Regionální inovační strategie Pardubického kraje (RIS PK) V Brně, 13.4. 2011 Děkuji za slovo. Dobrý den vážené dámy, vážení pánové. Jmenuji se Jarmila Krejčí a jsem z RRA PK. Ráda bych vám také představila pana Mgr. Smejkala z Odboru strategického rozvoje kraje a evropských fondů, který doplní další informace. Je mou milou povinností seznámit vás (ráda bych vás seznámila) s RIS PK (Regionální inovační strategií Pardubického kraje), která byla zpracována v letech 2005-2006. Regionální inovační strategie Pardubického kraje (RIS PK) a Program rozvoje Pardubického kraje (PRK) tvoří program rozvoje kraje (strategii kraje) s vymezením priorit a úkolů v oblastech regionálního rozvoje, inovačního podnikání, vzdělávání a dalších, s výhledem do roku 2013. Časové období RIS PK je střednědobé s výhledem do roku 2013. Její zpracování bylo významným krokem na regionální úrovni. Dokument prošel také schvalovacím řízením v nejvyšších orgánech Pardubického kraje a byl schválen Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 2. 11. 2006 usnesením č. Z/188/06. Od roku 2007 jsou každoročně zpracovávány monitorovací zprávy zaměřené na kontrolu plnění jednotlivých aktivit navržených v dokumentu RIS PK.

Obsah: Důvody zpracování RIS PK Metodika a postup zpracování RIS PK Obsah RIS PK Monitoring RIS PK Závěr

Důvody zpracování RIS PK vstup České republiky do Evropské unie zaměření vlády ČR na podporu MSP podpora významných regionálních subjektů spolupráce s AIP ČR další důvody Základním stimulem/impulsem pro vytvoření Regionální inovační strategie Pardubického kraje (RIS PK) byl: - vstup ČR do EU a s tím související možnost/příležitost pro kraje čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů (např. na vzdělávání, inovace, na další oblasti podpory), - a dále zaměření vlády ČR na podporu malého a středního podnikání (MSP) a tím zdůraznění inovací jako nástroje pro zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků. V souvislosti s decentralizací výkonu státní správy na nižší samosprávné jednotky vyvstává/vystala především na úrovni krajů nutnost řešit nedostatečnou konkurenceschopnost místního podnikatelského sektoru ve vztahu k otvírajícímu se trhu EU. Nově vzniklé samosprávné celky se nebudou moci/nemohou nadále problematice inovačního podnikání vyhýbat již z toho důvodu, že využívání moderních technologií má obrovský význam pro zefektivnění rozvoje regionů a musí hrát čím dál tím významnější roli při zajištění jejich trvale udržitelného rozvoje, což směřuje k tomu, že krajská inovační strategie má být základním kamenem/pilířem změny přístupu k podpoře podnikání, inovací a inovačního podnikání na regionální úrovni. Vznik RIS PK byl také iniciován: - v rámci spolupráce „Odborného týmu k inovačnímu podnikání v Pardubickém kraji“ s Asociací inovačního podnikání ČR (AIP ČR) - a dále podporován Pardubickým krajem a dalšími významnými regionálními subjekty (např. Univerzitou Pardubice, RPIC Pce s.r.o. – společnost, která od roku 1993 funguje společnost jako Regionální poradenské a informační centrum pro drobné a střední podnikatele, aj. subjekty). Strategický cíl RIS PK je v souladu s globálním cílem ROP NUTS II SV na období 2007-2013, kterým je „Dosažení kvality života obyvatel regionu srovnatelné s vyspělými regiony Evropy prostřednictvím zvýšení jeho konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice“ a rovněž v souladu se strategickou vizí PRK. Základním/hlavním cílem vytvořené RIS PK byla zejména: - podpora inovačního procesu v kraji, - rozvíjení inovační infrastruktury, - podpora rozvoje malého a středního podnikání, - rozvoj informačních sítí a vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce, - efektivní využívání vnitřních zdrojů, potenciálu a tradic kraje.  Specifické cíle inovační strategie byly sdruženy do několika následujících kategorií. Jedná se především o: -zvýšení povědomí o důležitosti inovací, -získání přehledu o potřebách, zdrojích pro inovace a ekonomických trendech, -zvyšování konkurenceschopnosti a připravenosti pro investice, -rozvoj spolupráce subjektů inovační infrastruktury, -rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání v regionu v souladu s poptávkou na trhu práce.

