2 OECD PISA  mezinárodní projekt v oblasti měření výsledků vzdělávání  zjišťuje úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků  zaměřuje se zejména na kompetence, které si žáci v průběhu vzdělávání osvojují a které budou potřebovat v reálném životě  probíhá ve tříletých cyklech, důraz je vždy kladen na jednu ze tří zkoumaných oblastí  tři sběry dat: 2000, 2003, 2006

PISA 2006  Hlavní sledovaná oblast: přírodní vědy  Testové nástroje: písemný test žákovský dotazník školní dotazník  Účastníci: 57 zemí z celého světa včetně všech 30 členských zemí OECD  V České republice se zúčastnilo 245 škol, 9016 žáků z 9. ročníku ZŠ a 1. ročníku SŠ (a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií)

Země ve výzkumu PISA 2006 Člen OECD Ano Ne

Země ve výzkumu PISA 2006 Člen EU Ano Ne

Průměrné výsledky zemí

Průměrné výsledky zemí

Žáci s omezenými kompetencemi v Evropě Žáci pod základní úrovní Méně než 10 % 10 % až 20 % 20 % až 30 % 30 % a více

Přírodovědná gramotnost je schopnost využívat přírodovědné vědomosti, klást otázky a z daných skutečností vyvozovat závěry, které vedou k porozumění světu přírody a pomáhají v rozhodování o něm a o změnách působených lidskou činností.

Složky přírodovědné gramotnosti Kontext životní situace obsahující prvky přírodních věd a techniky Kompetence ● rozpoznávání přírodovědných otázek  vysvětlování jevů pomocí přírodních věd  používání vědeckých důkazů Vědomosti ● vědomosti z přírodních věd (o světě přírody) ● vědomosti o přírodních vědách (o vědě samotné) Postoje reakce na přírodovědná témata ● zájem ● uznání hodnoty vědeckého výzkumu ● odpovědnost vyžaduje po lidech jejichž úroveň ovlivňují

Slabé a silné stránky žáků

Rozdíly mezi dvěma typy znalostí

Silné a slabé stránky českých žáků  Žáci mají osvojeno velké množství přírodovědných poznatků a teorií, problémy jim ale dělá o přírodovědných problémech samostatně uvažovat a zkoumat je (vytvářet hypotézy, využívat různé výzkumné metody a postupy, získávat a interpretovat data, formulovat a dokazovat závěry apod.).  V prokazování vědomostí dosahují žáci výborných výsledků. Naopak se svými znalostmi postupů a metod využívaných v přírodních vědách jsou jen průměrní. Rozdíl mezi jejich přírodovědnými vědomostmi a znalostmi postupů a metod je největší v zemích OECD.  Pravděpodobnou příčinou těchto zjištění je způsob výuky přírodovědných předmětů v České republice, kdy se klade větší důraz na shromažďování a reprodukci teoretických znalostí než na podstatu přírodovědného zkoumání a uvažování.

Některé poznatky o výuce

Výsledky a výdaje na vzdělání v OECD

Rozdíly mezi školami a uvnitř škol

Ekonomický, sociální a kulturní status (ESCS)  Index sociálně-ekonomického statusu povolání rodičů (ISEI)  Index nejvyššího dosaženého vzdělání rodičů  Index vlastnictví rodiny stůl k učení, samostatný pokoj, počítač, připojení na internet, klasickou literaturu, umělecká díla, počet knih, počet mobilních telefonů, …

Vliv ESCS na výsledek žáků, země EU

Výsledky českých škol v závislosti na ESCS

Výsledky českých žáků podle typu školy

Průměrné výsledky krajů, 9. ročník

Žáci s omezenými kompetencemi, kraje Žáci pod základní úrovní Méně než 10 % 10 % až 15 % 15 % a více

Výsledek a index ESCS, kraje

Výsledek a ESCS podle velikosti bydliště

Umístění ČR v mezinárodních výzkumech vědomostí žáků na konci základního vzdělání (srovnání se zeměmi OECD)

Trendy ve čtenářské gramotnosti

Trendy v matematice

Zastoupení žáků na jednotlivých úrovních způsobilosti, čtenářská gramotnost

Rozdíly mezi dobrými a slabšími žáky, čtenářská gramotnost

Tři nejdůležitější kroky ke zlepšení vzdělávání v libovolném systému (Závěry studie poradenské firmy McKinsey)  Získat pro pedagogickou práci ty správné lidi: Kvalita vzdělávacího systému nemůže překonat kvalitu učitelů, kteří v něm pracují  Vzdělat je tak, aby dobře a efektivně učili: Jediný způsob, jak zlepšit výsledky žáků, je zlepšit výuku  Zajistit, aby systém poskytoval každému dítěti nejlepší možnou výuku: Má-li systém vykazovat dobré výsledky, musí v něm uspět každé dítě

Získávání nejlepších kandidátů pro pedagogickou profesi  Zlepšení brání řada škodlivých mýtů (je možno zlepšit systém bez zvýšení kvality učitelů, získání kvalitních lidí vyžaduje zásadní zvýšení výdajů, prestiž povolání učitele je mimo možnosti ovlivnění vzdělávací politiky)  Učinit učitelství prestižní kariérní volbou je daleko více než kulturou a vysokými platy ovlivněno systémem výběru a vzdělávání učitelů, výší nástupního platu a péčí o status pedagogické profese

Vzdělávání učitelů  Cíle: reflexe nedostatků, nácvik efektivních postupů, vnitřní motivace učitelů  Prostředky: mentorování začínajících učitelů, koučování (výuka přímo ve třídě), spolupráce učitelů (vedoucí učitelé), ředitelé jako příkladní vyučující

Cílená pomoc těm, kteří to nejvíce potřebují  Vysoká očekávání = náročné standardy  Monitorování škol (= identifikace škol, které potřebují pomoci) a cílená intervence (finanční pomoc, změna vedení)  Identifikace žáků, kteří potřebují pomoci, a včasná intervence