Poutní místa našich rodičů a prarodičů V dřívějších dobách každoročně vykonávali naši občané pouti na Vranov do Křtin do Sloupu

Poutní kostel Narození Panny Marie ve Vranově u Brna ve Vranově u Brna

Pověst o založení Vranova Jedna z pověstí datuje založení Vranova k roku Vychází ze středověké romantické legendy, pojednávající o slepém moravském zemském maršálkovi Vilémovi, jemuž se ve snu zjevila Panna Marie a slíbila mu navrácení zraku, nechá-li na vranovském vrchu postavit kostel k její cti a slávě. Maršálek dal kostel hned stavět. Když služebnictvo hledalo vhodné místo ke stavbě kostela, zjevila se jim P. Marie mezi dvěma vzrostlými duby a určila tak místo, kde mají začít stavět. O této události vypráví stropní freska presbyteria vranovského kostela z r Část dubu z místa zjevení je jako vzácná relikvie vystavena za hlavním oltářem, v místě, kde prý oba duby stály. Po dokončení dřevěné stavby kostela maršálek údajně nabyl zrak.

Sošky Panny Marie Vranovské

Nynější impozantní ranně barokní kostel ve Vranově s klášterem mnišského řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, tzv. paulánů, byl postaven na místě, kde stával někdejší dřevěný kostelík a farní kostel sv. Barbory. Výstavba byla zahájena v r a dokončena 1630 brněnským stavitelem Ondřejem Ernou, s nímž písemnou smlouvu o stavbě nového kostela podepsali bratři Karel a Maxmilián z Liechtensteina.

Vranovský kostelVranovský kostel Vranovský kostel, a opravená bývalá panská hospoda

Výzdoba interiéru vranovského kostela Narození P. Marie je skvostem ranného baroka

Vranovské varhany

Hlavní oltář kostela se soškou Panny Marie

Poutníci z Ořešína při mši svaté Paulánský kněz slouží poutníkům mši svatou

Poutníci z Ořešína v r u příležitosti 700.výročí Vranova

robka Lichtensteinů Součástí kostela je hrobka Lichtensteinů

Vranovské jesličky s mechanickým pohonem a hudebním automatem.

Poutní kostel Panny Marie ve Křtinách byl d alším, často navštěvovaným poutním místem našich občanů. Poutní procesí sice nebyla od nás v minulosti organizována, přesto mariánský kostel ve Křtinách byl našimi občany často navštěvovaným nejvíce o mariánských svátcích, místem; nejvíce o mariánských svátcích, kdy se konají proslulé křtinské pouti.

Kostel P. Marie Křtinské Kostel P. Marie Křtinské Soška Soška P.Marie Křtinské

Kostel Panny Marie Křtinské V nynější podobě tento barokní skvost, označovaný jako “Perla Moravy”, patří k Santiniho vrcholným dílům a našim nejstarším poutním místům. Díky tomu slouží v dnešní době nejen významným církevním akcím a nevšedním duchovním aktivitám, ale také koncertům a milovníkům architektury a historie. Podle starého vyprávění ve zdejším údolí křtili svatí Cyril a Metoděj a jejich žáci. Proto i starobylý název místa Vallis baptismi – údolí křtu – Křtiny. Největší rozkvět prožívaly Křtiny v 17. a 18. století. Stoupající zájem poutníků přiměl zábrdovické premonstráty v roce 1718 k úplné přestavbě areálu dle návrhu architekta Giovanni Santiniho na místě, kde již od středověku stály dva kostely. Menší z nich ukrýval ve svých útrobách “zázračný obraz” – gotickou sochu Panny Marie Křtinské – která již od roku 1210 láká do Křtin zástupy věřících. Roku 1210 se prý zjevila P. Maria Křtinská v blízké Bukovince na rozkvetlém kaštanu. Národní kulturní památkou. Dle nařízení vlády ČR č. 170/2008 Sb. byl křtinský poutní chrám v roce 2008 prohlášen Národní kulturní památkou.

Křtiny mají důstojný barokní interiér. Ideovým středem chrámu je volně stojící hlavní oltář, obklopený ušlechtilou sloupovou architekturou.

Hlavní oltář

Křtinské varhany Stropní malba

Součástí poutního chrámu je i nevelký ambit, krytá okružní chodba, s rajským dvorem uprostřed. V ambitu je barokní kaple nesoucí jméno sv.Anny, patronky rodiny. Zdi ambitu jsou ozdobeny množstvím obrazů.Jde o obrazy malířů – amatérů, které poutníci přinášeli jako vděk za vyslyšení jejich proseb, ze kterých vyzařuje upřímná zbožnost a úcta k P.Marii Křtinské.

Pouť do Sloupu Poutní procesí do Sloupu organizovali věřící ze sousedních Jehnic. Občané z Ořešína se pouti pravidelně zúčastňovali. Pro větší vzdálenost poutního místa byla pouť dvoudenní. Poutníci nocovali velice skromně v připravených místnostech místních restaurací.

Poutní kostel zasvěcený Panně Marii Bolestné je skvostem barokního stavitelství s krásnými nástěnnými a stropními malbami

Barokní kostel Panny Marie Bolestné byl postavený v letech V kryptě kostela je pochována jeho zakladatelka hraběnka Karolina z Rogendorfu. Kulturní památkou je též místní fara, kde hraběnka v roce 1759 zemřela. Někteří příslušníci rodu Salmů, jsou pochováni v samostatné části sloupského hřbitova. Dnešní fara, dříve „panský dům“, kde hraběnka Karolina bydlela a v r.1759 zemřela.

Výzdobu interiéru kostela fotografoval M. Ciganek Výzdoba a malby interiéru kostela

I v dnešní době je význam těchto poutních moravských barokních skvostů velký. Uprostřed hektického způsobu života, jsou tato místa pro mnohé oázou a místem k novému načerpání sil i k uspořádání vlastního života.Přicházející stovky poutníků v průběhu celého roku jsou toho dokladem a svědectvím… Závěrem: Prezentaci připravil Fantišek Tonar