Jazyková relativita a gramatický rod v češtině

Jazyková relativita Jazykový determinismus Struktura jazyka silně ovlivňuje či přímo determinuje, jak mluvčí nahlížejí na svět, jak přemýšlejí Jazyková relativita Rozdíly v jednotlivých jazycích jsou paralelní s rozdíly v myšlení Jazyk neovlivňuje myšlení

Výzkumy jazykové relativity Jak empiricky dokázat, že jazyk nějakým způsobem ovlivňuje myšlení? Má jazyk vliv, i když mluvčí dělá jiné kognitivní úlohy než jazykové? Ovlivňuje mateřský jazyk myšlení, i když mluvčí používá jiný jazyk, který se naučil během života?

Empirické výzkumy vlivu jazyka na myšlení Velké množství výzkumů vlivu jazyka na myšlení od počátku 90. let 20. stol. Do té doby výzkumů poměrně málo – výjimka např. doména barev Proč nedostatek výzkumů?

1) Situace v hlavním proudu psychologie, lingvistiky a kognitivních věd od 50. let 20. století Vliv vývojové psychologie Jeana Piageta a generativní lingvistiky Noama Chomského Předpokládaly např.: základní kognitivní procesy jsou univerzální pro všechny mluvčí, všechny jazyky jsou si podobné – mají stejnou hloubkovou strukturu, která je zároveň vrozená, jazyky se liší jen na povrchu

2) Komplikovanost této problematiky Interdisciplinární otázka – spojuje lingvistiku s psychologií, kognitivními vědami apod. Obtížnost odlišit vliv jazyka na myšlení od ostatních případných vlivů, např. kultury Složitosti vnitřní struktury jak jazyka, tak myšlení a kognice – myšlení a kognici obecně mohou ovlivňovat jevy z různých jazykových rovin, ale také jejich kombinace

Zaměření výzkumů jazykové relativity Vliv jazyka na myšlení lze zkoumat na různých aspektech jazyka: lexikum, gramatika, metafory Výzkumy v různých kognitivních doménách: barevné termíny, vyjadřování prostorových vztahů, kategorizace předmětů

Výzkumy gramatického rodu slov označujících neživé entity Mnoho výzkumů gram. rodu od 90. let 20. století Má gram. rod vliv na to, jak smýšlíme o neživých předmětech, jež nemají přirozený rod? Smýšlíme o těchto neživých předmětech, jako kdyby „měly přirozený rod“?

Hypotéza Mužský gram. rod způsobuje, že jsou předměty pojímány jako „mužské“ a spojovány s mužskými vlastnostmi Ženský gram. rod způsobuje, že jsou pojímány jako „ženské“ a spojovány s ženskými vlastnostmi

Proč výzkumy gramatického rodu? Vhodná jazyková kategorie Gram. rod není ve všech jazycích Gram. rod má v různých jazycích odlišnou podobu Rozdíly v tom, která slova mají v daných jazycích ženský rod a která rod mužský Gram. rod často v daných jazycích představuje výraznou gram. kategorii

Zahraniční výzkumy Porovnávání mluvčí dvou či více jazyků Slova označující stejné neživé entity, která se v daných jazycích liší gram. rodem Např. v němčině most die Brücke vs. ve španělštine el puente Testovací úkoly – Dosahují v nich mluvčí různých jazyků odlišných výsledků?

Proč výzkum na českém jazykovém materiálu? Existuje vliv gram. rodu také v jazycích se třemi gram. rody? (např. Serová et al., 2002; Viglioccová et al., 2005 vs. Phillips – Boroditská, 2003; Saalbach et al., 2012) Vliv gram. rodu v němčině se nemusí projevit z důvodu pádového systému – Bassettiová (2007) Problém při porovnávání mluvčích dvou jazyků – co je „ženské“ a co „mužské“ ovlivněno kulturou Existence podst. Jmen kolísajících v rodě a rodových dublet češtině

Testovací slova Do výzkumu vybráno celkem 15 rodových variant 9 podst. jm. kolísajích v rodě: sršeň, m. – sršeň, f.; Olomouc, m. – Olomouc, f.; rez, m. – rez, f.; bronz, m. – bronz, f.; Kroměříž, m. – Kroměříž, f.; Příbram, m. – Příbram, f.; kyčel, m. – kyčel, f.; esej, m. – esej, f.; obruč, m. – obruč, f. 6 rodových dublet: hadr – hadra, koblih – kobliha, okurek – okurka, krtinec – krtina, brambor – brambora, kedluben – kedlubna) Výplňková slova: telefon, bota, klíč, hruška, strom

Respondenti Celkem 250 respondentů – 142 žena 108 mužů Převážně studenti vysoké školy, dále studenti střední školy a také dospělí mluvčí Mateřský jazyk – čeština

Zjištění rodové varianty, kterou u podst. jm. mluvčí užívá Podstatná jména kolísající v rodě (např. bronz, m. – bronz, f.) – uvést tři přídavná jména, která je k danému slovu napadnou Rodové dublety (např. hadr – hadra) – pojmenování obrázku

