Konference Nová adresa pro Vaše podnikání Strategická průmyslová zóna Holešov Petr Zahradník šéf kanceláře pro EU Česká spořitelna

Strategická průmyslová zóna Holešov Analýza dopadů jejího využití v širších ekonomických a regionálních souvislostech Petr Zahradník a Jan Jedlička duben 2010

Dlouhodobě platné parametry •Jedním z klíčových faktorů bezprecedentního období ekonomické prosperity v průběhu této dekády: cílená motivační investiční politika, vedoucí k přilákání stovek významných světových a evropských korporací na území České republiky; •Přes významné kvalitativní proměny (od masového zpracovatelského průmyslu k sofistikovanějším službám, změna pojetí politiky pobídek, zásadní dopad krize) zůstává i nyní cílená investiční pobídka legitimní a oprávněná; •Bez racionálních a zdravých investic nelze uvažovat o dlouhodobě zdravém a pracovní místa i konkurenceschopnost vytvářejícím ekonomickém rozvoji

•Výrazné zrychlení růstové výkonnosti a dosažení stavu dlouhodobé ekonomické prosperity; •Zlepšení konkurenční pozice země i regionů; •Zásadní tvorba nových, obvykle kvalifikovaných pracovních míst; •Pozitivní proměna obchodní bilance při zlepšování její komoditní i teritoriální struktury směrem k větší náročnosti a posílení kvalitativních aspektů; •Zásadní příspěvek probíhajícím strukturálním změnám Dlouhodobě platné efekty

Vliv ekonomické krize •Světová a evropská ekonomika, i ta v České republice a Zlínském kraji, zaznamenaly radikální snížení svého reálného ekonomického výkonu ve všech jeho složkách, včetně investic (v EU o cca -18% meziročně, v České republice o více než 8% v roce 2009); •Fatální dopad na trhy práce a stav a výhled veřejných financí – možné brzdy dalšího procesu oživování; •Česká republika: problém kapacit; předkrizové období – gigantická výše míry investic; jsou všechny takto pořízené investice využitelné ?; optimistický faktor: další exportní expanze a motiv především asijských investorů operovat přímo na Jednotném vnitřním trhu EU

Vliv ekonomické krize EU – Česká republika – Zlínský kraj v %Q1/2009Q2/2009Q3/2009Q4/ mezikvartální vývoj HDP-4,1-0,3+0,6+0,7- meziroční vývoj HDP-4,0-4,9-4,5-3,1-4,1 Vývoj HDP v ČR v roce 2009 v % e EU+3,1+2,9+0,9-4,1+0,7 Česká republika+7,0+6,1+2,3-4,1+1,3 Zlínský kraj+8,8+6,7+1,7-4,5 e +1,6 Vývoj HDP v EU, ČR a Zlínském kraji v roce 2009

Klíčové parametry ekonomického vývoje Zlínského kraje •Zásadní strukturální změny vykázané v průběhu minulých 20 let v charakteru ekonomiky (faktický zánik dvou klíčových oborů zpracovatelského průmyslu: obuvnictví, leteckého průmyslu); •HDP na obyvatele (10. místo ze 14 regionů ČR); •Velmi dynamický růst již od roku 2000 → typicky konvergenční region, schopný udržet dlouhou dobu značně nadprůměrný hospodářský růst; •Relativně příznivý dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v národním i evropském kontextu, ale … (10,8% na konci 2009 a 11,4% na konci Q !!!); v období prosperity dlouhodobý průměr do 8%

Klíčové parametry ekonomického vývoje Zlínského kraje •Proměnlivý stav obyvatelstva (vrchol prosperity → přirozený i migrační přírůstek, nyní opět pokles); viditelný proces stárnutí; sociálně velmi soudržný region •Přetrvávající investiční podrozvinutost (i v časech prosperity byl objem investic na obyvatele jen na úrovni 3/5 průměru České republiky) → silná potřeba investovat, nejsou vytvořeny nadbytečné kapacity; •Silná podnikatelská základna především v sektoru malých a středních podnikatelů; dlouhodobá tradice expanzivního a inovativního podnikání – Baťa – jedna z nejznámějších „multinationales“ s původem v České republice; •Motto a cíl: najít nového Baťu !!!