Metodika a postup zpracování zpracování RIS PK - týmová a tvůrčí činnost cílová skupina zvolený postup a metodika mají naplnit cíle RIS PK Kroky zpracování dokumentu: studium podkladů (nadřazených strategií, právních norem a dalších podkladů) průzkumy + vyhodnocení zpracování dalších částí dokumentu Zpracování RIS PK byla týmová a tvůrčí činnost, která probíhala podle standardních postupů strategického plánování. Při zpracování dokumentu byly využívány dostupné dokumenty a koncepce. RIS PK je v souladu a opírá se o: strategie, které jsou jí nadřazeny (např. Strategie inovací Evropské unie), o právní normy a rozvojové dokumenty, které byly vytvořeny na republikové úrovni: - např. zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, - Národní inovační politika České republiky na léta 2005-2010, - Národní rozvojový plán na léta 2007 – 2013, - Národní inovační strategie ČR, - Koncepce pro oblast průmyslu a podnikání na období 2005-2008, - Podpora MSP, - aj. rozvojové dokumenty, které byly vytvořeny na krajské úrovni: Program rozvoje Pardubického kraje - zjm. kapitoly průmysl a MSP. RIS PK je zároveň v souladu s  ROP NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013.   V neposlední řadě byly inspirací při zpracování strategie také inovační strategie jiných regionů.

Otázky při zpracování RIS PK PROČ TADY JSME? KAM CHCEME DOJÍT? V JAKÝCH OBLASTECH? ČEHO CHCEME DOSÁHNOUT? JAK TOHO CHCEME DOSÁHNOUT? V průběhu zpracování RIS PK vyvstávaly otázky, na které bylo nutné odpovědět: PROČ TADY JSME? – co je naším úkolem, proč je nutné zpracovat RIS PK KAM CHCEME DOJÍT? – co chceme v regionu prostřednictvím RIS PK dokázat, čeho chceme docílit V JAKÝCH OBLASTECH? – jaké jsou klíčové problémové oblasti, na které bude RIS PK zaměřena ČEHO CHCEME DOSÁHNOUT? – identifikace konkrétních cílů, kterých má být dosaženo JAK TOHO CHCEME DOSÁHNOUT? – stanovení jednotlivých opatření, která povedou k dosažení konkrétních cílů.   Cílovou skupinou průzkumu jsou malé a střední podniky a cílovou skupinou pro využití inovační strategie je veřejný sektor a soukromý sektor.  Podstatou zvoleného postupu a metodiky bylo vytvoření podmínek, které umožní v maximálně možné míře naplnit hlavní cíle RIS PK.

Obsah RIS PK Cíle RIS PK Analytická část – 5 průzkumů: SWOT analýza Průzkum podnikatelských subjektů na území Pk Průzkum MSP v Pardubickém kraji v oblasti inovací Průzkum dostupnosti finančních zdrojů pro inovační MSP Průzkum inovační infrastruktury Pardubického kraje Průzkum školství ve vazbě na trh práce a inovace SWOT analýza Návrhová část – 2 tematické oblasti: Lidské zdroje a vzdělanost Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace

Proces zpracování RIS PK Průzkum podnikatelských subjektů na území Pk Analytická část RIS PK (analýza podnikatelského prostředí) Průzkum podniků s inovačním potenciálem Průzkum dostupnosti fin.zdrojů pro inovační MSP Průzkum inovační infrastruktury Pk Průzkum školství v Pk s vazbou na trh práce SWOT analýza Návrhová část RIS PK (2 tematické oblasti) Návrh priorit Návrh opatření Monitorování naplňování RIS PK bude zajištěno prostřednictvím RRA PK. Monitoring bude spočívat v sepsání monitorovací a hodnotící zprávy o naplňování jednotlivých aktivit na základě informací, které si RRA PK vyžádá od jednotlivých zpravodajů pro dané aktivity – jedna zpráva/rok. Návrh aktivit Návrh financování aktivit Implementace RIS PK (naplňování a monitorování) 1x ročně monitorovací zpráva

Analytická část – průzkumy 1,2 Průzkum podnikatelských subjektů na území kraje vybrat inovační MSP nebo ty, které mají předpoklad, aby se za inovační mohly považovat vytipováno 241 podnikatelských subjektů s inovačním potenciálem Průzkum MSP v Pardubickém kraji v oblasti inovací aktuální informace o situaci a potřebách MSP v oblasti inovací dotazníkové šetření - osloveno 188 firem, získáno 100 odpovědí

