Problematika EKOLOGICKÉ ÚJMY ve světle aktuálních zkušeností s hodnocením rizik 26. dubna 2013, Křtiny Alexandra Skopcová, Šárka Mikundová Odbor environmentálních rizik a ekologických škod, oddělení sanace

Obsah Představení činnosti OEREŠ MŽP Legislativní rámec problematiky Nejčastější diskutovaná úskalí Základního hodnocení rizik Kontrolní činnost

Představení Odbor environmentálních rizik a ekologických škod Oddělení prevence rizik a chemické bezpečnosti Oddělení geneticky modifikovaných organismů Oddělení sanace

Oddělení sanace OEREŠ MŽP Sanace starých ekologických zátěží Vzniklých před privatizací Po Sovětské armádě Financovaných s podporou OPŽP, oblastí podpory 4.2 Revitalizace oblastí zasažených těžbou nerostných surovin Poskytování Územně analytických podkladů (jev č. 64) Zákon 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě

Před přijetím zákona o EÚ Zákon č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny Zákon č. 254/2001 Sb., Vodní zákon Zákon č. 334/1992 Sb., O ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č. 289/1995 Sb., Lesní zákon Zákon č. 164/2001 Sb., O lázeňství Zákon č. 185/2001 Sb., O odpadech Zákon č. 59/2006 Sb., O prevenci závažných havárií Zákon č. 17/1992 Sb., O životním prostředí Zákon č. 239/2000 Sb., O integrovaném záchranném systému Zákon č. č. 240/2000 Sb., Krizový zákon

Legislativní rámec problematiky v současnosti SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí ZÁKON 167/2008 Sb. ze dne 22. dubna 2008 o předcházení ekologické újmě a její nápravě NAŘÍZENÍ VLÁDY 295/2011 Sb. ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění

Směrnice 2004/35/ES Cílem této Směrnice je stanovit rámec pro uplatnění odpovědnosti za újmu (škodu) na životním prostředí na základě principu „znečišťovatel platí“ (polluter-pays principle – PPP) a újmám na životním prostředí předcházet a napravovat je.

ZÁKON 167/2008 Sb. (1) Transpozice Směrnice 2004/35/ES Hlavním cílem zákona o předcházení a nápravě ekologické újmy je dosažení takového stavu, ve kterém ekonomické subjekty, jejichž činnost může výrazně negativně ovlivnit životní prostředí, přijímají odpovědnost za možné nepříznivé dopady již před jejich výskytem. Vztahuje se na případy ekologické újmy, ke kterým došlo po začátku účinnosti zákona (odpovědnost není zpětná).

ZÁKON 167/2008 Sb. (2) Definuje: pojem „ekologická újma“ provozovatele resp. jednotlivé provozní činnosti Řeší: financování preventivních a nápravných opatření výkon státní správy

§ 14 Zákona 167/2008 Sb. Definuje povinnost provozovatele, který provozuje některou z činností uvedených v příloze 1 zákona. Tento provozovatel je povinen provést hodnocení rizik k jednotlivým provozním činnostem.

§§ 12 a 13 Zákona 167/2008 Sb. Náhrada nákladů Pokud újmu způsobilo více provozovatelů Náklady státu Možnost využití prostředků daných § 42 vodního zákona

Nařízení vlády 295/2011 Sb. Naplnění článku 14 Směrnice (§ 14 zákona o EÚ). Stanoví způsob hodnocení rizik, kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění pro provozovatele a bližší podmínky způsobu finančního zajištění k provedení preventivních a nápravných opatření.

Základní vs. Podrobné hodnocení rizika ekologické újmy ZHR: Indikační charakter Provádí sám provozovatel PHR: Detailní V případě dosažení 50 bodů v ZRH Provádí odborně způsobilá osoba

Metodický pokyn OEREŠ MŽP pro provádění základního hodnocení rizika ekologické újmy Hlavní východiska: Směrnice Zákon Nařízení vlády Pro koho je určen Jaký je jeho účel Metodický pokyn nemůže měnit platnou legislativu!

