Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, 746 01 Opava Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0713 Název projektu: Zvyšování klíčových aktivit Předmět, ročník: Materiály, 1. ročník Název sady vzdělávacích materiálů: Materiály-teorie Sada číslo: ICT-41 Pořadové číslo vzdělávacího materiálu: 06 Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_ICT-41-06 Téma vzdělávacího materiálu: Dřevo - makroskopické znaky Druh učebního materiálu: Prezentace Autor: Ing. Luděk Hadámek Anotace: Nástin fyziologie dřevin Metodické poznámky: Materiál je vhodný pro učební obor truhlář, operátor Datum vytvoření: 2. 5. 2013 Ověření ve výuce: 25. 10. 2013

Základní řezy kmenem Vzhledem k charakteru dřeva (vrstvený vláknitý materiál), jako rostlého materiálu se při každém dělení dřeva můžeme setkat s různým vzhledem. Pro vzhled a určování dřevin je nutno rozlišit tři hlavní řezy: Příčný - čelní - kmen je rozřezán rovinou kolmou k ose kmene. Radiální - kmen je rozřezán podélně, řez prochází přes dřeň. Tangenciální - tečný - kmen je rozřezán podélně, řez prochází mimo dřeň.

Základní řezy kmenem II Příčný - čelní Podélný Radiální - poloměrový Tangenciální - tečný Obr.1

Základní řezy kmenem - příčný Borka Zelená kůra Lýko Kambium Letní dřevo Jarní dřevo Dřeň Jádro - pravé h Letokruh Obr.2 Obr.3

Příčný– čelní řez kmenem II Kůra – má ochranou funkci. Chrání kambium a dřevo proti vysychání, změnám teploty, pronikání infekce, škůdci … Tvoří ji: Lýko - vnitřní vrstva kůry, slouží k vedení asimilátů z koruny směrem do kmene a do kořenů. Zelená kůra - obsahuje chlorofyl Borka - vnější ochranná vrstva (má typickou strukturu: hladkou (BK,HB), vrásčitou (OL, LP) někdy se odlupuje (Platan). Mívá i značnou tloušťku(korkový dub, sekvoj). Kambium - skládá se z živých buněk schopných dělení a růstu. Směrem do středu kambium vytváří buňky dřeva směrem vně buňky lýka. Buněk dřeva je vždy více než buněk lýka.

Příčný - čelní řez kmenem III Borka Zelená kůra Lýko Kambium Letní dřevo Jarní dřevo Jádro - pravé Dřeň Obr.4

Příčný - čelní řez kmenem IV Dřevo - je pod kambiem tvoří cca 70 - 90 % objemu stromu. Jádro - je tmavší část kolem dřeně. (Dřeviny, které ho mají se nazývají jádrové). Má menší obsah vody, obsahuje minerální a konzervační látky a tím je trvanlivější než běl. Běl - je část od jádra po kůru. (kambium). Dle druhu dřeviny je široká od několika letokruhů (AK,MD) až po několik desítek letokruhů. (BO) Vyzrálé dřevo - od běli se neliší barvou, ale strukturou a vlastnostmi. Má menší obsah vody. Po skácení stromu je vidět rozdíl v barvě který záhy zmizí. (OS,SM) Jádro Běl Běl Zralé dřevo Obr.5 Obr.6

Příčný - čelní řez kmenem V Podle zastoupení jednotlivých části v kmeni dělíme dřeviny na : Jádrové - (mají běl a jádro) Jehličnaté - BO, MD, TIS, DG, BV Listnaté tvrdé - DB, AK, JS, JM, OR, většina ovocných Listnaté měkké - TP, VB Jádrové - (mají běl a jádro a vyzrálé dřevo) Jehličnaté Listnaté tvrdé - JS, JM Listnaté měkké - VB Bělové - ( nemají jádro, ani vyzrálé dřevo) Listnaté tvrdé - BR, JV, HB Listnaté měkké - OL S vyzrálým dřevem - (mají běl a vyzrálé dřevo) Jehličnaté - SM, JD Listnaté tvrdé - BK Listnaté měkké - LP, OS

Letokruhy - jarní a letní dřevo Letokruhy jsou roční tloušťkové přírůstky stromu. Šířka letokruhů závisí na podmínkách růstu, dřevině,… Každý letokruh se skládá ze dvou částí: Vnitřní - světlejší - blíže dřeni se nazývá jarní. Má především vodivou funkci. Jsou měkčí. Vnější - tmavší - dál od dřeně - letní. Má především mechanickou funkci. Jsou tvrdší. Rozdíl v tvrdosti (poznatelný nehtem) nám pomáhá rozlišit dřeviny jehličnaté a listnaté. (U listnatých není rozdíl patrný)

Dřeňové paprsky Jsou to příčné řady buněk, které vedou produkty fotosyntézy z lýka do dřeva a dřeně. Jsou primární (delší) a sekundární (kratší). Na radiálním řezu tvoří lesklé pruhy na tangenciálním řezu je vidět jejich šířka - tvoří lesklé plochy. Dřeňových paprsků je až 3000 / cm3. (BO,BR) Nejširší pravé dřeňové paprsky má DB,BK. U některých dřevin se vyskytují shluky dřeňových paprsků - nepravé dřeňové paprsky, které mohou být větší než pravé (OL,HB). Tyto paprsky jsou však v řezu rozmístěny náhodně.

