1. Základní pojmy z oblasti výzkumu DS Seminář Mgr KOMBI ZS 2012 Seminář pro podporu tvorby diplomových prací Katedra veřejné a sociální politiky Zpracoval: Petr Háva, Pavla Mašková Téma: 1. Základní pojmy z oblasti výzkumu 2.Vymezení výzkumného problému v úvodu vaší práce 5.10.2012

Struktura prezentace Co je návrh výzkumu, plán výzkumu, výzkumný projekt, research design Jak postupovat při vymezení výzkumného problému v úvodu vaší práce

Návrh výzkumu (Punch: Úspěšný návrh výzkumu) Je to dokument, který pojednává O čem je navrhovaný výzkum Co se pokusí vyzkoumat nebo čeho dosáhnout Jak se dospěje k cíli Co z toho pro nás plyne a proč je to významné

Návrh výzkumu Jako plán - návrh slouží také jako plán činností při provádění výzkumu Dílo – samostatný dokument Proces - návrh je produktem procesu plánování a navrhování výzkumu Fáze – plánování, navrhování, provedení výzkumu Z určitého hlediska není dělící čára mezi návrhem výzkumu a výzkumem tak zřejmá

Model výzkumu Výzkumný problém Cíle výzkumu Zdroj: Punch, 2006, str. 31

Základní struktura plánu výzkumu I. (Hendl: Kvalitativní výzkum) Výzkumný problém Cíl, účel práce Konceptuální rámec Výzkumné otázky Metody Sběr dat Strategie výběru dat Analýza dat Validita Zdroj: Hendl 2005, str.146

Základní struktura plánu výzkumu II. Výzkumný problém Cíl, účel práce – čeho chceme dosáhnout (chceme něco vysvětlit, analyzovat, hodnotit, srovnat, něčemu porozumět atd.?) a proč je toho za potřebí Konceptuální rámec – teorie předmětu, který chceme zkoumat, zohledňujeme vlastní zkušenosti, výsledky dosavadního výzkumu, existující teorie Výzkumné otázky – co je zapotřebí zodpovědět, abychom dosáhli cíle Metody – techniky výzkumu, jakým způsobem budeme shromažďovat data a následně je zpracovávat Sběr dat Strategie výběru dat Analýza dat Validita

Hlavní části návrhu výzkumu O čem je navrhovaný výzkum Co se pokouší odhalit nebo čeho chce dosáhnout Jak se při tom bude postupovat Jaké bude ponaučení, co se dozvíme a proč je to cenné ∑ Co? Jak? Proč? Vymezení problému Výzkumné cíle, otázky Teoretická východiska Metody a zdroje dat Analytická část Diskuse Závěry Literatura

Pojmy Návrh výzkumu = plán výzkumu = výzkumný projekt Výzkumný design (research design) V širším smyslu = plán výzkumu V užším smyslu = popis výzkumného postupu (především výběr metod, sběr dat) Teze DP, rozšířený projekt DP

Výzkumný problém Studenti si poměrně často neví při volbě tématu (a jeho vstupním zpracování) diplomové práce rady: Jde především o zdůvodnění potřeby výzkumného problému DP není slohové cvičení, nejde jenom o přehled existujících poznatků Cílem DP je řešit nový problém, přinést nové poznatky, v nových souvislostech

Akademický výzkum X policy research a policy analysis Hlavním cílem společenskovědního akademického výzkumu je lepší porozumění společnosti a ekonomice, klient je nespecifikovaný (veřejný zájem), předmětem analýzy je obor, disciplína, výsledný produkt - studie, odborný článek Policy research a policy analysis je výzkum nebo analýza fundamentálního sociálního problému s cílem poskytnout rozhodovatelům pragmatické návody na řešení problému Zdroj: Veselý, Nekola 2007 kapitola 1

