Německo (Spolková republika Německo) Ing. M. Šlégrová

Obecné informace Od roku 1952 je členem ES (ESUO), patří k 6 zakládajícím státům Je nejlidnatějším státem EU – největší zastoupení v EP (99 poslanců) Správní členění: 16 spolkových zemí Státní zřízení : republika Forma vlády: parlamentní federativní Hlava státu: Horst Köhler (prezident) Premiér: Angela Merklová

Politický systém Spolková republika Německo je federálně (spolkově) uspořádaná republika s parlamentní demokracií Hlava státu: je prezident, jehož pravomoci jsou spíše ceremoniální  jmenuje spolkového kancléře (předsedu vlády) a zastupuje stát navenek je volen na 5 let (může být 1krát prodlouženo) Spolkovým shromážděním, sestávajícím se z členů Spolkového sněmu a stejného množství reprezentantů Spolkové rady Od 1.7. 2004 je prezidentem Horst Köhler, poslední volby proběhly v květnu 2009

Politický systém Vláda Tvořena spolkovými ministry (jmenuje je prezident na doporučení kancléře) Od 22.12.2005 je spolkovým kancléřem Angela Merklová (CDU) Orgán výkonné moci Skládá se z kancléřského úřadu a 13 resortů Kancléř je jmenován prezidentem se souhlasem Spolkového sněmu. Předsedá Spolkové vládě. Ministry spolkové vlády je třeba odlišovat od tzv. státních ministrů (z nichž někteří jsou podřízeni přímo kancléři a činní ve Spolkovém kancléřství a někteří plní fci politických náměstků ve spolkových ministerstvech

Politický systém Parlament je jednokomorový: Spolkový sněm Dolní komora - Spolkový sněm (Bundestag) – 614 poslanců Horní komora (zprostředkovatel zájmu spolkových vlád) - Spolková rada (Bundesrat) – 69 delegátů spolkových zemí Spolkový sněm Reprezentant zákonodárné moci lidu Legislativní orgán Spolku Disponuje parlamentní kontrolou vlády Volby každé 4 roky, všeobecné, tajné, rovné a svobodné

Politický systém Spolková rada Federální uspořádání Spolku Zástupce zájmů zemí v legislativním procesu Ústava (Základní zákon) stanoví, kdy je potřeba souhlasu Rady k přijetí zákona. Pokud se názory Spolkového sněmu a Rady na zákon liší, Rada legislativní proces zablokuje. Ustänoví se tzv. „dohodovací výbor“ – kompromisní řešení Členové nejsou voleni přímo občany zemí Členové jsou zástupci zemských vlád na ministerské úrovni (mandát získají na základě voleb do zemských sněmů, každé 4 roky) Má 69 mandátů – 16 spolkových zemí je zastoupeno podle počtu obyvatelstva min. 3, max. 6 mandáty

Politický systém Hlavní politické strany: Křesťanskodemokratická unie Sociálnědemokratická strana Německa Křesťansko sociální unie – pouze v Bavorsku Svobodná demokratická strany Spojenectví 90 – Zelení Strana demokrat. socialismu Republikáni

Veřejná správa Administrativní členění čítá (údaje z r. 2006): 29 vládních krajů, 444 okresů a statutárních měst, cca 14 800 obcí, z toho 83 velkoměsta se 100 000 obyvateli nebo více, 108 středně velkých měst 50 000-99 999 obyvatel, 462 obcí s 20 000 – 49 999 obyvateli. Každá spolková země má svoji vlastní ústavu, jednokomorový parlament (zemský sněm), vládu, státní správu a soudnictví. Zemský sněm jmenuje ministerského předsedu a schvaluje jím jmenované ministry, přijímá zákony a kontroluje činnost vlády. Správní členění zemí je vlivem různých historických skutečností rozdílné, ale jeho základem jsou orgány územní samosprávy – obce.

Veřejná správa Něm je příkladem tzv. smíšeného modelu VS – tj. obce vykonávají jak samosprávu, tak státní správu Všechny obce jsou si rovny ve své autonomii, nikoliv co se jejich velikostí týká Historie Po skončení 2. světové války se základní administrativní jednotkou stávají obce Díky centralizačnímu trendu se v průběhu 70./80. let počet obcí značně redukuje na cca 9000 obcí – zefektivnění VS Organizace VS byla odlišná ve Spolkové republice Německo a v Německé demokratické republice Základem VS v NDR byly okresy (dekoncetrované jednotky st. správy) Po znovusjednocení v Něm existovalo cca 16 000 obcí s 5000 obyvateli V roce 2001 je vidět opětovné snižování počtu něm. obcí cca 13 500 s cca 6000 obyvateli

