„Budoucnost česko-polské přeshraniční spolupráce“ Analýza a tvorba návrhové části Strategie přeshraniční spolupráce veřejných institucí Moravskoslezského.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Aktuální proces přípravy programového období 2014+
Advertisements

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ V NOVÉM PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ EU
Společný regionální operační program Priorita 1 Regionální podpora podnikání Opatření 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech Priorita 2 Regionální.
Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Perspektivy rozvoje spolupráce v příhraničním regionu Ostrava
Ostrava, Ing. Lucie Ligocká
Nástroj pro realizaci IS rozvoje území. Umožňuje koordinaci navzájem provázaných a územně zacílených intervencí z různých prioritních os jednoho či více.
P ROVÁZÁNÍ SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ S TVORBOU STRATEGICKÝCH A ROZVOJOVÝCH PLÁNŮ REGIONŮ.
Priorita č. 3 Aktivní zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje podnikání.
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic
Region Jihozápad bude mít v letech k dispozici téměř 18 miliard korun na podporu investičních projektů Dostupnost center -
21. dubna 2008 Výbor pro strategii a rozvoj STRATEGICKÝ PLÁN OBCE LIBČANY.
Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje Úvodní setkání řídící skupiny – 28. června 2007– Hradec Králové 1 PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU.
Evropské seskupení pro územní spolupráci TRITIA – vývoj spolupráce čtyř regionů Mgr. Petr Ksenič Ostrava, 18. října 2011.
Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje Miroslav Novák náměstek hejtmana kraje.
Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Rozvoj sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Vize Moravskoslezského kraje: Partnerstvím zadavatelů.
AKTUÁLNÍ VÝZVY PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ Horizont
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE 2014+
1 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ pro období MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
SCLLD MAS Pobeskydí ve verzi návrhu Ostrava,
Význam strategie EU pro Podunají v klíčových oblastech ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Eva Kubešová Odbor Evropské unie a politiky životního prostředí 21. října 2011.
Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. Podrobnosti zpracování ÚEK dle zákona č. 406/2000 Sb., v platném znění, a Nařízení vlády č. 195/2001 Sb.
IBM Global Services ČR © 2006 IBM Corporation April, 2006 E-stát a EU Pavel Hrdlička.
SEMINÁŘ Možnosti podpory podnikatelského sektoru a jeho dalšího rozvoje v Libereckém kraji Příprava projektu vědecko technického parku v Liberci Mgr. Tomáš.
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
co je SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ
Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje
VAZBY MEZI ÚZEMNÍMI ENERGETICKÝMI KONCEPCEMI A UŽIVATELI ENERGIE.
1 Regionální inovační strategie RIS. 2 O Regionálních inovačních strategiích Projekty RIS mají za cíl podporu rozvoje regionálních inovačních strategií,
Ekonomický rozvoj měst a regionů Projekty CityRegio a CityRegio II Seminář „Zapojení ČR do Nadnárodní spolupráce a zhodnocení programu Interreg IIIB CADSES“
AKTUÁLNÍ SITUACE V PROJEKTU RIS – ČASOVÝ HARMONOGRAM červen 2005 – květen 2006červen 2007 – leden 2008 Fáze 0 – definice projektu Fáze 1 - analýza Fáze.
Prezentace společnosti GOLFER s.r.o Konference Partnerství pro budoucnost – CÍLOVÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ MÍSTNÍHO ROZVOJE STRATEGIE A PROJEKTY.
