Hynek Beran Jelenovská, leden 2013 www.energetickyklub.cz Některé výsledky a závěry této prezentace vznikly za pomoci projektu TA ČR „Bezpečná implementace.

Prezentace na téma: "Hynek Beran Jelenovská, leden 2013 www.energetickyklub.cz Některé výsledky a závěry této prezentace vznikly za pomoci projektu TA ČR „Bezpečná implementace."— Transkript prezentace:

1 Hynek Beran Jelenovská, leden 2013 www.energetickyklub.cz Některé výsledky a závěry této prezentace vznikly za pomoci projektu TA ČR „Bezpečná implementace obnovitelných zdrojů energie“ (BIOZE) č. TA01020865

2  Takřka 100% závislost společnosti a všech jejích struktur  Minimální samovýroba a velmi omezená lokální výroba  Pokud věříme na HDP jako měřítko blahobytu, bez energie v dnešní době nevyrobíme prakticky žádný  Přerušení dodávek znamená faktickou likvidaci „týlu“ nebo „konkurence“, velká závislost i u silových a strategických složek společnosti

3  Optimální zajištění energetických potřeb společnosti  Za co nejlepších ekonomických podmínek  S co nejmenší ekologickou zátěží  (aplikace mimo toto pravidlo jsou deformacemi oboru, nikoli jeho rozvojem)

4  Nutná technická obnova  Nejsou peníze, stát je nemá  Není stabilní klima v EU, investoři nemohou investovat  … a my toto musíme v takovém prostředí řešit, což je problém!

5  Mohutné investice vybudovány v minulém režimu, a to i na Západě. Strategický obor, řízený rozvoj společnosti.  Před 20 lety víra v liberální ekonomiku jako faktor dalšího rozvoje. Vzhledem k dalšímu vývoji není možno ověřit, zda tento trend v energetice funguje.  V ČR ale i v EU vybudován složitý systém trhu a nutné instituce. Nikoli investice.  Investice se nekonají, dostavba JETE je jednou z mála větších nových elektráren v Evropě

6  Namísto vyslaných signálů pro investory a posílení interkonektivity členských zemí Unie reaguje EU měnícími se a náhlými dotačními a penalizačními politikami bez ujasněného cílového konceptu  Bezpečnost kritické infrastruktury EU se neprojektuje, bruselský úředník pouze vydává směrnici. To se odráží i na národní úrovni  Platí Lisabonská smlouva, nebo názory eurokomisaře Oettingera a bruselských úředníků?  Když nikdo neinvestuje vůbec, jak může investovat do rozvoje bezpečného systému?

7  Zatím nejzdařilejší návrh, jaký kdy byl  Odborně fundovaný  Obsahuje vazby oboru  Obsahuje reálné „koridory“ vývoje, nikoli účelovou „věštbu“ na desítky let  Obsahuje výčet nástrojů  Neobsahuje kritérium „země k životu“. Podle NEK II jeden z nejdůležitějších imperativů, nelze se omezit na „rezortní dělbu“.  Koncepce především pro „velké“ společnosti, nutné studium infrastruktury a nástrojů na její rozvoj

8  První republika měla ve dvacátých letech spotřebu 1TWh, ve třicátých 2TWh. Dnešní Československo má kolem 100TWh, 10% z toho tvoří vnitřní spotřeba energetického sektoru.  Dnešní obnovitelné zdroje by První republiku spolehlivě pokryly pokud jde o bilanci (nikoli však rozvod a řízení soustavy). Jaký je za ta desetiletí rozdíl v kvalitě, způsobu a energetické náročnosti života?  Nemáme mořský břeh ani hory s dostatkem řek. Zato máme geografickou polohu pro předávání energie mezi Německem a Rakouskem. Z toho plynou další úvahy o mezinárodní dělbě v rámci EU a mezinárodní roli naší soustavy.  Za současných podmínek naplánovaného přetěžování naše soustava v 5 až 10 procentech času nedodržuje předepsaná bezpečnostní kritéria a hrozí rozpadem.

9

10  10 milionů obyvatel  Od nich se,přímo nebo nepřímo, vybírá  44 miliard OZE  18 miliard emisní povolenky  …  (možný odhad nárůstu 100 až 150 miliard / rok)  Do oboru je potřeba  250 miliard Temelín  60 až 70 miliard teplárenství (10 let)  Restrukturalizace domácností, omezení volně polétavého prachu  Máme na investice, když vybíráme na něco jiného, než co potřebujeme? (Sta)miliardy podruhé neseženeme a záleží jen na nás, co si za ně postavíme …

11  50% emisních povolenek mimo obor, odpovídá plošnému zvýšení DPH o 0,5%, pro média „zdražují“ energetičtí monopolisté  Kritizujeme plýtvání energií při 20% letní kondenzační výrobě v teplárnách. Má investice do OZE vyšší „účinnost“(efektivitu vložených prostředů)?  Fotovoltaika: za miliardu dotací získáme 1 až dvě promile bilance!  Biomasa může mít podobný efekt a větší zábor kvalitní orné půdy!

