5. prosince 2013 JUDr. Magdaléna Vopařilová, Ph.D.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)
Advertisements

Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Krajský úřad Zlínského kraje odbor.
Vedení správního řízení
Alena Paulová Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 1.
Účast veřejnosti a právo na informace ve věcech životního prostředí 8. dubna 2009.
Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Právo na informace o životním prostředí.
E-PK aktuální stav služeb DDS Markéta Hlasivcová Zuzana Švastová ÚIV - NPKK.
Ochrana osobních údajů při poskytování informací
Ochrana práv ve veřejné správě
PRÁVO NA INFORMACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ, ÚČAST VEŘEJNOSTI PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.
Živnostenské podnikání živnostenské úřady
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ – vybrané aspekty
Žádost rozhodnutí odvolání
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ – vybrané aspekty
Regulační prostředí Mediální právo České republiky.
Právo na informace Tereza Danielisová,
PRÁVO NA INFORMACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.
VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV - činnost a působnost - podnět Veřejnému ochránci práv - náležitosti - možnosti řešení.
Vykonavatelé vlastnického práva státu
Exekuční řád po novelách
Kontrola veřejné správy I.
Správní dokumenty Rozhodnutí, Odvolání
1 Soudní ochrana v oblasti správy věcí veřejných Jitka Bělohradová.
Správní řízení J.Kožiak. Proces realizace veřejné správy Proces realizace veřejné správy –Upravuje postup správních orgánů při výkonu veřejné správy Předpis.
Systém kontrolní činnosti SEI
Systém kontrolní činnosti SEI
Novela zákona o svobodném přístupu k informacím David Kotris ISSS Hradec Králové
Novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Mgr. David Kotris ISSS 2005 Hradec Králové
Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Krajský úřad Zlínského kraje Odbor právní a Krajský živnostenský.
Informační bezpečnost jako rámec ochrany osobních údajů v orgánech veřejné správy Hradec Králové
Životní prostředí jako veřejný statek
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ – vybrané aspekty
Soudní ochrana práva veřejnosti na účast ve veřejné správě 28. dubna 2010.
Účast veřejnosti a právo na informace ve věcech životního prostředí 2. dubna 2007 Mgr. Magdaléna Peterková.
Právo na informace o životním prostředí JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.
Účast veřejnosti ve veřejné správě 13. dubna 2012.
Právo na informace o životním prostředí
1 Účast veřejnosti v procesech dle složkových předpisů práva životního prostředí Jitka Bělohradová.
Účast veřejnosti a právo na informace ve věcech životního prostředí 16. dubna 2008.
Správní právo procesní instituty Jana Jurníková. Procesní pojmy a instituty obecný úvod část druhá s.ř. Vztahují se na všechny fáze správního.
Právo na informace 3. března Obecné poznámky zajištění práva veřejnosti získat informace, se kterými pracují a které mají k dispozici orgány veřejné.
Účast veřejnosti ve veřejné správě 12. května 2009.
Kontrola veřejné správy - Nejvyšším kontrolním úřadem - orgány státního zastupitelství - soudy (přehled) Olga Pouperová.
Správní řád -vybrané instituty
Konference Městské kamerové dohlížecí systémy a ochrana osobních údajů, Praha 18. února 2011 PhDr. Miroslava Matoušová Úřad pro ochranu osobních údajů.
Působnost Ministerstva spravedlnosti a správa státního zastupitelství JUDr. Jaroslav Picha.
Právo na informace a ochrana osobních údajů ve veřejné správě- Vybrané otázky správního práva a veřejné správy III Jaro 2015 doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D.
Nahlížení do správního spisu a právo na informace JUDr. Lenka Cundová vedoucí odboru správního Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, NA ÚSEKU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU JUDr.
Kamerové systémy metodika Plzeňský kraj 7. března 2013 ÚOOÚ.
Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Transpoziční novela zákona o svobodném přístupu k informacím Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec odbor veřejné.
1 Řešení rozporů při pořizování ÚPD Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Oddělení územního plánování Porada s ÚÚP, Krajský.
VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV činnost a působnost
Aplikace zákonů č. 101/2000 Sb. č. 227/2000 Sb.
Kontroly na místě a nesrovnalosti projektů realizovaných v OP LZZ
Právo člena zastupitelstva obce na informace
Zákon o svobodném přístupu k informacím I. část
Záruky zákonnosti ve veřejné správě
Zákon o svobodném přístupu k informacím II. část
Jak získat informace o životním prostředí?
Stavební právo.
Zákon o svobodném přístupu k informacím
Problematické aspekty patient summary optikou právníka
VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV činnost a působnost
Krajský úřad Zlínského kraje odbor právní a Krajský živnostenský úřad
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Webinář na téma Transparentní obec
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ – vybrané aspekty
Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím
Transkript prezentace:

