Periodická tabulka prvků

Historie periodické tabulky Od 17. století – objev prvků - zjištění podobných vlastností prvků → nutná systematizace 1829 Johann Döbereiner (1780-1849) teorie o triádách prvků např. triáda kovů -lithium, sodík a draslík, protože reagují podobným způsobem

Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834-1907) výzkumy - u prvků seřazených podle vzrůstající atomové hmotnosti se pravidelně (periodicky) opakují podobné vlastnosti 1869 - periodický zákon, periodická tabulka prvků vynechal místa v tabulce pro prvky které ještě nebyly objeveny, protože jejich existenci předpokládal

Periodický zákon 1869 – D. I. Mendělejev Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla = pokud jsou prvky seřazeny podle vzrůstajícího protonového čísla, jejich vlastnosti (fyzikální i chemické) se mění periodicky

Periodická tabulka prvků

Periody = sedm vodorovných řad prvků = značení arabskými číslicemi = z šesté a sedmé periody vyňaty 2 řady prvků

Lanthanoidy a Aktinoidy Z šesté periody vyňato 14 prvků následujících za lanthanem = lanthanoidy Ze sedmé periody vyňato 14 prvků následujících za actiniem = aktinoidy lanthanoidy i aktinoidy vykazují chemickou podobnost

Skupiny = 18 svislých řad prvků = prvky pod sebou mají podobné vlastnosti → vžité názvy skupin 1. skupina (bez vodíku) – alkalické kovy 2. skupina – kovy alkalických zemin 16. skupina – chalkogeny 17. skupina – halogeny 18. skupina – vzácné plyny

Dělení tabulky dle vlastností Nekovy - 18 prvků periodické tabulky - tvorba oxidů, kyselin - při chemických reakcích oxidují kovy a některé nekovy Kovy - 90 prvků periodické tabulky - tvorba oxidů, hydroxidů - při chemických reakcích redukují nekovy a některé kovy

Polokovy - metaloidy - na hranici mezi kovy a nekovy - některými vlastnostmi jako kovy jinými jako nekovy - př. křemík, bor, arsen, tellur

Skupenství prvků Plynné – 11 prvků, např. chlor (Cl2) dusík (N2) kyslík (O2) Kapalné – 10 prvků, např. brom (Br) Pevné - všechny kovy - výjimka = rtuť, francium

Velikost atomů Velikost atomu: podle vzdálenosti jader atomů v molekulách atomový poloměr = polovina vzájemné vzdálenosti středů dvou sousedních stejných atomů v molekule nebo v krystalu spojených chemickou vazbou Záleží na typu vazby: kovalentní, iontové a kovové poloměry

Jak závisí velikost atomu na protonovém čísle? Velikost atomů prvků v periodách klesá s rostoucím protonovým číslem Čím více elektronů, tím silněji jsou přitahovány jádrem → anionty jsou větší než kationty Úkol: porovnej velikost atomů sodíku, hliníku, síry a fluoru.

Ionizační energie Pokud atomu dodáme dostatek energie, může dojít k odtržení elektronu od atomu → vznik kationtu Ionizační energie I = energie nutné k odtržení elektronu z elektroneutrálního atomu - jednotky = kJ/mol

ionizační energie II. První ionizační energie: energie nutná k odtržení prvního elektronu Druhá ionizační energie: energie nutná k odtržení druhého elektronu Každá další ionizační energie je vyšší než předchozí

ionizační energie III. Vždy kladné hodnoty: na odtržení elektronu je nutno práci vynaložit!!!!!! I = míra toho, jak pevně je elektron v atomu vázán a jak snadno z atomu vzniká kation Výrazně periodicky závislá na protonovém čísle

Periodická závislost I Ve skupinách hodnoty první ionizační energie klesají s rostoucím protonovým číslem Úkol: porovnej velikost první ionizační energie atomů kyslíku, síry, selenu a telluru V periodách ionizační energie se stoupajícím protonovým číslem roste (růst není plynulý – záleží na obsazování jednotlivých typů orbitalů)

Elektronová afinita A Energie uvolněná při vzniku aniontu z elektroneutrálního atomu v plynném stavu Jednotky: kJ/mol Může dosahovat záporných hodnot → vznikající anion má vyšší energii než původní atom a volný elektron Prvky s vysokými hodnotami A snadno tvoří anionty (např. F, Cl,Br, I)

Děkuji za pozornost