Vymezení problému v úvodu práce Uvedení do problematiky, uvedení DP na scénu Vymezení problému, ale v širším kontextu – jak zapadá daná problematika do toho, co už je známé, co naopak není známé, čemu se literatura nevěnuje (málo věnuje) Širší kontext: Jaká je např. historie vývoje, vývojové trendy, aktéři, situace v EU a v ČR, mezinárodní hledisko, vývoj poznatků (teorie v dané oblasti) V čem je aktuálnost problému, důvod proč je potřeba se tématem vůbec zabývat, dobré je podložit fakty, odkazy na literaturu Osobní důvod výběru tématu může být uveden Uvést v čem konkrétně spatřujete problém! Strukturace do tématických odstavců

Zdroj: Veselý 2005

Aktivity vymezení problému Strukturace – zmapování různých aspektů problému a perspektiv, z kterých lze tento problém nahlížet (dostupné poznatky, teorie, empirická data, vývojové trendy, skupiny aktérů), výsledek je pole problémů Definice problému na základě požadavků analýzy a obecných doporučení policy analysis (např.myslete ve formě deficitů a nadbytků, definice má být hodnotící (selhání, nerovnosti, diskriminace, neschopnost veřejného sektoru plnit funkce…), podmínky, které způsobují problémy, jsou také problémy, nepředcházení problému je také problém) Výsledek – zúžení problému Model problému (schématické zachycení příčin a důsledků, reprezentace skutečné reality, nikoliv představy nebo mínění zúčastněných aktérů) Formulace problému je pak výsledkem všech těchto tří aktivit

Objektivní a subjektivní pojetí problému I. Objektivní pojetí pokládá za problém takové stavy nebo takové druhy chování, které komplikují dosahování společenských cílů, poškozují plynulé fungování společnosti a narušují sociální rovnováhu Subjektivní pojetí – problémem je to, co je za problém pokládáni (označeno) samotnými aktéry Kombinace obou přístupů – problémem je sociální stav, který značná část společnosti pokládá za narušení norem nebo za zásah do hodnot

Objektivní a subjektivní pojetí problému II. V oblasti veřejné politiky – problém mívá jak objektivní, tak subjektivní stránku Jedna z definic – problém = nepřijatelný rozpor (gap) mezi normativním ideálem či aspirací na jedné straně a současnými nebo budoucími podmínkami na straně druhé. Více viz. Veselý, Nekola 2007, kap.8

Vstupní sběr dat a jejich zpracování pro formulaci výzkumného problému Výsledky jiných, již realizovaných výzkumů (průzkumy veřejného mínění, granty – publikace v odborném tisku) Analýza dokumentů politické praxe (mezinárodní – OECD, EU, UN, domácí – vláda, ministerstva, NZO) je jednou z metod sběru dat, jde spíše o první krok určitého metodického postupu, za nímž následuje zpracování těchto dat Redukce dat - zobrazení dat - např. formou tabulek, blokových schémat a grafů) Zobrazení dat slouží k názorné organizaci a kompresi informací Redukce a zobrazení dat nám umožní a usnadní návrh závěrů a interpretací (např. analýza jednání různých skupin aktérů s využitím přehledné tabulky)

Základní pracovní postupy Úvod diplomové práce Cíle a otázky výzkumu Vymezují výzkumný problém Data Metody Vlastní výzkum Očekávané a dosažené výsledky Jejich interpretace, diskuse, závěry (nové poznatky, poznatkový posun) Výzkumný problém a jeho společenský kontext Konceptuální rámec výzkumného problému (kognitivní mapa), související teorie Klíčová slova, pojmy Vyhledavače Google, google books Web of Science Encyklopedie Wikipedie, SEP, Thompson a Gale, Routledge, Britanica KNIHY, šedá literatura Blackwells online Amazon, Questia, web pages (různé organizace) Odborné časopisy Science Direct EBSCO PROQUEST Významné nadnárodní organizace OECD, EU, WB, WTO, ILO, UN, Archiv výsledků vašich rešerší a četby Literatura v diplomové práci Již publikované závěrečné práce Četba odborných textů (knih, článků v časopisech, working papers, atd)