5. prosince 2013 JUDr. Magdaléna Vopařilová, Ph.D. PRÁVO NA INFORMACE 5. prosince 2013 JUDr. Magdaléna Vopařilová, Ph.D.

Obecné poznámky zajištění práva veřejnosti získat informace, se kterými pracují a které mají k dispozici orgány veřejné správy princip otevřenosti princip průhlednosti prostředek účasti veřejnosti na kontrole veřejné správy omezení práva na informace: stanoveno zákonem v demokratickém státě nezbytné v zájmu ochrany taxativně vyjmenovaných hodnot PrInf – politické právo zakotvené v LZPS (čl. 17) cílem uplatnění práva: zajištění… orgány VS (státní orgány, orgány ÚSC a další subjekty, které na základě zákona rozhodují a P a P FO a PO v rámci VS) v ústavním dokumentu zakotveno právo občanů na informace, které má VS k dispozici, na druhé straně povinnost orgánů VS tyto informace v přiměřeném rozsahu a přiměřeným způsobem poskytovat přiměřený způsob: povinné subjekty povinny informovat o všem, jestliže to není v rozporu s ostatními zákony, které právo na informace omezují právní vlastnosti práva: nezcizitelnost, nepromlčitelnost, nezrušitelnost nástroj demokratizace subjektů VS, napomáhá uplatňování principu otevřenosti (VS k dispozici adresátům) a průhlednosti (nahlížení na procesy uvnitř VS) souvislost s právem občanů podílet se na správě věcí veřejných (čl. 21) – kontrola VS omezení práva na informace: jen zákonem (nikoliv podzákonným předpisem nebo rozhodnutím, které nemá oporu v zákoně) v demokratickém státě nezbytné (v souladu s naléhavou společenskou potřebou) pokud je to nezbytné za účelem ochrany práv a svobod druhých, bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo za účelem ochrany veřejného zdraví a mravnosti

Konflikt s jinými ústavně zaručenými právy čl. 10 LZPS odst. 1: „každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno“ odst. 2: „každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života“. „soukromí je ona sféra života člověka, do které nesmí nikdo bez jeho souhlasu nebo bez výslovného dovolení zákona zasahovat ani o ní požadovat či získávat informace a o které subjekt soukromí není povinen nikomu podávat informace, pokud mu to zákon neukládá.“ odst. 3 „ každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. nezbytné zkoumat intenzitu tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti, a to v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv a jejich ochrany, neboť základní právo podle čl. 17 Listiny je zásadně rovno základnímu právu podle čl. 10 Listiny. (nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 156/99) v souvislosti s omezením PrInf je třeba zmínit, že toto právo se v některých případech může dostat do konfliktu s jinými ústavně zaručenými právy, zejm. s právy zakotvenými v čl. 10 LZPS při střetu základních práv stojících na stejné úrovni je především věcí obecných soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého případu zvážily, zda jednomu právu nebyla bezdůvodně dána přednost před právem druhým (IV. ÚS 154/97) k odst. 2: k respektování soukromí se vyjádřil též Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 35/01 u PO se soukromím rozumí ochrana hospodářské soutěže či obchodního tajemství

