Udržitelné prostředí měst Příspěvek konference „10 let MA 21 ve Vsetíně“ EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Krist

Proč toto téma? 80% Evropanů žije ve městech Překročila města meze růstu? Nezbytné atributy města : hluk, stres, smog, konflikt ? Možnosti stávajících nástrojů-územní plán atd. Zdroj: Žaneta Žůrková

Historický exkurz Město jako symbol pokroku – do 19.století Daň za koncentraci lidského, finančního a výrobního kapitálu Slepá ulička cesty za kvalitnějším životem Zdroj: Žaneta Žůrková

Charta evropských měst směřujících k trvale udržitelnému rozvoji Schválená účastníky Evropské konference těchto měst v Aalborgu, Dánsko, 27. května 1994 Část I: Prohlášení: Udržitelný rozvoj evropských měst Část II: Kampaň pro udržitelný rozvoj evropských měst Část III: Účast na programu Lokálních agend 21: Plány místních akcí pro udržitelný rozvoj

Místní strategie pro udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj jako tvořivý, místní proces usilující o rovnováhu Udržitelný ekonomický rozvoj města Sociální podmínky pro trvalou udržitelnost města Trvale udržitelné využívání půdy Vzorce trvale udržitelné městské mobility Zodpovědnost vůči globálnímu klimatu a prevence znečištění ekosystémů Místní samospráva jako podmínka a obyvatelé jako klíčové prvky vtažení veřejnosti do projektu Nástroje pro udržitelný rozvoj v řízení města

Priority strategie udržitelného rozvoje měst investice do zachování stávajícího přírodního kapitálu, jako jsou zásoby podzemních vod,půdy, stanoviště vzácných druhů podpora růstu přírodního kapitálu omezením současné úrovně jeho exploatace, např.využíváním obnovitelných zdrojů energie investice do snižování tlaku na přírodní kapitál rozšiřováním uměle vytvářeného, kvalitního městského prostředí Zdroj: hybrid.cz zvyšováním efektivity využívání produktů, jako jsou např. energeticky úsporné budovy, environmentálně šetrná městská doprava

Jak je na tom Vsetín? Srovnání Vsetína s venkovem

Jak je na tom Vsetín? Srovnání Vsetína s městy Zlínského kraje

Jak je na tom Vsetín? Srovnání Vsetína s městy ČR

Příklady možných řešení

Omezení záborů půdy, regenerace nevyužívaných ploch a budov Uherskému Hradišti se již podařilo větší část někdejších kasáren začlenit do centra města. Areál o rozloze 17 hektarů získala radnice od armády v dubnu 2002. Nyní jsou zde sociální byty, vzdělávací centrum či komerční zóna. Rozlehlé areály po armádě získala v minulosti i jiná města ze Zlínského kraje, s majetkem naložila různě. Kroměříž větší část budov prodala. V Žižkových kasárnách vzniknou především byty, v Rybalkových pak lehké průmyslové a obchodní stavby. Někdejší vojenské objekty ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku využívají hlavně firmy. Nyní již armáda v regionu neeviduje žádné pozemky či budovy, které by pro ni byly nepotřebné. Zdroj: ČTK, 15.03.07 13:05

Omezení záborů půdy, regenerace nevyužívaných ploch a budov Česká republika zná vítěze soutěže Nejlepší z realit 2009. V kategorii bytových projektů zvítězila přestavba bývalého pivovaru v pražských Holešovicích. Porota ocenila citlivou rekonstrukci bývalé průmyslové stavby. Z Holešovic pochází také vítěz kategorie rekonstruovaných kanceláří, kterým je projekt Classic 7 Business Park. Porotci ocenili "výbornou proměnu zanedbané industriální budovy v moderní administrativní objekt". Autor: ČTK, 13.11.09 14:50

Využívání přírodě blízkých materiálů (dřevo, hlína) Značka Hliněný dům a Přírodní izolace nabízí základní sortiment přírodních stavebních materiálů pro ekologické a zdravé bydlení. K tomu poskytuje odborné poradenství, zpracovává architektonické stude a navazující projektovou dokumentaci. Našim cílem je představit zákazníkům možnosti znovuvyužití tradičních materiálů a technologií v novostavbách a rekonstrukcích. Uplatnění přírodních materiálů ve stavebnictví nevnímáme jako alternativu, ale jako přirozené řešení s velkým přesahem do budoucna.