Redukce dat Příklad - zpracování vstupních dat Zdroj: DP Adéla Tomíčková 2011

Příklad - zpracování vstupních dat

Zdroj: DP Adéla Tomíčková 2011

Tvorba typologií Při prezentaci kvalitativních dat si pomáháme tím, že organizujeme fenomény, věcné vztahy, předměty nebo osoby pomocí typologie Typologie znamená klasifikační systém, který rozděluje definovanou kategorii fenoménů do podkategorií Např. typologie aktérů, typologie skupin aktérů (viz Howlett, Ramesh 1995; Frič 2008)

Příklad: Analýza aktérů v psychiatrické péči- destigmatizačním předpoklady (převzato z DP BODNÁR, 2009) AKTÉR VZTAH K PROBLEMATICE PRIMÁRNÍ KOMPETENCE MOŽNOSTI VLIVU Ministerstvo práce a sociálních věcí -navrhování a implementace právního rámce -relevantní dotační programy -standardizace péče – soc. služeb -zaměstnanost duševně nemocných Právní rámec: -Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách -Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev -Vyhláška č. 284/1995 Sb., o zaměstnanosti Dotační podpora: -ESF, přímé dotace Osvětová činnost: -Destigmatizační programy Institucionální rámec: legislativa Výzkumná činnost Ministerstvo zdravotnictví -resortní příslušnost (16 přímo zakládaných PL) -silný vliv na institucionalizaci -Zákon č. 20/1966 Sb.,o péči o zdraví lidu -Zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti -ERDF, přímé dotace Vzdělávání: -lékařů a personálu PL -Legislativa -Deinstiucionalizace Kraje -přechod systému léčby do psych. odd. nemocnic -povinnost zajištění péče -redistributivní funkce k poskytovatelům péče -Zákon č. 129/200 Sb., zákon o krajích -ESF, ERDF, přímé dotace -Modernizace péče přechodem do krajských nemocnic -Podpora komunitní péče Zdravotní pojišťovny -financování péče -nákladovost/systém sledování kvality péče -Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Úhradový systém: -ambulantní péče -komunitní péče -institucionální péče Prevence Poskytovatelé klasické péče -významná pozice na základě souč. modelu léčby -realizace vlastní primární léčby -snaha o zachování status quo -Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu -Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Humanizace péče: -standardy -akceptace moderních trendů Akcentace lidských práv: -omezení nedobrovolné léčby

Příklad: klasifikace aktérů Zdroj: DP Durda, 2004

Zobrazovací prostředky používané při vymezení problému Tabulky příklad tabulky, analýza aktérů (Durda) Grafy, Strom problémů, strom příčin, strom cílů (prezentace Doleželová 2007) Mapy, modely Myšlenkové mapy Vývojová schémata Influenční diagram, kauzální síť Morfologická analýza (vybrané události)

Myšlenkové mapy Dobré pro úvodní zamyšlení se nad problémem, uvědomění, co vše o něm víme a jak tyto informace uspořádat do logických celků a vzájemných vztahů mezi nimi. Nejen příčinné souvislosti, ale i volné asociace. Je to strukturované, grafické znázornění našich myšlenek, pojmů, faktů, klíčových slov, jejich vztahů a hierarchie. Použití pro popis a analýzu problému i při identifikaci variant řešení

