acquis communautaire

 Právo EU se vykonává jen v těch oblastech, které jim dobrovolně schválily zúčastněné státy.  Jedná se o nezávislý právní systém, který je nadřazen právním systémům jednotlivých států.  Na jeho vzniku, zavedení, dohledem nad ním a na dalším jeho vývoji se podílí řada institucí EU.  Právo EU má tři oblasti, které se ale navzájem prolínají:  A) primární právo,  B) právní akty/dříve sekundární právo,  C) judikatura (výkon soudní moci, souzení).

Unie působí pouze v oblastech, které vymezuje Smlouva. Těmto oblastem se říká politiky EU. Společné politiky: členské státy zcela delegovaly své pravomoci na orgány EU:  společná obchodní politika  společná zemědělská politika  jednotný vnitřní trh  měnová politika

členské státy přenesly svou působnost na orgány EU/ES jen částečně:  občanství  hospodářská a sociální soudržnost (regionální politika),  ochrana spotřebitele  ochrana životního prostředí  dopravní politika  energetická politika  podpora výzkumu a technologického rozvoje

v těchto oblastech se aktivita EU omezuje jen na podporu členských států:  politiku zaměstnanosti a hospodářskou politiku  vzdělávání a školství  kulturu  veřejné zdraví  vědu a výzkum, apod.

 vnitřní organizace států  národní identita  organizace ozbrojených sil  státní a veřejná správa  veřejný pořádek a bezpečnost  organizace justice  mzdy  organizace zdravotnických služeb  sociální politika  lékařská péče, apod.

 Je považováno za tzv. ústavní právo  Je složeno ze zakládající smlouvy a že smluv mezi vládami členských zemí. Ty musí být ratifikovány parlamenty členských států, stejně jako všechny jejich případné změny.  V těchto smlouvách jsou stanoveny jak fundamentální principy integrace, tak i základy jednotlivých politik, pravomoci a rozhodovací postupy evropských institucí.  Dále upravují zákonodárné, výkonné a judikativní postupy společného práva EU.  Smlouvy byly několikrát měněny nebo doplňovány – převratný význam měla Lisabonská smlouva.

 vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, čímž se uzavřel několikaletý proces vyjednávání o institucionálních otázkách. Nezbytná ratifikace členskými státy (poslední stát ČR – ratifikoval až , čekalo se na podpis Klause kvůli Listině základních práv, která je součástí LS).  LS mění stávající zakládající smlouvy EU (tj. Římskou smlouvu a Maastrichtskou smlouvu (ES x EU)), aniž by je nahrazovala.  cílem je především reformovat instituce EU (z původních 6 států nyní 27) a její fungování.

Součástí Smlouvy o Evropské unii v podobě Lisabonské smlouvy se stává i Listina základních práv.  Mezi základní práva patří zejména právo na život a právo na nedotknutelnost lidské osobnosti.  Charta přiznává občanům právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo uzavřít manželství, právo na vzdělání, právo svobodné volby povolání, právo na vlastnictví a právo na azyl;  k základním svobodám, se řadí dále svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, svoboda shromažďování, svoboda umění a věd a svoboda podnikání;

 zapovídá trest smrti na území celé EU, zakazuje jakoukoli formu diskriminace, mučení a nelidského či ponižujícího zacházení, zapovídá dětskou práci a zaručuje ochranu v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání;  charta zaručuje rovnost žen a mužů a přiznává dětem právo na ochranu a péči, stejně jako právo starším osobám na důstojný a nezávislý život;  mezi další základní práva patří zejména právo volit a být volen, právo na ochranu zdraví, právo na přístup k sociálnímu zabezpečení, právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států, presumpce neviny a právo na obhajobu či právo obrátit se na evropského ochránce práv (ombudsmana).

Klaus podepsal LS až po vložení dodatku, který zní takto: Klaus vyžadoval výjimku (formou dodatku) z Listiny základních práv EU, která podle něj zaručí neprolomení Benešových dekretů

 Pouze na základě primárního práva mohou společné orgány EU (Rada, EK, ESD) vytvářet tzv. sekundární právo EU, tedy právní akty.

 nařízení  směrnice  rozhodnutí  stanoviska a doporučení  rezoluce  Zelené a Bílé knihy Všechny právní akty se zveřejňují v Úředním věstníku/Official Journal (obdoba Sbírky zákonů) – důsledně ve všech jazycích

 Tj. vykonávání soudní pravomoci.  Judikatura Soudního dvora EU je obecně považována za směrodatnou. Obsah práva EU není určen jen zněním vlastního textu příslušného předpisu, ale také jeho výkladem na základě předchozí judikatury Soudního dvora.  Obsahuje rozsudky Soudního dvora EU ve sporech, které jsou mu předloženy Komisí, soudy členských států, organizacemi nebo jednotlivci.  ESD nemůže rozsoudit případ a říci, na čí straně je pravda, ale jeho názor, zda a jak má či nemá být v dané kauze aplikováno právo ES, je rozhodující.

 Občané ČR mají možnost odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva (EHRC) ve Štrasburku, který však není součástí struktur Evropské unie. Výnosy EHRC je možné používat na svou podporu spíše jako expertní nález v soudním řízení v rámci domácí jurisdikce.  Členské státy tyto rozsudky EHRC většinou akceptují kvůli své vlastní prestiži. Nejsou totiž legislativně závazné.

