Cesta do Irska a první fotky z Irska 16.2. - 17.2.2008
Konečně se hlásím ze smaragdového ostrova osobně Konečně se hlásím ze smaragdového ostrova osobně. Tato série fotek zahrnuje několik málo záběrů z cesty (respektive z okénka letadla) do Limericku (irsky nebo chcete-li gaelsky - Luimneach), a dále první fotky pořízené už na místě. Ale zpět k samotné cestě. Cestoval jsem letadlem se společností České Aerolinie v sobotu 10:40 z Ruzyňského letiště do Dublinu. Takhle na vlastní pěst to byla moje první cesta letadlem, takže jsem byl nervózní, abych našel správně a včas všechny příslušné přepážky. Všechno šlo poměrně dobře, včetně odbavení kufru, u kterého jsem pečlivě ladil váhu tak dlouho, až jsem měl 3 kg nadváhy. Naštěstí mi kufr odbavili bez problémů, a hlavně bez příplatků, a skrz kontroly jsem prošel v pořádku i s batohem, notebookem a foťákem přes rameno a celkově asi tak s 5kg nadváhy. Ale příruční zavazadla už nikdo neváží.
V letadle jsem seděl v řadě, ve které jsou nouzové východy, což má jednu zásadní výhodu - spoustu místa na nohy, a to i na natažené. Nevýhoda je ta, že nemáte vlastní stolek na sedadle před sebou, ale dostanete mobilní pouze v době podávání občerstvení. Doufal jsem, že budu sedět u okénka a budu moct fotit celý průběh letu, avšak seděl jsem o jednu sedačku dále. U okénka seděla nějaká irská babka, která sice ihned po nastoupení usnula jak špalek a nahlas chrápala celou asi třičtvrtěhodinu, co se naše letadlo odmrazovalo, čekalo na nějaké dokumenty a na cestující, kteří k nám přestupovali z jiného letu, avšak ihned po startu se probudila a celou cestu si něco četla nakloněná k okénku. Takže jsem urval jen několik záběrů, když si šla koupit pití, nicméně stejně bylo oblačno, takže by to bylo asi fádní. Nad Německem se na chvilku rozjasnilo, a potom nad mořem, jenže tam stejně byla vidět akorát modrá plocha, takže stejně nic k focení. V Dublinu jsem zjistil, že můj kufr je poněkud pochroumaný, tak jsem coural po letištní hale a hledal stánek ČSA neb jsem věděl, že ho tam mají. Nakonec jsem ho našel, ale nikdo v něm nebyl a já se potřeboval dostat ještě na autobusák a autobusem do Limericku, tak jsem se na to vykašlal. Až pojedu zpátky, tak ho vyreklamuju v Praze.
Cesta autobusem z Dublinu do Limericku byla bez problémů, ale dostal jsem se do ubytování v hostitelské rodině až kolem 8. hodiny večerní. A to jsem ještě měl k dobru jednu hodinu časového posunu. Druhý den byla neděle a kupodivu nádherné počasí, tak jsem vyrazil na obhlídku okolí. Obrázky z oné toulky můžete vidět. Série fotek začíná "vilovou čtvrtí", kde jsem po 14 dní ubytován v hostitelské rodině Beecher-Coghlans, pokračuje řekou Shannon, několika historickými budovami, záběry z ulic města, a je zakončen opět návratem do ubytování a snímky z okna mého pokoje a několika záběry z interiéru domu. Všimněte si prosím otevřeného okna v mém pokoji a srovnejte se snímky z galerie "Výlet na Bunratty".
Křídlo Boeingu 737-500 společnosti ČSA na ruzyňském letišti...
Výhled ze sedadla 9E
Ve vzduchu přibližně někde nad Německem
Již nad Velkou Británií, křídlo je stále na svém místě
Před domem hostitelské rodiny...
...adresa 37 The Moorings, Westbury, Corbally, Limerick
V té levé polovině dvojdomku bydlím
Pes domácích - libovolně se potlouká po okolí - trochu mi to připomíná chov koček u nás.
Malý rybníček uprostřed vilové čtvrti, která je rozsáhlejší, než by se na první pohled zdálo
Vycházka vilovou čtvrtí
Opět jeden místní pes, tenhle na mě dokonce štěkal, protože zrovna hlídal před svým domem
Řeka Shannon
Chodníček kolem řeky
Most přes řeku, po kterém chodím každý den školy
Záchranný kruh: Ukradený záchranný kruh = Ukradený život
Stromořadí, cesta, most a modré nebe - velmi neobvyklý jev v Irsku
Tohle je podle mě nějaký druh palmy, která se tu vyskytuje velice často
Racek na bojce
Další část nové zástavby
Opět cesta se stromořadím
Námořní flotila s labutěmi v popředí
Ostrůvek - řeka je zde velmi mělká, tak do půl metru
Tak a jsme nahoře na mostě
Výhled na domečky z předchozích fotek
a ještě jednou
a víckrát
Hlavní tah do centra, v neděli opuštěný, ve všední den totálně zacpaný
Budova veslařského oddílu Athlunkard Boat Club...
...a jeho předseda. Bohužel není vidět, že drží v ruce pádlo
Opět řeka tentokráte z mostu O'Dwyer's Bridge
Nejnovější zástavba, i v Irsku už se začínají stavět bytové domy.
A pomalu se blížíme k centru, stále je neděle, takže silnice je prázdná
Ještě záběr krásné koruny stromu na pozemku vodáckého klubu.
Pokus o foto kopce v dáli, pro opar není však téměř vidět
Kostel Sv. Marie...
...a klusácký trénink
Kostel Sv.Marie stojí na rohu rušné křižovatky
Pro změnu Katedrála sv. Marie, původně z 12 Pro změnu Katedrála sv.Marie, původně z 12.století, ze kterého se toho zachovalo jen málo, dnešní verze pochází ze století 15.
Průhledem v bráně je vidět hřbitov a za ním moderní radnice - to s těmi růžovými trubkami
A to už jsme v moderní části města zvané Newtown Perry
Opět důsledek toho, že je neděle, takže klid
A to už se vracím k večeru zpět do Westbury, kde bydlím
Mezi stromy je možné rozeznat rybníček od kterého jsme začínali a vpravo od něj je moje dočasné ubytování
ýhled z okna mého pokoje do zahrady patřící domácím
Ač je únor, kvete tady kde co.
Okno, zatím otevřené.
Můj pokoj, jsem tady sám - naštěstí. Pro dva by tu bylo dost těsno
Můj pokoj je v patře. Vpravo je koupelna Můj pokoj je v patře. Vpravo je koupelna. Kromě mého jsou na patře ještě tři další pokoje.
KONEC