JMÉNA TAJEMSTVÍ ZBAVENÁ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
METODICKÝ LIST Tato prezentace je zaměřená na pravopis vlastních jmen.
Advertisements

Vypracoval: Michal Klaus
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není –li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
Obec Pavlice.
Jmenuji se…, studuji… a pracuji jako…
Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_ INOVACE _04_CJL_3 Ročník: II. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast:
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuEU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školyMASARYKOVA OBCHODNÍ.
Matrika – otázky a odpovědi Vidimace částečné listiny
Lidé a čas 1) DÁVNÁ MINULOST.
Zpracovala: Natali Hoffmannová
Egyptské pyramidy.
ČÍSLOVKY Mgr. Michal Oblouk.
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_19
ČESKÉ ADVENTNÍ ZVYKY 3. ročník
Češpivová Simona 8.A Koně. Historie Žádné zvíře na naší planetě není tak těsně spjato s člověkem, s jeho dějinami a jeho vývojem, jako kůň.
Příjemce Základní škola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Králové Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.1.05/ Název projektu Digitalizace výuky.
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
JIŘÍ ŽÁČEK * v Chomutově.
Světová náboženství.
FIMFÁRUM.
Identifikátor sady: VY_32_INOVACE_Sada XX_ ČJS, DUM 19
zpracovaný v rámci projektu
Genealogie Základní škola Kutná Hora, Kremnická 98
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Milotová, Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková.
Základní škola a mateřská škola T.G. Masaryka Milovice, Školská 112, Milovice projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST.
VLASTNÍ JMÉNA.
Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Příjemce: Doporučeno pro: 2. ročník ZŠ Předmět: Prvouka Autor: Mgr. Martina Marková Základní.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Označení:Sada: Ověření ve výuce:Třída: Datum: Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE_CJL_HR_3_03.
Podstatná jména.
Vypracoval: Jakub Moravec
VY_32_INOVACE_1D Autor: Kateřina Vyčichlová Projekt Škola do života CZ.1.07/1.4.00/ Dějepis, 8. třída ZŠ Základní škola Kutná Hora, Kremnická.
Mgr. Hana Hoberlová, ZŠ Rajhrad
ZIMNÍ OLYMPIJSKÉ HRY I. stupeň ZŠ KNĚŽMOST
PODSTATNÁ JMÉNA Mgr. Michal Oblouk.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Označení:Sada: Ověření ve výuce:Třída: Datum: Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE_CJL_HR_3_18.
Mgr. Hana Hoberlová, ZŠ Rajhrad
Egyptské pyramidy.
Název: Naše bájné pověsti Autor: Mgr. Jiřina Kadlecová
Mgr. Michal Oblouk OHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY.
Vnímání historického času
„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Určeno pro : žáky ZŠ, 2.
VELIKONOCE, LETNICE, PRVOTNÍ CÍRKEV
Vsetín Město ve kterém žiji
Božena Němcová Narození: Vídeň Zemřela: (42let)
DUM I. / 13. pohlednice Bc. Zdeněk Klíma. Pohlednice.
Vypracovala: Mgr. Jana Jelínková
ČESKO jména vlastní a obecná Autor: Mgr. Ivana Tesařová Materiál vznikl v rámci projektu Škola pro život č.proj. CZ.1.07/1.4.00/
Název školy:Základní škola Okříšky Autor:Mgr. Jana Němcová Název:VY_32_INOVACE_15 Téma: Pravopis – psaní velkých písmen Číslo projektu: CZ 1.07/1.4.00/
NÁZEV ŠKOLY: ZÁKLADNÍ ŠKOLA TIŠICE, okres MĚLNÍK AUTOR: Mgr. Marcela Lazáková NÁZEV: VY_12_INOVACE_22_ČLOVĚK A JEHO SVĚT_KOSMOVA KRONIKA ČÍSLO PROJEKTU:
ZŠ Brno, Řehořova 3 Občan, žák a společnost Výchova k občanství ročník III
Jak lidé měřili čas? od 2 minuty do 5:15
Digitální učební materiál
Název prezentace (DUMu) Interpunkce: dvojtečka Tematická oblast:
Hmotná kultura a každodenní život III
Jak se jmenují naše děti?
Autor: Mgr. Anna Dyková Název : VY_12_INOVACE_12_Televize
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Mgr. Šárka Petříková Číslo
Lidová kultura Základní škola Choltice, okres Pardubice – „Učíme se pro život“ Šablona: č. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky pomocí ICT Pořadové číslo:
Frazeologie a její užití
VY_52_INOVACE_13_02_obyvatelstvo Evropy
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Hostouň, okres Domažlice,
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Jiří.
polovina 1. století našeho letopočtu
FOLKLÓR JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Digitální učební materiál
Národní obrození Základní škola a Mateřská škola Kateřinice, okres Vsetín projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Č. DUMu: VY_32_INOVACE_07_08_Česká historie.
Vlastní jména …procvičování
AUTOR: Mgr. Hana Műllerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_5A_14
T-report Vyšetření genetického materiálu pacientů s vrozenými změnami chromosomů Anna Vichrová v Brně 2018.
NÁZEV ŠKOLY: 2. základní škola, Rakovník, Husovo náměstí 3
Transkript prezentace:

