Aktivní občanství a participace občanů na veřejném dění Mgr. Pavel Motyčka

„Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu „Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. Dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu. A moudrost, abych obojí od sebe odlišil.“ Fridrich Öttinger

Občanská společnost Vymezení a funkce Občanská sdružení Aktivní občanství Občan a politika Občan a právo

Vymezení a funkce Občanská společnost Občanská společnost je pospolitost občanů, která umožňuje uplatnění zájmů jednotlivým skupinám prostřednictvím bohaté vnitřní struktury společnosti a procesů, které tyto zájmy zajišťují. Vyplňuje prostor mezi světem soukromých zájmů a světem státní moci.

Funkce občanské společnosti Vymezení a funkce Funkce občanské společnosti Obranná - brání pronikání státu do sfér, které mu nepřísluší Ovlivňující - občanský sektor je zpětnou vazbou pro politiky Aktivizační - umožňuje účast občanů na rozhodování a řešení konkrétních problémů Posilující - posiluje vědomí zodpovědnosti občanů za veřejné zájmy

Založení občanského sdružení Občanská sdružení Založení občanského sdružení Upravuje ho zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. Nutno vytvořit minimálně tříčlenný přípravný výbor – jeden člen musí mít minimálně 18 let (mohou to být i cizinci). Nutno vytvořit stanovy. Podat žádost o registraci na adrese: Ministerstvo vnitra ČR, odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování, úsek sdružování, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4

Žádost o registraci musí obsahovat Občanská sdružení Žádost o registraci musí obsahovat podpisy členů přípravného výboru, jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob, označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru, text stanov ve dvou vyhotoveních.

Stanovy musí obsahovat Občanská sdružení Stanovy musí obsahovat název sdružení (v názvu musí být označení "občanské sdružení" nebo zkratku "o. s.) sídlo sdružení, cíl jeho činnosti, práva a povinnosti členů sdružení, orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, zásady hospodaření.

Teorie občanské participace Aktivní občanství Teorie občanské participace Teorie elitní demokracie Teorie racionálního výběru Teorie participační demokracie

Kritéria aktivního občanství Aktivní občanství Kritéria aktivního občanství dobrovolná činnost v organizaci, organizované aktivity pro komunitu, účast ve volbách, zapojení se do politické strany, zapojení se do zájmové skupiny, nenásilné formy protestu, zapojení se do veřejné debaty.

Problémy občanského vzdělávání Aktivní občanství Problémy občanského vzdělávání Dospělí nemají zájem o občanské vzdělávání Dospělí mají averzi vůči některým termínům spojeným s občanským vzděláváním Současné formy občanského vzdělávání dospělých nevedou k vyšší angažovanosti Obtížnost změny již zformovaných postojů

Volební právo vs. Volební povinnost Občan a politika Volby a volební právo Volební právo vs. Volební povinnost Volební systémy Typy mandátů Funkce voleb

Občan a politika Politické strany Dobrovolné seskupení občanů, kteří se snaží mít podíl na veřejné moci. Funkce: Zprostředkovatelská Mobilizační Integrativní Výběrová Socializační Ústavní

Formy konvenční participace Občan a politika Formy konvenční participace Účast ve volbách Dopis poslanci nebo senátorovi Návštěva poslance nebo senátora Návštěva komunálních poslanců nebo radních Dopis do místních nebo celostátních médií Účast na politickém nebo předvolebním mítinku Vstup do politické strany (nad 18 let)

Formy konvenční participace Občan a politika Formy konvenční participace Vlastní kandidatura ve volbách (do obecního zastupitelstva od 18 let, do Sněmovny od 21 let, do Senátu od 40 let) Vstup do nátlakové skupiny Pomoc nátlakové skupině Účast nebo organizace shromáždění, demonstrace Podepsání nebo sepsání petice

Právo plnoletého občana obce Občan a právo Právo plnoletého občana obce volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem, hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem, vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,

Právo plnoletého občana obce Občan a právo Právo plnoletého občana obce nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy, požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce nejpozději do 90 dnů, podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

Právo plnoletého občana kraje Občan a právo Právo plnoletého občana kraje volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zákonem, vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem, nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen "výbory") a komisí rady (dále jen "komise") a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,

Právo plnoletého občana kraje Občan a právo Právo plnoletého občana kraje požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů, podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva, hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.

Občan a právo Petice Úpravou se zabývá zákon 85/1990 Sb., o právu petičním. Každý občan má mít možnost sám nebo s jinými se obracet na státní orgány se žádostmi, návrhy, nebo stížnostmi. Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu a nesmí vyzývat k porušování platného práva. K sestavení petice je možné vytvořit petiční výbor. Je pak nutné určit osobu starší 18 let k zastupování ve styku se státem. Petice musí být písemná. Jakýmkoliv způsobem, který neodporuje zákonu, může petiční výbor, nebo jednotlivec vybízet ostatní občany, aby svým podpisem petici podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.