1 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Programovací období
MAS Rozvoj Tanvaldska z.s.. 14 obcí obyvatel 43 členů.
MĚSTA 2020 aneb od strategie k projektům
Technologické Inovační Centrum Akční plán RIS ZK – aktivity TIC Lenka Kostelníková Seminář „Inovace a technologie v rozvoji regionů“, Brno
III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy opatření je zaměřeno na realizaci jednotlivých aktivit ve venkovských oblastech v rámci diverzifikace.
JIHOČESKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Další možnosti podpor ROADSHOW Možnosti podpor pro podnikatele v období dubna – 15. května 2015.
PaedDr. Pavla Břusková generální ředitelka a předsedkyně představenstva Agentura pro regionální rozvoj,a.s., Ostrava Inovační rozvoj regionů 2010 Žilina,
Aktuální výzvy z operačních programů. Integrovaný regionální operační program Srpen –silnice II. a III. tříd (průběžná výzva) –Provozní a animační náklady.
2. setkání pracovní skupiny projektu MOS obcí v územním obvodu ORP Chomutov Místo: Chomutov Dne: , 13:00 hod. C ESTOVNÍ RUCH – PROJEKT MOS.
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SOUSTAVU NATURA 2000.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Prostějov venkov o.p.s Veřejné projednání Vranovice-Kelčice 4. března 2015.
Regionální operační programy V rámci cíle Konvergence je pro období je připraveno celkem 7 regionálních operačních programům (ROP) určených pro.
© Berman Group. Strategický plán a tvorba koncepce rozvoje města Písku do roku 2025 Komise pro strategický rozvoj Vyhodnocení nadřazených koncepčních.
Strategie spolupráce obcí Společnost pro rozvoj Humpolecka, z. s. 2. Kulatý stůl v Humpolci
Pavel Rada Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií Dotace pro neziskové organizace z EU.
Zájmové sdružení právnických osob OK4Inovace Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy „JIHLAVA – MĚSTO PRO ŽIVOT“ 17. prosince 2013.
Interreg Rakousko - ČR/ Oddělení projektové podpory1 Interreg V-A Rakousko – Česká republika.
Fond mikroprojektů Euroregionu Praděd Porovnání podmínek Fondu v rámci programu OPPS a nového programu Interreg V-A
Regionální politika Mgr. Oldřich Hájek. Obsah přednášky:  Fondy předvstupní pomoci  PHARE  ISPA  SAPPARD.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko Vzdělávání.
1 V. Ročník mezinárodní konference Střední Morava křižovatka dopravních a ekonomických zájmů 24. září 2015 Luhačovice Potřeby dalšího rozvoje dopravní.
Královéhradecký kraj – podpora podnikání Ing. Michal Pultar Hradec Králové,
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Rozvoj CR Brno, 4. listopadu 2015.
Vyhlášené výzvy operačních programů pro kraj a jeho příspěvkové organizace.
Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Jihomoravského kraje Základní informace o spolupráci KAP a MAP Martin Majcík 1.
2. setkání pracovní skupiny „Životní prostředí“. Souhrnná SWOT analýza Silné, slabé stránky Silné stránky B. Slabé stránky B. Zvyšování podílu separovaného.
Ministerstvo pro místní rozvoj Řídící orgán SROP a JPD Praha Pardubický kraj.
ITI METROPOLITNÍ OBLASTI (MO) Dr. Ing. Marie Zezůlková Kancelář strategie města.
Chytrý Jihomoravský kraj ?
Regionální politika EU v období
Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR
Prioritní osa 2 Interreg V-A Česká republika – Polsko Společný sekretariát, Hálkova 2, Olomouc
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.
Starosti starostů s evropskými fondy, Praha
Cestovní ruch v přeshraniční spolupráci
PAKT ZAMĚSTNANOSTI LIBERECKÉHO KRAJE
The Ministry for Regional Development of the Czech Republic (MRD)
Možnosti spolufinancování vědecké a výzkumné činnosti ČHMÚ
Transkript prezentace:

„Budoucnost česko-polské přeshraniční spolupráce“ Analýza a tvorba návrhové části Strategie přeshraniční spolupráce veřejných institucí Moravskoslezského kraje, Slezského a Opolského vojvodství pro léta Ostrava, 18. října 2011

Strategie systémové spolupráce veřejných institucí MS kraje, Slezského a Opolského vojvodství základní strategický dokument pro budoucí spolupráci, analýza jednotlivých aspektů spolupráce, identifikace témat vhodných pro společný rozvoj, formulace cílů a možných projektových záměrů

Metodika tvorby analytické části stanovení 4 hlavních oblastí spolupráce: Energetika (=> Energetika a životní prostředí) Cestovní ruch Doprava, infrastruktura Hospodářská spolupráce sběr a zpracování informací o jednotlivých regionech (data za polská vojvodství dodali partneři z Polska; charakteristika situace v regionech a identifikace společných témat k řešení v jednotlivých hlavních oblastech spolupráce; formulace klíčových zjištění v jednotlivých oblastech spolupráce; tvorba SWOT analýz za každou oblast spolupráce

Klíčová zjištění Oblast spolupráce „Energetika a životní prostředí“ Vysoká energetická náročnost výroby vzhledem k ekonomické struktuře řešených regionů, především Slezského vojvodství a Moravskoslezského kraje Subjekty lokalizované v řešených regionech patří k největším evropským producentům kamenného uhlí Potenciál energetického využití důlních plynů a případně také geotermální energie Potenciální oblastí, ve které by mohlo dojít k předávání zkušeností, je oblast energetických úspor ve veřejných budovách i v bytových domech Významným tématem, ve kterém je koordinace aktivit žádoucí, je připravovaný projekt Krajského integrovaného centra likvidace odpadů, s přesahy do oblasti energetiky Vysoký potenciál využívání biomasy k výrobě elektrické energie, tepla a TUV Nízký potenciál využívání větrné energie, s výjimkou Opolského vojvodství Neexistence forem spolupráce klastrových iniciativ lokalizovaných ve Slezském vojvodství s „energetickými klastry“ v Moravskoslezském kraji (Envicrack, Moravskoslezský energetický klastr) a v Opolském vojvodství (klastr „Ekoenergia Opolszczyzny“) Neexistence regionálních energetických koncepcí polských vojvodství Potřeba řešení ekologizace dopravy Nutnost výměny zkušeností při realizaci energeticky úsporných PPP projektů

Klíčová zjištění Oblast spolupráce „Energetika a životní prostředí“ Špatná kvalita ovzduší způsobená provozem velkých podniků, lokálními topeništi a dopravou, jako nejvýznamnější společný problém partnerských regionů v oblasti životního prostředí Nezbytnost kooperace institucí z partnerských regionů za účelem společného postupu při stanovování přísných ekologických podmínek pro provoz nejvýznamnějších znečišťovatelů ovzduší Plán na zpracování společného programu ochrany ovzduší Existence společných aktivit při zjišťování podílů jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší – nezbytný předpoklad pro identifikaci a realizaci účinných opatření, řešících situaci v kvalitě ovzduší

Klíčová zjištění Oblast spolupráce „Cestovní ruch“ Zkušenosti čtyř euroregionů při realizaci aktivit podpory cestovního ruchu v česko-polském příhraničí Navázaná partnerství a neformální vazby institucí, zejména na lokální a subregionální úrovni Potenciál pro společné projekty rozvoje infrastruktury cestovního ruchu spojené s rozvojem turistických stezek a tras, cyklistických stezek a tras, hipostezek a hipotras (například Oderská cyklostezka, Oderská vodní stezka, Jantarová stezka), doprovodné infrastruktury a dalšího vybavení pro volnočasové aktivity Potenciál pro společné marketingové aktivity v oblasti cestovního ruchu Široká nabídka atraktivit pro návštěvníky regionu – příroda, kulturní, historické a technické památky Nedostatečná návaznost veřejné dopravy na obou stranách hranice – překážka pro rozvoj cestovního ruchu v příhraničních oblastech