JMÉNA TAJEMSTVÍ ZBAVENÁ Beseda o vzniku jmen, příjmení a zeměpisných názvů

Každý z nás vlastní určité jméno a příjmení Každý z nás vlastní určité jméno a příjmení. Je to spolehlivá forma vlastnictví. V životě můžeme přijít o všechno, ale o jméno málokdy. Neznamená to ovšem, že je nemůžeme změnit. U příjmení je to běžná věc, zejména u žen (po sňatku). U křestních či rodných jmen dochází ke změnám jen výjimečně. Málokomu se jeho křestní jméno líbí, většina lidí by si vybrala jiné a hudrá na rodiče, kteří jim při příchodu na svět vybrali právě tohle.

Jedno přísloví říká, že každé jméno je hezké, jen když se hezky řekne Jedno přísloví říká, že každé jméno je hezké, jen když se hezky řekne. Lidová moudrost taky praví, že každé křestní jméno má tak trochu vliv na povahové rysy svého nositele. Tak např. Josefové jsou rozvážní a upřímní, Tomášové váhaví a pochybovační. Tento již dávný názor vznikl proto, že téměř každý se jmenuje „po někom“ – po některém z lidí, kteří se kdysi hodně dávno vtiskli do lidské paměti.

PO KOM SE VLASTNĚ JMENUJEME? To je někdy hodně zajímavá otázka. U některých jmen je původ jasný, u jiných se musíme dohadovat. Jak se oficiálně nazývá seznam jmen? KALENDÁŘ – je to základní pomůcka, chceme-li vybrat jméno dítěti nebo se podívat, kdy slaví svátek naši blízcí. Kalendáře lidé sestavovali od počátku dějin, neboť bylo třeba z praktických důvodů měřit,dělit, určovat čas a střídání ročních dob. Označovat den jménem se začalo až v době křesťanství. Zvyk „obsazovat“ dny kalendáře jmény se začal rozšiřovat již v prvních stoletích našeho letopočtu v souvislosti s pronásledováním křesťanů Římany. Do kalendáře se začaly zapisovat údaje o popravených křesťanech.

Jako existují různé víry a náboženství, stejně tak existují i různé druhy kalendářů. Je málo zemí, v nichž kromě regionálně upraveného křesťanského kalendáře existuje i kalendář „vlastní“. Mezi tyto země patří i Česká republika. V tomto kalendáři jsou jména česká, s vývojem doby do něj pronikají také jména obvyklá spíše v zahraničí. Chtějí-li rodiče své dítě pojmenovat jménem, které v kalendáři není a není ani na seznamu jmen, musí o povolení žádat matriku.

JMÉNA ČASŮ MINULÝCH… Mezi nejzajímavější staročeská ženská jména patřila např: Sestřena, Bratřice, Bratruše, Modliboha, Ubyněha, Rochna, Vachna, Bušna, Dušna, Děvule Ve středověku se mezi oblíbená jména řadila: Markéta, Kateřina, Marie, Klára, Dorota, Anna. Jméno Anna je údajně nejrozšířenější na světě. Počet jeho nositelek se odhaduje na 95 milionů. Je hebrejského původu (Channách) a znamená „milá, líbezná, milostná“. Holanďané mají Antje, Angličané Ann, Maďaři Anniko, Francouzi Annette.

Mužská staročeská jména byla také mnohdy velmi zajímavá: Hlupoň, Nekrasa, Mrzata, Star, Křepek, Dub, Medvěd, Nemoj, Prodan. Nejstarší a nejrozšířenější mužské jméno je Josef. Znamená:“Bůh přidá, přidávající“. Zdrobněliny Josefa: Jožka, Joska, Pepík, Pepa, atd. Angličané mají Josepha, Italové Guiseppeho, Muslimové Jusufa, Bulhaři Josifa.

