Konkurenceschopnost ČR

Jak pomáhá MPO? Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Investiční pobídky Podpora Inovací Rizikový kapitál - seed fond CzechAccelerator Gesher / Most Program TIP Ministerstvo průmyslu a obchodu svou podporu už dlouhodobě zaměřuje právě na tuto oblast. Máme pro to několik nástrojů: Operační program Podnikání a inovace – ten mezi české podnikatele rozdělí bezmála 90 miliard korun a velká část jeho programů je právě o spolupráci mezi výzkumníky a podnikateli. Program TIP – Zatímco Operační program pomáhá budovat infrastrukturu pro výzkum a vývoj, TIP podporuje přímo konkrétní výzkumné projekty Komunitární program CIP – pomáhá hlavně malým a středním podnikům a zaměřuje se zejména na moderní energetiku, informační a komunikační technologie a obecně na podporu inovačního podnikání nejen formou grantů, ale i poradenstvím zejména díky kontaktním místům Enterprise Europe Network Program Gesher / Most je specifický program, který máme otevřený společně s Izraelem a podporuje spolupráci v oblasti aplikovaného výzkumu mezi oběma zeměmi Program CzechAccelerator je další specialitou - pomáhá vyvážet slibné české firmy do nejvýznamnějších center světového businessu, zatím funguje v Silicon Valley, ale bude se dál rozšiřovat. A konečně je tu připravovaný fond růstového kapitálu, který bude investovat peníze do slibných podnikatelských plánů. Chtěl bych zdůraznit, že všechny tyto možnosti jsou otevřené právě pro vás. Sedí to vynikající studenti, vedoucí výzkumných týmů a další – právě pro vás jsou tyto programy určené. A já bych vás chtěl pozvat k tomu, abyste jich využili.

Konkurenceschopnost ČR EU ztrácí kvalitativní náskok razantní je zejména nárůst Číny EU již ztrácí náskok u výrobků náročných na technologie náskok v oblasti kvalifikace zaměstnanců Čína zřejmě velmi brzy dožene budoucí konkurenceschopnost závisí na inovacích a investicích do nich. Evropská unie jako celek i Česká republika samostatně jako jeden z jejích členů v posledních letech ztrácí na své konkurenceschopnosti. Abych byl konkrétní, na světovém žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra se Česko tento rok propadlo na 38. místo (minulý rok 36. místo). Hospodářský vzestup zejména asijských zemí, kterého jsme v posledních letech svědky, přiměl Evropu i Spojené státy zamyslet se nad tím, jakým způsobem této konkurenci čelit a jak znovu nabýt pozici toho, kdo udává směr. Opravdu jedinou cestou, jak si Evropa a samozřejmě i Česká republika může udržet svoje postavení technologické velmoci, jsou inovace a jejich podpora. Ostatně hospodářský růst, který EU právě teď tolik potřebuje, táhnou vždy pouze inovace a schopnost kontinuálně přicházet s něčím novým.

Konkurenceschopnost ČR 2009-2011

Konkurenceschopnost ČR

Pokles v žebříčku konkurenceschopnosti Propad v produktivitě práce Ekonomický růst založený na vnějším dluhu Neefektivní instituce, nadměrná regulace, korupce Rostoucí zadlužování země Nedokončená dopravní infrastruktura

Pozadí vzniku strategických dokumentů ČR na podporu inovací Strategie 2020, Unie inovací nové skutečnosti, chápání a trendy: propojení všech prvků inovačního systému, netechnické inovace, vliv zákazníků, role poptávkové strany atd. slabé stránky českého inovačního systému usnesení vlády č.77 z 26. ledna 2011 Úroveň EU: Zvýšený důraz na inovace od roku 2005. Posledním zastřešujícím dokumentem EK strategického charakteru je vlajková iniciativa Strategie Evropa 2020 „Unie inovací“. Unie inovací: pojetí inovací v širším slova smyslu (inovace vznikající na základě VaV, ale také inovace organizační, marketingové, inovace ve službách atd.), důraz na propojení všech prvků inovačního systému, koherentní využívání různých nástrojů – strany nabídky (podpora VC/PE, fiskální opatření, finanční podpora veřejného výzkumu, podpora vzdělávání atd.) i strany poptávky (legislativa, veřejné zakázky, standardy atd.). Úroveň ČR: Dne 26. ledna 2011 bylo vydáno Usnesení vlády, kterým vláda uložila ministru průmyslu a obchodu a ministru školství, mládeže a tělovýchovy „zpracovat jako součást strategie mezinárodní konkurenceschopnosti inovační strategii ČR, navazující na dokument Unie inovací“. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti + Národní inovační strategie