Analytická část – průzkumy 3-5 Průzkum dostupnosti finančních zdrojů pro inovační MSP zjistit dostupnost finančních zdrojů pro MSP za účelem financování inovačních projektů Průzkum inovační infrastruktury Pardubického kraje identifikovat orgány zodpovědné za rozvoj inovační infrastruktury Průzkum školství ve vazbě na trh práce a inovace zmapování trhu práce, zjistit zda je celoživotní vzdělávání v kraji v souladu s potřebami perspektivních oborů, firem a nových trendů

SWOT analýza - příklady TO „Lidské zdroje a vzdělanost“ Silné stránky: existence vysokého školství - Univerzita Pardubice podpora odborného (technického) vzdělávání v kraji Slabé stránky: nedostatek PS zejména v technických oborech Příležitosti: další rozšiřování studijních programů na univerzitě Ohrožení: nedostatečná spolupráce škol a podnikatelské sféry nízká atraktivita technických oborů ve srovnání s humanitními

Problémové okruhy, specifické cíle TO „Lidské zdroje a vzdělanost“ nedostatek PS s potřebnou kvalifikací, zejména v technických oborech nedostatek vysokoškolských absolventů v technických oborech nízký počet absolventů s maturitou v technických oborech nedostatek kvalifikované pracovní síly zejména v dělnických profesích nedostatek odborných profesí v porovnání s potřebami TP v kraji Specifické cíle: RLZ a vzdělávání v regionu v souladu s poptávkou na TP zvýšení zájmu o technické profese v kraji – podpora technického vzdělávání rozvoj celoživotního vzdělávání v Pardubickém kraji

Návrhová část - cíle, priority TO „Lidské zdroje a vzdělanost“ Cíl 1 Nastolit celoživotní učení jako běžnou praxi Cíl 2 Připravit LZ v ČR na výzvy, které přináší informační a znalostní společnost, globální ekonomika, udržitelný rozvoj a členství v EU Cíl 3 Zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost české ekonomiky a její přitažlivost pro investory Cíl 4 Zvýšit zaměstnatelnost PS a tím pozitivně ovlivnit zaměstnanost Cíl 5 Zlepšit využívání omezených zdrojů a mobilizaci nutných prostředků pro vzdělávání a RLZ Priorita V1 Rozvoj celoživotního vzdělávání v Pardubickém kraji Priorita V2 Zvýšení zájmu o technické profese v kraji Priorita V3 Rozvoj spolupráce mezi školstvím a podnikatelskou sférou

Návrhová část - opatření, aktivity TO „Lidské zdroje a vzdělanost“ Celoživotní vzdělávání v souladu s potřebami perspektivních oborů, firem a nových trendů Propagace technického vzdělávání a jeho zatraktivnění Rozvoj spolupráce vzdělávacích institucí a podniků Přenos know-how mezi SŠ, VOŠ, VŠ a komerční sférou Příklady aktivit: A 1.1 Posilování motivace k celoživotnímu vzdělávání formou pokračování mediální kampaně na podporu celoživotního vzdělávání A 1.2 Rozšíření nabídky vzdělávacích programů o obory, kterých je na trhu práce nedostatek A 1.3 Zpracování komplexního programu RLZ v Pardubickém kraji

SWOT analýza – příklady S TO „Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ Silné stránky: velký počet mikropodniků a malých organizací existence rozvojových ploch (průmyslových zón) v Pk existence poradenských center pro podnikatele existence Univerzity Pardubice s vědeckovýzkumným potenciálem v širokém spektru oborů tradice VaV v oblasti chemických technologií, textilního strojírenství, polymerů a elektrotechniky vznik TechnoParku Pardubice

SWOT analýza – příklady W TO „Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ Slabé stránky: nízké výdaje na VaV ve srovnání s průměrem ČR nedostatečná schopnost MSP využít výzkumný potenciál Univerzity Pardubice nedostatečné vlastní výzkumné kapacity inovačních firem nedostatek dostupných finančních prostředků pro IP nízká úroveň kooperace výzkumu, vědy a podniků v oblasti inovací nízká četnost komerčně využitelných výsledků výzkumu neprovázaná a nepružná inovační infrastruktura

SWOT analýza – příklady O, T TO „Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ Příležitosti: příležitost pro firmy využívat nabídky TechnoParku Pardubice rozvoj stávajících průmyslových zón větší zapojení do mezinárodních projektů Ohrožení: pozdní reakce na aktuální trendy vývoje v oblasti inovací malá spolupráce firem, výzkumných organizací a vzdělávacích institucí pokračující nedostatek přihlášených a udělovaných patentů