1. úkol – Sémantický diferenciál Škály rozlišující „ženské“ a „mužské“ vlastnosti Tuto metodu např. použili: Flahertyová (2001), Bassettiová (2011) Předpoklad úkolu: varianty podst. jmen mužského rodu (např. okurek, m.) budou umisťovány na škálách k příd. jménům vyjadřujícími „mužské vlastnosti“ varianty podst. jmen ženského rodu (např. okurka, f.) budou umisťovány na škálách k příd. jménům vyjadřujícími „ženské vlastnosti“

Podoba testovacích lístků

Podoba testovacích lístků

2. úkol – Přiřazování hlasů Jakým hlasem by mluvily neživé entity v kresleném filmu – ženským, nebo mužským? Tuto metodu např. použili: Serová et al. (1994, 2002), Ramosová a Robersonová (2010) Předpoklad úkolu: variantám mužského rodu (např. okurek, m.) bude přiřazován mužský hlas a variantám ženského rodu (např. okurka, f.) hlas ženský Doplňující otázka: Na základě čeho mluvčí přiřazovali hlasy?

Vyhodnocovaná slova Z 15 rodových variant bylo nakonec vyhodnocováno 11 Z výzkumu byly vyřazeny tyto rodové varianty podst. jmen: Příbram, kyčel, esej, obruč Nebyl u nich nasbírán minimální počet 15 výskytů od každé rodové varianty jak u mužských, tak ženských respondentů (celkem tedy minimálně 30 výskytů pro každou rodovou variantu)

Vyhodnocování Sémantický diferenciál – oboustranný nepárový t-test Dána dohromady všechna slova ženského rodu a všechna slova mužského rodu – počítáno pro jednotlivé škály Jsou podst. jména mužského rodu spojována s „mužskými vlastnostmi“ a podst. jména ženského rodu s „ženskými vlastnostmi“? Je tento případný rozdíl statisticky signifikantní? 2) Přiřazování hlasů – chí-kvadrát

Vyhodnocení t-test

Výsledky sémantického difernciálu Respondenti v tomto úkolu byli ovlivněni sémantikou jednotlivých slov a „fyzickým vzhledem“ entit, k nimž slova referují U velkého množství rodových variant podst. jmen respondenti na jednotlivých škálách hodnotili obě rodové varianty jako buď více „ženské“, či více „mužské“

Výsledky sémantického diferenciálu Došlo k tomu např. u rodových variant hadr – hadra Obě rodové varianty byly hodnoceny jako více hrubé, velké, měkké, lehké a vlhké hrubé, velké –„mužské vlastnosti“ měkké, lehké a vlhké – „ženské vlastnosti“

Vyhodnocení chí-kvadrát

Výsledek přiřazování hlasů Výsledek tohoto úkolu stojí proti zjištěním Serové et al. (2002) – za použité stejného úkolu se vliv rodu neukázal u mluvčích němčiny Zároveň tento výsledek stojí proti tvrzení Viglioccové et al. (2005) a Bassettiové (2007) Úkol řiřazování hlasů bývá kritizován jako neprůkazný – mluvčí jej mohou řešit na základě vědomě zvolené strategie gram. rodu

Přiřazování hlasů

Diskuze Dva testovací úkoly – rozdílné výsledky Nepravděpodobné, že by vliv gramatického rodu závisel v daném jazyce především na tom: Zda v něm existují dva rody, či tři (Serová et al., 2002; Viglioccová et al.. 2005) Pádovým systémem – (Bassettiová, 2007) Kdyby počet kategorií gram. rodu či pádový systém byly hlavní příčinou, pak by se měl u obou úkolů ukázat stejný výsledek

Diskuze Příčina rozdílných výsledků dvou úkolů? – pravděpodobně jejich odlišná podoba (Ramosová – Robersonová, 2010) Vliv gram. rodu se projeví u těch úkolů, jež se očividně vztahují ke gramatickému rodu a obecně k dichotomii ženský/mužský První úkol – Sémantický diferenciál Málo zjevné, že se vztahuje ke gramatickému rodu a dichotomii ženský/mužský Je možné jej řešit na základě odlišné strategie, než je rod – fyzický vzhled neživých entit

Diskuze Druhý úkol – Přiřazování hlasů Poměrně zjevný vztah ke gramatickému rodu a k dichotomii ženský/mužský Lze řešit také na základě jiných strategií Tázání se po přiřazení ženského, či mužského hlasu k jednotlivým entitám však s vysokou pravděpodobností aktivuje vztah tohoto úkolu ke gramatickému rodu Můžete to probíhat značně nevědomě a automaticky – mluvčí uplatňuje tu strategii, která se jeví jako výhodná a relevantní k danému úkolu

Závěr Gramatický rod může za určitých podmínek ovlivňovat konceptualizaci neživých entit Nicméně záleží na mnoha dalších faktorech V tomto výzkumu se především projevila rozdílná podoba testovacích úkolů