D YNAMIKA VÝVOJE
Na počátku nemá obvykle smysl, aby se návrhu účastnilo mnoho řešitelů. Často stačí jediný. V etapě programování ve velkém (dekompozice systému a stanovení rozhraní) je také třeba méně úsilí, zato nároky na kvalifikaci řešitelů jsou vysoké.
Poté, co jsou rozhraní definována, se může účastnit řešení více lidí. Intenzita roste až po určitý časový okamžik, kterým je obvykle dokončení implementace lokálního odzkoušení jednotlivých komponent. V etapě kompletace a zkoušení celku se obvykle nároky na intensitu práce na tomto projektu snižují a řešitele je možné postupně uvolňovat.
N ORDENŮV – R AYLEGHŮV MODEL Tento model si představuje intenzitu práce na projektu jako vlnu, vyvolanou dvěma protichůdně působícími v čase proměnnými silami. prvá (budící) síla r(t) vlnu zvedá druhá (brzdící) síla d(t) vlnu tlumí Výsledná síla pak součinem působení budící a brzdící síly. w(t) odvedená práce výkonová funkce p(t) = dw/dt t čas
Tento model spíše postihuje celý životní cyklus vývoje systému vč. etapy jeho údržby a zdokonalování, než pouze vlastní vývoj do okamžiku prvých dodávek, který jsme uvažovali dosud. Podle modelu totiž práce na produktu úplně nekončí nikdy. Inflexní bod pak odpovídá dokončení testování komponent.
D YNAMIKA PROJEKTU JAKO SUPERPOZICE DYNAMIKY ETAP ŽIVOTNÍHO CYKLU Každý IS a SW produkt prochází různými etapami svého životního cyklu, které mají různé nároky na řešitelské kapacity a jejich časové rozložení. Tyto etapy se mohou částečně překrývat, do značné míry však vyžadují časovou následnost. Podle druhu projektu může být poměr celkové pracnosti jednotlivých etap značně odlišný. některé etapy životního cyklu mohou chybět nebo mít tak nízké nároky, že je možné je zanedbat. Pro každou z etap životního cyklu je typický různý průběh výkonové funkce, udávající momentální zatížení pracovníků, kteří ji řeší. Pro každou etapu může být vyžadována i jiná kvalifikace řešitelů.