Zpět na vrchol = 3i: instituce, inovace a infrastruktura Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020 schválena vládou 27. září 2011 cíl: vysoká a dlouhodobě udržitelná životní úroveň založená na pevných základech konkurenceschopnosti (definice podle metodiky OECD) ČR mezi 20 nejkonkurenceschopnějšími státy světa do r. 2020 realizace koordinovaných reforem v řadě oblastí napojení na další politické dokumenty: kohezní politika, exportní strategie, koncepce malého a středního podnikání, energetická politika, Národní program reforem, Národní inovační strategie… Konkurenceschopnost (OECD) = schopnost produkovat zboží a služby, které obstojí v testu mezinárodní konkurence + schopnost udržovat či zvyšovat reálný HDP Podle žebříčku Světového ekonomického fóra poklesla ČR za poslední dva roky z 31. na 38. místo

Implementační plán opatření SMK 9 kapitol SMK  43 projektů  více než 200 opatření Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS): zastřešuje naplňování plánu implementace a realizaci programů prostřednictvím činnosti 4 pracovních výborů propojení opatření do 4 programů (realizují pracovní výbory): Veřejný sektor Vzdělání a zaměstnanost Podnikatelské prostředí Ekonomika globálních inovací pracovní skupiny zřizovány podle potřeby Nevytváření nových byrokratických struktur, přizpůsobení stávající RVKIS (změna statutu) Struktura pracovních orgánů, gesce, postupy a procesy implementace jednotlivých opatření nejsou zatím finální – některá opatření se budou řešit dohromady s jinými v rámci jedné pracovní skupiny Odborníci: pravděpodobně budou mít nárok na odměnu za svou činnost + náhradu cestovních výdajů

Orientace na vyšší přidanou hodnotu? průměrná hodnota veřejných výdajů na VaV + fragmentace či překrývání alokace veřejných prostředků na VaVaI (nedostatečná koordinace) poměrně kvalitní výzkum, který však zatím nepřináší potřebné výsledky a ekonomické efekty (nižší míra spolupráce mezi vědecko-výzkumnými subjekty a podnikatelským sektorem) nedostatek pracovní síly s kvalifikací odpovídající požadavkům na rozvoj inovační výkonnosti ekonomiky Nedostatek technicky vzdělaných lidí – učňovské školství nedostatečný počet inovačních subjektů, které využívají právních forem ochrany duševního vlastnictví relativně nižší dostupnost finančních zdrojů nízká podpora výzkumných aktivit v podnicích a využívání rizikového kapitálu k podpoře těchto činností inovační proces českých firem má povahu spíše přejímání vyspělých technologií, procesů a jiných metod spojených s produkcí než tvorba vlastní unikátních řešení

Ztráta konkurenční výhody ČR Náklady na produkci v dané zemi vůči jejím obchodním partnerům Reálný efektivní měnový kurs (rok 1999 = 100, zdroj dat: Eurostat) Náš systém podpory pro investory má přitom už nejméně 15 let staré a tedy už hodně obnošené základy. V polovině devadesátých let byla naší konkurenční výhodou hlavně levná - byť kvalifikovaná - pracovní síla. Jenže náklady na produkci u nás zákonitě rychle rostou. A investorům tak dnes nabízíme něco, co už neprospívá ani jim, ani potřebám České republiky. 11