Dřeňové paprsky II Dřeňové paprsky pravé u dubu Jarní část letokruhu - světlejší Letní část letokruhu - tmavší Jádro Běl Obr.7

Dřeňové skvrny, pryskyřičné kanálky Dřeňové skvrny jsou hnědé pruhy nebo skvrny obvykle na hranici letokruhů. Vyskytují se obvykle ve spodní části jen u listnatých dřevin. (BR,OL,VB,LP,HR) Pryskyřičné kanálky jsou tenké, pryskyřicí naplněné kanálky v jehličnatém dřevě (mimo TIS, JD, Jalovce). Mohou být svislé (hlavně v letním dřevě) a vodorovné (procházející dřeňovými paprsky). Při poranění kmene nebo při značných změnách podmínek růstu tvoří vady. (Prosmolení, smolník)

Smolník, prosmolení Obr.8 Obr.9

Cévy Cévy se vyskytují jen v listnatém dřevě. Slouží k vedení vody z kořenu do koruny. Při velikosti nad 0,1 mm jsou viditelné pouhým okem. Podle umístění v letokruhu se dělí na: Jarní - v jarním dřevě rozptýleně nebo kolem hranice letokruhu. Letní - v letním dřevě rozptýleně nebo seskupené do útvarů. Podle viditelnosti se dělí na : Velké - viditelné pouhým okem (vetší než 0,1 mm). Malé - někdy viditelné (když jsou seskupeny do útvarů).

Cévy II Kruhovitě pórovitá dř. DB Roztroušeně pórovitá dř. BK Dřeňové paprsky Dřeňové paprsky Obr.10 Obr.11

Cévy II Podle uspořádání (viditelnosti) cév se listnaté dřeviny dělí na: Kruhovitě pórovité - jarní cévy jsou viditelné pouhým okem (vetší než 0,1 mm). Na příčném řezu tvoří kruh kolem hranice letokruhu. Na podélných řezech jsou vidět rýhy na hranicích letokruhů. Letní cévy mohou tvořit útvary nebo být rozptýlené (DB, JS, JM, AK, OR, TR, Višeň, Kaštan). Roztroušeně pórovité - někdy viditelné (když jsou seskupeny do útvarů). Někdy na podélných řezech viditelné jako drobné rýhy (TP, VB, LP, OS, OL, HB, BK, ovocné dřeviny). Přechodná skupina - mají malé i velké cévy, které jsou rozptýlené a nejsou proto vidět. Vždy závisí na podmínkách růstu (ovocné dřeviny, někdy višeň, třešeň).

Dřeň Dřeň je řídká tkáň skládající se hlavně z tenkostěnných zásobních buněk. Zřídka bývá v geometrickém středu kmene. Průměr od cca 2 - 8 mm. Má různý tvar a strukturu podle druhu dřeviny. Je výrazně měkčí než okolní dřevo. Při vysoušení praská a způsobuje vznik dřeňových trhlin (vada dřeva). Proto je vhodné před sušením dřeň s dřeňového řeziva vyřezat. Nejvíce je viditelná u Bezu, OR, JS, JM, BK, OL, DB. Méně u BO, MD. Obr.12 Obr.13 Obr.14

Makroskopická stavba - kontrolní test K čemu nám slouží rozdělení dřevin podle viditelnosti pórů? Co ovlivňují póry v řezivu? U kterých dřevin se tvoří smolníky? Která část letokruhu je tmavší? K čemu slouží stromům dřeňové paprsky? Jaké máme základní řezy kmenem?

Makroskopická stavba - kontrolní test II popis obrázků

Makroskopická stavba- kontrolní test - výsledky K čemu nám slouží rozdělení dřevin podle viditelnosti pórů? Dřeviny mají podobné technologické vlastnosti. Co ovlivňují póry v řezivu? Vzhled řeziva, mechanické, technologické vlastnosti a opracovatelnost. U kterých dřevin se tvoří smolníky? U jehličnatých s výjimkou jedle a tisu. Která část letokruhu je tmavší? Letní část. K čemu slouží stromům dřeňové paprsky? K radiálnímu vedení produktů fotosyntézy z lýka do dřeva a dřeně. Jaké máme základní řezy kmenem? Příčný, radiální a tangenciální.

Makroskopická stavba - kontrolní test II popis obrázků - výsledky Prosmolení Roztroušeně pórovitá dř. -JV Dřeňové paprsky Obr.15 Obr.16 Obr.17 Kruhovitě pórovitá dř. - DB Smolník Jádro a dřeň u OR Obr.19 Obr.20 Obr.18

DĚKUJI ZA POZORNOST Použité zdroje: KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech: pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1999, 235 s. ISBN 80-859-2057-3. Obr. 1 HADÁMEK, Luděk. Obr. 2-20 DĚKUJI ZA POZORNOST