Metodický pokyn OEREŠ MŽP pro provádění základního hodnocení rizika ekologické újmy http://www.mzp.cz/cz/ekologicka_ujma

Problematika základního hodnocení rizika ekologické újmy nečastější diskutované otázky

Základní otázky Kdo je provozovatelem? Jak poznám provozní místo? Jakou mám provozní činnost?

Kdo a kdy provádí hodnocení? Pro každé místo provozní činnosti a v hodnoceném provozním místě pro každou provozní činnost (tabulka č. 1) zvlášť. Pro každou provozní činnost se zpracuje základní hodnocení rizika podle přílohy č. 1 nařízení vlády. Provozovatel provádí aktualizaci hodnocení rizik pokaždé, když se významně změní provozní činnosti nebo jiné okolnosti mající na vliv na výsledek hodnocení.

Kde je provozní místo? V případě, že se v jednom objektu (areálu), který vlastní jedna osoba, nachází několik provozovatelů, zpracuje každý provozovatel za sebe hodnocení rizik pro jeho provozní činnost a místo provozní činnosti.

Které subjekty podřadit pod pojem „provozovatel“ a jak chápat pojem „provozní činnost“ ? (1) Právnická nebo fyzická osoba vykonávající v rámci své hospodářské činnosti, obchodu či podnikání provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 ZEÚ, bez ohledu na její soukromou či veřejnou povahu nebo na její ziskový či neziskový charakter.

Které subjekty podřadit pod pojem „provozovatel“ a jak chápat pojem „provozní činnost“ ? (2) Příspěvková organizace:ANO A) státní příspěvkové organizace B) příspěvkové organizace územních samosprávných celků, tj. krajů a obcí Organizační složka státu:NE Bytová družstva:ANO Společenství vlastníků jednotek (SVJ):ANO

ze zpracování hodnocení rizik Výjimky ze zpracování hodnocení rizik

Výjimky (1) Provozní činnost č. 1 » jedno hodnocení pro všechny činnosti. Mobilní zařízení, u něhož není možno stanovit přesné místo provozní činnosti » základní hodnocení rizika se neprovádí. Pro ostatní činnosti, které mohou způsobit ekologickou újmu, ale nejsou výslovně uvedeny v příloze č. 1 » základní hodnocení rizika se neprovádí.

Výjimky (2) Provozní činnost č. 9, kdy příslušný provozovatel zachází se závadnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami nebo zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v celkovém množství, které nedosahuje limity stanovené v části B přílohy č. 1 k nařízení vlády » základní hodnocení rizika se neprovádí.

Výjimky (3) Pokud jsou nebezpečné chemické látky a přípravky nebo závadné látky součástí zařízení, jsou v něm pevně (hermeticky) uzavřeny, s těmito látkami se nenakládá a provozovatel používá zařízení pro provozní činnost neuvedenou v příloze 1 ZEÚ » základní hodnocení rizika se neprovádí.

Výjimky (4) § 14 odst. 4 ZEÚ: Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky. Vypouštění dešťových vod » nejedná se provozní činnost.

Provozní činnosti, jejich definice, příklady z jednotlivých částí hodnocení

Provozní činnost č. 9 Je odvoditelná od konkrétního správního aktu. Rozumí se jí činnost, při jejímž vykonávání je nezbytné naplnit § 39 odst. 2 a 4 zákona č. 254/2010 Sb., tj. provozovatel musí disponovat schváleným havarijním plánem. Je spojena s provozní činností a místem provozní činnosti, kterým se pro danou provozní činnost považuje „ucelené provozní území“ podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 450/2005 Sb. (havarijní vyhláška).

Provozní činnost č. 10 Rozumí se jí „výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava" (viz § 44a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Provozní činnost musí být odvoditelná z konkrétního správního aktu (správního rozhodnutí, povolení či souhlasu, kolaudační rozhodnutí/souhlas – skladování), z havarijního plánu, živnostenského oprávnění či z předmětu obchodní činnosti spočívající v nakládání s těmito látkami.

