Nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení a nezákonným zbavením svobody v judikatuře Nejvyššího soudu Pavel Simon 10. listopadu 2011

Přehled přednášky Právní základ nároku na odškodnění nemajetkové újmy proti státu a záhada subjektivní působnosti zák. 82/1998 Sb. Újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení (jak poznat nepřiměřeně dlouhé řízení, kompenzační prostředek nápravy porušení práva na přiměřenou délku řízení) Újma způsobená nezákonným zbavením svobody a trestním stíháním Procesní otázky uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy a dovolacího řízení

Právní základ v Listině Čl.36 Listiny (3) Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. (4) Podmínky a podrobnosti upravuje zákon. Odst. 3 nemá přímý účinek (31 Cdo 3916/2008)

Právní základ v podústavním právu Zák. č. 160/2006 Sb., kterým byl novelizován zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (OdpŠk) § 1 OdpŠk (3) Stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

§ 31a OdpŠk (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

Subjektivní působnost OdpŠk (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. § 7 OdpŠk (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. (2) Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

Časová působnost zák. 160/2006 Sb. v případě průtahů účinnost od 27. 4. 2006 zpětná účinnost dle čl. II v případě porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě se vztahuje i na nemajetkovou újmu vzniklou před účinností zákona, pokud nárok na její náhradu není promlčen pokud před účinností zákona uplatněn stejný nárok včasnou stížností u ESLP, končí promlčecí lhůta 27. 4. 2007 R 111/2009 (25 Cdo 198/2007) 30 Cdo 1269/2009 30 Cdo 982/2010 – opožděná stížnost k ESLP

Časová působnost zák. 160/2006 Sb. v jiném případě, než jsou průtahy II. ÚS 1191/08 – lze aplikovat zpětně ve vztahu ke všem nárokům 30 Cdo 5180/2009 – lze aplikovat jen na újmu, která nastala po účinnosti zák. 160/2006 Sb., s výjimkou odškodnění za průtahy

Nepřiměřená délka řízení před novelou 160/2006 Sb. 25 Cdo 38/2000 – doba průběhu řízení neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a délka řízení tkví k příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci (NÚP - § 18 zák. č. 58/1969 Sb.)

Nepřiměřená délka řízení po novele 160/2006 Sb. § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk (shodně § 22 OdpŠk) Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Účel odškodnění Kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován Stanovisko Cpjn 206/2010, R 58/2011

Přiměřená lhůta – celková délka řízení Poznámka pod čarou 8a a význam odkazu na čl. 6 Úmluvy (30 Cdo 1614/2009) kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená počátek lhůty: doručení návrhu orgánu veřejné moci, vydání usnesení o zahájení řízení, den, kdy se správní orgán dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední, řízení však nezahájil sdělení obvinění

Přiměřená lhůta – celková délka řízení i když řízení zahájeno před 18. 3. 1992 (30 Cdo 1673/2010 – zahájeno 24. 3. 1980; judikatura ESLP a Úmluva stanoví minimální standard ochrany) v případě univerzální sukcese v průběhu původního řízení skutečný začátek řízení (30 Cdo 4815/2009), u přistoupení do řízení den přistoupení konec lhůty: okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno (30 Cdo 2742/2009) včetně řízení o výkon rozhodnutí (s výjimkou řízení trestního)

Přiměřená lhůta – celková délka řízení započítává se i doba, po kterou je řízení přerušeno (30 Cdo 4923/2009 – zkoumat postup ve vedlejším řízení) 30 Cdo 348/2010 - přerušení řízení podle § 109 odst. 2 o.s.ř. 30 Cdo 1021/2010 - souběžná řízení přihlíží se k celkové délce řízení, ne jen k jednotlivým průtahům pokud původní řízení dosud neskončilo, vyjde se z jeho stavu ke dni rozhodování o prostředku nápravy (u zamítnutí jde o rozhodnutí pro tentokrát, u vyhovění o rei iudicate)

Složitost věci počet instancí (30 Cdo 2138/2009 – samostatný důvod) skutková složitost procesní složitost právní složitost

Chování poškozeného nevěnování náležité pozornosti řízení a velká procesní aktivita snaha o zrychlení řízení nevyužití prostředků nápravy (30 Cdo 4761/2009)

Postup orgánu veřejné moci rychlost postupu – čl. 38 odst. 2 Listiny respektování procesních pravidel (30 Cdo 1328/2009) nerespektování precedenčních účinků nálezu Ústavního soudu (30 Cdo 1637/2009) prodlevy u znalce (30 Cdo 3759/2009)