Geneze problémů vedoucí k zaměření na globalizaci Zdravotnické reformy, které jsou ve všech zemích V4 podobně (shodně) orientované Privatizace nemocnic Privatizace zdravotních pojišťoven Spoluplatby, soukromé pojištění Dvojkolejné zdravotnictví Problém mezery ve zdraví V4 ve srovnání s EU(15) Ukazatele úmrtnosti, střední délka života, specifická úmrtnost Mezinárodní diskurz: WHO (Ljublaň, Talinn), OECD (group on health), EU (lisabonská strategie) Monitoring zdravotního stavu, hledání cest trvalé udržitelnosti, rozvoj poznatkové základny Zdravotnické reformy v zemích V4 nereagují na existující problémy ve vývoji zdravotního stavu, ne rozdíl v ukazatelích zdravotního stavu oproti např. zemím EU15. V zemích V4 je jsou ukazatele úmrtnosti výrazně horší. V zemích V4 jsou o 1/3 až ½ MENŠÍ celkové výdaje na zdravotní péči. Tvůrci zdravotnických reforem V4 nepracují s výsledky diskurzu na mezinárodní úrovni. Orientují se naopak na neoliberální principy a opatření a lze doložit, že reformy zdravotnictví přizpůsobují komerčním zájmům zahraničního kapitálu. Očekávaným výsledkem takto zaměřených reforem je spíše další zhoršení celkového zdravotního stavu, vznik dvoukolejného zdravotnictví, pokles konkurenceschopnosti celé ekonomiky a sociální nestabilita. Proč? Faktory, trendy, aktéři, agendy? Globalizace, market driven reforms, individualizace společnosti, snahy o cost containment, globální hráči (Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Světová obchodní organizace, think tanks) 27

Myšlenková mapa (struktura) zkoumaného problému DISKURZ DŮCHODOVÉ REFORMY V ČESKÉ REPUBLICE IDEOLOGIE POZNATKY SPOLEČENSKÉ PROBLÉMY, ZÁJMY, VEŘEJNÝ ZÁJEM, HODNOTY, INSTITUCE POLITICKÝ DISKURZ ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, STRANA ZELENÝCH, (TOP 09) MEZINÁRODNÍ ODBORNÝ DISKURZ VĚDA, VÝZKUM, SPOLEČENSKÉ VĚDY MÉDIÁLNÍ DISKURZ ČESKÁ TELEVIZE, ČESKÝ ROZHLAS* POLITICKÉ ROZHODOVÁNÍ POLITIČTÍ AKTÉŘI VOLIČI VÝSLEDKY POLITIKY, SOCIÁLNÍ ZMĚNA Agendy veřejné politiky Zdroj: DP Adéla Tomíčková 2011

Příklad

Příklad - Myšlenková mapa Školy Prolínání rodin Neziskové organizace

Strom problémů Metoda identifikace, priorizace a vizualizace problémů Jde o diagram příčin a důsledků, tedy faktorů které způsobují určitý problém Kmen – problém Kořeny – příčiny problému Větve – důsledky problému

Strom problémů DP Bodnár 2009

Strom problémů Předčasný důchod Neefektivní reakce na demografické stárnutí Nezaměstnanost Vysoké výdaje na dávky sociálního zabezpečení Příčiny nízké ek. aktivity osob 50+ před dosažením důchod.věku Snižování životní úrovně osob 50+ v předdůchod. věku Oslabování ekonomiky Důsledky nízké ek. aktivity osob 50+ před dosažením důchod. věku Nízká ekonomická aktivita pracovníků 50+ nepobírajících důchod Neg. přístup k udržení/ zisku zaměstnání Nemožnost pracovat (zdrav.stav) Věková diskriminace Nevyužívání flexibilních forem práce Nedostatečná kvalifikace, adaptabilita Nízká poptávka Sociální exkluze Deficit důch. syst. Pokles prac. síly