Investiční pobídky 1998 - 2010 Jak už uvedl pan ministr, atraktivita českého systému investičních pobídek v posledních letech dramaticky klesá. Vloni o pobídky požádalo 21 firem, v roce 2007 jich bylo 110. Jen pro úplnost, toto je graf přislíbených investičních pobídek – zdaleka ne všechny společnosti je využívají. Proto jsou tato čísla výrazně nižší než celkové statistiky agentury CzechInvest. Pád po roce 2007 je daný také tím, že v únoru tehdy vstoupila v platnost platnost novela zákona o investičních pobídkách, která pobídky výrazně omezila. Především zkrátila dobu pro možné čerpání slevy na dani z deseti na pět let a snížila podporu na nově vytvořená pracovní místa. Na vrcholu světové hospodářské konjunktury to určitě byl správný krok.

MÍSTO REALIZACE INVESTICE

ODVĚTVOVÁ KLASIFIKACE OKEČ Výše investice (mil. CZK) Výroba dopravních prostředků 167 421,00 Výroba elektrických a optických přístrojů 73 220,20 Výroba strojů a zařízení 56 236,60 Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot 51 910,00 Výroba kovů a kovodělných výrobků 44 120,00 Gumárenský a plastikářský průmysl 35 976,70 Chemický a farmaceutický průmysl 37 506,60 Průmysl potravinářský a tabákový 26 929,90 Papírenský a polygrafický průmysl, vydavatelské činnosti 20 032,20 Textilní a oděvní průmysl 15 038,00 Dřevozpracující průmysl 12 902,50 Koksování, zpracování ropy 7 499,00 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 3 561,00 Celkem 552 354,70

STÁVAJÍCÍ PODPORA FORMOU INVESTIČNÍCH POBÍDEK : velký trh, koupěschopná poptávka levná a vzdělaná pracovní síla výhodná geografická poloha a kvalitní infrastruktura nízká daňová a administrativní zátěž veřejná podpora Veřejná podpora 0800/2008: Irsko 1950 – 10% korporátní daň pro zpracovatelský průmysl 1973 – přístup do EU – není veřejná podpora 1983 – veřejná podpora neslučitelná s pravidly nová daň pro všechno 12.5% Daňové pobídky jsou výhodnější než dotace STÁVAJÍCÍ PODPORA FORMOU INVESTIČNÍCH POBÍDEK Nejdříve mi dovolte zopakovat, jakou podporu může nový investor v České republice získat. Investiční pobídky jsou dnes určené pouze pro nové nebo expandující výrobní podniky. Musejí investovat alespoň 100 milionů korun, respektive 50 milionů korun v několika vybraných ekonomicky slabých regionech České republiky. Za to pak mohou získat až 40 procent své původní investice zpět. Nejčastěji je to formou slevy na dani. Tady mi dovolte odbočit – Česká republika vždy poskytovala pouze slevu na dani. Nikdy ne daňové prázdniny. Samotnou daň z příjmu investoři musí platit vždy. Co to znamená? Pokud firma investuje celkem 100 milionů korun, může poskytnutá podpora dosáhnout nejvýše 40 milionů korun. To znamená, že taková firma může mít celkem o 40 milionů korun nižší daně. Jakmile tuto hodnotu, tedy 40 milionů korun, vyčerpá, už daň z příjmu platí zcela standardně. Národní podpora, tedy příjem nových žádostí, v rámci Rámocévho programu pro podporu technologických center a center strategických služeb je od r. 2008 zastavena. 3

Odečitatelná položka pro VaV Podpora aktivit výzkumu a vývoje – jedna z priorit EU a ČR 2005 § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Definice výzkumu a vývoje – zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Rada pro výzkum, vývoj a inovace – www.vyzkum.cz Výdaje (náklady) vynaložené na výzkum a vývoj ve zdaňovacím období poplatník uplatní dvakrát Poprvé jako součást hospodářského výsledku Podruhé jako odčitatelnou položku od základu daně Nově uplatnitelné služby JIM Služby VaV pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace Výdaje na nehmotné výsledky VaV pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí majetku Při meziročním navýšení nákladů na VaV lze uplatnit 110% z navýšení nákladů oproti předchozímu období Nevyužitý odpočet lze uplatnit nejpozději ve třetím roce následujícím po roce vzniku

