Následky pádu člověka

Člověk se stal příbytkem démonů EGW věřila, že Satan věděl, že Boží nadvláda nad člověkem je podřízena vůli člověka a že satanovou snahou bylo „zbavit Boha této nadvlády“ a donutit člověka, aby přijal jeho vládu, tím že ho svede, aby změnil svou věrnost pouze Bohu.

Satanské vlivy se zcela zmocnily člověka Satanské vlivy se zcela zmocnily člověka. Těla lidských bytostí, která byla učiněna příbytkem Božím, se stala příbytkem démonů. Smysly, nervy a orgány člověka byly pod útokem nadpřirozených bytostí, aby se oddávaly těm nejohavnějším neřestem. Do zjevu mnoha lidí byly přímo vtisknuty výrazy démonů. Lidské tváře odrážely výrazy legií zla, které ovládaly člověka. (MH 142)

Eva byla plně podvedea Dříve, než si člověk zvolil svěřit svou vůli do satanovy nadvlády, nemohl být člověk nikde jinde pokoušen, než u stromu. Po odevzdání její vůli Satanovi – Eviny nervy byly tak vzrušeny, že si opravdu myslela, že vchází do nového vyššího stavu své existence, tak jak jí to Satan slíbil. EGW říká, že Eva cítila oživující moc a předsta-vovala si, že vstupuje do vyššího stavu bytí."

Bylo to ve stavu „divného nadpřirozeného vzrušení,“ když Eva vzala některé z ovoce Adamovi. Když pojedl, také si představoval, že vchází do „vyššího stavu své existence.“ Od té chvíle byla otevřena cesta Satanovi, aby k nim získal „otevřenější přístup.” (PP 53-61) Před pádem nebylo Satanu dovoleno, aby nadpřirozeně ovládal lidskou mysl, a tak ovlivňoval jeho mozkové nervy a stimuloval jeho tělo. Jakmile ale člověk vložil svou vůli pod satanovu kontrolu, bylo mu to umožněno.

Po tisíce let Satan experimentoval s lidskou myslí a naučil se dobře znát její schopnosti. V těchto posledních dnech svým nepozorovaným působením spojuje lidskou mysl se svojí a plní ji vlastními myšlenkami. Dělá to tak svůdně, že ti, kteří přijímají jeho vedení, nevědí, že jsou jím ovládáni podle jeho vůle. Velký svůdce si přeje tak zmást mysli lidí, aby neslyšeli žádný jiný hlas,než jeho. (MH 142)

Zvolili si vládce, který je připoutal ke svému vozu jako zajatce Zvolili si vládce, který je připoutal ke svému vozu jako zajatce. Zmateni a podvedení šli vpřed v temném průvodu k věčné zkáze… Satanovi služebníci se spojili s lidmi. Těla lidských bytostí, jež byla zamýšlená za příbytek Boží, se stala příbytkem démonů. (DA 36)

Po pádu člověk nedostal žádné jiné vlastnosti mysli Po pádu člověk nedostal žádné jiné vlastnosti mysli. Schopnosti, které dostal Adam před vstupem hříchu na svět byly vznešené, jejich cíle byly svaté, vše bylo v dokonalé harmonii s Boží myslí. Pád v člověku nevytvořil nové vlastnosti, síly, vášně, protože to by vrhalo na Boha špatné světlo. Neposlušností Božích požadavků došlo ke zkažení těchto schopností; city se převrátily a zaměřily se ze vznešených k nízkým cílům a povrchní úrovni. (RH March 1, 1887)

Díky uposlechnutí Satanových pokušení, aby se oddal nestřídmosti, přivedl člověk své vyšší síly mysli do podřízení živočišným vášním a chutím. Jejich nadvládou nad člověkem, který byl stvořen jen o něco nižší, než andělé se schopnostmi, které se měly stále výše rozvíjet, se člověk odevzdal pod Satanovu kontrolu. Tak získává Satan jednoduchý přistup k těm, kteří jsou v zajetí chutí. Skrze nestřídmost obětují někteří polovinu a jiní 2/3 svých tělesných, duševních, mentálních a morálních sil a stávají se hračkou nepřítele. (Te 146)

Vyšší síly podřízeny nižším Díky souhlasu člověka Satan ovládá celou jeho bytost (odevzdání vůle) Tělesné, duševní, duchovní a morální síly drasticky sníženy Hračka nepřítele

1. Faktor pádu EGW ukazuje, že Satan uspěl ve zkažení celé lidské bytosti včetně tělesných, duševních a morálních sil, tím, že přivedl vyšší síly (svědomí, intelekt, rozum) pod kontrolu nižších živočišných sil, chutí a vášní. Tak Satan uspěl v sesazení Boha z trůnu srdce a v tomto procesu přesunul nadvládu vyšších sil rozumu a vůle nižším silám – chutím a vášním.

