Kořenové čistírny odpadních vod Konference „Vzdělávání vodohospodářů v regionu Dunaj-Vltava“ 17. října 2013 JUDr. Ing. Renata Korcová, Ing. Sylvie Kotásková Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta

Základní údaje - KČOV v ČR – celkově 2318 čistíren odpadních vod (2012) přes 400 kořenových čistíren odpadních vod první KČOV – 1989, Petrov u Jílového (okres Praha-západ) novodobý trend v oblasti ochrany kvality vod systém čištění odpadních vod šetrný vůči životnímu prostředí

Právní úprava ochrany vod zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ochrana povrchových a podzemních vod zachování a zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod ochrana čistoty vod odpadní vody = vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích mající po použití změněnou jakost povolení vodoprávním úřadem (vodní dílo)

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních - na základě povolení přímé vypouštění do vod podzemních je zakázáno vypouštění odpadních vod do vod podzemních upravuje nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních vypouštění do povrchových vod upravuje nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

Kořenové čistírny odpadních vod kořenové čističky, vegetační čistírny, KČOV samočisticí procesy průtok odpadní vody kořenovým filtrem před kořenovým čištěním musí být odpadní voda zbavena mechanických nečistot může dojít i k vlastnímu anaerobnímu předčištění, které může být realizováno ve vícekomorovém septiku nebo u obecních čistíren v sedimentačních nádržích po předčištění protéká voda přes filtrační materiál osázený mokřadní vegetací, tj. přes vlastní kořenový filtr cca 10 dnů možné využít pro jednotlivé RD, ale i na jednotné či oddílné kanalizační síti

Povolení KČOV vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel - postačí k jejich provedení ohlášení vodoprávnímu úřadu v ostatních případech - stavební povolení podle vodního zákona, případně podle stavebního zákona vyžadují vodoprávní řízení a povolení k nakládání s vodami samotnému povolení ještě musí předcházet územní řízení, kdy jsou-li splněny podmínky podle stavebního zákona, postačuje územní souhlas, v opačném případě územní rozhodnutí

1 - distribuční zóna (kamenivo, 50 - 200 mm) 2 - nepropustná bariéra Vysvětlivky:  1 - distribuční zóna (kamenivo, 50 - 200 mm) 2 - nepropustná bariéra 3 - filtrační materiál (kačírek, štěrk, drcené kamenivo) 4 – vegetace 5 - výška vodní hladiny v kořenovém loži nastavitelná v odtokové šachtě 6 - odtoková zóna (shodná s distribuční zónou) 7 - sběrná drenáž 8 - regulace výšky hladiny Zdroj: http://www.kcov-rostliny.cz/

3 - umělý mokřad osázený vhodnými bažinnými rostlinami Vysvětlivky:  1 - tříkomorový septik 2 - rozdělovací objekt 3 - umělý mokřad osázený vhodnými bažinnými rostlinami 4 - kontrolní odtoková šachta 5 - dočišťovací okrasný rybníček 6 - odpařovací zavlažovaná plocha s porostem stromů a keřů 7 - kompost nebo plocha na odvodňování kalů rostlinami Zdroj: http://www.aga-studio.com/

Zdroj: http://www.ekozahrady.com/

Výhody KČOV schopnost čistit všechny druhy běžných odpadních vod (převážně z domácností), celoroční provoz, minimální údržba, dlouhá životnost, k provozu není převážně potřeba elektrická energie, odolnost vůči povodním či nárazovým vodám, využití přirozených procesů čištění odpadních vod, nízké provozní náklady, estetická úloha, možnost využití v jednotlivých rodinných domech i na obecní úrovni, ekologická šetrnost.

Nevýhody KČOV větší náročnost na plochu (cca 5 m2 na ekvivalentního obyvatele), pokles čisticího efektu mimo vegetační období, nevhodnost pro průmyslové odpadní vody a odpadní vody z nemocnic a jiných nebezpečných provozů, menší možnost řízení čisticího procesu, nemožnost přílišného používání desinfekčních prostředků, nevhodnost pro čištění koncentrovaných odpadních vod.

Obec Hostětín Zlínský kraj severovýchodní část okresu Uherské Hradiště, CHKO Bílé Karpaty 246 obyvatel (31. 12. 2012) - z toho 123 žen a 123 mužů průměrný věk obyvatel obce je 43,5 let spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod velké množství ekologických projektů (fotovoltaické elektrárny, solární kolektory atd.) vybudována jednotná kanalizační síť, která je zakončena na kořenové čistírně odpadních vod (od 1996)

Obec Hostětín - KČOV na okraji obce, na pravém břehu potoka Kolelač (přítokem nádrže Bojkovice – zdroj pitné vody) umělý mokřad s běžnými mokřadními rostlinami, tj. rákos obecný a chrastice rákosovitá čištění vody probíhá díky bakteriím žijícím na kořenech rostlin, které rozkládají organické znečištění a tím vodu čistí projektována pro 280 ekvivalentních obyvatel funkce vzdělávacího biocentra nový typ veřejného a rekreačního prostoru pro vycházky v okolí čistírny

Zdroj: http://www.hostetin.cz/

Obec Drahonice Jihočeský kraj, okres Strakonice 356 obyvatel (k 31. 12. 2012) - z toho 162 žen a 194 mužů průměrný věk obyvatel je 43,8 let spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Vodňany řeší v současné době realizaci kořenové čistírny odpadních vod

Obec Drahonice - KČOV výstavba se dokončuje. bude se jednat o vypouštění předčištěných odpadních vod z vegetační kořenové čistírny odpadních vod do vod povrchových, a to do Trávnického potoka napájí soustavu rybníků, z nichž vytéká Skalský potok, levostranný přítok řeky Blanice plánovaná pro počet 340 ekvivalentních obyvatel nebude vyžadovat napojení na rozvod elektrické energie

Zdroj: http://www.drahonice.cz/

Závěr větší plocha pozemku větší investiční náklady provozní náklady jsou již oproti běžným čistírnám podstatně nižší a mohou souviset s jednoduchou obsluhou rostlin, případně s provzdušňováním a čištěním případných rybníčků estetické hledisko a zejm. pak možnost dalšího využití vody např. na zalévání zahrady Stavba kořenových čistíren je tedy z dlouhodobého hlediska jistě zajímavým, ekonomickým a ekologickým způsobem likvidace odpadních vod z domácností, nebo malých aglomerací.

Použitá literatura Damohorský, M.: Právo životního prostředí. C. H. Beck, Praha 2010. ISBN: 978-80- 7400-338-7. Kavan, Š., Baloun J.: Řízení záchranných prací při povodních a z hlediska vodohospodářských zařízení. Vysoká škola evropských a regionálních studií. České Budějovice, 2013.2020 Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKI o.p.s., Třeboň 2004. Ministerstvo zemědělství: Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2012. Praha 2013. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Návrh územního plánu obce Hostětín, dostupné na: <http://www.hostetin.cz/>. Obec Drahonice, dostupné na: <http://www.drahonice.cz/>. Český statistický úřad, dostupné na: <http://www.czso.cz/>.

Děkuji za pozornost. JUDr. Ing. Renata Korcová katedra práva, PEF, ČZU katedra humanitních věd, PEF, ČZU korcova@pef.czu.cz Ing. Sylvie Kotásková kotaskova@pef.czu.cz