Problémové okruhy, specifické cíle TO „Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ nízké výdaje na VaV ve srovnání s průměrem EU nízká míra spolupráce výzkumných pracovníků, vysokoškolských pedagogů, studentů s podnikatelským sektorem nezájem o inovace ze strany podnikatelských subjektů nedostatek dostupných finančních prostředků potřebných pro IP nízká kooperace subjektů inovační infrastruktury Specifické cíle: zvyšování konkurenceschopnosti firem aktivní zapojení výzkumné a vývojové základny do podnikání rozvoj infrastruktury pro inovace využití informačních technologií pro realizaci služeb firmám posílení image regionu - budování inovačního prostředí

Návrhová část - cíle, priority TO „ Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ Cíl 1 Zvyšování konkurenceschopnosti firem Cíl 2 Aktivní zapojení VaV základny do rozvoje podnikání Cíl 3 Rozvoj infrastruktury podporující inovace Cíl 4 Využití informačních technologií pro realizaci služeb firmám Cíl 5 Posílení image regionu, budování inovačního prostředí Priorita I1 Zvyšování konkurenceschopnosti firem Priorita I2 Aktivní zapojení VaV základny do rozvoje podnikání Priorita I3 Rozvoj infrastruktury podporující inovace Priorita I4 Zajištění finančních zdrojů pro MSP a inovační projekty Priorita I5 Budování inovačního prostředí

Návrhová část – opatření, aktivity TO „ Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ Příklady opatření: Podpora výzkumu, vývoje a inovací ve firmách, zvláště v MSP Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit v regionu Podpora vzniku spin-off firem Rozvoj inovační infrastruktury Podpora výstavby technologických a inovačních center Příklady aktivit: B 1.2 Příprava projektů spolufinancovaných z evropských i národních podpůrných programů A 2.3 Komercializace výstupů výzkumu a vývoje A 3.1 Monitoring nabídek prostor a zajištění nových prostor pro MSP C 3.3 Zajištění poradenství v konkrétních oblastech podnikání

Předpoklady pro naplňování RIS PK Předpoklady pro úspěšné naplňování RIS PK: pravidelný charakter práce s inovační strategií – pravidelná kontrola naplňování RIS PK (u aktivit je optimální roční cyklus kontroly) jednoduchost procedur a transparentnost pro všechny dotčené subjekty (orgány kraje, veřejnost, a další subjekty) využít existující inovační infrastrukturu Pro efektivní fungování případně učinit systémové zásahy do  inovační infrastruktury. zajistit politickou podporu, finanční podporu Předpoklady pro úspěšné naplňování RIS PK: *pravidelný charakter práce s inovační strategií – pravidelná kontrola naplňování RIS PK (u aktivit je optimální roční cyklus kontroly) *jednoduchost procedur a transparentnost – pro všechny dotčené subjekty (orgány kraje, veřejnost a další subjekty) *v maximální míře využít existující inovační infrastrukturu Je vhodné, aby pro efektivní fungování inovační infrastruktury bylo možné případně učinit systémové zásahy do této infrastruktury. K úspěšné realizaci a implementaci RIS PK je potřeba zajistit: - politickou a legislativní podporu - finanční a institucionální podporu - vhodnou inovační infrastrukturu.

Naplňování a monitorování - realizace RIS PK Způsob naplňování a monitorování RIS PK zahrnuje: realizaci RIS PK monitorování a hodnocení RIS PK aktualizaci dokumentu Realizace inovační strategie spočívá v uskutečňování aktivit RIS PK, které naplňují inovační strategii po obsahové stránce. Aktivity – Opatření – Priorita vedou k postupnému naplnění cílů RIS PK. Pro úspěšné naplňování strategie bylo nutné stanovit: - řídící složku (Odbor strategického rozvoje kraje) - výkonnou složku (zpravodaje) - kontrolní složku (zastupitelstvo kraje) Strategie je zpracována jako střednědobý dokument do roku 2013. Udává směr, jakým by se měl rozvoj inovací v Pk ubírat. Způsob naplňování a monitorování RIS PK zahrnuje systém: -realizace RIS PK -monitorování (monitoring) a hodnocení RIS PK -aktualizace dokumentu RIS PK. Realizace inovační strategie spočívá v postupném uskutečňování aktivit RIS PK, které naplňují inovační strategii po obsahové stránce. Aktivity – Opatření – Priorita – vedou k postupnému naplnění cílů (strategického cíle) RIS PK Do vlastní realizace inovační strategie je vhodné zapojit také co nejširší spektrum (odborné) veřejnosti. Pro úspěšné naplňování strategie bylo nutné zvolit složky řídící (OSRK), výkonné (zpravodaje) a kontrolní (ZPk). Řídící složka na základě podkladů od výkonné složky předkládá kontrolní složce monitorovací zprávu. Za realizaci aktivity odpovídá výkonná složka, která může u aktivit, které to svým charakterem vyžadují, úzce spolupracovat s externím subjektem.