Právní úprava čl. 17 odst. 1 LZPS z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím velká novela 61/2006 Sb. přednost speciálních úprav subsidiarita (§ 2 (3)) Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 1/2000 Sb. instrukcí a sdělení, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 106/1999 Sb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru další zvláštní právní předpisy čl. 35 odst. 2 LZPS z. č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí Směrnice EP a R č. 2003/35/ES o účasti veřejnosti na vypracování některých plánů a programů týkajících se životního prostředí Nařízení EP a R č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech ŽP na orgány a subjekty Společenství Aarhuská úmluva zákon č. 106/1999 Sb. zpracovává ustanovení směrnice 2003/98/ES, čímž došlo k harmonizaci vnitrostátní právní úpravy s úpravou komunitární Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 1/2000 Sb. instrukcí a sdělení, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 106/1999 Sb.

Pohled na právo na informace právo každého svobodně vyhledávat, přijímat a šířit informace, které mají k dispozici subjekty veřejné správy aktivní jednání veřejné správy viz i z. č. 123/1998 Sb. (§ 10a) na právo na informace se lze dívat ze dvou úhlů pohledu, které vychází ze zákonné úpravy: právo každého… (toto právo nemůže být povinnými subjekty, až na zákonem stanovené výjimky, omezeno) aktivita vychází ze strany osoby, která si danou informaci vyhledá, vyžádá, dál s ní nakládá žadatel nemusí prokazovat zájem na získání informace ani uvádět důvody žádosti z pohledu aktivního jednání VS – určité informace jsou povinné subjekty povinny přiměřeným způsobem zveřejňovat, aniž by o ně musel kdokoliv žádat

Povinné subjekty státní orgány územní samosprávné celky a jejich orgány veřejné instituce veřejný účel zřizovány státem státní dohled nad jejich činností subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, když tyto subjekty poskytují informace v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti veřejné instituce: definici pojmu zákonodárce neprovedl, ponechal výklad na judikatuře soudů ÚS (III. ÚS 671/02, III. ÚS 686/02): veřejný ústav a veřejný podnik, veřejné fondy a veřejné nadace + znaky dle slidu př. Akademie věd ČR, veřejné VŠ, ČT, ČRo, Ředitelství silnic a dálnic § 2 Instrukce MS

Informace každé sdělení obohacující vědomí příjemce jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního, když informací není počítačový program to, čím povinný subjekt disponuje, případně co má mít, ale také to, co musí na základě žádosti teprve utvořit obecně: první definice dle ZSPI: druhá definice (v podstatě převzato ze směrnice ES, jen směrnice hovoří o dokumentu) soudy se zabývaly pojetím informací z praktického hlediska, tedy nikoliv jak ji definovat, ale co je jejím obsahem a jaký je rozsah informace: zásada dle třetí definice za informaci se nepovažují stanoviska a právní názory, hodnotící zprávy

Přístup k informacím aktivní zpřístupňování informací = poskytování informací neomezenému počtu osob, povinnost vyplývající ze zákona „pasivní“ zpřístupňování informací = poskytování informací na základě žádosti

Aktivní zveřejňování informací „vlastní iniciativa“ všechny úřadovny (veřejně přístupné místě) + způsob umožňující dálkový přístup elektronická podoba povinné informace (§ 5) „vlastní iniciativa“: něco ukládá zákon, něco zveřejňují povinné subjekty samy od sebe obecné veřejnosti: aby byla zajištěna maximální informovanost, aby každý měl k informacím přístup bez ohledu na právní zájem elektronicky: pokud je taková informace zveřejněna v elektronické podobě, musí být zveřejněna i ve formátu, jehož specifikace je volně dostupná a použití uživatelem není omezováno (X ve volně dostupném formátu umožňujícím práci s informací – PDF ?) povinné informace: o sobě a o své činnosti (kompetence, úřední hodiny, organizační struktura) o podávání informací (místo, sazebník úhrad, výroční zpráva) adresa elektronické podatelny informace dle zvl. předpisů taxativní výčet - Instrukce