2. Faktor pádu Od Adamova pádu celé lidstvo degenerovalo… Skrze pokušení oddat se chuti poprvé padli Adam a Eva ze svého vysokého, svatého a šťastného stavu a ztratili vládu nad zemí. A skrze to stejné pokušení byl oslaben celý lidský rod. Dovolili, aby chutě a vášně zaujaly místo na trůnu a uvedli do podřízenosti rozum a intelekt. (FE 23)

3. Faktor pádu EGW vyjadřuje, že Satan byl schopen přivést vyšší síly do podřízenosti nižším silám skrze souhlas člověka. Zdůrazňuje zodpovědnost lidské volby v pokračování této nepřirozené podřízenosti následovně: „Osud hříšných je zapečetěn jejich vlastní volbou.“ (GC 543)

4. Faktor pádu Tím, že ztratil nadvládu své mysli nad svým tělem, EGW věřila, že tím také ztratil nadvládu nad většinou z živočichů, nad nimiž byl ustanoven jako vládce.

Všechny faktory jsou propojeny, i když se někdy zdají být v opozici. Zatímco EGW věřila, že každý člověk je osobně odpovědný za svoji volbu, že dovolil podřízení vyšších sil mysli nižším silám, věřila také, že od pádu je lidská vůle ovládána Satanem a on ji zneužívá.

Vůle, která hraje tak důležitou roli v lidském charakteru, byla při pádu do hříchu dána pod nadvládu Satanovi. Od té doby satan působí v člověku, aby chtěl a konal jeho vůli k vyslove-nému zkažení a bídě lidí. (5T 515)

Byli v nejhorším druhu otroctví, ovládání duchem zla Byli v nejhorším druhu otroctví, ovládání duchem zla. Každá duše, která se odmítne odevzdat Bohu, je pod kontrolou jiné moci. Nepatří sama sobě. Může hovořit o svobodě, ale je v nejbídnějším otroctví. Není jí dovoleno vidět krásu pravdy, neboť jeho mysl je pod kontrolou Satana. Zatímco se pyšní, že následuje pouze svůj úsudek, poslouchá vůli prince temnoty. Kristus přišel, aby vytrhl pouta otroctví hříchu z duše. ‘Jestliže Vás Syn člověka osvobodí, budete skutečně svobodní. (DA 466)

Osvobození vůle stálým spojením s Bohem Skrze Krista Bůh zabezpečil osvobození vůle člověka. Ta svoboda je podřízena pouze jeho vlastnímu rozhodnutí, aby ji přijal. Dokud se ale nepodřídíme Kristově nadvládě, budeme ovládáni tím zlým. Nevyhnutelně musíme být pod kontrolou jedné nebo druhé z těchto dvou velkých sil, které usilují o nadvládu nad světem. Abychom se dostali pod kontrolu zla, není nutné, abychom si svobodně zvolili nadvládu království temnoty. Stačí, když se zanedbáme spojit s královstvím světla. Pokud nespolupracujeme s nebeskými bytostmi, Satan se zmocní srdce a učiní ho svým příbytkem. (DA 324)

Lidská hříšná mysl je SOBECKÁ Satan se snažil učinit se centrem vlivu. Toto podnítilo vzpouru v nebi. To, že člověk přijal tento princip sobectví, přineslo na zem hřích. Když Adam zhřešil, člověk se oddělil od Centra, které bylo stanoveno nebem. Démon se stal centrální silou světa. Tam, kde měl být Boží trůn, umístil Satan svůj trůn. (CT 33) EGW staví na roveň soběstřednost s uctíváním démona

Přestoupení zákona => sobectví místo lásky Přestoupení Božího zákona přineslo jako následek bídu a smrt. Skrze neposlušnost byly zkaženy lidské síly a sobectví zaujalo místo lásky. Jeho přirozenost byla tak oslabena, že pro něj bylo nemožné odolávat silám zla… Člověk si zvolil vůdce, který ho k sobě připoutal jako zajatce. (CT 33)

Člověk dědí hříšnou, tělesnou přirozenost EGW považovala sklon k soběstřednosti za hluboce zakořeněný v padlé lidské přirozenosti a za přijatý jako přirozená dědičnost. „V jeho přirozenosti je sklon ke zlu, síla, které bez pomoci nebude moci odolat.” (Ed 29)

Dědičně, stejně jako příkladem se synové stávají účastníky otcových hříchů. Špatné sklony, zvrácené chutě, degradovaná morálka stejně jako tělesná nemoc a degenerace jsou přenášeny jako dědictví z otce na syna do 3. – 4. pokolení. Tato strašná pravda by nás měla vést k vážnému úsilí zdržet se od následování cesty hříchu. (PP 306)

Kata Pneuma Kata Sarka Tělesná mysl Kata Pneuma Kata Sarka Duchovní mysl

Vůle Duch svatý Nižší přiroze- nost