NOVELA ZÁKONA O INVESTIČNÍCH POBÍDKÁCH Okruhy změn Změna zákona o investičních pobídkách začlenění Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb do zákona o investičních pobídkách, zavedení institutu strategické investiční akce, úprava stávajících podmínek poskytování podpory v oblasti výroby, zjednodušení administrace některých žádostí, zpřesnění některých požadavků v návaznosti na evropské předpisy Změna zákona o daních z příjmů prodloužení doby čerpání slevy na dani na 10 let Jednou z nejzásadnějších změn v nově navrhovaném systému investičních pobídek je začlenění Rámcového programu na podporu technologických center a center strategických služeb do zákona o investičních pobídkách. Do Rámcového programu byl příjem žádostí pozastaven v r. 2008, nově by mohly být tyto činnosti podporovány zákonem o IP. Další novinkou v zákoně o IP je začlenění možnosti poskytnutí dotace na pořizování dlouhodobého majetku pro strategické investory přímo do zákona. Je záměrem, aby tato pobídka byla dostupná pouze pro finančně a technologicky náročné investiční akce, které významně přispějí k hospodářskému rozvoji a snižování nezaměstnanosti vybraného regionu. Aby bylo zajištěno, že nebudou přiznávány finanční dotace nad možnosti státního rozpočtu, je zde vložena i podmínka schválení vládou. V oblasti výroby dojde také k dílčím úpravách v podmínkách – zejména bude snížen podíl strojního zařízení na celkové investici, dále bude také např. rozšířen okruh regionů, kde bude snížena minimální výše investice. Dále navrhujeme zkrácení správního řízení u společností, které žádají podporu na rozšíření stávající činnosti. Touto novelou se současně zpřesní i některé požadavky na poskytování regionální investiční podpory, které vyplývají z evropských předpisů a které jsou pro Českou republiku závazné. 3

Formy pobídek Formy pobídek jsou společné pro všechny typy investičních akcí Sleva na daních z příjmů prodloužení doby čerpání na 10 let pro všechny typy investičních akcí Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst Hmotná podpora rekvalifikace a školení nových zaměstnanců výše a okruh regionů stejné jako doposud Převod pozemku včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu v případě souhlasu obce může být zvýhodněně převedeno jakékoli území Strategické investiční akce mohou navíc získat: 5. Hmotná podpora pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Nejčastěji poskytovanou formou je sleva na dani z příjmů, kterou bude možné nově uplatňovat nejen vůči pořizovanému majetku, ale i vůči vynaloženým mzdovým nákladům. Ze stávajících investičních pobídek došlo ke zrušení pobídky ve formě převodu pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převodu ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zákona o oceňování majetku. Současně došlo k úpravě pobídky ve formě převodu technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, která zůstala zachována, nově však bude moci být převeden za zvýhodněnou cenu jakýkoli pozemek, nejen technicky vybavený. 3

Všeobecné podmínky 3 společné všeobecné podmínky: realizace akce na území ČR, šetrnost k životnímu prostředí, zahájení prací souvisejících s realizací investiční akce až po dni vydání potvrzení agenturou CzechInvest. Další všeobecné podmínky, které jsou specifické podle typu investiční akce (viz dále), musí být splněny do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu. Tuto lhůtu nebude možné prodloužit.

Technologická centra Podmínky aktivity společnosti zaměřené na aplikovaný výzkum, vývoj a inovace technicky vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů, včetně tvorby a inovace jejich softwaru, za účelem použití ve výrobě Podmínky minimální investice 10 mil. Kč do DHM a DNM, z toho minimálně 5 mil. Kč musí směřovat do nových strojů majetek ve výši minimálně 5 mil. Kč musí být financován z vlastních zdrojů vytvoření minimálně 50 nových pracovních míst Způsobilé náklady volba mezi náklady na pořízení DHM a DNM a mzdovými náklady vynaloženými na nová pracovní místa za 2 roky Protože se jednotlivé typy investičních akcí svým charakterem liší, jsou všeobecné podmínky nastaveny v závislosti na typu investiční akce. Vymezení TC/SC vycházelo ze stávajícího rámcového programu. Podporovány tedy budou i inovační aktivity společností zaměřené na hi-tech výrobky, technologie a výrobní procesy. Předmětem činnosti technologických center jsou zejména pravidelné změny produktů, produkčních řad, výrobních procesů, technologií, existujících služeb a dalších rozpracovaných operací, pokud takové změny představují vylepšení za účelem jejich přenesení, uvedení a použití ve výrobě. Způsobilé náklady - v případě TC si žadatel může vybrat. Volbu způsobilých nákladů musí žadatel provést již při předkládání záměru, neboť z těchto nákladů se bude stanovovat strop veřejné podpory pro danou investiční akci. Tuto volbu již nelze po podání záměru měnit, ani není možné v průběhu realizace investiční akce tyto varianty kombinovat. U mzdových nákladů je stanoven strop maximální výše podpory, a to omezením výše měsíčních mzdových nákladů na jednoho zaměstnance na trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství. V případě, že stanovené maximum příjemce překročí, nebudou tyto náklady podpořeny. 3

Centra strategických služeb Centra pro tvorbu software tvorba nového nebo inovace stávajícího software Opravárenské centrum oprava technicky vyspělých zařízení, např. výpočetní techniky Centrum sdílených služeb např. správa vnitřních informačních systémů Podmínky vytvoření minimálně 40 nových pracovních míst u center pro tvoru software a minimálně 100 nových pracovních míst u ostatních center mezinárodní charakter centra Způsobilé náklady volba mezi náklady na pořízení DHM a DNM a mzdovými náklady vynaloženými na nová pracovní místa za 2 roky Strategickými službami se pak rozumí vybrané aktivity společností vyznačující se vysokým podílem přidané hodnoty, vysokým podílem kvalifikované práce, úzkou návazností na informační technologie a výrazným mezinárodním zaměřením, zejména pak budou podporována centra sdílených služeb, včetně regionálních ústředí nadnárodních společností, centra pro vývoj softwaru a opravárenská centra. Protože centra SC jsou náročné zejména na investice do získávání kvalifikované pracovní síly, není vyžadována investice do majetku, zato je předepsán minimální počet vytvořených pracovních míst. Způsobilé náklady - v případě SC si žadatel může vybrat. Volbu způsobilých nákladů musí žadatel provést již při předkládání záměru, neboť z těchto nákladů se bude stanovovat strop veřejné podpory pro danou investiční akci. Tuto volbu již nelze po podání záměru měnit, ani není možné v průběhu realizace investiční akce tyto varianty kombinovat. U mzdových nákladů je stanoven strop maximální výše podpory, a to omezením výše měsíčních mzdových nákladů na jednoho zaměstnance na trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství. V případě, že stanovené maximum příjemce překročí, nebudou tyto náklady podpořeny. 3

Zpracovatelský průmysl ve výrobě - změny Snížení předepsaného podílu strojů na celkové investici, tj. investice do DHM a DNM minimálně ve výši 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč musí směřovat do strojů Pořizované stroje musí být nové Zjednodušení administrace žádostí V regionech se soustředěnou podporou státu: Investice do DHM a DNM minimálně ve výši 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč musí směřovat do strojů Majetek ve výši minimálně 25 mil. Kč musí být financován z vlastních zdrojů Ostatní podmínky stejné V oblasti výroby ve zpracovatelském průmyslu dojde k dílčím úpravám podmínek, např. ke snížení předepsaného podílu strojního zařízení na celkové investici, díky čemuž budou investiční pobídky lépe dosažitelné pro více různých typů investorů. Novela zákona dále počítá se zintenzivněním podpory hospodářsky slabších oblastí. V regionech s mírou nezaměstnanosti alespoň o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR a v regionech se soustředěnou podporou státu (tj. ve strukturálně postižených regionech, hospodářsky slabých regionech, nebo regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností) budou moci investoři čerpat pobídku při plnění mírnějších požadavků na realizované projekty 3