NEJČASTĚJI UŽÍVANÁ JMÉNA V ČESKÉ REPUBLICE: Jména dívčí: Tereza Natálie Anna Adéla Eliška Karolína Kateřina Barbora Lucie Kristýna

Jména chlapecká Jakub Jan Tomáš Lukáš Ondřej Vojtěch Matěj Adam Daniel Filip

Z cizích jmen se u nás objevují jména jako Pamela, Jesika, Kevin. Do módy přicházejí i jména složená: Anna Marie, Marie Kateřina

K JMÉNU PATŘÍ PŘÍJMENÍ Příjmení tvoří ve slovní zásobě národa zvláštní skupinu. Jsou zbavena významu slova, ze kterého vznikla, často se od něj liší i pravopisem, skloňováním. Příjmení je dědičné zpravidla po otci, i když jsou případy, že se snoubenci při sňatku dohodnou, že budou používat původní příjmení manželky. Každý z nás má dvě jména. Osobní a příjmení. Osobní nám rodiče dávají hned po narození (dříve při křtu = křestní jméno). To bylo dlouho jediným nebo alespoň hlavním označením osoby. Vznik příjmení jako „závazného“ hlavního jména, které se nesmí měnit, ale naopak musí přecházet i na potomky se datuje od 18. století.

JAK LIDÉ K PŘÍJMENÍ PŘIŠLI… Kdysi žil na vsi jeden Václav, jeden Jan, jeden Martin. Postupem let začalo obyvatel kvapem přibývat . Václavů bylo najednou pět, Martinů deset a Janů třeba patnáct. Bylo nutné je od sebe nějako odlišit. Protože jeden Václav byl pekař, začalo se mu říkat: Václav, zvaný pekař. Druhý byl hospodský, pojmenovali ho Václav, jinak šenkýř. Jeden Martin byl malý, druhý velký, jeden z Janů byl mlčenlivý – říkalo se mu Jan Mlčoch, atd. Příjmení také vznikala podle jména otce: Jan Petrův, Zuzana Václavova, Anna Michalova, atd. Také místa, kde lidé bydleli, hrála velkou roli: Chaloupka, Potůček, Brázda, Hora nebo Kopeček. Mnohá příjmení byla též odvozena od fyzických vlastností nositele, vzhledu a nápadných částí těla: Bradáč, Břuchota,Hlaváček, Kučera, Kulhavý, Noha nebo Ušák. Další skupina příjmení vznikala podle věcí, které měli nositelé rádi a byli s nimi často vidět: Peřina, Košík, Brambora, Kaše. Jiná se vylíhla z označení charakterových vlastností: Nemrava, Skrblík, Bumbálek, Tupý, atd. Spousta zajímavých příjmení vzniklo i kvůli podobnosti jejich nositelů se zvířaty, třeba Bejček, Beran, Hejl, Chroust, Čáp, Vepřek, Vrána nebo Vydra. Největší rozruch vyvolávají příjmení odvozená od vulgárních slov

Některá příjmení můžeme vyložit několika způsoby, podle toho, kde a kdy vznikala. Výklady nejsou vždy přesné, často se musíme spokojit s dohady. Českých příjmení je více než 40 tisíc. Některá příjmení jsou obvyklá a vyskytují se u více rodin. Jiná jsou vzácná a udržují se jen u potomků jednoho či několika málo rodů. Jednou z největších skupin tvoří příjmení vzniklá z osobních nebo křestních jmen. Existuje asi 150 českých přípon, jimiž jsou tvořena. Základem jsou osobní jména, u nás hojně se vyskytující po staletí: Jakub, Jan, Petr, Martin, Mikuláš, Marek, Šimon. Celá řada těchto jmen se jako osobní již nevyskytují nebo jsou výjimkou (Benedikt, Vavřinec). Osobní, tj. rodná a křestní jména se stávala příjmeními buď neobměněná (Ambrož, Tomáš, Michal) nebo obměněná (Zachariáš – Zach, Ambrož – Brož, Mikuláš – Landa) . Přidáním přípon vznikla příjmení: Toms, Tomis, Tomeš – z Tomáš. Vondrys, Vondra (Ondřejú, Kubes, Kubesa, Kubiena (Jakub) Další velkou skupinou jsou příjmení odvozená z místních jmen. Označování člověka podle místa jeho původu č majetku bylo obvyklé u šlechty a měšťanů (Bechyňka – Bechyně, Klecan – Klecany, Kolina – Kolín, Říčánek – Říčany, Pražák – Praha)

Zvláštní skupinou jsou příjmení vzniklá z celých vět s minulým časem sloves (Drahokoupil, Potměšil, Přecechtěl, Ontověděl, Nasralvhrnec, Zlámaljelito, Snědldítětikaši) Z přítomného času sloves jsou jen ojedinělá příjmení jednoslovná (Nepovím) a větná (Vítámvás, Vosipivo) Příjmení z nesklonných slov se vyvinula z přezdívek. Patrně mají základ v oblíbeném rčení nebo užití slova tam, kde to není příliš běžné. Jsou tvořená z citoslovcí (Cvak, Prsk, Řach, Tydlidát) V našich krajích nejsou výjimkou příjmení vzniklá ze slov cizího původu. Zůstávají buď v originálním pravopise nebo se postupem času počeštily (Schmidt – Šmíd, Schuster – Šuster, Müller – Miller) Nejzajímavější příjmení složená z více slov lze nalézt ve starých kronikách nebo i v telefonních seznamech (Skočdopole, Přineskarladomů, Zabilpivo, Rádsetoulal, Nechoďomů, Hrejsemnou, Stiskniruku, Jezmaso, Strojnastůl, Nehněvajsa, Nejezchleba, Osolsobě, Polehnidále, Dohamrůjdi, Stojespal)