Využívání přírodě blízkých materiálů (dřevo, hlína) ŠUPINÁČ přestavba technické budovy bývalého skladu na admin. budovu Architekt: Létající inženýři | T. Havlíček, P. Magnusek, M. Hloch Adresa: Brandlova 9, Ostrava, Česká republika Investor: NOKO reality s.r.o. Realizace: 2006-08 Hliněný dům: dodávka a realizace vnitřních hliněných omítek a vyzdívky hrázděných konstrukcí z nepálených cihel Zdroj: Marek Vlček | Hliněný dům

Využití dešťové vody ve městech Podstatou konvenčního vodohospodářského přístupu k dešťové vodě je, že ji hned, jak spadne na pozemek, co nejpříměji odvedeme do kanalizace, potoku, řeky, moře. Principem nového decentralizovaného systému odvodnění je snaha postarat se o dešťovou vodu tam, kde spadne. Berlínská ulice se zatravněným pásem zasakovacích průlehů s retenčními příkopy, do kterých stékají veškeré dešťové vody z ulice

Využití dešťové vody ve městech Principy decentralizovaného systému Nenechat dešťovou vodu odtéct z pozemku se stejnou intenzitou, se kterou na pozemek spadla: Je nutno ji zadržet na pozemku každé nemovitosti v objektech lokální retence, je to příznivé pro doplňování zdrojů podzemních vod a zásobování pramenů vodotečí v dobách, kdy to potřebují. Většinou jsou podmínky příznivé k tomu, aby se dešťová voda sváděla do podzemních objektů lokální retence ke krátkodobé akumulaci, odkud pozvolně, zpomaleně a omezeně odtéká do podloží nebo vodoteče. Toto zpoždění a zrovnoměrnění odtoku vod z přívalových srážek do stok a recipientů má pro vodní hospodářství měst obrovský význam.

Využití dešťové vody ve městech Projekt RainDROP, Development of Stormwater Operational Practices Guideline - Manuál dešťové vody Vznikl z iniciativy EU a patří do programu INTERREG IIIB CADSES. Kromě informací o různých praktikách hospodaření s dešťovou vodou a jejich použití by měla metodika poskytnout údaje o tom, jak začlenit jejich plánovaní do celkového procesu uzemního planování. Projektu se účastní pět partnerských měst - Karviná (ČR), Kupferzell (Německo), Trenčín (SK), Aharnai (Řecko) a Mikroregion Vsetínsko (ČR). Tato města se potýkají s různými problémy při odvodňování svých území (nedostatečné kapacity stok, koryt vodotečí, znečišťování potoků atd.) a všechna našla prostřednictvím svých expertních pracovišť řešení v systémech hospodařících s dešťovou vodou. Zkušenosti s aplikacemi právě v těchto prostředích budou podstatným zdrojem poznání při tvorbu metodického pokynu.

Využití dešťové vody ve městech ČR, Karviná – příklad přestavby odvodnění Městského domu kultury v Karviné z konvenčního na decentralizované se zasakovacími průlehy a retenčními příkopy Zdroj: článek „Co brání hospodaření s dešťovou vodou“ Datum: 28.5.2007 ,Autor: Jiří Vítek, JV Projekt VH, s. r. o., Brno Zdroj: časopis Odpady 3/2007

Freiburg – Vauban: Tvoříme svět takový, jaký si ho přejeme mít... Město Vauban v jihozápadním Německu chce vytvořit model společenství, který se obejde bez základního kamene moderního života – auta. Zatímco ptačí zpěv nahrazuje hukot dopravy a děti si mohou hrát na ulici. Tím, že se tu nepočítá s auty, se při plánování téměř zcela upustilo od silnic. Silnice a cesty jsou dlážděné nebo vysypané štěrkem a vozidlům je povoleno pouze vyložit základní zboží. Život bez aut je pouze začátek toho, co bývá považováno za jeden z nejúspěšnějších evropských experimentů zeleného bydlení a projekt budoucnosti. 5 300 obyvatel Vaubanu žije v elegantních domech se širokými balkóny a velkými francouzskými okny s výhledem do klidných zahrad. Celkový dojem je jako vystřižený z reklamy na IKEA. Ovšem pod povrchem místní ryze střední třídy bublá ekologická revoluce. Všechna okna mají trojí těsnění. Díky ventilačnímu systému jsou všechny byty neustále zásobovány čerstvým vzduchem. Většina domů je napájena solárními panely a inteligentními kogenerátory, které jsou poháněny dřevěnými peletami a dodávají do domů teplo a elektřinu. Většina vaubanských domů má nadbytek elektřiny, který pak prodává energetickým společnostem.