Jednokolové řízení Žadatel – zájemce – příjemce Jednokolové řízení žadatel = příjemce 2 kroky: předložení podkladů (žadatel) rozhodnutí o příslibu (příjemce) Dvoukolové řízení zájemce = příjemce 4 kroky: předložení podkladů (žadatel) rozhodnutí o nabídce žádost o příslib (zájemce) rozhodnutí o příslibu (příjemce) Režim investičních pobídek, který se započal v r. 1998, byl zaměřen zejména na přilákání nových zahraničních investic, a správní řízení bylo tudíž uzpůsobeno tak, aby vyšlo vstříc firmám, které nebyly na českém trhu dosud etablovány. Bylo zavedeno dvoufázové řízení, v rámci kterého záměr předkládal žadatel, tj. zahraniční firma, pro kterou byla vydána nabídka, a žádost o vydání finálního rozhodnutí již podávala nově založená stoprocentní dceřiná společnost se sídlem v Česku. V současné době mezi žadateli převažují firmy již existující na českém trhu, které si žádají o podporu na rozšíření činnosti. Navrhujeme proto zavést u těchto firem pouze jednokolové řízení, čímž by se snížili náklady na administraci jak ze strany ministerstva, tak ze strany společnosti. Takovýmto žadatelům by na základy předloženého záměru získat IP bylo vydáno rovnou rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Díky tomuto vylepšení dochází u reinvestic ke zkrácení doby od samotného předložení projektu do vydání rozhodnutí o příslibu na polovinu. Investor tak podstatně dříve disponuje informacemi nezbytnými pro rozhodování o realizaci investice. 3

Hmotná podpora pro strategické investiční akce Bude poskytována na základě písemně uzavřené dohody mezi příjemcem a Ministerstvem průmyslu a obchodu Kromě ostatních investičních pobídek mohou strategické investice získat dotaci na pořízení dlouhodobého majetku až do výše 5 % z nákladů Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může dotace činit až 7 % z nákladů Dotace se započítává do stropu veřejné podpory stanoveného Regionální mapou investiční podpory Poskytnutí této hmotné podpory schvaluje v jednotlivých případech vláda 3

CÍLEM NOVELY ZÁKONA O INVESTIČNÍCH POBÍDKÁCH vytvořit v České republice atraktivní investiční prostředí jak pro domácí, tak pro zahraniční investory rozšířit podporu na investiční projekty zaměřené na progresivní technologie a aktivity s vysokou přidanou hodnotou zachovat podporu vytváření nových pracovních příležitostí v regionech s nejvyšší nezaměstnaností zvýšit konkurenceschopnost České republiky a zlepšovat její pozici ve světě Zaprvé rozšířit národní systém pobídek i pro vědu, výzkum, vývoj a strategické služby. Podporu pro tento typ investic zatím nabízí evropský Operační program Podnikání a inovace. Kvapem se ale blíží chvíli, kdy tento program skončí a my si nemůžeme dovolit zůstat bez podpory pro ty nejkvalitnější investory. Ne všechny oblasti mají perfektní předpoklady pro lákání investic do výzkumu a vývoje a stejně tak ne do všech oblastí je možné získat velké výrobní projekty. Proto je nutné se intenzivněji zaměřit na ty oblasti, ve kterých mohou velké investice výrazně snížit nezaměstnanost, a podstatně tak přispět k ekonomickému i sociálnímu růstu těchto regionů. Investoři si samozřejmě všechny tyto nedostatky velmi dobře uvědomují a místo České republiky se pohlížejí jinam. Česká republika bývala premiantem v lákání nových investic. Změny, které navrhujeme, nám tento status pomohou znovu získat. 3

