Ostrava, květen 2012 Oddělení politiky sociálního začleňování (901)

Sociální začleňování meziresortní spolupráce na koncepčních dokumentech v oblasti sociálního začleňování (např. MŠMT, MZdr, Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, Úřad vlády) spolupráce s neziskovými organizacemi působícími v oblasti sociálního začleňování – např. spolupořádání Diskusního fóra k otázkám předlužení s EAPN ČR apod. participace na přípravě dokumentů mezinárodního charakteru analýza dokumentů, účast na seminářích, kulatých stolech a konferencích spojených s problematikou sociálního vyloučení

Lisabonská strategie V letech 2000 až 2010 byla hlavním strategickým dokumentem Evropské unie pro oblast sociálního začleňování Lisabonská strategie. Lisabonská strategie představovala scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a ekologickou (enviromentální) obnovu Evropské unie. V období 2004 – 2010 připravovalo MPSV každé dva roky národní akční plán sociálního začleňování („NAPSI“). Od roku 2006 se NAPSI staly součástí Národních zpráv o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování České republiky, které obsahovaly kromě NAPSI také Národní strategii pro důchody a Národní strategii zdravotní a dlouhodobé péče.

Evropa 2020 Hlavní hospodářskou reformní agendu Evropské unie s výhledem do roku V oblasti boje s chudobou a sociálním vyloučením je její vlajkovou iniciativou Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (European platform against poverty and social exclusion - EPAP), která je zaměřena na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Národní program reforem České republiky 2011 nese název Investice pro evropskou konkurenceschopnost: Příspěvek České republiky ke Strategii Evropa 2020 a byl schválen usnesením vlády ze dne 27. dubna 2011 č. 314.

Agenda MPSV v oblasti boje s chudobou a sociálním vyloučením:  „Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování“  Strategie sociálního začleňování Cíl: naplňování národního cíle v oblasti boje s chudobou a sociálním vyloučením vytyčeného v Národním programu reforem České republiky a čerpání zdrojů z ESF.

Analýza: Dopady balíčku úsporných opatření v sociální oblasti na obyvatele sociálně vyloučených lokalit V prosinci 2011 byla pro MPSV zpracovaná stručná analýza zabývající se dopadem úsporných balíčku na život občanů žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Analýza na základě kvalitativních dat identifikovala zrušení sociálního příplatku jako nejzávažnější změnu v oblasti dopadu na život občanů žijících ve vyloučených lokalitách. Zpracovatel: Demografické informační centrum, o.s.

Analýza: Dopady (…) Kapitola 1: Přehled legislativních změn: Zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) Zákon o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.) Zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) Zákon o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) Zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.) Kapitola 2: Sociální znevýhodnění v kontextu socioekonomických faktorů: Finanční situace rodin, problematika předlužení, bydlení, sociopatie Kapitola 3: Dopad legislativních změn: zrušení sociálního příplatku, omezení porodného, navýšení normativů při výpočtu příspěvku na bydlení, změna při uzavírání DPP Závěr

Většina legislativních změn platných od ledna 2011 neovlivnila život sociálně znevýhodněných obyvatel. Většina sociálně znevýhodněných lidí je na úřadu práce registrována déle než 6 měsíců. Je nutné sledovat dopad zrušení sociálního příplatku, analýza identifikuje latenci sociálního propadu příjemců této dávky. Nejproblémovější se ukázal „doplatek na bydlení“, který dlouhodobě podporují vydělávání na chudých tedy proplácení enormě vysokých nájmů na ubytovnách.

Děkuji za pozornost Bc. Petra Kubálková Oddělení politiky sociálního začleňování Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1/376, Praha 2 pracoviště Podskalská 19, Praha 2 Tel: