kam budou nasměrovány peníze z krácených přímých plateb?

7 SZP – Přímé platby 5. Zrušení mléčných kvót Riziko zvýšení dovozů mléčných výrobků  navýšení produkce do 3 let o 20 až 30 %  pokles ceny

8 Program rozvoje venkova

9

10

11

12 Program rozvoje venkova v ČR Zastoupení jednotlivých os v Programech rozvoje venkova 2007-2013 – příspěvek EAFRD EU-27EU-15EU-12ČR Osa 134 %31 %39 %22 % Osa 244 %50 %34 %55 % Osa 314 %10 %20 %17 % Leader6 %7 %4 %5 % Technická pomoc2 % 3 %1 % Pokles zemědělské produkce Růst agrárních dovozů především výrobků s vyšší přidanou hodnotou Zadluženost = Cizí zdroje/vlastní kapitál ve výši 29,3 % (8. místo v EU). Kapitálová vybavenost (20. místo v EU). Rostoucí rozdíl mezd v zem. a národním hospodářstvím a horšující se věková struktura prac. v zemědělství (45 % pracovníků ve věkové skupině 45 – 59 let, 10 % ve skupině 60 let a více).

13 SZP – Program rozvoje venkova Obhajoba zdrojů PRV (nyní 167% EU27 – vyhovuje nám výpočet historické částky z 50%, druhá část by se měla vyjednat alespoň z 80% druhé poloviny). Posílit investice na modernizaci zemědělských a potravinářských podniků. Přehodnocení počtu programů v II. pilíři pro úspory na jejich vyhodnocování a administraci (PUZČ). Podpora dotací pojištění zemědělských komodit do 50% plateb - nevyřazovat velké podniky. Podporu slučování odbytových organizací (vyšší podíl na národním trhu). U podpory ekologického zemědělství odlišit skutečnou výrobu biopotravin od ekologické údržby krajiny.. AEO – posílit potenciál opatření na orné půdě – zejména využít greeningu jako baseline a vystavět na něm jednoduchá opatření jdoucí nad jeho rámec v obdobné logice.

14 SZP – Program rozvoje venkova LFA – obhájit jejich rozsah ve stávajícím rozměru, platit pouze z II.pilíře. -Zavádění degresity LFA plateb!!! -Prosazovat rozšíření LFA – S o suché oblasti a těžkou půdu. -Citlivá otázka plateb na veškerou zem. půdu – předpokládaný pokles podpor na travní porosty. -Je třeba hledat vyvážený model toku podpor do sektoru masného i mléčného skotu.

15 Co říci závěrem?  Potřebujeme takový systém PP, aby:  Nediskriminoval žádnou skupinu podnikatelů (malí x velcí)  Podporoval zemědělskou produkci (tím i zaměstnanosti)  Nevytvářel nadbytečnou administrativní a ekonomickou zátěž (např. vlivem nadměrných environmentálních povinností).  Potřebujeme takový PRV, aby:  Podporoval konkurenceschopnost zemědělců ale i potravinářů, (především podporou investic a sdružování do odbytových družstev)  Změnou nastavení podpory v LFA nedošlo k likvidaci zemědělců,  Lepší spolupráci zemědělců a potravinářů se školami, výzkumnými ústavy (inovace, výchova nové generace),  Nastavení takových AEO opatření aby zohledňovala nejen OŽP ale i produkční roli zemědělců  Potřebujeme politickou podporu (vláda, MZe, kraje, obce).

16 Děkuji za pozornost.