Rodinná na regionální a lokální úrovni Mgr. Karolína Dobiášová PhDr. Ing. Vít Skála 20.3. 2012

Obsah přednášky Vymezení rodinné politiky na regionální a lokální úrovni Cíle rodinné politiky v regionech Vymezení a role místních aktérů Možnosti krajů a obcí v oblasti rodinné politiky Příklady dobré praxe

Význam regionální politiky Obce a kraje: znají potřeby rodin blíže mají lepší přehled o místních podmínkách. Regionální a lokální úroveň rodinné politiky nabývá stále větší důležitosti, neboť jednotlivé aktivity zde mohou být zacíleny přímo na specifické potřeby rodin a problémy mohou být řešeny komplexnějším a citlivějším způsobem (Belletti a Rebuzziny 2010).

Chápání RP na regionální a lokální úrovni v praxi v ČR Výhradně jako průřezové téma řešena v rámci jiných politik Široké vymezení Snaha zasáhnout všechny, z důvodu nedostatku zdrojů zpravidla upřednostňování rodin v obtížné sociální situaci Pozitivní vymezení Samostatná politika s cílem vybudovat místo příjemné pro život rodin Doprovázeno institucionálním i strategickým zabezpečením Negace rodinné politiky

Legislativní vymezení RP na úrovni krajů a obcí zákon č. 128/2000 Sb., o obcích a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Tyto zákony umožňují ustavení odboru, případně oddělení rodinné politiky v rámci krajských či obecních úřadů Tyto předpisy detailněji nestanovují jaké výbory a komise, odbory a oddělení má obec zřizovat. Vždy záleží na rozhodnutí politických (ve svobodných volbách zvolených) zastupitelů, respektive radních. Zřízení těchto specifických orgánů obce respektive obecního úřadu je plně v kompetenci zvolených zástupců obce, kterým nikdo nemůže zřízení těchto orgánů nařídit ani zakázat.

Orgány samosprávy zajišťujícími rodinnou politiku na regionální a lokální úrovni v praxi starosta nebo hejtman, rada, zastupitelstvo, komise pro rodinu, výbor pro rodinu a odbor či oddělení rodinné politiky Pozitivní přínosy samostatně vyčleněné funkce pracovníka pro rodinnou politiku.

Cíle rodinné politiky na regionální úrovni Posílit schopnosti rodin jednat kompetentně. Vytvořit rámcové podmínky na diferencovanou podporu rodin v jejich různých vývojových fázích. Pomoc rodinám, které samy nedokáží zvládnout svou zátěž a problémy (Hofinger 2000)

Cíle RP na regionální úrovni Vytvořit prorodinné prostředí, aby se „zdravým“ rodinám v obcích dobře žilo a zároveň směřovat intervence na rodiny v obtížné situaci, aby se tyto mohly zařadit mezi rodiny „zdravé“. Uplatňování principu subsidiarity - uskutečňovat opatření na nejnižší možné úrovni, kde bude jejich realizace dostatečně hospodárná a účinná (znalost situace a dostupnost potřebných zdrojů).

Charakteristiky obce, která je nakloněná potřebám rodin a dětí staví rodiny a děti do popředí; životní prostor obce obsahuje a spojuje různé dílčí oblasti; bere v potaz speciálně „ naši“ obec, „naše“ potřeby a možnosti; dává obci ve velké míře možnost vlastního uspořádání a ponechává jí vlastní zodpovědnost; dovoluje a předpokládá aktivní účast občanů; její činnost je pro obyvatele obce transparentní; usiluje o stálost a dlouhodobost; podporuje kreativní a inovační potenciál; zlepšuje a posiluje sociální klima; viditelně se projevuje úpravami různých opatření; dopomáhá obci k větší atraktivitě. (Hofinger 2000)

Hlavní cíl regionální rodinné politiky dle metodického doporučení MPSV Vytvořit na úrovni krajů a obcí příznivé podmínky pro vznik a fungování rodin (prostředí přátelské rodině) prostřednictvím souhrnu následujících provázaných opatření: finanční podpora rodiny podpora společensko-kulturních akcí podpora vzdělávacích a osvětových aktivit podpora dostupného bydlení přizpůsobování a budování infrastruktury podpora služeb pro rodinu Služby pro rodinu se svou podstatou liší od sociálních služeb! Služby pro rodinu jsou služby k prevenci sociálního vyloučení rodičů s malými dětmi, služby ke zvyšování rodičovských kompetencí a k posilování partnerských a manželských vztahů, služby péče o děti, poradenství v oblasti sladění pracovních a rodinných rolí, služby na podporu rodin v systému náhradní rodinné péče.

