Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, 746 01 Opava Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0713 Název projektu: Zvyšování klíčových aktivit Předmět, ročník: Materiály, 2. ročník Název sady vzdělávacích materiálů: Vady, nátěrové hmoty Sada číslo: ICT-42 Pořadové číslo vzdělávacího materiálu: 02 Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_ICT-42-02 Téma vzdělávacího materiálu: Vady-suky Druh učebního materiálu: Prezentace Autor: Ing. Luděk Hadámek Anotace: Prezentace se zaměřuje na rozdělení vad-suků Metodické poznámky: Materiál je vhodný pro učební obor truhlář, operátor Datum vytvoření: 12. 10. 2012 Ověření ve výuce: 17. 10. 2012

Vady dřeva - suky Jsou jednou z rozhodujících vad, která snižuje pevnost dřeva a snižuje kvalitu mechanického opracování. V místech, kde vyrůstají větve jsou po rozřezaní dřeva viditelné suky. Suky se projevují jinou strukturou letokruhů. Jsou přirozenou vlastností dřeva vznikající při růstu stromu. Při růstu spodní větve odpadávají (více v hustém porostu). Zbytky po opadlých větvích zarůstají do kmene, až se nad nimi vytvoří bezsuková část dřeva (zejména v oddénkové části kmene - l). Někdy dojde k úplnému zarostení pahýlu větve (1), jindy k částečnému (2). Podle velikosti a stavu zárustu se po rozřezání kmene objevují suky různé velikost a stavu. Obr. 1.

Rozdělení suků podle jednotlivých kritérií Podle rozměrů suku Podle tvaru Podle stupně srůstu s okolním dřevem Podle místa výskytu v kmeni Podle stavu dřeva suku Podle uspořádání Podle umístění na deskovém řezivu Obr. 2.

Rozdělení podle velikost suků Malý Malé - s průměrem do 15 milimetrů, střední - s průměrem od 15 milimetrů do 40 milimetrů, velké - s průměrem nad 40 milimetrů. Obr. 3. Velký Obr. 4.

Rozdělení podle tvaru suků Okrouhlé - příčně rozřízlý suk, na tangenciálním řezu viditelné jako útvary se samostatnými letokruhy. Podlouhlé - (motýlovité) - vznikají rozříznutím jednoho suku podél jeho osy. Na radiálním řezu jsou vidět pruhy směřující ke dřeni. Přeslenovité - vznikají podélným rozříznutím dvou suků umístěných v jedné rovině. Vyskytují se u jehličnanů jejichž větve vyrůstají v jedné rovině kolem kmene. Obr. 5.

Rozdělení podle stupně srůstu s okolním dřevem Srostlé - letokruhy suku tvoří s okolním dřevem souvislý celek . Částečně srostlé - vznikají po odumřelých větvích překrytím kalusem. Jsou srostlé alespoň do 1/3 obvodu. Nesrostlé/vypadavé - srostlé méně než 1/3 nebo zcela oddělené .

Rozdělení podle místa výskytu v kmeni (v příčném řezu) Vnitřní - vyskytují se hlavně ve spodní části kmene/oddenkové části. Jsou zcela překryté dřevem, tj. na povrchu nejsou viditelné. Zarostlé - vyskytují se ve střední části kmene. Na povrchu jsou viditelné vypukliny. Vnější - jsou v horní části kmene. Nejsou zavaleny dřevem. Jsou vidět na povrchu. Obr. 6.

Rozdělení podle stavu dřeva v suku Zdravé - vlivem hustších letokruhů se jeví jako tmavší. Nemají známky hniloby. Rohovité - zdravé silně impregnované pryskyřicí a tříslovinami. Jsou mnohem tmavší a tvrdší než okolní dřevo. Nahnilé - dřevo mění barvu a ztrácí tvrdost a strukturu. Rozpadavé - dřevo úplně nebo částečně shnilo, změnilo barvu a strukturu. Lze je rozdrtit mezi prsty.

Rozdělení podle uspořádání Jednotlivé - většinou u listnatého řeziva. Seskupené/přeslenovité - u jehličnatého řeziva. Větve přirůstají v přeslenech - SM. U listnatého řeziva jako latentní pupeny. Obr. 7. Obr. 8.

Rozdělení podle umístění na deskovém řezivu Plošné - viditelné na hlavních plochách řeziva (při opravě vad se vlepují do plochy umělé suky, není viditelný odklon vláken). Boční - viditelné na jedné boční ploše řeziva. Hranové - viditelné na hlavní a boční ploše řeziva. Pronikající - viditelné na obou hlavních plochách řeziva. Obr. 9. Obr. 10.

Suky - kontrolní test K čemu nám slouží rozdělení suků podle různých hledisek? Co ovlivňují suky v řezivu? V které oblasti stromu se tvoří suky částečně srostlé? Jakou výhodu má dřevo z oddenkové části stromu? Na kterou stranu se snažíme dostat suk při použití řeziva na stavební účely? Jakým způsobem můžeme nahnilé a vypadavé suky vyspravit?

Suky - kontrolní test - popis obrázků

Suky - kontrolní test výsledky K čemu nám slouží rozdělení suků podle různých hledisek? K zatřídění řeziva do jednotlivých kvalitativních tříd. Co ovlivňují suky v řezivu? Vzhled řeziva, mechanické, technologické vlastnosti a opracovatelnost. V které oblasti stromu se tvoří suky částečně srostlé? Ve střední části kmene. Jakou výhodu má dřevo z oddenkové části stromu? Obsahuje pouze srostlé suky. Dřevo má stejnoměrnější stavbu. Na kterou stranu se snažíme dostat suk při použití řeziva na stavební účely? Na tlakovou stranu. Jakým způsobem můžeme nahnilé a vypadavé suky vyspravit? Vytmelením, suky z větví, lodičkami.

Suky - kontrolní test - popis obrázků výsledky Nesrostlý Oválný Přeslenovité Částečně srostlý Zarostlý Obr. 13. Obr. 12. Obr. 11. Částečně srostlý Skupinové Vyspravení suku Obr. 14. Obr. 15. Obr. 16.

DĚKUJI ZA POZORNOST Použité zdroje: KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech: pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1999, 235 s. ISBN 80-859-2057-3. KLÍR, Josef. Vady dřeva. Praha: SNTL, 1981. L19-B2-V-33/82 212. BAIER, Jiří a Zdeněk TÝN. Ochrana dřeva. 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2001, 93 s. ISBN 80-247-0050-6. BALDER, Batran. Stavební nauka - Tesař. Praha: WAHLBERG, 1994. ISBN 35-820-3579-4. HADÁMEK, Luděk. Obr. 2. - 4., obr. 7. - 9. DĚKUJI ZA POZORNOST