Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2673 Příjemce: Základní škola a Mateřská škola Větřní Školní 232 382 11 Větřní Téma hodiny: Větřní – vznik a vývoj Doporučeno pro: 2. ročník ZŠ Předmět: Prvouka Autor: Mgr. Martina Marková

VĚTŘNÍ – VZNIK A VÝVOJ Větřní je malá obec 5 km vzdálená od Českého Krumlova. Byla postavena v hlubokém údolí řeky Vltavy. Název obce se po staletí měnil, např. Western či Wětřín. Název byl odvozen od slova „větrný, větrná ves“. Původně tu stával jen dvůr, který patřil rodu Rožmberků. Roku 1347 jej dal Petr z Rožmberka do dědičného nájmu svému komořímu Višňovi za jeho oddanost a věrnost. Začali se od té doby psát Višňové z Větřní. Roku 1368 darovali Rožmberkové již panství rodině do soukromých rukou. K tomu ještě přidali také Pečkův mlýn. Petr Višeň z Větřní poprvé použil rodový erb, jehož podoba je dochována na jeho pečeti. Na štítě měl tři poloobruče v horní části a tři poloobruče v dolní části erbu, nad přilbicí jako klenot soudek. Celá rodina zůstala ve službách Rožmberků. Vystavěli si v těchto místech pozdně renesanční tvrz, která byla koncem 17. století přestavěná na barokní zámeček – v současnosti je zde škola. V 16. století se ale situace Rožmberků zhoršila a na začátku 17. století byli nuceni prodat Krumlovské panství. Poslední Rožmberk – Petr Vok se uchýlil do Třeboně. Krize se promítla také do rodiny Višňů. Museli větřnínské panství v roce 1603 prodat, odkoupilo jej tehdy město Český Krumlov. Rodina Višňů odešla po bitvě na Bílé hoře do ciziny, kde jejich stopa zmizela. Velkou roli v historii Větřní sehrála rodina Spirů. Roku 1861 se z Jindřichova Hradce do Českého Krumlova přistěhoval obchodník Ignác Spiro. Zakoupil zde starou papírnu, kde se papír vyráběl ručně a investoval do strojové výroby. Papírna však vyhořela. Spiro měl majetek pojištěn, tak se mu během jednoho roku podařilo továrnu uvést opět do provozu. Tehdejší rozvoj společnosti si vynucoval zvýšenou potřebu papíru. Ten se dosud vyráběl ze starých hadrů. Hledali se však nové suroviny, které by mohly hadry nahradit. Jako nejvhodnější se ukázala dřevěná drť. Spiro tedy odkoupil starý Pečkovský mlýn, který dosud sloužil k mletí obilí, a zřídil zde brusírnu dřeva. Mlýn měl výhodnou polohu, dobré dopravní spojení, dostatek pracovních sil. Přenesl tedy svou výrobu z Krumlova do Větřní. V obchodu mu zdatně pomáhali jeho synové Ludvík a Emanuel.

Spirové zdárně překonali rovněž hospodářskou krizi v 19. století Spirové zdárně překonali rovněž hospodářskou krizi v 19. století. Jejich výrobky byly nejlepší kvality, vyvážely se do celého světa včetně USA. Kvůli rychlejší přepravě zboží si zřídila továrna vlastní koleje, které vedly až do Kájova. Roku 1929 se dosud soukromá firma přeměňuje na akciovou společnost s akciovým kapitálem 60 miliónů československých korun. Po hospodářské krizi v 30. letech 20. století docházelo k další modernizaci závodu. Společnost se pro Československo stala nepostradatelnou. Podílela se přibližně na 47 % celkového objemu vývozu papírenských výrobků. Druhá světová válka znamenala pro rodinu Spirů velkou pohromu. Roku 1938 jim v rámci protižidovských opatření byla továrna a celý majetek odebrán. Během války tovární stroje nikdo neudržoval, výroba se zastavila. Do současnosti se dochovala rodinná vila, která byla v minulosti využívaná jako hotel (Park hotel Golf či Green). Dům byl vystavěn v letech 1922 – 1923. Uvnitř nalezneme prvky biedermeieru. Obýval ji Hans Spiro. Inác Spiro bydlel v Českém Krumlově v původní staré papírně. Rodina se starala rovněž o své zaměstnance. Nechala úředníkům zaměstnaným v továrně vystavět domy. Do dnešních dnů se pro ně uchoval výraz „Spirovy domky.“ Po válce byl zřízen národní podnik Jihočeské papírny a výroba se opět obnovila. V současné době je firma akciovou společností. V obci nalezneme další historickou památku – kostel sv. Jana Nepomuckého. Je to novodobá elegantní stavba ve stylu starokřesťanských bazilik. Vystavěn byl v letech 1936 – 1938. Na financování stavby se podílel Hans Spiro. Dominantou je hranolovitá věž zakončená cibulovitou bání. Ke kostelu náleží fara.

Větřní

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Spirovy domky

Spirova vila

David P. a Soukup V. , Velká turistická encyklopedie Jihočeský kraj. 1 David P. a Soukup V., Velká turistická encyklopedie Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha, Euromedia – Knižní klub 2008. Obrazové přílohy převzaty z: http://commons.wikimedia.org 8