Specifické cíle regionální rodinné politiky dle metodického doporučení MPSV Dostat rodinu do centra pozornosti regionálních a místních samospráv, tj. v praxi uplatňovat prorodinný úhel pohledu na všechny záležitosti, které se dotýkají života rodin. Tím podporovat prorodinné klima s lokálními a regionálními aspekty. Podpořit schopnost rodin jednat autonomně při výkonu přirozených funkcí rodiny (sociálně-ekonomická, socializační, výchovná, regenerační a podpůrná). Vytvořit podmínky k diferencované podpoře rodin v jejich různých vývojových fázích. Komplexní regionální rodinná politika musí zohledňovat specifika rodin, včetně těch rodin, které se s problémy a zátěží nedokáží vypořádat samy, a nabídnout jim taková podpůrná opatření, která umožní vhodně řešit jejich situaci a reagovat na jejich potřeby. Zapojit všechny aktéry na místní úrovni a usilovat o jejich efektivní spolupráci. Motivovat a povzbuzovat rodiny v jejich angažovanosti při tvorbě a realizaci regionální rodinné politiky. Zajistit dostatečnou informovanost občanů o opatřeních, aktivitách rodinné politiky a situaci rodin v regionu či o případných dalších opatřeních týkajících se rodin a dostatečně tato opatření a aktivity propagovat.

Family mainstreaming postup, ve kterém jsou všechny procesy koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací ve všech fázích jejich přípravy a provádění podřízeny hledisku potřeb a zájmů rodiny (Národní koncepce rodinné politiky 2005)

Podpora rodiny v perspektivě životního cyklu a ve vztahu ke specifickým potřebám Pozornost by měla být věnována kritickým životním fázím: např. zakládání rodiny, narození dítěte, péče o předškolní děti, vzdělávání dětí, vstup na trh práce, nezaměstnanost, rozvod, úmrtí v rodině, situace po odchodu dětí z rodiny, péče o nesoběstačné seniory, zdravotní postižení, apod. Zdroj: Skála a kol. 2011

Strategické dokumenty RP na úrovni krajů a obcí Existence strategických dokumentů koreluje s pozorností, která je zde rodině věnována. Na strategické úrovni je rodinná politika explicitně zmíněna spíše výjimečně. Strategické dokumenty věnované výlučně rodinné politice má např. Jihomoravský kraj (Koncepce rodinné politiky Jihomoravského kraje), Hlavní město Praha (Koncepce rodinné politiky hlavního města Prahy 2009-2010), město Brno (Deklarace Rady města Brna na podporu rodiny; Koncepce rodinné politiky města Brna). Potřeby rodin jsou často zakomponovány do jiných tematických oblastí bez vazby na komplexnější pojetí rodinné politiky - např. ve strategických plánech krajů i obcí.

Aktéři rodinné politiky na regionální a lokální úrovni Zdroj: Skála, Hejzlarová, Geissler, Potůček, Dobiášová 2011

Státní správa MPSV Ostatní ministerstva Kraje odborný garant, koordinace pravomoci v přenesené působnosti konzultace v samostatné působnosti Ostatní ministerstva v přenesené působnosti v souvisejících oblastech (školství, doprava, výstavba, atd.) Kraje nadřízený orgán v přenesené působnosti

Kraje by měly mít úlohu: Možná úloha obcí : 1. reprezentativní – reprezentování obcí při jednání s ústřední úrovní nebo s jinými kraji; 2. koncepční – aktivní vytváření regionální rodinné politiky na základě jimi vypracované koncepce; 3. koordinační – koordinace obcí a vůbec všech aktérů rodinné politiky a jimi realizovaných prorodinných aktivit, zvláště pokud mají význam v regionálním měřítku; 4. organizační – organizace nebo podílení se na organizaci prorodinných aktivit; 5. informativní – informování obcí o celkové situaci rodin a prorodinných opatřeních v regionu. Možná úloha obcí : 1. iniciační – iniciace prorodinných aktivit a podněcování občanů k aktivnímu podílení se na jejich plánování, příp. realizaci (např. zřízením systému, který by zachycoval jejich podněty); 2. realizační – realizace prorodinných aktivit (vytváření podmínek k poskytování služeb pro rodiny, pořádání akcí pro rodiny apod.) a vyhledávání rodin se specifickými potřebami (včetně monitorování jejich problémů); 3. propagační – propagace jednotlivých prorodinných aktivit a vůbec rodinné politiky jako takové; 4. informativní – informování občanů o celkové situaci rodin a prorodinných opatřeních v obci i na regionální a celostátní úrovni.

