Velikonoce svátky vysvobození

Velikonoce – několik vrstev lidové Velikonoce Velikonoce židovské Velikonoce křesťanské

Lidové Velikonoce Půst – příprava na svátky Je třeba dobře se připravit: duchovně, různými obyčeji, úklidem, přípravou jídla. Křesťanským Velikonocům předchází šest postních nedělí. Mají jména lidová – podle zvyků, ale také latinská – podle biblických textů, které se čtou při bohoslužbách. Zvyky vztahující se k celému tomuto období mají původ v radosti z končící zimy a probouzející se přírody. 1. neděle postní - Pučální, Pražná (podle postního pokrmu pučálky - opraženého naklíčeného hrachu nebo obilí) 2. neděle postní - Sazometná, Černá (podle úklidu a smýčení, které se v tyto dny provádělo) 3. neděle postní - Kýchavná (podle pověry: kdo v tyto dny třikrát kýchne, bude celý rok živ a zdráv) 4. neděle postní - Družebná, Liščí 5. neděle postní - Smrtná (podle vynášení smrtky - zmaru, nemoci, zimy a nečistých sil ze vsi) 6. Neděle postní – Květná (svěcení ratolestí, obchůzky s lítem, létečkem - ozdobený živý stromek, symbol života, jara) Ve Velkém Poříčí u Hronova zpívali: Smrt chodí po vsi, má dlouhé vousy, už nemůže choditi, musíme ji nositi, od města k městu nesem nevěstu, jestli nám nic nedáte, tak vám ji tu necháme.

Pašijový týden Žluté pondělí Modré úterý Škaredá /černá/ středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Od pondělí do středy se uklízelo, bílilo od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty zvony odlétly do Říma, zvonění nahrazováno řehtáním, hrčením … o Zeleném čtvrtku se sel hrách, na stole nesmělo chybět kynuté pečivo různých tvarů, zejména stáčené z pruhů - jidáše, které se jedlo s medem, vařil se špenát z kopřiv; na Velký pátek - se nepracovalo, nevařilo, nejedlo, nesvítilo (když se vařilo: chlebová polévka a brambory s mlékem) - lidé se omývali v proudící vodě, aby byli zdraví; - nesmělo se hýbat půdou; - podle pověry se země otvírá a vydává své poklady; na Bílou sobotu - zaplály "jidášské ohně“ (oharky z těchto ohňů měly ochránit hospodářství před požárem a bleskem; - pekly se mazance - zase začaly zvonit zvony - všichni šli na Vzkříšení (půlnoční bohoslužba)

Lítování, klapačky, pomlázka (koledovalo se při řadě příležitostí) Zimu jsme vám odnesli, Klekání jsme odklepali, léto jsme vám přinesli, dejte vejce malovaný! lítíčko je zelené, Klep, klep, klep! pentličky jsou červené. (Na Velký pátek – z Čech) Až půjdeme od vás ven, dej vám Pámbu dobrý den! (Z Čech) Já jdu na pomlázku, bosý nohy mám, posaďte mě na lavici, ať se zvohřejvám; pomlázky mně dejte, nic se mi nesmějte, Ať jdu zas jinam. (Z Novopacka)

Bože, dej dočkati v zdraví zasívati. (Z Čech) Vysvobození ze zimy; jaro – nový život, počátek práce i naděje na úrodu

PESACH - Velikonoce židovské Nejstarší svátky – připomínají vysvobození židovského národa z egyptského otroctví (někdy kolem roku 1250 před Kristem) – pohyblivé: slaví se 8 dní počínaje prvním jarním úplňkem; čili od 14. dne měsíce nisanu (přibližně náš duben), – rodinné: sederová slavnostní večeře (předepsaná symbolická jídla: nekvašený chleba, hořké byliny, slaná voda aj.); – nejmladší člen rodiny se ptá písničkou Čím se liší tato noc? – starší odpovídají a převyprávějí příběh odchodu z Egypta podle Hagady.

O čem mluví biblická kniha Exodus ? Postupně přišlo 10 ran egyptských: 1. zkaženy vody Nilu, ryby lekly, lidé trpí žízní; 2. Egypt zaplavily žáby, byly všude, dokud nepohynuly; 3. mračna komárů trýznila lidi i dobytek; 4. Egypt zamořily mouchy, jen Izraelce vynechaly; 5. přišel dobytčí mor; 6. přišla epidemie neštovic; 7. padlo krupobití; 8. přiletěla mračna kobylek; 9. padla temnota na celou zemi; – ale farao přece neustoupil a nepropustil lid, 10. pomřelo vše prvorozené – o VELIKÉ NOCI se židovský národ vydal na cestu z Egypta, aby sloužil Hospodinu. Mojžíš dostal od Boha za úkol vyvést židovský národ z otročení faraónovi – opakovaně žádal o jeho propuštění, vždy byl odmítnut.

V podvečer před velikou nocí se Izraelci museli připravit: zabít beránky, upéci je, jejich krví potřít veřeje dveří svých domů – znamení pro anděla zhouby, že má tento dům překročit (PaSaCH), napéci chleba bez kvasu, obléci se na cestu, obout opánky, ve spěchu povečeřet. Pak odešli – se svými stády a zásobami. Cesta ke svobodě trvala ještě dlouhá léta, vedla nedostatkem a byla velkou zkouškou důvěry v Boha. Džebel Músá - hora Mojžíšova, údajná hora Sinaj, kde Mojžíš dostal od Hospodina kamenné desky Desatera

Křesťanské Velikonoce Nejdůležitější křesťanské svátky: připomínají utrpení, smrt a vzkříšení Spasitele Ježíše Krista, který vykoupil lidi z otroctví hříchu, pohyblivé: Boží hod je v neděli po 1. jarním úplňku slaví se shromážděními a bohoslužbami, různými obřady (např. mytí nohou) čtením pašijí, Večeří Páně - jsou křtěni katechumeni Po smutku přichází radost a naděje.