Decentralizovaná výroba elektřiny a inteligentní eletrická síť Budoucnost energetických sítí je jednou z nejambicióznějších vizí lidstva. Podniky a soukromníci začínají s vlastní produkcí elektřiny prostřednictvím minielektráren umístěných v podzemí budov či solárních panelů na jejich střechách. Domy jsou vybaveny chytrými přístroji: pračka, sušička a lednička mezi sebou komunikují tak, aby praní, sušení a chlazení probíhalo v hodinách, kdy je proud levnější. V šesti německých regionech je tato revoluce již skutečností. Technologie budoucnosti rozvíjené v rámci projektu E-Energy, jsou v současné době testovány v několika městech. Podle odhadů by mohlo lepší nakládání se spotřebou elektřiny ušetřit přibližně 10 terawatthodin za rok, což se v přepočtu rovná roční spotřebě 2,5 milionů domácností. Specialisté z oboru chtějí, aby Německo bylo v tomto sektoru budoucnosti průkopníkem na mezinárodní úrovni. Zavedení inteligentní elektrické sítě je možná hlavní výzvou této nové éry. Představuje rovněž nanejvýš lukrativní trh. Energetičtí giganti, kteří až do dnešních dnů ovládali trh, se najednou dostanou do konfrontace s mocnými konkurenčními rivaly ze sektoru nových technologií, kteří chtějí převzít kontrolu nad energiemi přes internet. Podle generálního ředitele Siemensu Petera Löschera by mohl trh spojený s inteligentní energetickou sítí představovat do roku 2014 přibližně 30 miliard euro. Zdroj Vydáno 13 Říjen 2009  |   Der Spiegel

Decentralizovaná výroba elektřiny a inteligentní eletrická síť Vize budoucí elektroenergetiky - decentralizovaná inteligentní síť

Regenerace panelových objektů 15 – Sídliště Nový Lískovec Městská část Nový Lískovec, která leží na západním okraji Brna, má oficiálně 10,5 tisíce obyvatel, ve skutečnosti zde bydlí přes 13 tisíc lidí. U původní obce Nový Lískovec bylo nejprve po roce 1975 postaveno panelové sídliště s 1000 byty a po roce 1990 bylo zkolaudováno dalších 2500 bytů v sídlišti Kamenný Vrch.

Regenerace panelových objektů 15 – Sídliště Nový Lískovec První kroky I když městské části patří pouze zhruba třetina bytového fondu, musela se radnice po volbách v roce 1998 začít vážně zabývat dalším osudem obecních panelových domů. Vznikla pracovní skupina, která v roce 1999 předložila zastupitelstvu návrh na zahájení komplexní regenerace panelových domů, včetně finančního modelu založeného na využití kombinace vlastních zdrojů a půjček s podporou úroků z programu Panel. Do pracovní skupiny, kterou zřídilo zastupitelstvo městské části, byli přizváni odborníci z VUT anevládních organizací, především ze ZO ČSOP Veronica, kteří se zabývali udržitelným hospodařením s energiemi, a také iniciátoři, aktivní nájemníci zanedbaných paneláků. Řízením pracovní skupiny byla pověřena Ing. Jana Drápalová, tehdejší členka rady městské části, nyní již druhé volební období starostka.

Regenerace panelových objektů 15 – Sídliště Nový Lískovec Zateplení objektů Prvním krokem bylo zpracování energetických auditů, které obsahovaly na základě požadavků objednatele tzv. nízkoenergetikou variantu. Podle návrhu energetického auditu byly pak zahájeny práce na projektu. V té době se běžně zateplovaly štítové zdi izolací 4–5 cm, takže požadavek na izolaci tloušťky 20-25 cm vyvolával v pracovní skupině nedůvěru a někdy i posměch. Nakonec byl zvolen „kompromis“ – průměrná tloušťka izolace 16 cm. Dřevěná eurookna s parametry U 1,2 byla v té době sice dostupná, ale výrazně dražší než běžně používaná plastová okna. Dalším zajímavým prvkem bylo zateplení fasády suterénu až pod úroveň terénu a zateplení podhledu sklepních prostor. O tom, že při rekonstrukci byla také důkladně zateplena střecha, snad ani není nutné hovořit. Kromě důkladného zateplení obvodového pláště byla modernizována předávací stanice tepla a doplněna regulace vytápění. Radiátory byly osazeny termoventily. Uvnitř bytů byla vyměněna umakartová jádra za zděná a ve větší části bytů byla také provedena rekonstrukce elektrorozvodů.