Klíčová zjištění Oblast spolupráce „Doprava, infrastruktura“ nedostatečné pokrytí území řešených regionů kvalitní příhraniční silniční infrastrukturou, včetně dálničního typu problém propojení Katowice-Ostrava nejsou řešeny vzájemné strategické vazby kolem hranic (např. průchodnost hraničního mostu v Chotěbuzi) pomalé řešení vedení frekventovaných komunikací zástavbou měst a obcí, způsobující významnou zátěž pro životní prostředí v dotčených lokalitách (znečištění ovzduší, hluk) (např. E75 Třinec) nedostatečné přeshraniční dopravní propojení (nejezdí zde téměř žádné vlaky) na PL straně prozatím nenalezen partner pro jednání o větším dopravním propojení neexistence iniciativ souvisejících s integrací (tarifů, jízdenek) systémů železniční a autobusové veřejné dopravy na trojmezí Slezského a Opolského vojvodství a Moravskoslezského kraje - hlavní příčina potíží při realizaci přeshraniční hromadné (především železniční) dopravy neexistence studií souvisejících s dopravou v příhraničních oblastech

Klíčová zjištění Oblast spolupráce „Hospodářská spolupráce“ územní koncentrace výrobců nadnárodních automobilových koncernů konkurenční boj o investory a možnost vytváření dodavatelských sítí kolem mezinárodních korporací včetně automobilových firem (např. Hyundai) je jednou z nejzávažnějších překážek hospodářské spolupráce regionů dlouholetá tradice těžby uhlí a výroby a zpracování oceli (Sl. voj., MSK) vznikající snahy o vytvoření přeshraničních podpůrných struktur (projekt CERADA – Central European Research and Development Area, iniciativa euroregionů, iniciativa Těšínský hrad) klastrové iniciativy koncentrují aktivitu obchodních subjektů na kooperaci uvnitř skupiny a na konkurenci vůči okolí - letecký a automobilový sektor, ICT, výroba lékařských zařízení a plastů – oblasti přinášející příležitost spolupráce, přesahující územní hranice stávající lidský a infrastrukturální potenciál a aktivity v oblasti výzkumů souvisejících s materiálovými technologiemi, automobilovým a leteckým průmyslem tvoří perspektivní pole pro spolupráci partnerské vztahy mezi regiony mohou mít kladné hospodářské dopady pod podmínkou zvýšení společné angažovanosti při realizaci konkrétních infrastrukturálních nebo organizačních řešení

Výstupy analytické části mapovací studie zaměřená na všechny aspekty přeshraniční spolupráce s důrazem na hlavní oblasti, kterými jsou doprava a infrastruktura, hospodářská spolupráce, cestovní ruch, energetika a životní prostředí – včetně identifikace klíčových zjištění; SWOT analýza; komparativní studie, zaměřená na situaci ve francouzsko-belgické Eurometropoli

Návrhová část strategie Metodika tvorby: Vznik 4 základních pracovních skupin: PS Energetika a životní prostředí PS Cestovní ruch PS Doprava, infrastruktura PS Hospodářská spolupráce => Vznik rozšířených pracovních skupin: Důvody: Při zpracování vznikla nutnost rozšíření o další členy - odborníky a další osoby k dosažení konsensu regionálních aktérů

Struktura navržených opatření

Prioritní oblast 1 Doprava, infrastruktura Opatření 1.1 Definice společných dopravních priorit Opatření 1.2 Zlepšování dopravní dostupnosti Opatření 1.3 Dopravní dostupnost budoucnosti

Opatření 1.1 Definice společných dopravních priorit: např. tyto projekty a aktivity: Koncepce rozvoje nadřazené dopravní infrastruktury Příležitosti dopravního propojení regionů Příležitosti dopravní integrace regionů

Opatření 1.2 Zlepšování dopravní dostupnosti: např. tyto projekty a aktivity: Rekonstrukce a modernizace regionální a lokální příhraniční dopravní infrastruktury Modernizace systémů veřejné dopravy