Neziskový sektor Sociální služby, mateřská centra, rodinná centra Přichází s nápady, proaktivní Znalost cílových skupin Mnohdy lepší než u pracovníků veřejné správy Dobrovolnická práce – entusiasmus Rostoucí profesionalita => partner samosprávy, státní správy? Problémy s financováním Nepravidelné, negarantované zdroje

Komerční sektor Zaměstnavatelé Sponzoři (obce, NNO) Zdroj financí pro rodiče Sponzoři (obce, NNO) Mohou přispět ke sladění pracovního a soukromého života Firemní školky Zkrácené pracovní úvazky Pružná pracovní doba, atd.

Průřezový chrarakter rodinné politiky Rodinná politika ze své podstaty zasahuje do mnoha oblastí v rámci ostatních politik Sociální péče Vzdělávání Bydlení Doprava Zdravotní péče Volnočasové aktivity

Možná konkrétní opatření – oblast vzdělávání Budovat kapacity MŠ a ZŠ na základě dlouhodobých demografických trendů v lokalitě Podporovat vznik, realizaci a inovaci programů pro školy na odstranění patologických jevů (šikana, kriminalita mladistvých, atd.). Vyčlenit určitý podíl míst v MŠ pro děti rodičů, kteří nemají v místě trvalé bydliště. Zajišťovat aktivit MŠ, ZŠ i OOS během období prázdnin. Využívat třídní schůzky (pohovory s rodiči) a schůze SRPŠ k zapojování veřejnosti (rodičů) do rozhodování o – pro ně důležitých – aktivitách obce (např. pomocí šíření dotazníků, apod.). Využít prostory a kapacity místních ZŠ a SŠ pro realizaci tzv. „komunitních škol“. Nabízet kurzy pro dospělé v rámci celoživotního vzdělávání, např. kurzy pro rodiče vracející se po rodičovské dovolené do zaměstnání Provozovat MŠ s prodlouženou otevírací dobou (např. do sedmi hodin večer či s možností ponechat dětí přes noc). Umožnit využívání školních prostor (tělocvičny, hřiště, apod.) pro odpolední a víkendové aktivity občanů, tzv. „otevřená hřiště“.

Možná konkrétní opatření – oblast volnočasových aktivit Podpora rodinných a mateřských center: Možnost poskytnout nájem zdarma či zlevněné nájemné obecních prostor pro činnost těchto organizací, příspěvek na nájemné v jiných prostorách, podpora konkrétních akcí těchto organizací. Podpora základních uměleckých škol, knihoven, domů dětí a mládeže, do klubů a organizací zabývajících se sportem a turistikou Používání „voucherů“ na využití kroužků při ZŠ, SŠ a v ZUŠ pro ekonomicky slabé rodiny. Podporovat komunitní život a mobilizaci potenciálu obyvatel za využití místních OOS i neformálních iniciativ (např.: využít občanů při mapování dopravních bariér, zmapování nebezpečných míst a návrhů na opatření na zvýšení jejich bezpečnosti, atd.). Podpora rozvoje školních družin (tvorba metodických materiálů, využití dobrovolníků, aktivních rodičů s odpovídající kvalifikací.) Vytvořit víceleté finanční granty pro základní provoz NNO Informování o aktivitách pro rodiny v rámci místních zpravodajských listů/novin Letní tábory či denní příměstské tábory v období letních prázdnin

Možná konkrétní opatření – oblast bydlení Podpořit budování bytů pro mladé rodiny a seniory formou dotačních programů. Cílená podpora budování inženýrských sítí v oblastech výstavby nových domů, což může spolu s nízkou cenou pozemků pomoci mladým rodinám vybudovat vlastní bydlení Podpořit plánování územního rozvoje s ohledem na širší vztahy území. Při plánování zohlednit možnosti zaměstnání v regionu, demografické trendy, koordinovat akce s ostatními obcemi v okolí – v rámci mikroregionu, nikoliv pouhá konkurence obcí. Podpora sociálního bydlení