Vymezení problému Česká republika – postavení nemocnic Příčiny Podnikatelské zájmy ve zdravotnictví (WTO, WB, globalizace a v ČR) Občanská společnost nedokáže účinně čelit podnikatelským zájmům a vyvažovat tak jejich rizika Zjednodušující přístupy transformačního procesu Ideologie Neoklasická ekonomie Podcenění významu sociálních důsledků, právního rámce a dalších institucí Opakovaně narušovaná kontinuita nezávislého výzkumu v ČR Problémy Neurčitost institucionálního (právního) rámce Nevyužitá příležitost reformy veřejné správy Demokratický deficit zdravotní politiky Hospodaření nemocnic Důsledky, rizika Kvalita péče dostupnost účinnost a účelnost ohrožení práva na zdraví a zdravotní péči nerovnosti Netransparentnost pro občana, pacienta Společenské ztráty v důsledku neefektivního hospodaření a ztrát majetku Riziko nedostatečné strukturace problému a nevyhodnoceného rozhodnutí Instituce – pravidla, především formální (právní normy) Hlavním problémem českých nemocnic je neurčitost (volnost, nejistota) institucionálního rámce upravujícího postavení nemocnic a s tím související dlouhodobé problémy s hospodařením nemocnic. Jde o celkovou netransparentnost procesů vývoje postavení českých nemocnic, vysoce podmíněnou nedostatkem výzkumu v ČR v této oblasti. Pro další vývoj nemocnic hrozí riziko nedostatečné strukturace problému a nevyhodnoceného rozhodnutí, které je koncipováno z velké části na základě snadného prosazování dílčích zájmů s převažujícími ekonomickými zájmy nad společenskými a veřejnými zájmy. není naplněna zákonem stanovená odpovědnost výzkumu a reflexe společenských procesů, zákon č. 2/1969 Sb., zákon č. 20/1966 Sb.) – kompetenční zákon o zřízení ministerstev podle §22 ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek Ve výsledku pak hrozí riziko snížení kvality, dostupnosti, spravedlnosti i efektivity nemocniční péče a ohrožení práva na zdraví.

Model, modelování Model je určitý objekt (materiální či myšlenkový), který v procesu poznávání a na základě přesně určeného vztahu zastupuje jiný objekt (originál) a zprostředkovává o něm informace relevantní z hlediska zvoleného výzkumného záměru (cíle)“ (Velký sociologický slovník). Modelování problému – „zmapování“ oblasti, kterou se zabýváme, má podpořit jednak naši imaginaci, jednak schopnost vidět různé věci ve vzájemných souvislostech, a to právě zjednodušením a uspořádáním jinak velmi komplexní a neuspořádané reality

Dle Veselý – prezentace v MAP

Dle Veselý – prezentace v MAP

Základní charakteristiky modelu 1. model musí být představitelem určitého originálu a vztah mezi modelem a originálem musí být přesně vymezen 2. model neobsahuje všechny vlastnosti originálu, zobrazuje originál vždy jen z určitého hlediska, které odpovídá výzkumnému záměru 3. modelové zobrazení musí být zjednodušující (maximálně přípustné zjednodušení)

Modely vs. složitost reality Množství aktérů a jejich zájmů Příklady: zájmové skupiny ve zdravotnictví (poskytovatelé služeb, boje mezi zástupci jednotlivých segmentů, profesní organizace, komory, odbory, dodavatelé technologií – informatici, léčiva, přístroje), převažující ekonomické motivace, rizika dehumanizace Jednání s těmito aktéry, reprezentace zájmů je časově náročné, vyskytuje se množství rozporů, konfliktů, deficit poznatků, dat, rozhodování za neurčitosti Aktéři používají různé komunikační techniky/postupy (mediální dezinformace, diskreditace, zjednodušující nálepkování, stávky, nátlaky na aktéry na straně státu, výběr slabých míst (např. méně informovaných jedinců) Střety zájmů (příklad ředitelů nemocnic, kteří současně působí v četných firmách, podnikajících ve zdravotnictví – např. Homolka, Thomayerova nemocnice)