Opatření 1.3 Dopravní dostupnost budoucnosti: např. tyto projekty a aktivity: Nové prvky příhraniční dopravní infrastruktury Využití technologického foresightingu pro určení rozvoje dopravy a turismu mezi regiony s využitím vodních cest

Prioritní oblast 2 Hospodářská spolupráce Opatření 2.1 Spolupráce Opatření 2.2 Služby pro firmy Opatření 2.3 Věda, výzkum a inovace

Opatření 2.1 Spolupráce: např. tyto projekty a aktivity: Iniciativa a spolupráce klastrů Spolupráce institucí podporujících podnikání Spolupráce škol (VŠ, odborné školy) – oblast podnikání

Opatření 2.2 Služby pro firmy: např. tyto projekty a aktivity: Poradenství (podnikání v příhraničí, legislativa, pobídky atp.) Vzdělávání (měkké dovednosti, podpora podnikavosti atp.) Služby v oblasti trhu práce (Pakty zaměstnanosti) Finanční nástroje (zejm. návratné) Podnikatelská setkání a akce (Brokerage Events)

Opatření 2.3 Věda, výzkum a inovace: např. tyto projekty a aktivity: Podpora aplikovaného výzkumu ve vybraných oborech Spolupráce firem a univerzit

Prioritní oblast 3 Cestovní ruch Opatření 3.1 Infrastruktura pro cestovní ruch Opatření 3.2 Marketing a propagace Opatření 3.3 Společná řešení podpory cestovního ruchu

Opatření 3.1 Infrastruktura pro cestovní ruch: např. tyto projekty a aktivity: Běžkařská stezka Vodní stezka Cyklostezky a in-line stezky Optimalizace / sjednocení turistického značení v příhraničních oblastech

Opatření 3.2 Marketing a propagace např. tyto projekty a aktivity: Stezka technických památek Stezka dřevěné architektury Gastronomická stezka Společně koordinované marketingové průzkumy Společná propagace cykloturistiky

Opatření 3.3 Společná řešení podpory cestovního ruchu: např. tyto projekty a aktivity: Specializovaný cestovní ruch (např. bezbariérový) Systém poskytování informací o cestovním ruchu Vzdělávání pracovníků cestovních kanceláří a turistických center

Prioritní oblast 4 Energetika a životní prostředí Opatření 4.1 Společné aktivity při zlepšování kvality ovzduší Opatření 4.2 Společné aktivity v oblasti energetiky a nakládání s odpady Opatření 4.3 Spolupráce energetických klastrů

Opatření 4.1 Společné aktivity při zlepšování kvality ovzduší: např. tyto projekty a aktivity: Program řízení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, Slezském Vojvodství a Opolském vojvodství

Opatření 4.2 Společné aktivity v oblasti energetiky a nakládání s odpady: např. tyto projekty a aktivity: Společné vytváření energetických koncepcí Výměna zkušeností v oblasti energetiky a nakládání s odpady Propagace a využití obnovitelných zdrojů energie (OZE)

Opatření 4.3 Spolupráce energetických klastrů: např. tyto projekty a aktivity: Standardizace služeb v rozsahu energeticky úsporného stavebnictví

Výstupy návrhové části strategie formulace rozvojové vize spolupráce partnerských regionů; identifikace konkrétních opatření a na ně navazujících projektů; detailní rozpracování 4 projektových záměrů (jeden pro každou oblast spolupráce).

Tvorba strategie ESÚS TRITIA vznikají „bilaterální“ strategie na území: CZ – PL (zpracovatel ARR) SK – CZ (zpracovatel RA ŽSK) PL – SK (zpracovatel A. Drobniak (Uniwersytet Ekonomiczny v Katowicach) na jejich základě vznikne společný syntetický dokument (do konce r bude vysoutěžen zpracovatel této syntézy) podklad pro budoucí finanční nástroj v říjnu proběhne koordinační workshop zpracovatelů => kompatibilita dokumentů

Bc. Nikola Gelová