První kulatý stůl k vybraným problémům modelování dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 25.4.2019

Proč kulatý stůl? Diskusní prostor pro debatu mezi odborníky, kteří se problematice dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí věnují. Vyjasnění pozic u témat (jak věcných, tak i metodických), která nejsou standardně řešena ve zprávách o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň se objevila v některých vyjádřeních k první Zprávě. Diskuse ekonomických dopadů některých trendů (např. robotizace), které mohou mít vliv na fiskální udržitelnost.

Téma 1 – Role fiskálních pravidel při modelování dlouhodobé udržitelnosti Mají být fiskální pravidla zohledňována při simulaci bilancí sektoru veřejných institucí stejným způsobem, jako jsou brány v potaz daňové a výdajové politiky? Mají fiskální rady předpokládat porušení (zákonem stanovených) fiskálních pravidel? Jaký je vztah fiskálních pravidel k metodice „no policy change“?

Téma 1 – Jaký přístup používají jiné fiskální rady? Překročení ústavního limitu dluhu zmiňuje pouze report slovenské rozpočtové rady, samotné porušení pravidla však nijak explicitně neřeší, pouze informuje, kdy k němu dojde Ostatní se obvykle věnují fiskálním pravidlům jen v krátkodobém horizontu (cca 3 roky). Ve většině případů jde jen o predikci vývoje, případně doporučení nastavení fiskální politiky Konvergenční program MF ČR v analýze udržitelnosti fiskální pravidla také nebere v potaz

Téma 1 – Diskuze možného zohlednění fiskálních pravidel I. Výhodou zohlednění je logická konzistence při metodice „no policy change“ – závaznost fiskálních pravidel je stejně jako jiné zákony vzata v potaz při simulaci, to mimo jiné dodává fiskálním pravidlům na důvěryhodnosti Zásadní nevýhodou je tautologická povaha výsledných simulací a faktická nemožnost zkoumání udržitelnosti – jediným výsledkem by mohl být závěr, že „veřejné finance jsou udržitelné, protože v souladu se zákonem 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, mají být veřejné finance udržitelné.“

Téma 1 – Diskuze možného zohlednění fiskálních pravidel II. Zákonodárce sledoval záměr otestovat udržitelnost současného nastavení daňových a výdajových politik a tím zároveň prověřit i soulad mezi nastavením politik a fiskálních pravidel Pokud by pravidla byla vzata v potaz, staly by se informačně zajímavými jiné veličiny než deficity a dluh - srov. analogie s cílováním inflace a reakční funkcí centrální banky, podmíněná vs. nepodmíněná prognóza

Téma 2 – Reakce úrokové míry státních dluhopisů na nárůst zadlužení sektoru veřejných institucí Měly by fiskální simulace brát v potaz interakci zadlužení a úrokových nákladů na správu dluhu sektoru veřejných institucí? Pokud ano, od jaké úrovně zadlužení? Měla by případná interakce úroků a dluhu ovlivňovat i simulaci vývoje dalších veličin (investic, reálného růstu, rozdělování produktu mezi práci a kapitál…) Souvislost mezi interakcí dluhu a úroku a ne/členstvím v měnové unii, emerging vs. developed

Téma 2 – Jaký přístup používají jiné fiskální rady? Nárůst úrokové míry v důsledku zvýšení rizikové prémie uvažuje ve svém reportu pouze slovenská, americká a částečně také slovinská fiskální rada Slovenská fiskální rada pracuje také se zpětnou vazbou od rostoucích úroků k investicím a jejich celkovému dopadu na reálnou ekonomiku Reakce úroků je zvažována i v USA, nikoliv však jako důsledek růstu rizikové přirážky, ale z toho důvodu, že zvýšení potřeby financování státu povede přímo ke zvýšení úrokové míry, která zdraží dluhové financování Většina ostatních zemí má již v současné době velmi vysoký dluh v poměru k HDP, nebo počítají s jeho snižováním, a tak se této problematice nevěnují

Téma 2 – Úroky a dluh: ilustrace vztahu Zdroj: OECD a výpočty NRR Zdroj: Damodaran (2019), MMF a výpočty NRR

Téma 2 – Výhody možného zohlednění reakce úroků na zadlužení Zohlednění skutečnosti, že výše dluhu souvisí s rizikovou přirážkou, je v souladu s mikroekonomickou teorií Zahrnutí kauzality od úroků k reálné ekonomice má větší logickou konzistenci

Téma 2 – Nevýhody možného zohlednění reakce úroků na zadlužení Kvantifikace rizikové přirážky je obtížná, částečně proto, že pro nízké míry zadlužení se vliv neprojevuje (citlivost je nutno odvodit z mezinárodního srovnání) Vztah mezi přirážkou a zadlužením zjevně prošel změnou po roce 2008. Není jasné, zda zůstane stabilní, ani není shoda na hranici dluhu, od které se citlivost začíná projevovat Vliv mezinárodního okolí – odhad je učiněný za předpokladu ceteris paribus. Pokud by rostl dluh v ostatních zemích stejnou měrou, růst rizikové přirážky by byl odlišný

Téma 3 – Potenciální vliv digitalizace a robotizace na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí Změní digitalizace/robotizace zásadním způsobem fungování ekonomiky? Je třeba kvůli digitalizaci/robotizaci revidovat růstovou teorii? Změní se v důsledku digitalizace/robotizace dlouhodobý vývoj produktivity práce? Ovlivní tento jev primární rozdělení produktu mezi výrobní faktory? Ovlivní v dlouhém období výnosnost kapitálu a tedy i reálné úrokové míry? Jaký je potenciální vliv na vývoj nerovností v odměňování na trzích práce?

Téma 3 – Jaký přístup používají jiné fiskální rady? Pojem robotizace ve svém reportu explicitně nezmiňuje žádná z fiskálních rad. Mnoho z nich se však věnuje produktivitě práce – spíše ale řeší otázku, zda zpomalení/pokles produktivity po roce 2008 bylo pouze dočasné Švédsko: Vývoj produktivity je v posledních desetiletích výrazně ovlivněn inovacemi v odvětví ICT. Studie ukazují, že efekt ICT inovací na produktivitu má svůj cyklus  účinky jsou nejdříve omezené, poté silné a nakonec zanedbatelné. Pozitivní účinky mnoha inovací z přelomu tisíciletí jsou v současné době již na ústupu.

Téma 3 – Diskuze, výhody a nevýhody explicitního zahrnutí digitalizace a robotizace I Výhodou by bylo zahrnutí potenciálně významného faktoru, detailnější zachycení reality Nevýhodou je značná nejistota ohledně kvantifikace a perzistence jevu v dlouhodobém horizontu Historické paralely – komputerizace v 80. letech, vznik a rozmach internetu a mobilních telefonů v 90. letech…

Téma 3 – Diskuze, výhody a nevýhody explicitního zahrnutí digitalizace a robotizace II Robotizace/digitalizace je jednou z forem technologického pokroku, se kterým obecně růstová teorie pracuje – je účelné některou z forem růstu TFP vyčlenit a pracovat s ní separátně? Problematika měření, problematika sekulární stagnace Fiskální simulace mohou být do značné míry imunní vůči permanentním změnám v tempech růstu produktivity práce

Téma 3 – Digitalizace a robotizace – ilustrace vývoje produktivit Zdroj: OECD a výpočty NRR Zdroj: OECD a výpočty NRR

Děkujeme za pozornost a těšíme se na shledanou při dalších diskuzních tématech