Provozní činnosti č. 9 a 10 (1) Pokud při nakládání s některou látkou lze tuto látku zařadit současně jako závadnou látku podle vodního zákona i nebezpečnou chemickou látku dle chemického zákona, provádí se pouze 1 hodnocení rizik a to pro provozní činnost č.10. Bude-li provozovatel nakládat podle havarijního plánu pouze s nebezpečnými chemickými látkami či směsmi, bude se jednat o provozovatele vykonávajícího provozní činnost č. 10. Bude-li zároveň nakládat se závadnými látkami (nebezpečné chemické látky či směsi se znovu nezapočítávají), bude zpracovávat samostatné hodnocení rizik také pro provozní činnost č. 9.

Provozní činnosti č. 9 a 10 (2) Množství závadných látek (analogicky nebezpečných chemických látek) se odvíjí zejména od množství uváděných v platných, příslušných havarijních plánech, případně od kapacit, na jaké jsou zkolaudovány skladové prostory. Nejedná ani o měsíční ani roční spotřeby či průměry.

Provozní činnosti č. 9 a 10 (3) V případě, že chemické látky mají příslušné "R" věty dle NV 295/2011 - nakládání s nimi se posuzuje jako provozní činnost č. 10 a nakládání s látkami bez těchto "R" vět, potom jako provozní činnost č. 9. V tomto případě dané látky v provozní činnosti č. 9 není znovu hodnocena.

Provozní činnosti č. 11 a 13 11. Přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě. 13. Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku. » hodnocení rizik se provádí pouze pro objekty a zařízení určené pro dočasné skladování nebo nakládku a vykládku během přepravy, které má provozovatel ve vlastnictví nebo nájmu.

Provozní činnost č. 12 12. Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. Na konečné uživatele GMO schválených pro uvedení do oběhu (zemědělec, který koupí GM osivo, pěstuje GM odrůdu a skladuje sklizené GM zrno pro svou potřebu, dále zemědělec, který krmí GM krmivem, spotřebitel) se bod 12 přílohy č. 1 zákona o újmě nevztahuje, neboť se nejedná o nakládání s GMO ve smyslu definice uvádění do oběhu.

Část B (1) Bude-li provozovatel nakládat podle havarijního plánu pouze s chemickými látkami uvedenými v bodě 5., bude se jednat o provozovatele vykonávajícího provozní činnost č. 10, který vyplní část B bod 5. Bude-li zároveň (podle havarijního plánu) nakládat se závadnými látkami, bude zpracovávat samostatné hodnocení rizik také pro provozní činnost č. 9.

Část B (2) V „rozhodnutí“ jen nebezpečné chem. látky » provozní činnost č. 10 » vyplňuje 1 hodnocení a bod 5. V „rozhodnutí“ jen závadné látky »provozní činnost č. 9 » 1 hodnocení a bod 6. V „rozhodnutí“ nebezpečné chem. látky i závadné látky » provozní činnost č.9. i č.10 » 2 hodnocení.

Část B (3) Hodnocení „polních hnojišť“ Hodnocení se provádí samostatně pro jednotlivé objekty, zařízení, ucelená provozní území uvedená v havarijním plánu. V případě dočasných polních hnojišť se provozním místem rozumí parcela či půdní blok (podle LPIS), na kterém je polní hnojiště umístěno.

Část B (4) Zápočet nebezpečných odpadů v řádku 7: Pro provozní činnosti 2, 4, 9, 10, 11, 12, 13, 14 a 15. Je-li současně nakládání s nimi zahrnuto ve zpracovaném havarijním plánu. V případě, že provozovatel má povolení k nakládání s NO, ale nakládání s NO nemá zahrnuto ve schváleném havarijním plánu, pak bod 7 části B sice posuzuje, ale nezapočítává si za něj žádné body.

