Topení biomasou Vypracoval: Pavel Bárta
Úvod Biomasa, jako palivo pro vytápění a ohřev, je bezpochyby nejperspektivněji se rozvíjející oblast alternativních zdrojů energie z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí, obnovitelnosti, a do budoucna i z hlediska ekonomického. V poslední době se dostává z pozice kuriózního paliva do pozice atraktivního zdroje energie pro široké spektrum uživatelů.
Co to biomasa vlastně je? Za biomasu označujeme veškerou organickou hmotu vzniklou prostřednictvím fotosyntézy a hmotu živočišného původu. V oblasti energií je tímto pojmem označována pouze rostlinná biomasa využívaná pro energetické účely jako obnovitelný zdroj energie
Dva základní druhy biomasy Peletky - jsou ekologické biopalivo s vysokým obsahem energie (cca 5kW/kg) a tím vysokou výhřevností. Vyrábějí se lisováním z dřevěných pilin bez použití dalších přísad. Vylisovány bývají nejčastěji v průměru 6mm a délce kolem 25mm. Obilí - obilná zrnka představují přirozené minipeletky s velmi dobrou výhřevností, jejich výhřevnost je větší než u ostatních energetických plodin. Jako palivo dozraje každý rok, kromě vymlácení nevyžaduje žádné další zpracování (čištění a třídění).
Obilí Peletky
Průběh spalování Spalování biomasy se děje v kotlích, které nejdříve palivo v prostoru hořáku zplyní a vzniklé plyny dohořívají v systému dohořívacích komor. Tím, že plyny vzniklé zplyněním biomasyještě dále dohořívají, je zaručena vysoká účinnost spalovacího procesu a velice příznivé složení spalin. Aby spaliny vycházející komíny teplárny skutečně minimálně zatěžovaly ovzduší v okolí, je každý kotel ještě opatřen cyklonem, ve kterém dochází k eliminaci tuhého úletu.
Kotel na biomasu
Dva důvody proč biomasou topit I. Ekonomický Porovnání dlouhodobého vývoje cen el. energie, plynu, uhlí a obilí jako biopaliva jasně ukazuje, že topení biomasou především obilím a peletkami představuje cenově nejvýhodnější a nejstabilnější způsob získávání tepla. II. Spalování obilí a peletek v nepřispívá ke klimatickým změnám, které jsou způsobeny emisemi oxidu uhličitého nebo ostatních “skleníkových plynů” ! CO2 uvolněný při tomto spalování znovu spotřebovává vegetace fotosyntézou, a proto se jedná o obnovitelný proces. Vegetace uvolní při spálení jen tolik CO2, kolik ho spotřebovala při vlastním růstu, takže její ekologické spalování nepřispívá ke ,,skleníkovému efektu,, a účinně mu čelí.
Děkuji za pozornost