Poskytování informací na základě žádosti

Náležitosti žádosti kterému povinnému subjektu je určena že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle ZSPI identifikace žadatele FO: jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa pro doručování PO: název, IČ, adresa sídla nebo adresa pro doručování jakou informaci žádá § 14 (2) ZSPI druhá podmínka – dovolání se režimu z. č. 106/1999 Sb. jaká informace – konkrétně, srozumitelně pokud nejsou splněny tyto náležitosti, nejedná se o žádost dle ZSPI žádost podána dnem, kdy ji povinný subjekt obdrží lze ji podat ústně, písemně, vč. elektronické komunikace

Způsoby vyřízení žádosti pokud již byla informace zveřejněna – údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. žádost neobsahuje všechny náležitosti - výzva k doplnění nedostatek ve smyslu údajů o žadateli, a tento nedostatek nebyl v příslušné lhůtě odstraněn, povinný subjekt žádost odloží nedostatek ve smyslu nesrozumitelné žádosti, nebylo zřejmé, jaká informace byla požadována nebo byla žádost formulována příliš obecně, a tento nedostatek nebyl v příslušné lhůtě odstraněn, povinný subjekt rozhodne o odmítnutí žádosti informace se nevztahuje k působnosti dožadovaného subjektu - povinný subjekt žádost odloží žádost splňuje všechny náležitosti, informace spadá do působnosti povinného subjektu – povinný subjekt poskytne rozhodnutí o odmítnutí žádosti žádosti nevyhoví, byť i jen zčásti taxativně vymezené důvody lze podat odvolání (rozklad), event. správní žalobu Způsoby věcného vyřízení žádosti: - poskytnutí informace (faktický úkon) - odmítnutí žádosti (rozhodnutí) - kombinace (poskytnutí části, ve zbytku odmítnutí) zveřejněná informace – pokud žadatel trvá, musí poskytnout nevztahuje se k působnosti – není povinen informovat, kdo má informaci k dispozici, pouze informuje žadatele, že žádost odložil

Odmítnutí či omezení poskytnutí informace obligatorně § 7: ochrana utajovaných informací § 8a, § 8b: ochrana osobnosti a osobních údajů (z. č. 101/2000 Sb.) výjimka: povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky v rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků. § 9: ochrana obchodního tajemství § 10: ochrana důvěrnosti majetkových poměrů § 11 odst. 2, 3, 4, 5, 6 fakultativně (§ 11 odst. 1) interní pokyny a personální předpisy nové informace v neskončeném řízení neutajované informace NATO nebo Evropské unie informace uvedené v § 11: obligatorně neposkytne („Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud…“) fakultativně neposkytne („Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud…“) pokud by taková informace byla pouze částí informace, o níž žadatel žádá, tato část se vyloučí a ve zbytku je subjekt povinen žádosti vyhovět právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření v případě neposkytnutí informace z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského musí být v odůvodnění uvedeno, kdo tato práva vykonává – je-li osoba povinnému subjektu známa u obchodního tajemství nestačí pouhé tvrzení, že poskytnutím informace by došlo k zásahu do obchodního tajemství, je třeba uvést, že poskytovaná informace skutečně naplňuje všechny znaky obch. tajemství uvedené v § 17 ObchZ

§ 11 Další omezení práva na informace (2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud: a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí, b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období, nebo c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského. (3) Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností. (4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o a) probíhajícím trestním řízení, b) rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků, c) plnění úkolů zpravodajských služeb, d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu, e) činnosti Ministerstva financí podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí. Ustanovení zvláštních zákonů o poskytování informací v uvedených oblastech tím nejsou dotčena. (5) Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen "právo autorské"), je-li v držení a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů, b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona a podle zákona o vysokých školách, c) knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona, d) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje, nebo e) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou muzea, galerie, divadla, orchestry a další umělecké soubory. Poskytování těchto informací v souladu se zvláštními předpisy tím není dotčeno. (6) Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, včetně informací ze spisů, a to i spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumentů, materiálů a zpráv o postupu při prověřování oznámení, které vznikly činností těchto orgánů při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a při plnění úkolů podle trestního řádu, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky. Ustanovení jiných zákonů o poskytování informací tím nejsou dotčena.