Význam předmětu řízení pro účastníka zvýšený u typových věcí (trestní stíhání, pracovně právní spory, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení, týkající se zdraví a života) zvyšován vysokým věkem účastníka nebo jeho špatným zdravotním stavem 30 Cdo 2800/2009 – není-li předpokládán, musí poškozený zvýšený význam tvrdit a prokazovat (také 30 Cdo 3405/2009) může být k obraně žalované vyvráceno

Význam předmětu řízení pro účastníka vše, co je pro poškozeného v sázce (i smluvní pokuta a úrok či úrok z prodlení) – 30 Cdo 765/2010 není automaticky nižší u právnické osoby než u osoby fyzické (30 Cdo 3326/2009) 30 Cdo 3908/2009 – dopad na fyzické osoby, které se podílejí na vytváření vůle právnické osoby

Posouzení přiměřenosti délky řízení Vzít do úvahy všechna kritéria jednotlivě a jejich souhrnu Soud vychází z tvrzení účastníků a jim odpovídajících důkazů (zákaz soudního aktivizmu - 30 Cdo 765/2010) Výsledek řízení je nerozhodný (30 Cdo 4739/2009) Specifika vykonávacího řízení (30 Cdo 2434/2010)

Forma odškodnění existence újmy se presumuje (30 Cdo 958/2009) konstatování porušení práva jen výjimečně (30 Cdo 1209/2009, 30 Cdo 1313/2010 x 30 Cdo 763/2009) konstatování porušení práva ve výroku rozsudku, i když to žalobce nenavrhuje (30 Cdo 401/2010). Naopak přiznání odškodnění v penězích neumožňuje přiznat odškodnění formou konstatování porušení práva (30 Cdo 1684/2010). odškodnění jinak – zejm. snížením trestu nebo omluvou

Odškodnění v penězích základní částka za jeden rok vedení řízení 15.000,- Kč (za první dva roky vedení řízení 15.000,- celkem) lze až 20.000,- Kč za rok v případě extrémní délky řízení (30 Cdo 1320/2011) základní částku upravit kritérii § 31a odst. 3 písm. b) až e), a to zvýšením či snížením (30 Cdo 3026/2009 a III. ÚS 1320/10), standardně v rozsahu do 50 % lze přihlédnout i k dalším okolnostem (více poškozených, žalobce x žalovaný, deklaratorní x konstitutivní rozhodnutí, zjevná neúspěšnost opravných prostředků)

Odškodnění v penězích odškodnění musí odpovídat závažnosti újmy (30 Cdo 162/2010) nižší odškodnění, než jaké přiznává ESLP, jen tehdy, měl-li poškozený k dispozici reálný prostředek nápravy (30 Cdo 4739/2009) odmítnutí smrtící komparace (30 Cdo 158/2010) úroky z prodlení až po šesti měsících od uplatnění nároku zvýšení odškodnění v případě nepřiměřené délky kompenzačního řízení

Související otázky dědění nároku na náhradu nemajetkové újmy (30 Cdo 3394/2010) a nemožnost postoupení tohoto nároku (30 Cdo 3908/2009) námitka promlčení vznesená státem není obecně v rozporu s dobrými mravy (30 Cdo 4112/2010) aktivní legitimace úpadce v případě průtahů v konkursním řízení (29 Cdo 1655/2009) pluralita nároků (30 Cdo 401/2010, 30 Cdo 1076/2009, 30 Cdo 5180/2009) rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (30 Cdo 5210/2009) náklady spojené s uplatněním stížnosti k ESLP (30 Cdo 1277/2009)

Újma způsobená nezákonným zbavením svobody přímá aplikace čl. 5 odst. 5 Úmluvy (30 Cdo 1337/2010, 30 Cdo 1384/2011 a 31 Cdo 3916/2008) nezákonnost vazby a trestného stíhání v případě zproštění obžaloby nebo zastavení trestního stíhání (30 Cdo 5180/2009) námitka promlčení vznesená státem a rozpor s dobrými mravy (30 Cdo 21/2010)

Neuplatnění nároku u příslušného orgánu R 11/2010 (25 Cdo 1891/2007) – nedostatek podmínek řízení 25 Cdo 737/2008, 30 Cdo 2742/2009 – zhojen, pokud příslušný orgán po podání žaloby odmítne nárok dobrovolně uspokojit

Procesní otázky přípustnost dovolání podle 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. z důvodu nesprávnosti rozhodnutí odvolacího soudu (30 Cdo 3633/2010) přípustnost dovolání podle 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. z důvodu nedostatečné výše odškodnění (30 Cdo 4462/2009) vada řízení jako otázka zásadního právního významu (237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) odkaz na předešlá podání (R 30/2011, 29 Cdo 4405/2008)