Část B (5) Zápočet nebezpečných odpadů Hodnotí-li provozovatel provozní činnost č. 9 nebo č. 10, disponuje souhlasem k nakládání s nebezpečnými dopady a tyto jsou zahrnuty v havarijním plánu, započte si v části B bodu 7. 5 bodů. V rámci provozní činnosti č. 14 a 15 se v části B bodu 7. započítá 5 bodů, pokud jsou nebezpečné odpady nebo vybrané výrobky zahrnuty v havarijním plánu a provozovatel disponuje souhlasem k nakládání s nebezpečnými dopady (provozovatel v takovém případě dělá 2 ZHR – pro provozní činnost č. 9 a č. 14/15).

Část B (6) Výjimky: Pro provozní činnosti č. 3, 5, 6, 7, 8, a se část B nevyplňuje, a zpracovatel pokračuje ve vyplňování částí C. Provozní činnost č. 14 s povolením na topné medium plyn a při jehož činnosti nevznikají chemické látky ani odpady, část B a C nevyplňuje.

Části C1 a C2 C2 se vztahuje jen k určitým, přesně definovaným provozním činnostem. Pokud má počet dosažených bodů v mezisoučtu části B hodnotu 0, potom provozovatelé, u kterých je v bodě č. 3 části A uvedeno pořadové číslo 9, 10, 11, 14 a 15 provozní činnosti podle přílohy č. 1 zákona, nevyplňují část C. Provozní činnost č. 14 s povolením na topné medium plyn a při jehož činnosti nevznikají chemické látky ani odpady, část B a C nevyplňuje.

Část C2 Řádek č. 9 (Název nejbližšího významného vodního toku ve směru spádu terénu) a č. 12 (Název a číselný identifikátor hydrogeologického rajonu). Dle NV 295/2011 Sb.: Pokud je vyplněn bod 9, bod 12 se nevyplňuje, a pokud je vyplněn bod 12, bod 9 se nevyplňuje. Řádek č. 9: Vyplnění tohoto bodu souvisí se situací, kdy provozovatel vypouští (provozní činnost č.3) či odvádí (provozní činnost č.4) do povrchových vod. V opačném případě vyplňuje bod č. 12. Řádek č. 12: Vyplnění tohoto bodu souvisí se situací, kdy provozovatel vypouští (provozní činnost č.3) či odvádí (provozní činnost č.4) do podzemních vod. V opačném případě vyplňuje bod č. 9.

Části D a E Pro tyto části neexistuje výjimka z je povinnosti vyplňovat, proto je potřeba je vždy posoudit.

Část F V případě, že základní hodnocení vyjde pod 50 bodů, tak není potřeba mít finanční zajištění. Toto platí pro všechny provozní činnosti bez výjimky, tedy i pro provozní činnost 1 (tj. že provozovatel vlastní integrované povolení). Odpovědnou osobou je osoba, která hodnocení vyplňuje, bez ohledu na to, zda je zaměstnancem provozovatele a jakou funkci vykonává.

Výsledek hodnocení > 50 bodů  zpracování podrobného hodnocení (možnost způsobení ekologické újmy) < 50 bodů  uschování hodnocení pro případ kontroly

Pozitiva a negativa regulace Zvýšení environmentálního povědomí provozovatelů. Aktuálnost a věcná správnost platných rozhodnutí a dalších. Nové pracovní příležitosti – konzultační firmy, pojišťovny a banky. Negativa Administrativní zátěž spojená s hodnocením rizik a náklady na ně. Vypovídací schopnost hodnocení rizik. Finanční nároky na stát. Systém kontroly a monitoringu hodnocení rizik.

Kontrolní činnost (1) Ze zákona provádí: ČIŽP Správy NP a CHKO Újezdní úřady

Kontrolní činnost (2) ČIŽP: V současnosti probíhají jak ze strany Ředitelství, tak jednotlivých OI. Samostatně i v rámci jiných (např. hloubkových) kontrol. Plánované kontroly EÚ jsou většinou v rámci integrovaných kontrol.

Kontaktní údaje Ing. Šárka Mikundová Sarka.mikundova@mzp.cz Ing. Alexandra Skopcová Alexandra.skopcova@mzp.cz

DĚKUJI ZA POZORNOST