Technologický transfer a inovace – síť EEN asistence při transferu technologií, komercializaci výsledků VaV a realizaci inovačních záměrů podniku nástroj pro podporu spolupráce univerzit a firem (společný VaV, přenos znalostí) nabízené služby: identifikace technologických potřeb podniku vyhledávání vhodných partnerů pro technologickou spolupráci využívání databáze technologických nabídek a poptávek poradenství při transferu technologií a znalostí technologické burzy služby v oblasti inovačních aktivit konzultace v otázkách ochrany duševního vlastnictví 5 partnerů v ČR zabývajících se TT, cca 600 zahraničních partnerů ve 46 zemích světa

Program GESHER/MOST Spolupráce mezi ČR a Izraelem podpora spolupráce podniků v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji Přihlášené projekty se musejí týkat zejména : informačních a komunikačních technologií udržitelných a čistých technologií zemědělských a potravinářských technologií biotechnologií a zdravotnické techniky moderního strojírenství – nových materiálů, nanotechnologií, kybernetiky nebo robotiky V plánu je otevření celkem pěti veřejných soutěží Na úvod jsem mluvil o tom, že česká věda a výzkum má problémy především se schopností uplatnit svoje výsledky na trhu. Proto jsem velmi rád, že se před dvěma lety podařilo dojednat velmi konkrétní program na podporu společného aplikovaného výzkumu a vývoje mezi Českou republikou a Izraelem. Právě Izrael totiž naopak patří k těm suverénně nejlepším v oblasti komercionalizace výsledků svého výzkumu. Program Gesher/Most tak společně financuje Česká republika a Izrael. Hlavní podmínkou pro získání podpory tedy je, aby se výzkumného projektu zúčastnila alespoň jedna společnost jak z ČR, tak z Izraele. Přitom alespoň jedním účastníkem musí být podnikatelský subjekt. Podpořené projekty by se měly týkat zejména pokročilých technologií, především robotiky, biotechnologií, čistých technologií a podobně. Výzva pro letošní rok už je uzavřená, ale další možnost získat z tohoto programu podporu by se měla otevřít opět už na konci letošního roku.

CzechAccelerator Podpora Inovací USA: Silicon Valley Pobyt v CzechAcceleratoru po celém světě: USA: Silicon Valley USA: Východní pobřeží Singapur Izrael Švýcarsko Pomůže najít: kapitál pro financování dalšího rozvoje firmy strategického technologického partnera příležitosti pro založení distribuční sítě www.czechaccelerator.cz Další specialitou je program CzechAccelerator. Ten inovačním firmám nabízí možnost pobýt 1 až 6 měsíců ve špičkovém podnikatelském centru hned na pěti místech světa. Zatím jsme CzechAccelerator testovali v Silicon Valley a protože si všechny firmy, které se už programu zúčastnily, svoji zkušenost velmi pochvalovaly, rozhodli jsme se projekt postupně rozšířit ze Silicon Valley i na východní pobřeží USA, do Singapuru, do Izraele a do Švýcarska. Program se zaměřuje hlavně na inovační podniky v oblasti informačních a komunikačních technologií, přírodovědných oborech, čistých technologiích nebo nanotechnologiích. Nabízíme ho hlavně malým začínajícím podnikům, které by jinak zřejmě ani neuvažovaly o tom, že by si na čas otevřely kancelář v jednom z těchto světových center. Firmy, které už CzechAcceleratorem prošly, se shodují na tom, že jim program pomohl nejméně o několik měsíců urychlit rozvoj jejich podnikání a získaly díky němu zkušenosti, ke kterým by se doma zřejmě vůbec nedostaly. Do tohoto programu je možné přihlásit se právě teď. Doporučuji podívat se na adresu www.czechaccelerator.cz

Seed fond v rámci inovačního procesu Komplexní inovační proces:

Děkuji za pozornost