Ochrana ovzduší IV (pp+ad-blue)

Prezentace na téma: "Ochrana ovzduší IV (pp+ad-blue)"— Transkript prezentace:

1 Ochrana ovzduší IV (pp+ad-blue)
Environmentální chemie Procesy v ochraně životního prostředí

2 Doprava – filtr tuhých částic (diesel)

3 Doprava – odstraňování NOx (diesel)
Vznětové motory. Se zvýšeným tlakem ve válci – vyšší účinnost – nižší spotřeba. Zároveň stoupá teplota spalování – vyšší stupeň oxidace vzdušného dusíku. Recirkulace spalin – nižší teplota spalování – pokles tvorby NOx. Tím klesá účinnost spalování a roste kouřivost. Více sazí, zanášení filtru TZL – častější vypalování (regenerace). Limitované hranice emisí. Řešení: K odbourání oxidů dusíku možno použít zásobníkové katalyzátory NOx (NSC, LNT - neboli NOx akumulační katalyzátor, DeNOx ) . NOx se zachycuje na BaCO3 za vzniku dusičnanu barnatého, po naplnění se počne uvolňovat NO vzniklý reakcí s CO, následně se periodicky na Rh(Pt) katalyzátoru přemění NO + CO na N2. Vyžaduje občasné odsíření systému. Systémy SCR, které se zakládají na redukčním prostředku „AdBlue“ odsíření nepotřebují. Vyžadují ovšem redukční prostředek „AdBlue“, kterým oxidy dusíku transformují na dusík a vodu. AdBlue je roztok močoviny (32,5%) v demi vodě. Tuhne při -11°C, nutno vyhřívat. Spotřeba cca 0,1l/100 km (os. vozidlo), korozivní. Nižší spotřeba paliva díky možné vyšší účinnosti spalování.

4 Doprava – odstraňování NOx (diesel)

5 Doprava – odstraňování NOx (diesel)

6 Doprava – odstraňování NOx (diesel)

7 Doprava – motor, schéma (Bosch, poměrně nové)

8 Paroplynový cyklus Podstatou procesu je tlakové zplynění uhlí parou a vzduchem (příp. kyslíkem), běžné čištění a desulfurace vyrobeného plynu. Následuje snížení tlaku vyrobeného plynu v expanzní turbině. Chemicky vázaná energie plynu se po spálení využije nejprve v plynové turbině a v další fázi k výrobě páry, kterou je poháněna parní turbina. Elektrická energie se vyrábí ve třech stupních - s využitím energie expanzní turbiny, - plynové turbiny - parní turbiny Maximální využití tepelné energie - předehřev zplyňovacího a spalovacího vzduchu, využití páry za parní turbinou pro zplynění uhlí. Schéma Vřesová:

9 Paroplynový cyklus

10 Paroplynový cyklus Poválečné zařízení - PK. Zpracování hnědého uhlí (42 % vlhkost, 22 % popela), 1996 končí výroba svítiplynu, přechod na výrobu energoplynu. Zplyňování při 2,5 – 3 MPa. Generátor – průměr 3000 mm.

11 Paroplynový cyklus Generátor – průměr 3000 mm.
Při zvýšené teplotě vzniká generátorový plyn, složený především z vodíku, metanu, oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého, sirovodíku, stopy kyslíku. Ochlazení z 200 na 35°C. Odlučuje se těžký a lehký dehet, fenolové vody. Následuje stupeň Rectisol (Lurgi). Plyn dále podchlazený na 20 °C je na vícepatrové koloně propírán methanolem a zbaven hlavně H2S a CO2. Při regeneraci methanolu se získá H2S, následně spalován a oxidován na S03 (Haldor Topsoe), vyrábí se H2SO4.

12 Paroplynový cyklus Vřesová. Výkon cca 200 MW