Způsoby vyřízení + lhůty odkaz na zveřejněnou informaci co nejdříve, max. 7 dnů výzva k doplnění požadovaných údajů o žadateli 7 dnů; neupřesní-li do 30 dnů, žádost se odloží výzva k upřesnění či vysvětlení žádosti 7 dnů; neupřesní-li do 30 dnů, žádost se odmítne odložení žádosti nevztahuje-li se k působnosti, s odůvodněním sdělí žadateli 7 dnů odmítnutí žádosti ze zákonných důvodů formou správního rozhodnutí 15 dnů poskytnutí informace 15 dnů (lze prodloužit o 10 dnů ze zákonných důvodů)

Nečinnost novela z. č. 61/2006 Sb., zrušila fikci stížnost dle § 16a ZSPI obrana proti nečinnosti postup sui generis subsidiární použití SŘ žaloba na nečinnost

nesrozumitelná žádost žadatel podá žádost příslušnému orgánu Jaké situace mohou nastat po podání žádosti? příslušný orgán (povinný subjekt) může zareagovat několika způsoby povinný subjekt nereaguje - stížnost pokud již byla informace zveřejněna – poskytne informaci, kde ji najde rozhodnutí o odepření poskytnutí informace – pouze ze zákonem stanovených důvodů (žadatel může podat odvolání) žádost neobsahuje všechny náležitosti – výzva k doplnění údaje o žadateli (odložení) nesrozumitelná žádost (odmítnutí) žádost se nevztahuje k působnosti subjektu – odložení žádosti žádost splňuje všechny náležitosti – povinný subjekt informaci poskytne

Úhrady bezplatně X kopie, technické nosiče dat mimořádně rozsáhlé vyhledání informací písemné oznámení požadavku

Opravné prostředky odvolání/rozklad stížnost proti rozhodnutí o odmítnutí autoremedura nebo postoupení nadřízenému rozhodnutí nadřízeného orgánu subsidiarita správního řádu stížnost na postup při vyřízení (nečinnost, úhrada) písemně/ústně do 7 dnů autoremedura nebo předložení nadřízenému způsob vyřízení: potvrzení příkaz konat atrakce rozhodnutí o výši úhrady

Soudní ochrana správní žaloba: proti rozhodnutí povinného subjektu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti nejsou-li žádné důvody, obě rozhodnutí zruší a nařídí poskytnutí informace proti nečinnosti dříve žaloba proti rozhodnutí – NSS: fiktivní rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů

Právo na informace o ŽP poskytnutí informace na základě žádosti: KDO ji podal ČEHO se má informace týkat aktivní zpřístupňování informací environmentální výchova, vzdělávání a osvěta

Jaké situace mohou nastat po podání žádosti? žadatel podá žádost příslušnému orgánu Jaké situace mohou nastat po podání žádosti? příslušný orgán (povinný subjekt) může zareagovat několika způsoby Povinný subjekt nereaguje - platí tzv. fikce rozhodnutí o odepření poskytnutí informace – žadatel může podat odvolání Bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů, zpřístupní informaci žadateli, příp. prodlouží lhůtu Odepře poskytnutí informace - pouze z důvodů zákonem stanovených; žadatel se může odvolat Nemá požadovanou informaci k dispozici – informuje o tom žadatele, a pokud ví, sdělí mu, kdo mu informaci může poskytnout Žádost je nesrozumitelná nebo obecně formulovaná – vyzve do 15 dnů od obdržení žádosti k doplnění Informace již byla zpřístupněna – sdělí, kde může žadatel informaci vyhledat

Děkuji za pozornost!