PSYCHICKÉ REAKCE NA BLÍŽÍCÍ SE KONEC ŽIVOTA MUDr. Vít DRÁPAL Nemocnice Milosrdných sester sv. Vincence de Paul, KROMĚŘÍŽ
OHRANIČENOST LIDSKÉHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA POČETÍ NAROZENÍ DĚTSTVÍ DOSPÍVÁNÍ DOSPĚLOST STÁRNUTÍ UMÍRÁNÍ SMRT
UMÍRÁNÍ A SMRT JSOU REÁLNOU SOUČÁSTÍ LIDSKÉHO ŽIVOTA
ZÁKONITOSTI LIDSKÉ PSYCHIKY K REALITĚ VLASTNÍ SMRTI Co prožívají, jaké mají pocity, jaké psychické reakce ? Jak se mění psychika v konečných fázích lidského života ?
Dr. Elisabeth Kübler-Ross University Chicago 1969, USA ON DEATH AND DYING O SMRTI A UMÍRÁNÍ
Fáze psychických reakcí na skutečnost blížící se smrti I. ŠOK, smutek, popírání... II. HNĚV, zlost, agresivita III. SMLOUVÁNÍ, naděje, aktivita IV. DEPRESE, úzkost, beznaděj V. AKCEPTACE, smíření, vyrovnání
Fáze psychických proměn umírajících dle Kübler-Ross: paralela s evangelijními texty o utrpení, umírání a smrti Krista.
I. fáze: POPÍRÁNÍ, IZOLACE, NEGACE, SMUTEK... TRISTIS EST ANIMA MEA ... Smutná je duše má až k smrti. Pozdržte se zde a bděte se mnou. Mt 26,38 Mk 14,34
II. fáze: HNĚV, ZLOST, ODMÍTÁNÍ, AGRESE PATER MI ... Otče můj, nemůže ten kalich přejít, aniž bych jej pil ? Vzápětí již ale Kristus předznamenává svou bezvýhradnou poslušnost: FIAT VOLUNTAS TUA - Buď vůle Tvá ! Mt 26,42 Mk 14,36
III.fáze: SMLOUVÁNÍ, NADĚJE, AKTIVITA Kristus na smrt odsouzený nemyslí na sebe, ale pokračuje ve svém učitelském díle a napomíná plačící ženy FILIAE JERUSALEM Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale nad sebou a nad svými syny… Lk 23,28-31
IV. fáze: DEPRESE, ÚZKOST Neúprosně blížící se konec, zoufalství, beznaděj, hluboká deprese doléhá i na Krista jako na člověka ELI, ELI, LAMA SABACTANI Bože, Bože, proč jsi mne opustil ? Mt 27,46 Mk 15,34
Terminální úzkosti a deprese dle Dr. E. Kübler-Rossové I. CO BYLO ? Sebehodnocení uplynulého života, co bylo dobré, s čím jsem spokojen co bylo v mém životě špatné, co je mi líto, co bych dělal jinak II. CO BUDE ? Strach z neznámé skutečnosti vlastní smrti, co mne čeká ? co se mnou bude ?
Tento „II. typ deprese“ je nezbytný a prospěšný, má-li pacient zemřít ve stavu smíření a pokoje. Tohoto stavu jsou však schopni dosáhnout pouze pacienti, kteří mohli projít svou cestou bolesti a úzkosti.
V. fáze: AKCEPTACE, SMÍŘENÍ, PŘIJETÍ PATER MEUS, IN MANUS TUAS COMENDO SPIRITUM MEUM. CONSUMMATUM EST. Otče můj, do Tvých rukou poroučím ducha svého. Dokonáno jest. Lk 23,46 Jan 19,30
Akceptace by neměla být chybně považována za šťastné stádium, je to téměř ztráta vědomí. Je to, jako když bolest odejde, boj je dobojován a přijde čas na poslední odpočinek před dlouhou cestou. (Často chce být pacient sám, nebýt vyrušován, mít chvíli ticha pro sebe.) Je to také období, kdy rodina obvykle potřebuje více pomoci, porozumění a podpory, než sám pacient.
Dr. E. Kübler-Ross: „POKUD SAMI VNÍMÁME SMRT JAKO COSI STRAŠNÉHO A DĚSIVÉHO A JE-LI PRO NÁS TABU, PAK NEBUDEME NIKDY SCHOPNI DODAT KLID A ÚČINNOU POMOC ANI SVÝM PACIENTŮM.“
POCHOPIT PSYCHICKÉ REAKCE TERMINÁLNĚ NEMOCNÝCH, PŘEDPOKLÁDÁ AKCEPTOVAT SVŮJ VLASTNÍ NEVYHNUTELNÝ KONEC A SMRT
„Často bereme za hotovou věc, že prostě nemůžeme už nic dělat a svou pozornost pak věnujeme spíše tomu, co nám říkají přístroje, než abychom se třeba soustředili na výraz pacientovy tváře, z níž toho přitom můžeme vyčíst víc, než z toho nejvýkonnějšího aparátu.“
„Dnes si musíme klást otázku, zda má lékařství zůstat humánní a široce uznávanou profesí, nebo zda se má změnit na zcela novou, leč odosobněnou vědu, sloužící především k prodlužování života, místo zmírňování a tišení lidského trápení.“
MUDr.Vít DRÁPAL Nemocnice Milosrdných sester sv.Vincence de Paul KROMĚŘÍŽ A.D. 2003