ŠkolaZákladní škola Zlín, Nová cesta 268, příspěvková organizace Vzdělávací oblastČlověk a příroda Vzdělávací oborFyzika 9 Tematický okruhAtomy a záření TémaJaderné reakce Název VY_32_INOVACE_12_28_jaderne_reakce Určení9. ročník AutorMgr. Tomáš Bobál VytvořenoÚnor 2013 Anotace Určeno pro výuku a domácí přípravu žáků. Prezentace seznamuje žáka s jadernými reakcemi.
Jaderné reakce Jaderná reakce je vyvolaný proces, při kterém se mění jádro atomu. Mohou ji vyvolat částice alfa, beta, gama, protony i neutrony. Jaderná reakce je vyvolaný proces, při kterém se mění jádro atomu. Mohou ji vyvolat částice alfa, beta, gama, protony i neutrony. První jadernou reakci (vědomě) provedl v roce 1919 E. Rutherford. Dusík ozařoval částicemi alfa, po určité době zjistil přítomnost kyslíku. Radioaktivita = samovolný proces, jaderná reakce = vyvolaný proces.
Jaderné reakce Pokud se při jaderné reakci změní nukleonové i protonové číslo jen málo, jedná se o transmutaci. Příkladem transmutace je přeměna dusíku na kyslík. Transmutaci mohou vyvolat všechny známe částice: alfa, beta, gama, protony a neutrony. Příklad: přeměna dusíku na kyslík
Jaderné reakce V roce 1939 byl objeven zcela odlišný typ jaderné reakce – štěpení Při štěpení se původní jádro rozdělí na dvě nová jádra se zcela odlišným protonovým a nukleonovým číslem. Nejsnáze se štěpení vyvolá neutronem
Jaderné reakce Nejdramatičtější jadernou reakcí je tříštění. Výsledkem tříštění je jádro s podstatně zmenšeným protonovým i nukleonovým číslem a velký počet protonů a neutronů. Příklad Při jaderných reakcích se může uvolnit velká energie. V porovnání s reakcemi chemickými je se při jaderných reakcích může uvolnit až milionkrát větší energie.
Použité zdroje: Jaderné reakce 1.RAUNER, Karel, Václav HAVEL a Miroslav RANDA. NAKLADATELSTVÍ FRAUS. Fyzika 9: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň: Fraus, ISBN