12  Mezinárodně: ničíme deštné pralesy a miliony let vznikající fond planety, abychom si „ekologicky“ zajezdili na biopaliva z monokultur palmy olejné?  Národně: Česká kotlina byly zemědělsky soběstačná od starých Slovanů, tedy 1500 let. Po 20 letech není. Takhle to předáme dětem?  Zemědělství nemá zpracovánu potravinovou bezpečnost, podle expertů je na její realizaci nutná orná půda  Globální rizika: potraviny, voda, demografická. Pro Českou republiku neexilují?  Lokální (česká) politika  energetická koncepce ve stadiu připomínkovaného expertního dokumentu,  na úrovni vládnoucích garnitur schválen „akční plán pro biomasu“ včetně analýz ekonomického impaktu ve prospěch zainteresovaných kruhů (nikoli národního hospodářství) a požadovaných kroků k tomu vedoucích

13  Zemědělští odborníci nechtějí masový rozvoj energetických plodin z důvodů:  Ohrožení orné půdy  Krajinotvorných  Potravinové bezpečnosti  Energetičtí odborníci nechtějí masové pěstování energetických plodin z důvodů  Ekonomických  Vlivu na stabilitu soustav  Nízkého přínosu k bilanci  Kdo to tedy chce?  Proč to děláme?  Kdo to zaplatí (nejen penězi)?

14  Česká fotovoltaika  Ekonomicky „tunel v zakoně“  Chaotický prvek v soustavě  Příspěvek k bilanci minimální  Příspěvek k ceně elektřiny znatelný pro celé obyvatelstvo, srovnatelné se zvýšením DPH o 1 až 2%  Politický dopad: licence dostali prominenti na velké instalace, lidem na střechy to poté zakázali ze „síťových důvodů“. Ti přispívají v ceně energie prominentům.  Užití orné půdy pro „ekologickou“ energetiku  100TWh na orné půdě nevyroste  Na „energetické zemědělství“ je potřeba nafta a na ni dotace  Stavíme především stroje na peníze, nikoli na energii  Ničení orné půdy dotovanými řepkovými a kukuřičnými monokulturami, případně defolianty pod sluneční elektrárnou, k energetické bezpečnosti nepatří. K potravinové ano.  Přes to vše jsou obnovitelné zdroje energie vhodným doplňkem samovýroby v infrastruktuře. Vhodná implementace není zvládnuta především legislativně, technologicky není složitá.

15  Stavíme stroje na peníze, ne na energii  Kolik to stojí?  Kolik lidí to „uspokojí“ ekonomicky?  Kolik bezpečí a pracovních míst to přinese?  Kolik se nás na to skládá a jakými prostředky?  Co za to máme?  Problém není jen ekonomický, tyto „stroje na peníze“ mohou vlivem eroze a chemického ošetřování půdy včetně defoliantů zničit více krajiny, než povrchová těžba hnědého uhlí  Předchozí se děje:  S dotací, jejíž získání je mnohdy podnikatelským plánem včetně zákonných úprav  S minimálním příspěvkem k reálné energetické bilanci a zabezpečení dodávek  V extrémních případech si tedy přispíváme na ničení krajiny, ze které je energie méně, než oněch 20% kondenzační výroby v létě.  Toto „budujeme“ jako novou energetiku, jinde jsou investice minoritní.

16  Proč jsme v EU? Budeme kooperovat, nebo balancovat naši soustavu na hranici blackoutu a pěstovat šťovík?  Německo – moře, vítr  Rakousko – hory, voda  Česko – obchodní cesty  Bez „tvrdého“, stabilního zdroje na cestě to ale asi nebude fungovat … Je naše JE příspěvkem ke stabilitě středoevropské soustavy, aby v ní mohly fungovat OZE?  Phase shiftery  Ve středověku byly také na hranicích strážní hrady. Jejich úlohou bylo dodržovat na obchodních cestách pořádek, nikoli je uzavírat …  Je redispatch v ČR službou německo-rakouskému společnému trhu? Pokud ano, proč není stejně lukrativní jako export, když je to potřeba …

17  I domácnost je energetickým zařízením  Vhodné uplatnit „korporátní strategii“ na úrovni výrobních a logistických areálů, sídlišť a obchodních center. Například systém se sluneční elektrárnou na střeše, kogenerační mikroturbínou vyrábějící teplo i elektřinu a akumulací energie (teplá užitková voda, bazén) je velmi stabilní a schopný samostatného fungování i při blackoutu  Není možné přecházet na topení dřívím („biomasou“) a vyvážet peletky do Rakouska.  OZE mají velkou budoucnost právě v infrastruktuře.  Na to musíme poznat a podporovat její prosperitu, nikoli „masová“ řešení na rozlehlé orné půdě a do velkých soustav.

18  Optimální zajištění energetických potřeb společnosti  Za co nejlepších ekonomických podmínek  S co nejmenší ekologickou zátěží  Jak na to (TGM)?  NEBÁT SE  A NEKRÁST …  Naše odborná komunita má stejnou zodpovědnost za budoucnost oboru, jako komunita lékařská za prevenci epidemií a civilizačních chorob. Vnímáme to takto při reakci na „politické“ a „evropské“ příkazy, které jsou odborně nesmyslné?