Naplňování a monitorování - monitorování a hodnocení RIS PK Pro naplnění cílů RIS PK je zajištěno monitorování a hodnocení aktivit. Aktivity RIS PK rámcově rozděleny na aktivity, ke kterým přiřadit garanta (tzv. zpravodaje): bylo možné – garant zodpovídá za relevantní informace o aktivitách a jejich monitoring. Jedná se o: - aktivity v přímé kompetenci kraje - jsou zajišťovány přímo orgány kraje (např. vypracování koncepčních dokumentů, příprava vlastních projektů) - další aktivity - zajišťují jiné subjekty (např. firmy, NO, vzdělávací subjekty, výzkumné instituce aj.). U těchto aktivit je role kraje nepřímá – kraj dle svých kompetencí podporuje a koordinuje realizaci těchto aktivit nelze přiřadit garanta, tzv. ostatní podporované aktivity - zajistit monitorování a hodnocení reálných výsledků dokumentu (implementace aktivit) Podle nositelů uskutečňování aktivit RIS PK byly jednotlivé aktivity naplňující cíle RIS PK rámcově rozděleny na aktivity, ke kterým: *bylo možné přiřadit subjekt (tzv. zpravodaje) odpovědný za poskytování relevantních informací o aktivitách a jejich monitoring. Jedná se o aktivity v přímé kompetenci kraje a další sledované aktivity, které jsou zajišťovány : - přímo jednotlivými orgány kraje (např. vypracování koncepčních dokumentů, strategická rozhodnutí v jednotlivých oblastech, příprava vlastních projektů realizovaných krajem, apod.), - jinými subjekty (např. podniky, neziskové organizace, vzdělávací subjekty, výzkumné instituce aj.). U těchto aktivit je role kraje nepřímá a spočívá podle charakteru aktivity v jejich monitoringu, iniciaci, koordinaci, podpoře atd. Pardubický kraj by měl působit jako partner a dle svých kompetencí realizaci těchto aktivit napomáhat. * nelze přiřadit relevantního zpravodaje, tzv. ostatní podporované aktivity. Tyto aktivity jsou také v zájmu rozvoje kraje. Mezi těmito aktivitami nebyla provedena priorizace (obsahová ani časová), tzn., že každá aktivita je určitým způsobem významná pro rozvoj území kraje.

