Lenka Dušková Martin Fiala Trichlorethylen Lenka Dušková Martin Fiala

1) Základní chrakteristika: Trichlorethylen patří mezi halogenované uhlovodíky Chemický vzorec: C2HCl3 Alternativní názvy: trichlorethen, Triklone, Neutri, HiTri, Tavoxen, Tristabil, Alten, Trike, 1,1,2-trichlorethen, Algylen, Blacosolv, Cecolene, Gemalgene, Chlorylen, Threthylen, Triad, Tri-Clene, Trokar, Triasol, Triol, Vestrol, Vitran, Tri, Westrosol, TCE

1) Základní chrakteristika: bezbarvá viskóznější kapalina vyznačuje se nasládlým zápachem podobným chloroformu patří do skupiny těkavých organických látek (VOC) rozpouští se dobře v organických rozpouštědlech (ether, chloroform, aceton)

2) VÝSKYT TRICHLORETHYLENU V PROSTŘEDÍ: Jedná se o syntetickou látku vyrobenou a užívanou člověkem, proto její přirozené zdroje emisí neexistují. V minulosti se využíval v celé řadě odvětví, např. jako vykuřovací pesticid pro obilí, anestetikum v medicíně (Narcogen), pro odstraňování kofeinu z kávy a pro přípravu kořenících extraktů. Tato využití v potravinářském průmyslu byla kvůli podezření na jeho škodlivost pro zdraví člověka zakázána v sedmdesátých letech dvacátého století.

2) VÝSKYT TRICHLORETHYLENU V PROSTŘEDÍ: Vzhledem k tomu, že je trichlorethylen velmi dobré rozpouštědlo a je stabilní a nekorozívní, byl během své historie nejvíce využíván jako odmašťovací činidlo. Trichlorethylen se také používá v některých lepidlech, pro syntézy v chemickém průmyslu, při výrobě hydrochlorofluorouhlovodíků (HCFC), jako rozpouštědlo pro různé výrobky a při čištění oděvů v čistírnách i domáctnostech (Čikuli).

2) VÝSKYT TRICHLORETHYLENU V PROSTŘEDÍ: Zdroje významné dnes: úniky při jeho výrobě úniky při výrobách látek, kde je trichlorethylen užíván jako surovina (HCFC) úniky spojené s transportem, manipulací nebo případným rozlitím vymývání trichlorethylenu z kontaminovaných špatně zajištěných skládek odpadů stopová množství této chemikálie se mohou dostat do životního prostředí při neodborné likvidaci autovraků výjimečně lze trichlorethylen nalézt v odpadních olejích a v některých součástech motorových vozidel

2) VÝSKYT TRICHLORETHYLENU V PROSTŘEDÍ: trichlorethylen je látka, která může ohrožovat životní prostředí (zejm. při jeho únicích) v naprosté většině případů se vyskytuje pouze ve velmi nízkých koncentracích nebylo prokázáno, že by se trichlorethylen významným způsobem koncentroval v rostlinách či živočiších dostane-li se do povrchových vod, velice rychle se odpaří do ovzduší, proto se převážná část trichlorethylenu v životním prostředí nachází ve formě par v ovzduší  v ovzduší může reagovat s dalšími látkami a přispívat ke tvorbě škodlivého přízemního ozonu (fotochemický smog)

3) ZpŮsoby expozice: Inhalační – hlavní způsob; absorpce je rychlá v prvních minutách expozice, poté klesá až do doby, než se ustaví ekvilibrium alveoly – krev – tkáň – metabolismus. Orální – absorpce orální cestou je vysoká, protože trichlorethylen pro svou lipofilitu penetruje GIT bariérou; význam má při akutních intoxikacích. Kožní – i neporušenou kůží se může vstřebat a dosáhnout toxických koncentrací v krvi.

4) Účinky trichlorethylenu v organismu: A) účinky AKUTNÍ: lokální dráždění (na kůži až chemické popáleniny) antabusový efekt arytmie účinky podobné jako u alkoholu – bolest hlavy, závratě, zmatenost psychoaktivní účinek – zejm. zrakové halucinace narkotický efekt na CNS (inhalační narkotikum, při chronické expozici vzniká návyk – možnost zneužívání) při pokračující expozici následuje bezvědomí i smrt nebezpečnost je umocněna tím, že jeho zápach rychle desenzibilizuje čich, a proto může inhalace nevědomky pokračovat až k množstvím toxickým

4) Účinky trichlorethylenu v organismu: B) účinky CHRONICKÉ: chronická otrava bývá na hygienicky nevyhovujících pracovištích, často při nedodržení prac. postupů obraz toxické encefalopatie (únavnost, závratě, bolesti hlavy, insomnie, změny emotivity až osobnosti, deprese) někdy senzoricko-motorická polyneuropatie či postižení mozk. nervů (n.V, n. XII) kožní alergie parenchymatózní orgány nepoškozuje je slabě mutagenní, karcinogenní potenciál pro člověka však není dosud jednoznačně potvrzen (hematologické malignity, nádory urogenitálního systému)

5) Teratogenní účinky: nejsou k dispozici informace o teratogenním působení na člověka u myší, potkanů a králíků nebyla při expozici trichlorethylenu v koncentraci 500 ppm nalezena žádná maternální či embryo-fetální toxicita až při koncentraci 1800 ppm byl zjištěn zvýšený výskyt méně významných anomálií (např. inkompletní osifikace sterna)

6) Lékařské vyšetření pro zjištění velikosti expozice: Jako biologického expozičního testu se užívá stanovení metabolitů v moči: kyselina trichloroctová trichlorethanol

7) Léčba, hygienická opatření: specifické antidotum není známo, léčba je pouze symptomatická hygienická opatření: zábrana odpařování trichlorethylenu z odmašťovacích van (např. jejich hermetizací) odmaštěné výrobky/oděvy skladovat pouze v intenzivně větraných sušárnách při výběru osob pro práci s trichlorethylenem je třeba vyloučit osoby s nervovými chorobami, atopickou dermatitidou a případné toxikomany

8) Použité zdroje: Environmental Health Criteria 50, Trichlorethylene, WHO, Geneva 1985 http://www.irz.cz/latky/trichlorethylen (Integrovaný registr znečištění)

Děkujeme za pozornost