Možná konkrétní opatření – oblast dopravy, bezpečnosti a bezbariérovosti Podpořit zklidňování dopravy (měřiče rychlosti, jednosměrky, zpomalovací prahy, /optické/ zužování vozovky apod.) v místech častého výskytu dětí. Školní autobusy či minibusy např. pro děti z okolních obcí, které docházejí do spádové školy Podpořit využívání hromadné dopravy pro rodiny s dětmi: zajištění přepravy jedné osoby s kočárkem zdarma, slevy (či jízdné zdarma) pro děti do 15 let. Podpořit využívání sdílené individuální dopravy nad čistě individuální dopravou (v malých obcích bude i nadále nutným doplňkem k veřejné dopravě). Podpořit bezbariérovou přístupnost úřadů a dalších institucí a bezbariérový pohyb po městě. Podpořit realizaci dohledu (policista, dobrovolník) nad potenciálně dopravně nebezpečnými místy ve frekventovaných časových úsecích – přechody u základních škol apod. Podpořit zvyšování komfortu cestování v prostředcích hromadné dopravy: zvyšovat podíl nízkopodlažních autobusů, v odpovídajících lokalitách pořizovat úsporné malokapacitní autobusy, zastřešit zastávky. Zajistit osvětu budování cyklostezek jako infrastruktury stmelující rodiny.

Možná konkrétní opatření – oblast zdravotní péče Podpořit vznik ordinací lékařů v menších obcích (legislativa jde aktuálně proti tomuto směru a státem vyžadované požadavky na vybavení ordinací vedou ke zrušení ordinací v menších obcích a tím ke zhoršení dostupnosti lékařské péče). Podpora jeslí či jiné formy péče o děti mladší 3 let v lokalitách, kde je to místními občany vyžadováno. Podpora komunitního ošetřovatelství, zejména podpora domácí zdravotní péče Podporovat zdravý životní styl rodiny.

Možná konkrétní opatření – oblast sociální péče Optimalizace struktury poskytovatelů sociálních služeb Podpora terénních integračních programů a pobytových sociálních služeb pro zdravotně handicapované občany – osobní asistence, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, raná péče, tlumočnické služby, služby následné péče, odborné sociální poradenství Podpora programů podporujících návrat lidí bez domova do normálního života Podpora programů krizové intervence Podpora preventivních programů pro osoby a cílové skupiny, které jsou ohroženy sociálním vyloučením - podpora osob, které se na přechodnou dobu ocitli v nepříznivé sociální situaci nebo vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy Podpora programů sociální integrace dětí, mládeže a rodin s dětmi - podpora dětí, mládeže, rodin s dětmi a osoby, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy Podpora programů vedoucích ke zkvalitnění života seniorů – osobní asistence, domovy pro seniory, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní Financování sociálních služeb – dlouhodobější horizont

Příklady dobré praxe I Rodinné pasy - systému poskytování slev a dalších výhod rodinám. Po registraci do projektu rodina obdrží kartu obdobnou kreditní kartě, na základě které může využívat slevy z oblasti kultury a sportu, nákupů (např. oděvy, elektronika, sportovní potřeby) a ostatních služeb (např. restaurace, ubytování, dovolené) u registrovaných poskytovatelů. Senior pasy – obdoba rodinných pasů pro seniory

Příklady dobré praxe II Budování Family pointů – místo přátelská rodině, které bezplatně poskytuje: informace, nasměrování a pomoc v oblastech života rodin možnost přebalení a nakrmení dětí dětský koutek prostor pro setkávání

Příklady dobré praxe III Podpora family-friendly zaměstnavatelů (např. formou soutěže, auditu, apod.) Finanční dar při narození dítěte Vítání občánků Podpora alternativní péče o děti

Literatura Rodinná politika na úrovni krajů a obcí. Metodické „doporučení” MPSV, MPSV 2008 Skála, V. a kol.: Rodinná politika na regionální a lokální úrovni, interní výzkumná zpráva 2011, nepublikováno Skála, V., Geissler, H.: Rodinná politika na regionální a lokální úrovni v ČR – současný stav a možnosti rozvoje, analytická studie projektu OPPA, Praha 2011 Hošková, A.: Rodinná politika na úrovni obcí, diplomová práce, FSV UK Národní koncepce podpory rodin s dětmi 2008 Národní koncepce rodinné politiky 2005 Hofinger, K.F. Regionální rodinná politika: sebereflexe a prostor aktivity, vztah k národní rodinné politice. In Rodina – zdroj lidského kapitálu Evropy v 21. Století: nezbytnost regionální, národní a nadnárodní rodinné politiky: Sborník z česko-německo-rakouské konference [online] Praha: Národní centrum pro rodinu 2000 Belletti, F., Rebuzzini L.: Local Politics - Programmes and Best Practice Models [online] Family Platform 2010 [cit. 2011-12-31]. Dostupné na: www.familyplatform.eu Pádecká, K., Mrňková, H., Žáčková, D.: Koncepce rodinné politiky Hl. Města Prahy 2009-2010 Koncepce rodinné politiky Jihomoravského kraje