Regenerace panelových objektů 15 – Sídliště Nový Lískovec

Regenerace panelových objektů 15 – Sídliště Nový Lískovec Financování Samostatnou kapitolou by mohlo být financování regenerací. Celkové investice na jeden byt se pohybovaly mezi 370–550 tisíci Kč na byt. Celkem bylo od roku 2001 do roku 2006 proinvestováno více než 150 miliónů korun. Vlastní zdroje městské části pocházejí z vybraného nájemného. Cílová částka nájemného je pro rok 2010 pro Lískovec 54 Kč/m2/měsíc. Výhodou je bydlení v nízkoenergetickém domě, kde lidé zbytečně nevyhazují peníze za topení. Zajímavá je také otázka návratnosti vynaložených investic na energetické úspory v porovnání se zvyšující se cenou energie. Především je potřeba říci, že ne všechny vynaložené náklady měly přímý vliv na úspory. Například bytová jádra, balkóny, elektroinstalace a podobně. V roce 2001, kdy byla cena tepla 270 Kč/GJ, byla návratnost opatření spočítána na 23 let. V roce 2006 cena tepla stoupla na téměř 500 Kč na GJ a doba návratnosti se výrazně zkrátila.Díky úsporám energie se nájemníkům snižují náklady na bydlení nebo se spíše výrazně zpomaluje jejich růst. Souhrnná částka plateb za teplo ze všech obecních domů nezvýšila o 70 % jako cena tepla, ale jenom asi o 20 %. To vedlo městskou část k rozhodnutí pokračovat v regeneraci a do roku 2010 bychom chtěli dokončit i přeměnu ostatních domů v majetku městské části na nízkoenergetické bydlení.

Regenerace panelových objektů 15 – Sídliště Nový Lískovec Objekty po regeneraci Zdroje: foto archiv MČ Brno-Nový Lískovec   Ing. Jana Drápalová (*1962)absolvovala Vysokou školu zemědělskou v Brně, od roku 1998 členka rady městské části Brno-Nový Lískovec a od roku 2002 starostka MČ. O průběhu regenerace panelových budov v Novém Lískovci napsala knihu, kterou v roce 2006 vydalo nakladatelství ERA. 23. 7. 2008, JANA DRÁPALOVÁ

Recyklace odpadů a materiálů Vsetín za 77 milionů korun vybuduje kompostárnu i sběrný dvůr Vsetínští zastupitelé rozhodli o zahájení druhé etapy projektu logistického centra odpadů, která zahrnuje i vybudování závodu na zpracování biologicky rozložitelného odpadu a také sběrného dvora na tříděný odpad v blízkosti obchodního domu Kaufland. Náklady na akci činí téměř 77 milionů korun, z toho celkem 70 milionů radnice získala jako dotaci ze státních a evropských fondů. Sedm milionů korun pak Vsetín dodá z vlastního rozpočtu, řekla dnes ČTK mluvčí městského úřadu Eva Stejskalová. Vybudování tohoto zařízení navazuje na projekt Logistické centrum odpadů I, který zahrnoval i pořízení fermentorů na zpracování biologického odpadu. Ty jsou však provizorně provozovány v areálu logistického centra na Bobrkách, kam se nyní sváží veškerý komunální odpad, a čeká je stěhování.  Součástí projektu je také vybudování dalšího sběrného dvora tříděného odpadu v areálu Kaufland. Moderní odpadová centra za peníze z evropských zdrojů nyní ve Zlínském kraji chystá nebo už dokončilo hned několik obcí a měst. Sběrný dvůr za 18 milionů korun před nedávnem postavila například Napajedla na Zlínsku a podobný projekt společně chystají i města Rožnov pod Radhoštěm a Zubří v okrese Vsetín. Zdroj: Zpráva ČTK, Datum: 11.10.2009 14:30 Foto: Ekodomov.cz

Reklama... aneb i výrobci už to dnes myslí udržitelně: S minerální izolací XY se skvěle pracuje... Příjemnější na dotyk Méně prašná Bez zápachu Snadno se řeže

...vysoký stupeň udržitelnosti... Minerální izolace se vyrábí z přirozeně se vyskytujících a/nebo recyklovaných surovin. Jako pojiva se využívají organické látky neobsahující formaldehyd, fenoly, akryláty ani umělá barviva či bělidla. Oproti tradiční minerální izolaci zlepšuje kvalitu vzduchu v interiéru. Dopad na životní prostředí se snižován díky nižší energetické náročnosti při výrobě pojiva. Výroba se vyznačuje nižším objemem emisí CO2, což pozitivně působí jak na člověka, tak na životní prostředí. Zlepšuje celkovou udržitelnost budov, v nichž se používá. Je cenově srovnatelná s tradiční minerální izolací.

...a nabízí všechny výhody, na které jste byli zvyklí u naší tradiční minerální izolace! vynikající izolační vlastnosti tepelné, akustické a protipožární, paropropustnost, vysoký obsah recyklovaného materiálu. Teplo Ticho Ochrana před ohněm Úspora energie Ekologičnost

Jaká je tedy odpověď na otázky ze začátku prezentace? Při dodržení principů udržitelnosti mohou města poskytovat svým obyvytelům místo pro kvalitní a šťastný život i ve 21.století.

Děkuji za pozornost.