Model vývoje zdravotnictví v Evropě Současné problémy Účinnost a účelnost Nerovnosti ve zdraví Health gap mazi EU15 a CEE Uplatnění nových paradigmat v péči o zdraví Obezita, kouření, alkohol, drogy, duševní zdraví Tlumení růstu nákladů Nedodržení lidských práv a sílící tlak tržně zaměřených přístupů Model vývoje zdravotnictví v Evropě Důraz na solidaritu, veřejné finance, větší vliv veřejné správy, uplatnění veřejnoprávních korporací a regulace podnikatelského jednání Nestability ekonomických systémů, zlatý standard, hospodářská politika Nové strategie (WHO, OECD, Observatory, EU) Extenzivní rozvoj nabídky služeb Odchylný vývoj ve státech střední a východní Evropy, státní centralizované systémy Transformace v CEE, reformy, autonomie, decentralizace, trh „modernizace“ NHS, národní zdravotní služby Spojování fondů sociálního pojištění, kontrola státem Nestátní sociální pojištění, korporace Změny v úhradách služeb DRG, FFS, kapitace 1900 1930 1940 1960 1990 2000 2. Světová válka a následný další vývoj lidských práv, ekonomický růst, umožňující rozvoj péče o zdraví Ropné šoky, ekonomická recese, tlumení růstu nákladů Rozvoj veřejného zdraví, podpory zdraví, nová paradigmata Hospodářská krize Aktéři s významným vlivem na vývoj zdravotnictví? Občané ve veřejnoprávních korporacích Sociální stát Investoři a soukromé korporace Farmaceutický průmysl, zdravotnické prostředky, zdravotní pojišťovny, IT,

Kauzální model: Determinanty dobrovolné a nedobrovolné nezaměstnanosti starších osob Nedostatek poptávky po starších osobách Regulace mezd (min. mzda/ činnost odborů) Dobrovolná nezaměstnanost Neúspěšnost osob, které chtějí praco-vat, v nalezení zaměstnání Nespokojenost s nabízenou mzdou Aktivní hledání lepší práce Nedobro-volná nezaměstnanost Spokojenost s dávkami soc. podpory Nezájem starších osob pracovat Štědré dávky soc. podpory Celková nezaměstnanost Zdroj: Doleželová, 2007

Kauzální model: Vznik nezaměstnanosti starších osob podle teorie lidského kapitálu Nedostatek motivace se vzdělávat Nedostatek podpory socio-kulturního zázemí Neatraktivní výše lidského kapitálu pro zaměstnava-tele Nedostatek dovedností a schopností Neinvestice do vzdělání Nezaměst-nanost starších osob Investice do vzdělání (rekval.) Další snížení lidského kapitálu

Model nemocnice jako obchodní společnosti – soukromý model

ČASNÝ ODCHOD Z TRHU PRÁCE Další příklady strukturace problému Determinanty časného odchodu z trhu práce ČASNÝ ODCHOD Z TRHU PRÁCE Překážky politik Pravidla veřejného důchodového systému Formální/neformální předčasný důchod Nedostatek možností pro postupný odchod do důchodu Nízká zaměstnatelnost Zastaralé znalosti Nedostatečná pomoc pro starší uchazeče o práci Nevyhovující pracovní podmínky Překážky na straně zaměstnavatele Negativní přístupy Vysoké náklady práce Nedostatečná pracovně-právní ochrana Zdroj: OECD. 2006b. Older Workers. Living longer, working longer. DELSA Newsletter, Issue 2; vlastní úprava Zdroj: OECD 2006, Doleželová,2006

Literatura pro studium Návrh výzkumu, plán výzkumu: Punch, K.F. Úspěšný návrh výzkumu. Portál, Praha 2008 (kapitola 1,2,3) Hendl, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Portál, Praha 2005 (kapitola 5) Vymezení problému: A.Veselý: Metody a metodologie vymezení problému (strukturace, definice, modelování a formulace problému v policy analysis). CESES, Praha 2005 (dostupné na stránkách CESES ve full textu) Veselý, A., Nekola, M.: Analýza a tvorba veřejných politik. SLON, Praha 2007 Veselý, A.: Vymezení a strukturace problému ve veřejné politice. Karolinum, 2009 Další – ukázky diplomových prací na sambě