Naplňování a monitorování - monitoring a hodnocení RIS PK Monitoring a hodnocení RIS PK spočívá ve zpracování monitorovací a hodnotící zprávy o naplňování aktivit RIS PK, a to na základě informací od zpravodajů (garantů) dané aktivity. Monitorovací zpráva za uplynulé roční monitorované období je předkládána prostřednictvím řídící složky (OSRK) nejvyšším orgánům Pk. Řídící složka hodnotí, do jaké míry realizace či nerealizace jedné či více aktivit daného opatření vede či nevede k naplnění daného opatření, a podle výsledku navrhuje nápravu ve smyslu vypuštění, doplnění či úpravy obsahu aktivit. Monitoring a hodnocení inovační strategie/RIS PK spočívá ve vytvoření monitorovací a hodnotící zprávy o naplňování jednotlivých aktivit RIS PK navržených ve strategickém dokumentu a to na základě informací, které si zpracovatel monitorovací zprávy vyžádá od zpravodaje (garanta)/od jednotlivých zpravodajů (garantů) pro dané aktivity. Řídící složka hodnotí, do jaké míry realizace či nerealizace jedné či více aktivit daného opatření vede či nevede k naplnění smyslu tohoto opatření, a podle výsledku navrhuje nápravu ve smyslu vypuštění, doplnění či úpravy obsahu aktivit. Tato monitorovací zpráva je předkládána vždy za uplynulé roční monitorovací období prostřednictvím OSRK a Rady Pardubického kraje Zastupitelstvu Pardubického kraje ke schválení v termínu po ukončení každého kalendářního roku. . Monitorovací zprávu RIS PK vzala na vědomí Rada Pk. Monitorovací zpráva bude, vždy po ukončení každého kalendářního roku za uplynulé roční monitorovací období, prostřednictvím řídící složky (OSRK) a Rady Pardubického kraje předkládána kontrolní složce (Zastupitelstvu Pardubického kraje) ke schválení. RIS PK je/Strategie je zpracována jako střednědobý strategický dokument s výhledem do roku 2013 koncipovaný jako otevřený, který by se měl, vzhledem k rychlým změnám v hospodářském i společenském prostředí pravidelně aktualizovat. Pardubický kraj vždy 1x za 2 roky vyhodnotí potřebu aktualizace tohoto dokumentu a v případě potřebnosti připraví zadání pro tuto aktualizaci. K nejvýznamnějším podnětům pro aktualizaci může patřit: - existence nových relevantních údajů o vývoji podstatných faktorů pro rozvoj kraje (např. v oblasti podnikání, inovací, lidských zdrojů, vzdělávání), - výsledky realizace RIS PK (monitorovací zprávy, praktické zkušenosti z realizace strategie), - výsledky realizace rozvojových programů (PRK, ROP NUTS II SV, dalších OP na území kraje, aj.), - vznik či aktualizace dokumentů koncepčního nebo rozvojového charakteru na úrovni státu, kraje, aj., - významná změna právních předpisů s dopady na činnost kraje a jeho orgánů a dalších relevantních subjektů, - podněty získané z řad (odborné) veřejnosti. Z výše uvedeného vyplývá účelnost zavedení systému aktualizace RIS PK. Na základě výše uvedených podnětů řídící složka každé 2 roky vyhodnotí potřebu aktualizace RIS PK, připraví zadání pro tuto aktualizaci a předloží návrh aktualizace RIS PK Zastupitelstvu Pk. Poté předloží aktualizovaný strategický dokument ke schválení Radě Pk a kontrolní složce (ZPk).

Naplňování a monitorování - aktualizace RIS PK RIS PK = otevřený dokument s výhledem do roku 2013, který by měl být pravidelně aktualizován. Příklady podnětů pro aktualizaci dokumentu: vývoj podstatných faktorů pro rozvoj kraje (např. v oblasti inovací, LZ) výsledky realizace RIS PK (monitorovací zprávy, praktické zkušenosti z realizace strategie) výsledky realizace programů a strategických dokumentů na území Pk vznik či aktualizace dokumentů koncepčního nebo rozvojového charakteru na republikové či krajské úrovni změna právních předpisů s dopady na činnost kraje, jeho orgánů či dalších subjektů podněty získané z řad (odborné) veřejnosti Každé 2 roky vyhodnocena případná potřeba aktualizace dokumentu. RIS PK je/Strategie je zpracována jako střednědobý strategický dokument s výhledem do roku 2013 koncipovaný jako otevřený, který by se měl, vzhledem k rychlým změnám v hospodářském i společenském prostředí pravidelně aktualizovat. Pardubický kraj vždy 1x za 2 roky vyhodnotí potřebu aktualizace tohoto dokumentu a v případě potřebnosti připraví zadání pro tuto aktualizaci. K nejvýznamnějším podnětům pro aktualizaci může patřit: existence nových relevantních údajů o vývoji podstatných faktorů pro rozvoj kraje (např. v oblasti podnikání, inovací, LZ, vzdělávání), výsledky realizace RIS PK (monitorovací zprávy, praktické zkušenosti z realizace strategie), výsledky realizace rozvojových programů (PRK, ROP NUTS II SV, a dalších), vznik či aktualizace dokumentů koncepčního nebo rozvojového charakteru na úrovni státu, kraje, aj., významná změna právních předpisů s dopady na činnost kraje a jeho orgánů a dalších relevantních subjektů, podněty získané z řad (odborné) veřejnosti. Z výše uvedeného vyplývá účelnost zavedení systému aktualizace RIS PK. Na základě výše uvedených podnětů řídící složka každé 2 roky vyhodnotí potřebu aktualizace RIS PK, připraví zadání pro tuto aktualizaci a předloží návrh aktualizace RIS PK Zastupitelstvu Pk. Poté předloží aktualizovaný strategický dokument ke schválení Radě Pk a kontrolní složce (ZPk).

Děkuji za pozornost Ing. Jarmila Krejčí konzultant RRA PK jarmila.krejci@rrapk.cz www.rrapk.cz