Energie v infrastruktuře a sociální pohledy Hynek Beran Česká společnost pro energetiku Cygni, s.r.o Některé výsledky a závěry této prezentace vznikly za pomoci projektu TA ČR „Bezpečná implementace obnovitelných zdrojů energie“ (BIOZE) č. TA01020865

motto Stavíme-li obnovitelné nebo jakékoli jiné zdroje, stavme stroje na energii, nikoli automaty na peníze. Jakákoli technologie není zodpovědná za ekonomický tunel. Až do roku 1765 byla prakticky všechna energie užívaná lidstvem obnovitelná. Budoucí energetika je buďto radikální změnou spotřeby a způsobu života společnosti (hypermarkety, logistická centra apod.) nebo symbiózou „malé“ a „velké“ energetiky, přičemž ta „malá“ musí systémově vyrůst a ta „velká“ musí umět spolupracovat a regulovat i pomocí „malé“.

Přechod k tržnímu prostředí Věříme, že „neviditelná ruka trhu“ přinese nejvíce blahobytu Demonopolizace v energetice = oddělení monopolu na vedeních nebo potrubích od prodeje komodity (unbundling) V české republice proběhla transformace úspěšně, vybudovány instituce trhu včetně regulace (ERÚ), proběhlo bez technologických problémů V letech 1996 až 2001 proběhly dokonce investice do tepláren (IPP = independent power producer), vyvolalo je snížení odběru tepla a příležitost na trhu s elektřinou (většinou úprava zastaralých zařízení na jiný druh dodávky, investice srovnatelné s Temelínem)

Role energetiky ve společnosti Energie dnes patří k základním životním potřebám i závislostem současné civilizace. Je chápána spíše jako nárok, nikoli jako pouhé zboží. (Podobně je tomu například u lékařské péče.) V bezpečnostních studiích mezinárodních organizací často zaznívají tři možná budoucí ohrožení: nedostatek potravin, nedostatek pitné vody nedostatek energie.

Energetické „trilema“ současnosti (WEC) bezpečnost dodávky sociální přiměřenost minimalizace vlivu na životní prostředí (a zdraví – v ČR volně polétavý prach)

Spotřeba elektřiny v ČR Dnes 50x až 100x více než První republika Přechod mezi segmenty spotřeby (1990 – 2010)

Dva kotrmelce EU Zavedení trhu namísto centrálně řízené energetiky Deformace trhu namísto fungujících tržních signálů Výsledkem jsou nereálně nízké ceny komodity a nereálně vysoké dotace Budeme zavádět apriorní ceny energií a energetických surovin, podle kterých pak budeme „obchodovat“? Dotace fotovoltaiky Kapacitní platby plynu Kontrakt na diference v jádře Vynucený provoz a export uhelných elektráren počítaný lobbistickými agenturami?

Cena „trhu“ v USA

Deformace trhu Podpora ve skutečnosti nepodporuje „nevýhodnost – počáteční nekonkurenceschopnost“ nové technologie, aby se uplatnila, ale eliminuje tržní soutěž. Každý s dotací se uplatní, dokonce i tehdy, když jeho energie není potřeba. Nepodporované zdroje a technologie jsou cenové „podtrženy“, nemají šanci ani na prostou reprodukci, prodávají za variabilní náklady, omezují technologickou údržbu, sociální sféru i mzdový nárůst. Kladná zpětná vazba: politické a lobbistické garnitury žádají další podpory do stávajících i nových dotací, tržní soutěž se transformuje v lobbistické utkání o podporu (a to i uhelné zdroje – limity, výkupy, jaderné – contract for difference).

Důsledky pro ČR Celková spotřeba 60 TWh, (+) export 12 až 15 TWh. Odpovídá produkci jedné jaderné elektrárny nebo spotřebě celého teplárenství. Celkově se spotřebuje 40 až 50 mil tun uhlí, z toho (zhruba) třetina na teplo, třetina na kondenzační výrobu a třetina na export. Česká republika to exportuje za poloviční cenu (vlivem deformace), s účinností méně jak 1/3 (vlivem zastaralé technologie) a s velkou ekologickou zátěží. Z tohoto exportu není na sociální programy v regionech, které se exportu účastní, a není ani na investice, aby se energetika modernizovala.

Důsledky pro lidi Vybíráme cca 50 miliard ročně na nevhodně implementované OZE. V populaci 10 mil. obyvatel to znamená 20 tisíc Kč ročně na čtyřčlennou rodinu (zvýšené faktury, mzdový nenarůst, zvýšená cena zboží a služeb). Nedostatek prostředků na investice, provozují se zařízení na fosilní paliva stará 30 až 40 let. Extrémně dotovanou obnovitelnou energii neexportujeme (cenově), tedy český občan si „kupuje“ předražené zboží z domácích fotovoltaik a Česká republika exportuje za dumping. Samostatnou kapitolu tvoří poplatky za regulované služby (doprava energie), jejichž součástí je obnova, rozvoj i výzkum, prostředky jsou ale vyváženy zahraničním vlastníkům.

Dialog velké a malé energetiky Koncepce nemůže být jenom pro velké (monopolní) společnosti, ale také pro obyčejné lidi a malé a střední podniky. Zájmem není jen co nejlevnější energie, ale také moderní energetické hospodářství v infrastruktuře. Je to i bezpečnostní zájem státu. Kde na to ta infrastruktura vezme prostředky? Cenové přirážky, které platí jako inovace a ekologickou energii, inkasují jiné subjekty a pouze nabalují na původní cenu další přirážky.

Motivace samovýroby Část ceny za komoditu („silovou““ energii): vyrobím si sám, ale musím investovat Část ceny za distribuci a činnost dispečinků: Inteligentní infrastruktura má menší nárok na přenos energie z centrálních soustav. Tím je distribuce levnější. Krom toho je schopna poskytnout služby, například odlehčení odběru při výpadku Temelína. To může být zohledněno v ceně. Energie z OZE si vyrobí sama. Proč by tedy měla platit „solárním baronům“?

Dostupnost energie Fyzická dostupnost (z dovozu nemusí být) Dostupnost uhlí pro teplo – co je správně? a) musíme udržet těžbu aspoň 12 mil. tun, abychom měli čím topit? b) musíme exportovat a když omezíme těžbu, upřednostníme v rámci tržních pravidel surovinu na export před průmyslem a domácnostmi? c) Musíme podporovat jako národní zájem i takové teplárny, které neinovují a neinvestují a vyvážejí zisk? Cenová dostupnost Topení PET lahvemi?

Poslání energetiky Posláním energetiky je vyrobit co nejvíce energie za co nejlepších ekonomických podmínek s minimální ekologickou zátěží. A posláním státu ve strategickém oboru je starat se o lidi a skutečnou ekonomiku. Cheme-li topit a svítit, nenechme z energetiky udělat podobný podnik, jako udělali z bank a telekomunikací.