Jak dodržujeme tradice Zpracovala: Bc. Jarmila Havelková Lidové zvyky a obyčeje Jak dodržujeme tradice Zpracovala: Bc. Jarmila Havelková

Obsah Co je to lidový zvyk? Nový rok, Tři králové Hromnice, Masopust, Valentýn Postní doba, Vynášení smrti a přinášení léta Velikonoce Filipojakubská noc Máje Letnice Sklizeň, poutě, dušičky Posvícení, Advent, Mikuláš, Vánoce Silvestr

Lidový zvyk a tradice Tradice ctění svátků a oslav, obvykle na venkově, které se dědí z pokolení na pokolení. Dělí se na: Rodinné Společenské Národní a národnostní

Lidové zvyky a obyčeje Často se vázaly na běh slunce a proměny přírody během roku, souvisely se zemědělstvím, které bylo pro drtivou většinu obyvatel hlavním zdrojem obživy. Církev dokázala starým zvyků vtisknout ráz křesťanského svátku.

Nový rok a Tři králové 1. leden a 6. leden Nový rok – na Nový rok chodívali po domácnostech koledníci s přáním šťastného nového roku. Dostávali za to od lidí malou odměnu. Tři Králové – původně církevní svátek, zjevení Páně. Caspar, Melichar, Baltazar = legenda

Hromnice 2. Únor Původně svíčka hromnička, která se zapalovala vždy při bouřce. Významná událost ze života Svaté rodiny – Josefa Marie přivezli svého syna Ježíše do jeruzalemského chrámu, aby ho zasvětili bohu. Symbol – světlo = dobro (tma = zlo)

Masopust Únor Lidový společenský obyčej, svátek s tancem, často v maskách, s množstvím jídla a pití. Milovaly jej všechny vrstvy obyvatelstva Církvi se příliš tento svátek nelíbil

Valentýn 14. Únor Svátek zamilovaných Valentýn – původně kněz, který oddával zamilované tajně proti vůli jejich rodičů. U nás se začal slavit poměrně nedávno.

Postní doba Únor – březen Doba předvelikonoční Období kání, sebezpytování a rozjímání Lidé se v té době dobrovolně vzdávají dobrého jídla, pití a různých radovánek, protože si připomínají 40 dní, které Ježíš strávil na poušti.

Vynášení smrti a přinášení léta Březen Lidový zvyk, má původ v pohanských obřadech. Smrt představovala zimu, kterou už lidé chtěli mít za sebou. Proto ji symbolicky odnášeli a zbavovali se jí. Přinášení léta – děvčata chodila po vsi s koledami a říkadly Léto symbolizoval ozdobený stromek anebo loutka malého dítěte v peřince.

Velikonoce Březen – duben Patří k vrcholům církevních svátků Zmrtvýchvstání Krista po jeho ukřižování Oslavy také souvisí s příchodem jara Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, to znamená, že každý rok je nutné je vypočítat podle předem stanovených tabulek.

Velikonoce Pašíjový týden Hod boží velikonoční Pondělí velikonoční

Filipojakubská noc 30. Dubna / 1. Května Zlé síly měly větší moc než kdy jindy v roce. Ochranné ohně, které se zapalovaly v podobě velikých hranic, působily proti zlým nadpřirozeným silám.

Máje 1.květen Stavění tzv. májí / májek (strom ozdobený lidovými ozdobami, zasazený na vysokém kmeni) Strážný duch obce Svátek práce

Letnice Květen – červen Zčásti církevní svátek – svatodušní – pokračování Velikonoc Zčásti lidový obyčej – jízdy králů, čištění studánek

Sklizeň Září – listopad Vyvrcholení jarních a letních lidových obyčejů. Dobrá úroda a bohatá sklizeň byly jistotou, e v hojnosti a dostatku lidé přečkají zimu. Dožínky, dočesná, vinobraní

Poutě Pouť znamenala původně putování věřících na některé svaté místo (na poutním místě se pak konala mše). Po mši se pak poutníci věnovali zábavě – zašli do hospody nebo nakupovali na trhu.

Dušičky 1. a 2. listopad Svátek všech svatých a Památka všech zemřelých Křesťanská víra věří ve vzmrtvýchvstání (posmrtný život). Na hrobech zesnulých se rozsvěcují svíčky, aby svítily na cestu duším zemřelých na onen svět.

Posvícení Říjen – listopad Hody – konalo se obvykle v neděli, ale protáhlo se často až na několik dní. Každá vesnice měla posvícení v jinou neděli a tak to byl důvod k tomu, aby se známí a rodiny ze sousedních vesnic navzájem o hodech navštěvovali.

Advent Listopad – prosinec Období čtyř týdnů před Štědrým dnem Adventus – příchod Věřící měli zachovat střídmost v jídle i ptí a dodržovat zákaz tance.

Mikuláš 6. prosinec V podvečer chodí od domu k domu Mikuláš a rozdává dětem dárky. Spolu s ním chodí čert a trestá nehodné děti. Mikuláš byl duchovní. Žil asi ve 3. nebo 4. Století. Byl známý svojí dobrotou a ochotou pomáhat chudým.

Vánoce 24.12 – 26.12. Pro křesťany – oslava narození Božího syna Pro všechny – sváteční dny plné štěstí a rodinné pohody Štědrý den Boží hod vánoční Svátek svatého Štěpána

Silvestr Není ani lidovým ani církevním svátkem. Je to spíše společenská záležitost Oslava posledního dne v roce

Použité zdroje VELEBNÁ, Eva. Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce. Ilustrace Simona Podrubská. Úvaly u Prahy : Albra, 1996. 47 s. CITA, Jaroslav. Pohádky z palouku. Jaroslav Cita. 1. vyd. Ostrava : Librex, 1998. 93 s. ISBN 80-7228-046-5. MIKOLÁŠKOVÁ, Eva. Rok s Janičkou. Ilustroval Adolf Dudek. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2005. 63 s. ISBN 80-204-1330-8.

Děkuji za pozornost :)