 Official Journal of the EU  Je periodikum, které vychází každý pracovní den ve všech úředních jazycích EU.  on-line  Obsahuje řady: - L: pro právní předpisy - C: pro informace a oznámení - Samostatný Dodatek: oznámení o veřejných zakázkách

 nařízení;  směrnice;  rozhodnutí;  doporučení;  stanoviska.  Navrhuje EK a schvaluje Rada a EP ve schvalovacím procesu

 Nařízení je nejsilnějším z právních aktů. Nařízení bývá považováno za zákony ES.  Legislativní akt, který okamžitě ve všech zemích EU nabývá platnosti zákona.  Nařízení obecně a přímo závazné,  vztahují se na všechny státy a stávají se součástí jejich právního řádu ihned po svém otištění v tzv. Úředním listě ES.  Vstupuje v platnost po uplynutí dvaceti dnů od data uveřejnění, anebo uvedený den. Pokud jsou v rozporu se zákony některého členského státu, mají přednost.  Typickým příkladem nařízení je společně prováděná zemědělská politika.

 Stanoví určitý cíl, avšak nenařizuje, jakým způsobem je třeba tohoto cíle dosáhnout.  Směrnice zavazují státy provést ve svém právním řádu k určitému datu určité změny tak, aby jim právo jednotlivých států neodporovalo.  Jednotlivé členské státy mají povinnost je zpravidla do xxx let převést vnitrostátní právní normou do svého právního řádu.  Obsah musí být stejný, forma odlišná (jeden stát např. přijme zvláštní zákon, jiný vydá vyhlášku a další jen novelizuje již existující).  Prostřednictvím směrnic byl vybudován jednotný trh ES, zajišťující svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. 

 Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.

 Směrnice byla publikována v Úředním věstníku a vstoupila v platnost dvacátým dnem po vyhlášení. Směrnice ukládá členským státům povinnost zajistit:  navrhování všech nových budov s téměř nulovou spotřebou energie do 31. prosince 2020;  navrhování nových budov užívaných nebo vlastněných orgány veřejné moci v energetickém standardu téměř nulové spotřeby energie nejpozději ;  zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov;  provádění pravidelné inspekce otopných soustav s kotli se jmenovitým výkonem vyšším než 20 kW;  zavedení pravidelné inspekce klimatizačních systémů se jmenovitým výkonem větším než 12 kW;  ….  Netýká se budov:  budov památkově chráněných;  budov užívaných pro bohoslužby a náboženské účely; ….

„Budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně té vyráběné v místě či v jejím okolí.“ Energetická náročnost by měla být stanovena za podmínky nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy

 Směrnice 2002/91/ES byla implementována zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění zákona, který byl díky směrnici novelizován zákonem č. 318/2012.  Tento zákon provádí vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.  Tato vyhláška ve svém důsledku zapracovává jak směrnici EU tak příslušný zákon o hospodaření s energií.

 Závazné akty, vztahují se však pouze na ty členské státy, firmy nebo jednotlivce, jimž jsou adresována.  Od nařízení se liší tím, že nemají obecnou platnost, od směrnic tím, že nemusejí být převáděna do národního práva.  Platí přímo, ale jen na vybrané subjekty. EK například prostřednictvím rozhodnutí provádí dohled nad ochranou hospodářské soutěže v ES.

 Nejsou na rozdíl od nařízení, směrnic a rozhodnutí právně závazná.  Nemají tedy právní, ale pouze politickou váhu, jsou míněny jako „dobré rady“ nebo „kompetentní názory“.

 Jsou politickou deklarací Rady ministrů a Parlamentu.  Cílem je dát najevo principy a postoje k určité problematice.

 Jsou připravovány a vydávány výhradě Komisí. Jsou zaměřeny na určitou problematiku, která dosud není právem ES adekvátně pokryta.  Zelené knihy jsou diskusními dokumenty, u nichž Komise očekává do určitého data odezvu od všech zainteresovaných subjektů, ať již jednotlivců, firem nebo institucí.  Bílé knihy jsou strategickými dokumenty nastiňujícími politiku a částečně i budoucí legislativu ES v určité oblasti. Bílé knihy nejsou tudíž diskusním, ale analyticko- programovým dokumentem pokrývajícím širší oblast než knihy Zelené

 přehled soudních rozhodnutí Soudního dvora;  memoranda z parlamentních setkání;  zprávy Účetního dvora;  písemné otázky Parlamentu a odpovědí Rady nebo Komise;  prohlášení Hospodářského a Sociálního výboru a Výboru regionů;  zveřejňování výběrových řízení (konkursů) pro nábor nových zaměstnanců institucí EU;  nabídky pro zájemce o EU programy a projekty;  atd.

 Tenders electronic daily - TED poskytuje bezplatný přístup k obchodním příležitostem.  Aktualizuje se 5x týdně o asi 1500 oznámení veřejných zakázek z Evropské unie, EHP a dalších zemí.  Zadavateli zakázek jsou ústřední vlády, místní nebo krajské úřady.  TED poskytuje uživatelům online přístup jak k aktuálním zakázkám, tak i k těm, které se objevily za posledních pět let.

 veřejné zakázky na stavební práce;  veřejné zakázky na komunální služby (voda, energie, doprava a telekomunikace);  veřejné zakázky institucí Evropské unie;  projekty financované Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj;  veřejné zakázky Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island a Lichnštejnsko);  veřejné zakázky na letecké služby.  Atd.

 Oznámení o veřejných zakázkách lze procházet, vyhledávat v nich a třídit je dle země, regionu, obchodního sektoru a dalších kritérií.  Informace o každém dokumentu s veřejnou zakázkou se uveřejňují v 23 úředních jazycích EU.  Registrace do systému TED je zdarma.  Lze objednat zasílání ových upozornění na základě zvolených vyhledávacích profilů.

 Zásada nadřazenosti či přednosti práva EU nad národním právem členského státu stanoví, že v případě konfliktu mezi ustanoveními obou právních řádů, převládá právo EU.