Veřejná správa Něm je demokratický a sociální spolkový stát – 16 zemí, z nichž 3 jsou samostatná města se zvláštním statutem (Bremen, Hamburg, Berlin) VS se organizuje do 3 úrovní : Spolkové, zemské a obecní Nejvyšší rovina je úroveň spolková (spolková vláda, kancléř, prezident, parlament a ostatní ústřední orgány státní správy) Další úroveň je zemská (země disponují řadou pravomocí, mají např. právo vlastního zákonod. procesu). Spolek určuje prostřednictvím spolkového zákonodárství v jakým oblastem náleží jaká legislativní aktivita zemím. Spolková vláda dohlíží, aby byly spolkové zákony dodržovány na zemské úrovni . Uplatňuje se tzv. kooperativní federalismus – princip vzájemné závislosti a spolupráce mezi spolkovými zeměmi a Spolkem. Země mají vliv zejména v oblasti vzdělávání a kultury

Veřejná správa Každá spolková země se člení do 3 stupňového systému volené správy Mezistupeň tvoří okresy (stojí mezi obcemi a zeměmi). Statutární představitel okresu je okresní rada (osoba, nominovaná voleným okresním sněmem) Okresy jsou dozorčím a kontrolním orgánem obcí

Veřejná správa Základní jednotku tvoří obce (nejnižší jednotka územní samosprávy) Základní práva a povinnosti obcí určuje Základní zákon Rozlišují se 4 typy obecního uspořádání, resp. 2 Jihoněmecké radní Starostovské Severoněmecké radní Magistrátní

Veřejná správa Starostovské Severoněmecké Starosta má zásadní postavení, vychází z dualistického principu správy (rada x starosta) Starosta není volen přímo, je volen nepřímo obecní radou Severoněmecké Dominantní úloha obecní rady Obecní správu vykonává jen 1 orgán (obecní rada), starosta předsedá tomuto grémiu a je jím i volen Vrcholným správcem obce je úředník (ředitel) – je plně podřízen radě

Veřejná správa Jihoněmecké Magistrátní nejvíce rozšířený typ obecního uspořádání v Německu se silným postavením starosty volen přímo občany dané obce Předsedá například obecní (či městské) radě a zároveň všem jejím výborům, je nejvyšší představitel správy a zároveň vrcholným reprezentantem obce Proti němu zároveň stojí občany volená obecní (či městská) rada Je používám dále v Sasku a v zemích s bývalým severoněmeckým radním uspořádáním: Dolní Sasko, Severní Porýní - Vestfálsko atd. Magistrátní Vychází z dualistického systému správy výkonný orgán obce volen radou Občané zde volí jak městské shromáždění, tak starostu funguje na kolegiálním principu (jako „první mezi rovnými“), kdy na místě starosty stojí magistrát jako grémium složené ze starosty a dalších členů (tzv. Beigeordnete), což jsou volení zástupci obecní rady. Grémiu náleží výsostné právo výkonu všech nařízení a zároveň reprezentace obce navenek vyskytuje se v Hesensku a z části ve Šlesvicku - Holštýnsku

Státní služba Typ career Jmenování doživotním úředníkem je přípustné, jestliže se úředník osvědčil v předepsané zkušební době (nejdéle 5 let) a dovršil věku 27 let. Doživotní služební poměr může skončit propuštěním jen zcela výjimečně v zákonem stanovených případech (změna občanství, přesídlení do zahraničí atd.) nebo ztrátou úřednických práv v důsledku trestního odsouzení.

Státní služba Státní službu tvoří jen úředníci vykonávající výsostná oprávnění státu. Z hlediska federálního členění státu a nezávislosti úřadů federace, zemí a obcí je třeba status úředníka rozlišovat na: všeobecný (platný pro všechny úředníky a vycházející z ústavního pojetí úřednického stavu zvláštní platný pro federální úředníky statut zemských úředníků podle zákonů přijatých v jednotlivých zemích v souladu s rámcovým spolkovým zákonem statut komunálních úředníků.platný v územních společenstvích, th. Obcích a jejich seskupeních a v okresech statut zvláštních skupin např. soudců nebo vojáků, zvláštní zákony platí též pro ministry a parlamentní státní tajemníky, kteří rovněž odpovídají ústavnímu pojetí státní služby

Státní služba Rozlišují se 4 kategorie úředníků podle dosaženého vzdělání a dalších kvalifikačních ukazatelů. Služební postup v rámci kategorie je téměř automatický v závislosti na služebním stáří, přestup do vyšší kategorie však je dosti obtížný. Nejvyšší správu státní služby vykonává Spolkový personální výbor, v čele s prezidentem Spolkového účetního dvora a členy jmenovanými spolkovým prezidentem

Německý systém vzdělávání pracovníků veřejné správy Typické 2 podoby školení Resortní školení dle odborného zaměření příslušného ministerstva Školení orientovaná na všeobecné správní úkoly a činnosti Spolková ministerstva mají vlastní resortní vzdělávací instituty Spolková akademie VS – pro úředníky federální správy Jednotlivé spolkové země mají své zemské školy a instituty