Občan a právo Petice Pokud petiční archy neobsahují text petice, musí být zřetelně označeny, aby bylo jasné, jaká petice je podpisem podpořena. Na petičním archu musí být dále jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo toho, kdo je oprávněn zastupovat petiční výbor. Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let. Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří- li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

etika Vymezení pojmu Etické kategorie

Vymezení pojmu Definice etiky praktická filozofická disciplína posuzuje skutky člověka zda se s nimi můžeme ztotožnit či ne

Význam etického chování Vymezení pojmu Význam etického chování působí při utváření charakteru člověka odlišuje člověka od ostatních živočichů je zdrojem pravé radosti je základem odpovědného chování upravuje mezilidské vztahy

Faktory lidské důstojnosti Prožívání štěstí a radosti Vymezení pojmu Faktory lidské důstojnosti Svědomí Sebereflexe Schopnost lásky Prožívání štěstí a radosti Sebetranscendence Vytváření hodnot Smysluplnost

Etické kategorie Metody rozhodování Pro a proti Doprovázení Losování Příklad Těžší varianta

Etické kategorie Rozvoj rozhodnosti Nerozhodnost souvisí s problémy se sebevědomím. Přiměřeným posilováním sebevědomí roste i rozhodnost Rozhodnost patří mezi volní vlastnosti. Rozvíjením vůle např. skrze drobné sebezápory poroste i naše rozhodnost. Rozhodnost má souvislost s lidským sebepoznáním. Na základě pravidelné sebereflexe, psaní deníku atd. můžeme poznávat naše slabé a silné stránky, které s rozhodností souvisí a díky tomu rozhodnost posilovat. Po každém závažnějším rozhodnutí, je dobré provést reflexi a vyvodit doporučení pro další rozhodování.

Etické kategorie Svědomí Hlas vnitřního soudce Části svědomí Svědomí předcházející a následné Autonomie svědomí Svědomí správné a bludné

Získané dispozice jednat dobře Etické kategorie Ctnosti Získané dispozice jednat dobře Platonovy kardinální ctnosti Střed mezi dvěma extrémy

Eriksonova psychosociální teorie Eriksonovo pojetí ctnosti

Eriksonovo pojetí ctnosti Jednotlivé kategorie Bazální důvěra vs. nedůvěra NADĚJE Autonomie vs. stud VŮLE Iniciativa vs. vina CÍLEVĚDOMOST Snaživost vs. méněcennost KOMPETENCE Identita vs. rozptýlená id. VĚRNOST Intimita vs. izolace LÁSKA Generativita vs. stagnace STAROSTLIVOST Integrita vs. zoufalství MOUDROST

Mravní rozhodování Psychoanalytická teorie Behavioristická teorie Piagetova teorie Kohlbergova teorie

Psychoanalytická teorie Chlapci se identifikují se svými otci na základě respektu a náklonnosti. Chlapci se identifikují se svými matkami na základě strachu z jejich ztráty. Platí stejný princip pro vztah dcer a matek a dcer a otců. Zvnitřnělé a ne plně uvědomované představy rodičů o chování dítěte se v jeho psychice formují jako superego. Superego tedy nazýváme jako tzv. rodič v nás. Jednou vytvořené superego slouží dítěti jako míra správného a špatného – mluvíme o osobním morálním kodexu. Dítě pociťuje vinu, když pravidla superega poruší.

Behavioristická teorie Morální učení nelze rozlišit od ostatních druhů učení. Morální zralost se liší od nezralosti individuálně množstvím reakcí, které se osoba naučila.

Behavioristická teorie Základní termíny jako odměna, trest atd. nejsou nikde definovány, tzn. že se jedná o subjektivní záležitosti, jejichž vnímáním se jednotliví lidé liší. Důležitější než výsledek je proces morálního učení. Morální hodnoty, kterým se člověk učí jsou velmi relativní.

Piagetova teorie Do 2 let – žádná pravidla v životě dítěte nehrají roli Mezi 2 – 6 rokem – děti si uvědomují, že existují pravidla, která regulují jejich činnost. Znalost pravidel je povrchní, ale děti je považují za posvátná nedotknutelná. Mezi 7- 10 rokem – děti pravidlům ještě nerozumějí ve všech detailech, ale mají silnou potřebu podle pravidel hrát. Dojde-li k nesouladu mezi dětmi, jsou pravidla zjednodušována díky tendenci spolupracovat a domluvit se. Po 11 roku – Děti zajímají pravidla a hodně času věnují jejich formování a vysvětlování. To jim může zabrat více času než samotná hra. Autonomní vs. heteronomní morálka

