Organizace veřejné správy

Ústřední orgány státní správy Ministerstva a jimi řízené organizace Za řízení státní správy a samosprávy je odpovědné Ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra Bezpečností agenda Civilní agenda Policie Hasičský záchranný sbor Integrovaný záchranný systém (Horká služba, Vodní záchranná služba, atp.) Interpol Civilní agenda Vede matriky a rejstříky, osobní a cestovní doklady, povolování pobytů cizincům, atp. Sdružování a shromažďování osob (občanská sdružení, politické strany, veřejné sbírky) Archivnictví a spisová služba Územní členění státu – státní hranice, jejich vyměřování a udržování, státní symboly Kombinovaná agenda Krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém

Vnitřní správa ČR Vnitřní správa ČR Ministerstvo vnitra Přímá působnost Nepřímá působnost Policie ČR HSZ Archivnictví Evidence obyvatel Úřady územní samosprávy s přenesenou nebo rozšířenou působností Další záležitosti státu a obyvatel Obecní úřady Krajské úřady

Vnitřní správa Zajišťuje péči o obyvatele, území a osoby, které se na něm pohybují Koordinováno zejména Ministerstvem vnitra, Realizováno příslušnými rezortními orgány státní správy (např. Česká správa sociálního zabezpečení – MPSV) Samosprávnými institucemi a přenesené působnosti pověřené výkonem státní správy

Samospráva Samospráva Územní samospráva Samospráva profesní Samospráva zájmových sdružení Obecní územní samospráva Ústřední správa zájmových organizací Statutární město s úřadem magistrátu Obec s úřadem výkonu rozšířené působnosti Obec s úřadem výkonu přenesené působnosti Obec s úřadem samosprávní funkcí Oblastní (krajská správa zájmových organizací) Samospráva zájmové organizace

Místní samospráva Kraje Obce s rozšířenou působností (obce III. stupně, bývají to větší města s velkým správním obvodem) Obce s pověřeným osobním úřadem (obce II. stupně)Obce a obecní úřad s výkonem správy v přenesené působnosti Obce a obecní úřad s výkonem správy v základní rozsahu (obce I. stupně)

Samostatná a přenesená působnost Obec i kraje jsou veřejnoprávní korporace a jejich hlavním znakem, který je odlišuje od klasických státních orgánů je širší míra samosprávy. To znamená, že obce i kraje mají vlastní majetek a vlastní příjmy a hospodaří rozpočtu (samozřejmě musí splňovat všechny požadavky zákona). Kraj i obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Tyto samosprávy mají pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Přesto kraje i obce nevykonávají jenom tuto samosprávu, ale v některých situacích plní i funkci státních orgánů Proto se u nich rozlišuje tzv. samostatná a přenesená působnost. Toto rozlišení je velice důležité, ať už jde kupř. o právní předpisy, které obce a kraje vydávají, o systém kontroly nebo v celku o možnosti občanů zapojit se do jejich fungování a správy.

Samostatná působnost Do samostatné působnosti obce patří všechny záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce. Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí: při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem, schvalovat program rozvoje obce, schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce, zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, rozhodovat o vyhlášení místního referenda, navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, zřizovat a zrušovat obecní policii, rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce, rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, - udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce, rozhodovat o zrušení nařízení rady obce

Přenesená působnost S přenesenou působností se občan nejčastěji setká při územním nebo stavebním řízení nebo při jiných správních řízeních v ochraně přírody a krajiny. V přenesené působnosti obce vykonávají státní správu, která byla jejich orgánům svěřena státem. Znamená to, že obce vykonávají tuto činnost jménem státu a plní jeho úkoly. Přenesenou působnost většinou vykonává obecní úřad (a jeho odbory jako je stavební úřad nebo matrika). Pro výkon přenesené působnosti získávají obce příspěvky ze státního rozpočtu. V přenesené působnosti obce jednak vydávají nařízení obce k provedení zákonů a přitom se řídí zákony a jinými právními předpisy a vedle toho vykonávají veškerou jinou veřejnou správu, která je jim státem svěřena. Pak se řídí samozřejmě také zákony a dalšími předpisy, ale musí také respektovat usnesení vlády a směrnice ministerstev (pozor: ani tyto směrnice a usnesení však nemohou ukládat obcím povinnosti, pokud nejsou zároveň takové povinnosti stanoveny zákonem). V rámci přenesené působnosti musí obce respektovat taky opatření kontrolních orgánů.

Kraj – vyšší územní celek Kraje Kraj – vyšší územní celek Krajský úřad Ředitel krajského úřadu Odbor finanční Odbor sociální Odbor dopravy Odbor školství Odbor správní Odbor

Uspořádání kraje – volené orgány Zastupitelstvo kraje – rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti kraje Rada kraje – výkonný orgán Hejtman Výbory kraje – předkládají návrhy a stanoviska zastupitelstvu Komise – iniciativní a poradní orgán Zástupce hejtmana

Obce a obecní úřad s výkonem správy v základním rozsahu Obec s obecním úřadem plnícím základní samosprávnou funkci, s malým počtem obyvatel a obvykle jedním katastrálním územím. Obecní úřad má jednoduchou organizační strukturu a nezřizuje odbory.

Orgány obce Starosta Zastupitelstvo přímo zvoleni na dobu 4 let, Rada obce Výbory komise

Tradiční principy organizace veřejné správy Centralizace a decentralizace Koncentrace a dekoncentrace Kolegiální a monokratický Volební a jmenovací Územní a věcný (rezortní)

Územní a věcný princip Územní p.: působnost je určena územním hlediskem, vede k soustředění správní agendy k jednomu spr. Orgánu Věcný p.: obsahová stejnorodost nebo příbuznost správní agendy, vede ke zřizování specializovaných orgánů

Centralizace a decentralizace Centralizace: rigidní soustava státní správy, rozhoduje státní centrum (pravomoc si vyhradí, přisvojí), anebo zasahuje prostřednictvím vnitřních předpisů, individuálních instančních příkazů, používá služební dozor Decentralizace: přenos části výkonu VS z originálního nositele na jiné subjekty (včetně pravomoci a odpovědnosti), např. obce, kraje, zájmová samospráva

Koncentrace a dekoncentrace Horizontální nebo vertikální slučování nebo rozlučování správních úřadů, orgánů souvislosti se změnou agendy Koncentrace: soustředění úkolů do jednoho úřadu Dekoncentrace: rozdělení úkolů do více úřadů na stejné úrovni Vertikální dekoncentrace: delegace pouze na nižší úřad stejného organizačního systému. Nemění se vztahy subordinace

Kolegiální a monokratický Kolegiální: přijímá rozhodnutí usnesením, které je výsledkem hlasování o návrhu v kolektivu osob ( ve sboru) Monokratický: pravomoc rozhodovat je svěřena jediné osobě, možnost delegace na podřízené, zachovány vztahy pravomoci a odpovědnosti (vnitřní dělba práce)

Volební a jmenovací Způsob ustanovení jednotlivých osob do funkcí Ustanovující akt – jmenování Volba Rozdíly: funkční období, míra odpovědnosti