Klíčové parametry ekonomického vývoje Zlínského kraje v % HDP Zlínského kraje na obyvatele (ČR = 100) 79,680,781,581,880,9 HDP Zlínského kraje na obyvatele (EU = 100) 60,462,363,365,764,8 HDP Zlínského kraje (ČR = 100) 4,64,7 4,6 Vývoj HDP v ČR v roce 2009

•Konkurenceschopná ekonomika – posílení aplikace výsledků výzkumu a vývoje a inovačních projektů; – posílení významu sektoru služeb v regionální ekonomice; – posílení role malých a středních podniků; – udržení konkurenceschopnosti u dominantních průmyslových sektorů - chemie, pryžová a plastikářská odvětví, výroba kovů, elektrotechnika, potravinářství → zásadní úkol pro SPZ Holešov Prioritní oblasti pro budoucí vývoj ekonomiky Zlínského kraje Strategie 2020 a Program rozvoje 2012:

•Úspěšná společnost –zvýšení konkurenceschopnosti pracovní síly v ekonomice založené na znalostech (celoživotní vzdělávání, jazyky); –snížení míry nezaměstnanosti k přirozené míře; –zefektivnění sociálních a zdravotnických služeb •Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova – zlepšení parametrů životního prostředí; – zatraktivnění života diverzifikace aktivit na venkově; – posílení významu coby dopravní meziregionální destinace a rozvoj systému veřejné dopravy •Atraktivní region – zlepšení návštěvnosti a využití kapacit cestovního ruchu; – posílení povědomí a respektu regionu coby destinace cestovn. ruchu; – péče o originální kulturní dědictví regionu Prioritní oblasti pro budoucí vývoj ekonomiky Zlínského kraje

Vyhodnocení pozice Holešova z pohledu rozvojových potřeb •Program rozvoje 2012: test jednotlivých subregionů (13) Zlínského kraje při naplňování rozvojových priorit; •Subregion Holešov obstál při provedené objektivní analýze excelentně: celkově na druhém místě; v celkové relativní pozici téměř 10% nad regionálním průměrem; •Dominuje především díky výborné dopravní infrastruktuře, napojení na systém veřejné dopravy, parametrům konkurenceschopné ekonomiky (jak podnikatelské prostředím tak relativně velmi příznivá situace na trhu práce) i demografickým podmínkám

Vyhodnocení pozice Holešova z pohledu rozvojových potřeb Holešov - pozice v rámci regionu CELKEM 2.* Demografie 4. Konkurenceschopná ekonomika 3. Úspěšná společnost 6. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova 2. Atraktivní region 10. *(9,8% nad regionálním průměrem), zdroj: Program rozvoje územního obvodu ZK Pozice Holešova ve ZK z pohledu rozvojových potřeb

•harmonogram náběhu výroby a investic (z celk. kapacity): •sledované období: 2010 – 2015 •sledované dopady: na celou ČR + na Zlínský kraj •odhad makroekonomických veličin (do 2012 dle Konv. pr. ČR): •rozdělení investic: 1/3 stavební část, 2/3 technologie Makroekonomický model dopadů (1) Základní předpoklady makroekonomického modelu náběh výroby2%20%55%70%85%100% náběh investic5%35%30%15% 0% ČR; v % reálný růst HDP1,32,63,84,0 deflátor HDP0,61,01,52,0 míra nezaměstnanosti10,810,18,67,06,56,0 saldo veřejných rozpočtů k HDP-5,3-4,8-4,2-3,0-2,5-2,0

•rozdělení pracovních míst: •sektorové zaměření investorů: dle významu sektorů v ekonomice (výkony) + 3x více chemický, plastikářský a letecký průmysl •rozsah užitné plochy pro investory = 280 ha NÁSTIN METODIKY: rozsah zóny → investice + pracovní místa → výkony + HPH (HDP) + zisk + exportní/dovozní výkonnost Makroekonomický model dopadů (2) Základní předpoklady makroekonomického modelu 18,2%Výroba dopravních prostředků 13,5%Chemický a farmaceutický průmysl 13,4%Gumárenský a plastikářský průmysl 12,1%Výroba elektrických a optických přístrojů 12,1%Výroba kovů a kovodělných výrobků 7,5%Průmysl potravinářský a tabákový 7,3%Výroba strojů a zařízení 3,7%Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stav. hmot 3,1%Papírenský a polygrafický průmysl 2,9%Koksování a rafinérské zpracování ropy 2,7%Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 1,8%Dřevozpracující průmysl 1,7%Textilní a oděvní průmysl 0,1%Kožedělný průmysl data CI poměrové ukazatele Občané ZKOstatní ČRCizinci 60%25%15%