Piagetova teorie Heteronomní morálka Je založena na vnějším tlaku autorit Pravidla jsou chápána jako neměnné požadavky, které přichází od autority zvnějšku Nesprávné jednání je posuzováno podle vnějších znaků a následků Tresty jsou obecně chápány jako správné a jsou záležitostí rozhodnutí autority Existuje souhlas se svévolným a nerovným trestáním a odměňováním ze strany autority Povinnost je definovaná jako poslušnost vůči autoritě

Piagetova teorie Autonomní morálka Je založena na vztazích spolupráce a vzájemného porozumění Pravidla jsou chápána jako produkty vzájemné dohody a jsou otevřena diskuzi Nesprávné chování je posuzováno ve vztahu k původnímu záměru jednající osoby Trest je definován přiměřeně s ohledem na přestupek a původní záměr Existuje požadavek na spravedlivé trestání a odměňování Povinnost je chápána jako vnitřní závazek vůči principu rovnosti a péče o blaho druhých

Kohlbergova teorie Předkonvenční úroveň 1. heteronomní morálka 2. Individualizmus, účelovost, směna Konvenční úroveň 3. orientace na vzájemné vztahy a konformitu 4. společenský systém a svědomí Postkonvenční úroveň 5. společenská smlouva a individ. práva 6. univerzální etické principy

Kohlbergova teorie Heteronomní morálka Nesprávné je takové jednání, které je potrestáno. Důvodem pro správné jednání je vyhnutí se trestu a podřízení se autoritě Hlavní je sebestředné hledisko Dítě si neuvědomuje zájmy druhých Svoje jednání ztotožňuje s pohledem autority Stane-li se, že jednání zůstane proti zvyklostem nepotrestáno, nebo dokonce odměněno, není v očích dítěte již špatné.

Individualizmus, účelovost, směna Kohlbergova teorie Individualizmus, účelovost, směna Pravidla jsou dodržována, když to vyhovuje okamžitému zájmu jednotlivce Existuje snaha uspokojit svoje potřeby a nebránit druhým dělat totéž Správné je to, co je výhodné hlavně pro mě Egocentrický postoj zůstává, i když se objevují prvky vzájemnosti a férovosti Figuruje heslo: Ty uděláš něco pro mě a já zas udělám něco pro tebe Člověk jedná v duchu, že každý sleduje svůj zájem a tyto zájmy se u různých lidí mohou dostat do konfliktu – právo je tedy relativní Existuje výrazný cit pro spravedlnost tzv. rovnostářský fanatizmus

Orientace na vzájemné vztahy a konformitu Kohlbergova teorie Orientace na vzájemné vztahy a konformitu Snahou je žít tak, aby to odpovídalo očekávání blízkých osob. Důležité je pečovat o vzájemné vztahy, které jsou postaveny na důvěře, respektu a vděčnosti. Hlavní potřebou je být dobrým člověkem ve svém pohledu i v pohledu druhých lidí. Individuální potřeby jsou propojeny s potřebami druhých lidí. Orientace na normy zájmových skupin, které jsou pro člověka důležité. Skupinou, na kterou se člověk orientuje, může být skupina velmi společensky nekvalitní.

Společenský systém a svědomí Kohlbergova teorie Společenský systém a svědomí Správné je plnit povinnosti a prokazovat respekt autoritě a podporovat fungující řád společnosti. Respekt společenských autorit z důvodů zachování společenského řádu. Důvodem správného jednání je snaha zachovat stávající společenství respektováním jeho zákonů a pravidel. Pravidla a zákony jsou chápány jako dané a neměnné. Autorita, která je opřená o normy, musí být přijata. Společenská norma je upřednostněna před hlasem svědomí. V některých společnostech např. diktaturách se mohou stát oficiálními normami antihumánní předpisy. Začíná probíhat proces zvnitřňování norem.

Společenská smlouva a individuální práva Kohlbergova teorie Společenská smlouva a individuální práva Lidé zastávají široké spektrum hodnot a většina hodnot se objevuje ve většině lidských společenství. Existují hodnoty, které jsou trvalým základem lidského soužití a musí být respektovány. Dodržování zákonů je pro obecné blaho a pro zachování lidských práv. Správné jednání je dáno respektováním individuálních práv, která byla odsouhlasena celou společností. Změny v normách je možné provést prostřednictvím demokratického vyjednávání.

Univerzální etické principy Kohlbergova teorie Univerzální etické principy Správné je řídit se podle vlastních svobodně zvolených morálních principů. Člověk má jednat v souladu s principy. Člověk jedná podle principu rovnosti, na základě respektování lidské důstojnosti a individuální svobody. Kriteriem morálního hodnocení je vlastní svědomí. Univerzální morální principy se mohou stát vyšší hodnotou než je dodržení zákona.

Nepřipomíná Vám to něco? Závěrem Nepřipomíná Vám to něco?

Závěrem V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem. Tomáš Baťa 1932