PŮST: od Popeleční středy do Božího hodu Velikonoční období trvá celkem 95 dní: čas postní, velikonoční svátky, 7 týdnů do Letnic PŮST: od Popeleční středy do Božího hodu Postní neděle nazývané latinsky podle začátků čtení z Bible: 1. Invocavit Vzývati mne bude a vyslyším jej. /Žalm 66,20/ 2. Reminiscere Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine. /Ž 25,6/ 3. Oculi – Stále upírám své oči k Hospodinu. /Žalm 25,15/ 4. Laetare – Veselte se s Jeruzalémem. /Izajáš 66,10/ 5. Judica – Dopomoz mi, Bože, k právu. /Žalm 43,1/ 6. Palmarum /Květná Pašijový týden: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota

O čem mluví evangelia? O událostech z počátku křesťanského letopočtu. O Ježíši z Galileje, který zaujal svým neobyčejným jednáním, učením a kázáním spoustu lidí. Někteří v něm poznali očekávaného Zachránce. Toužili po tom, aby jejich země byla svobodná, aby oni žili svobodně a šťastně podle Boží vůle. Tři roky působil v okolí jezera Genezaret. Byl obklopen skupinou žáků a učedníků, z nichž 12 jej doprovázelo stále.

Květná neděle – úvod k pašijím /passio = utrpení/ O velikonočních svátcích přicházeli Židé do chrámu v Jeruzalémě slavit Velikonoce. Přišel i Ježíš s učedníky. Po několik dní kázal v chrámu a oslovil mnoho posluchačů. Vyhnal z nádvoří chrámu kupce a rozhněval si představené a mocné.

Zelený čtvrtek – poslední večeře, modlitba v Getsemane, zatčení, výslechy, mučení, učedníci ve strachu Ježíš poslal své učedníky připravit sváteční velikonoční večeři: beránka, chleba, salát s hořkými bylinami, víno… Večeřeli. Ježíš vzal chléb, děkoval Bohu, lámal a dával učedníkům: Toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku. Po večeři vzal kalich: Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá. /Evangelium podle Lukáše 22/ Tak se obvyklá sváteční večeře změnila v něco jiného: V novou smlouvu mezi Bohem a lidmi – smlouvu o záchraně z hříchu a smrti. Jan Zrzavý – Svatá večeře

Zelený čtvrtek – poslední večeře, modlitba v Getsemane, zatčení, výslechy, mučení, učedníci ve strachu Ježíš po večeři odešel s učedníky do Getsemanské zahrady se modlit. Oni brzo usnuli, on se modlil s velkou úzkostí: Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň. Přiblížil se zástup ozbrojenců, kteří chtěli Ježíše zatknout. Jidáš ho políbil – tak poznali, který to je, a odvedli ho.

Tzv. sedm slov Spasitelových na kříži Velký pátek – den utrpení a smrti Ježíše Krista Výslechy – před staršími, radou velekněží a zákoníků, pak před Pilátem a galilejským vládcem Herodem. Pro představitele Židů: Ježíš - nebezpečný politický a náboženský buřič (stále větší vliv na shromážděné poutníky). Pilát povoluje popravu /na kříži – římský způsob/. Ježíš odveden ven za hradby Jeruzaléma na místo poprav – Golgotu (= Lebka). Přibit na kříž mezi dva odsouzené. Nápis (hebrejsky, latinsky, řecky): Ježíš Nazaretský, král židovský /INRI/. Přihlížejí ženy z Galileje /jmenovitě Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, matka synů Zebedeových/. Ježíš umírá. Tzv. sedm slov Spasitelových na kříži /zhudebněno: Joseph Haydn/ Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. /Lk 23, 34/ Ženo, hle, tvůj syn! – Hle, tvá matka! /Jan 19,27/ Amen, amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji. /Lk 23,43/ Eli, Eli, lema sabachtani? /Mt 27,46; Mk 15,33/ Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha. /Lk 23,46/ Žízním /Jan 19,28/ Dokonáno jest. /Jan 19,30/

Bílá sobota * Den počítaný od 1. hvězdy pátečního večera do 1. hvězdy sobotního večera; den ticha, smutku, beznaděje. * ◘ Vigilie Vzkříšení ◘ Jsou křtěni katechumeni /po předchozí přípravě/

Vzkříšení Brzy ráno u Ježíšova hrobu: Galilejské ženy jdou upravit tělo. Náhrobní kámen – odvalen. Hrob – prázdný. Anděl oznamuje, že Ježíš vstal z mrtvých, byl vzkříšen. Setkání v zahradě: ◘ Marie Magdalská pláče, někdo k ní mluví - zná ji. Není to zahradník? Vzkříšený se jí dává poznat. Pak další setkávání: ◘ s ustrašenými učedníky v zamčené místnosti /nevěřící Tomáš/, ◘ se dvěma poutníky do Emaus. ◘ s učedníky po rybaření u jezera Tak lidé poznávají novou skutečnost: Ježíš Kristus je vzkříšen.

Krásné Velikonoce!

© Jana Wienerová, 2007