Toxicita hasiv Toxicita je vlastnost chemických sloučenin, spočívající ve vyvolání otravy osob nebo zvířat, které látku požily, vdechly nebo absorbovaly.

Prezentace na téma: "Toxicita hasiv Toxicita je vlastnost chemických sloučenin, spočívající ve vyvolání otravy osob nebo zvířat, které látku požily, vdechly nebo absorbovaly."— Transkript prezentace:

1 Toxicita hasiv Toxicita je vlastnost chemických sloučenin, spočívající ve vyvolání otravy osob nebo zvířat, které látku požily, vdechly nebo absorbovaly přes kůži. V zásadě všechny chemické sloučeniny mohou být při užití příliš velkého množství toxické - dokonce při požití velkého množství vody je z dlouhodobého hlediska škodlivé. Rovněž prakticky všechny syntetické léky jsou ve větším množství toxické, přičemž čím jsou účinnější, tím jsou toxičtější.

2 Toxicita pěnotvorných roztoků
Tradiční příměsi v pěnidlech (tenzidy, etylénglykol, butyldiglykol,propylénglykol, alkylpolyglikozid, nonylalkohol) mohou způsobovat problémy z hlediska toxicity jejich rozkladných produktů. Často jsou rozkladné produkty přísad do pěniel toxičtější a stabilnější než jejich přísady. Největší toxické nebezpečí při aplikaci hasicích pěn hrozí rybám a vodním organizmům.

3 V porovnání s chemickými látkami a přípravky je toxicita pěnidel nízká
V porovnání s chemickými látkami a přípravky je toxicita pěnidel nízká. Problémy vznikají sekundární toxicitou – rozkladné produkty mají dlouhou biologickou odbouratelnost v životním prostředí Proteinová pěnidla jsou přírodního původu, ale ve velkých koncentracích mohou jejich rozkladné produkty, jako je amoniak, toxicky působit v řekách na ryby. Tato pěnidla obsahují dále sloučeniny zinku, které jsou při vysokých koncentracích toxické a zároveň stabilní proti degradaci v životním prostředí.

4 Hasicí technologií šetrnou k ŽP jsou tlaková pěnotvorná zařízení se stlačeným vzduchem (CAFS-Compressed Air Foam Systém). Stlačený vzduch přidaný do proudu vodního roztoku snižuje spotřebu pěnidla a umožňuje větší dostřik pěny.

5 Toxikologické vlastnosti prášků
Dosud nebyl prokázán toxický dopad hasicích prášků. Rozkladné produkty vznikající při hašení požárů rovněž nejsou nebezpečné a mají malou mobilitu v ŽP. Hasicí prášky při správném použití nepůsobí škodlivě na lidský organismuz. Hlavní složkou BC prášku je hydrogenuhličitan sodný (prášek do pečiva)-používaný v potravinářství. Stejné u BC prášků s obsahem draselných solí (hydrogenuhličitan draselný-KHCO3 a síran draselný-K2SO4) ABC prášky nejsou toxické, stejně jako BC prášky. U ABC prášků při hašení se může uvolňovat při vysokých teplotách malé množství amoniaku, které je pod toxickou hranicí. Lehké dráždění sliznice se může vyskytnout při hašení v uzavřených prostorech, větší účinek mají zplodiny hoření. Při hašení požárů kovových prášků může vzniknout nebezpečí nadýchání hasicího prášku třídy D (hlavní složky:chlorid sodný a chlorid draselný) a následné poškození zdraví narušením koncentrační rovnováhy draslíku a sodíku v lidském organizmu. Zabránit nadýchání většího množství prášku D a kontaktu s pokožkou, zejm. na otevřené rány a popáleniny.

6 Toxikologické vlastnosti oxidu uhličitého
Hlavní účinek oxidu uhličitého je v tom, že způsobuje udušení, přičemž sám je velmi málo toxický. Při koncentracích od 3% obj. do 4% obj. ve vzduchu se zrychluje dýchání a může způsobit bolesti hlavy. Při koncentraci asi 20% obj. ve vzduchu následuje smrt za 20-30min. Koncentrace oxidu uhličitého 30% obj. a vyšší se používá ve stabilních hasicích systémech s úplným zaplavováním. Osoby, které se nadýchaly oxidu uhličitého, by měly být ihned vyvedeny na čerstvý vzduch, příp. lékařská pomoc.