Nejkratší příjmení jsou jen dvouhlásková: Ač, Šé, Cé, El, Ac, Ba, Ič, Jo, Uc Nejdelší příjmení v ČR je zřejmě: Červenokostelecký se 17 písmeny Nejvíce příjmení začíná na písmena: K, P, H, S, B Nejrozšířenější příjmení v ČR je Novák, Novotný, pak Svoboda, Černý, Dvořák a Kovář Příjmení Kovář je také jedním z nejrozšířenějších na světě. Jeho obměny: Kovář - Kováč, Kovářík, Kováříček. Z němčiny: Schmidt, polsky: Kowalewski, rusky Kovalev, Kuzněcov, Kovalenko, anglicky Smith Nejznámější rýmovačka složená z příjmení je: Starý Zajíc Vyskočil Tvrdý Bobek Vytlačil nebo: Sedlák Hloušek Skácel Bouček Klouček Vnouček Sekal Souček

MAPA ČESKA – TA JE HEZKÁ.. A NÁPADITÁ  „Nic nesplete člověka tolik jako jméno vesnice. Třeba Hrdlořezy. Kdo se bojí do Hrdlořez kvůli hrdlu, bojí se zcela zbytečně, protože v Hrdlořezích,a to je statisticky dokázáno, hrdla se neřežou o nic víc než jinde. Nebo nedaleko Konstantinových Lázní je vesnice Úterý. Přijeďte tam ve středu a jste zase v Úterý. Šest dní v týdnu to jméno lže. A zrovna tak lhalo jméno vesnice Dejvice, když ještě Dejvice byly vesnice, když z Dejvic do Prahy se chodilo buď Píseckou branou nebo oklikou. Nejspíš se ještě dalo věřit vesničce nedaleko Dejvic, která se jmenoval Černý vůl. S ohledem na starostu to bylo jméno pravdivé, i když barvoslepé, neboť starosta byl zrzavý. Vraťme se však do Dejvic. Řekli byste: Dejvice, dej více. Tam se asi lidi předhánějí v rozdávání. Vůbec ne. Lakotili a hamonili. Škrtili, škudlili a byli krkouni.“

Vtipná ukázka z knížky Jana Wericha Fimfárum naznačila, že řeč bude o zeměpisných názvech. Vezmeme-li si podrobnou mapu Česka, najdeme tam nejroztodivnější názvy.

Nejobtížnější výslovnost mají názvy obcí Okřtálov, Phov, Svržno, Svrkyně, Vrskmaň, Dzbel, Vrtěžíř, Kfely, Křtomil, Lazišťko, Mcely, Orsblie, Poplze, Ptruksa Názvy přímo pohádkové patří obcím: Rytířsko, Knížecí, Hrabství, Království, Císařov, Nová Říše, Zlatá Koruna Chuť k jídlu vyvolávají: Vepřová, Hovězí, Telecí, Brambory, Uzenice, Paštiky, Držková, Mrkvojedy, Kuchař, Kuchyně Kuriózní jména obcí: Onen Svět, Klec, Hnízdo, Hrob, Stodola, Stáj, Posádka, Munice, Poušť, Bláto, Krám, Zboží, Kostomlaty, Vrahovice, Pobistrýce, Zabijaná Sestavíme i pořadí dnů v týdnu: Pondelok (SR) Úterý (Plzeň) Dunajská Streda (SR) Plavecký Štvrtok (SR) Pátek (Nymburk) Rimavská Sobota (SR) Neděliště (Hradec Králové) Nejkratší názvy: Aš, Eš Nejčastější název: Lhota A co původ názvu našeho města?

Zpracovala: Barbora Javorková, Dětské oddělení, Karviná – Mizerov Použité zdroje: cs.wikipedia.org, www.czso.cz Průvodce našimi jmény / František Kopečný. - 1. vyd. - Praha : Academia, 1974. - 149 s. Tisíc jmen v kalendáři. / Anna Bauerová. - Praha, : Šulc a spol., 1992. ISBN ISBN 80-901204-3-1 : 78 Fimfárum / Jan Werich ; ilustroval Jiří Trnka. - 8. rozš. vyd., v Albatrosu 3. rozš. vyd. - Praha : Albatros, 1998. - 193 s., il. : il. ISBN ISBN 80-00-00555-7 : 178