•první efekty v roce 2010 (výstavba + výroba), hlavní efekty od roku •celé období zvýšení HDP o 151,9 mld. Kč s perspektivou  •v roce 2015 HDP vyšší o 0,88 % a růst rychlejší o 0,05 pb Dopad na HDP v ČR bez SPZ Holešov HDP běžné ceny v mld. Kč reálný růst HDP-4,10%4,00% se SPZ Holešov HDP běžné ceny v mld. Kč navýšení nom. HDP v mld. Kč0,00%0,88% reálný růst HDP-4,10%4,05% Makroekonomický model dopadů (3)

•první efekty v roce 2010 (výstavba + výroba), hlavní efekty od roku •celé období zvýšení HDP o 75,4 mld. Kč s perspektivou  •v roce 2015 HDP vyšší o 10,13 % (!) a růst rychlejší o 1,01 pb Dopad na HDP v ZK bez SPZ Holešov HDP běžné ceny v mld. Kč reálný růst HDP-4,50%4,00% se SPZ Holešov HDP běžné ceny v mld. Kč navýšení nom. HDP v mld. Kč0,00%10,13% reálný růst HDP-4,50%5,01% Makroekonomický model dopadů (4)

•první efekty v roce 2010 (výstavba + výroba), hlavní efekty od roku 2011 až 2012 •v cílovém roce 2015 nová pracovní místa osob s perspektivou  •v roce 2015 míra nezaměstnanosti nižší o 0,73 pb na 5,27 % Dopad na zaměstnanost v ČR bez SPZ Holešov počet nezaměstnaných míra nezaměstnanosti9,24 %6,00 % se SPZ Holešov počet nezaměstnaných nová pracovní místa míra nezaměstnanosti9,24 %5,27 % Makroekonomický model dopadů (5)

•první efekty v roce 2010 (výstavba + výroba), hlavní efekty od roku 2011 až 2012 •v cílovém roce 2015 nová pracovní místa osob s perspektivou  •v roce 2015 míra nezaměstnanosti nižší o 6,36 pb na 1,24 % Dopad na zaměstnanost v ZK bez SPZ Holešov počet nezaměstnaných míra nezaměstnanosti10,83 %7,60 % se SPZ Holešov počet nezaměstnaných nová pracovní místa míra nezaměstnanosti10,83 %1,24 % Makroekonomický model dopadů (6)

•celé období zlepšení VF o 55,4 mld. Kč s perspektivou  •v roce 2015 deficit státního rozpočtu nižší o 15,5 mld. Kč (0,34 pb HDP) •největší efekt  SaZ poj,  dávky v nezaměstnanosti; částečně i  daň FO,  daň PO,  DPH Dopad na veřejné finance v ČR bez SPZ Holešov deficit VR v mld. Kč-239,6-96,4 deficit VR v % HDP-6,6 %-2,0 % se SPZ Holešov deficit VR v mld. Kč- 239,6-80,9 zlepšení VR v mld. Kč0,015,5 deficit VR v % HDP-6,6 %-1,7 % Makroekonomický model dopadů (7)

1.Veřejné finance v ZK •zvýšení inkasa sdílených daní (DPH, daň FO, daň PO) •po celé období růst výnosu o 69,7 mil. Kč s persp.  2.Obchodní bilance ČR •zvýšení přebytku obchodní bilance •po celé období zvýšení přebytku o 26,3 mld. Kč s persp.  3.Změna struktury HDP v ČR i ZK •posílení průmyslu na úkor ostatních sektorů Ostatní relevantní makroekonomické efekty Makroekonomický model dopadů (8)

Petr Jan Děkujeme Vám za pozornost Závěr