Jan Hus Martin Šimek

Jan Hus * 1369 / 1370 v Husinci + 6. července 1415 v Kostnici Římskokatolický kněz, náboženský myslitel, reformátor, kazatel, mistr a rektor Pražské univerzity. Je autorem reformy pravopisu → odstranil spřežky a zavedl do české abecedy diakritiku. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev → Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi . Přejal některé myšlenky Jana Viklefa.

Jan Hus a studia Studoval na Pražské univerzitě, kde roku 1393 získal hodnost bakaláře a roku 1396 mu byl propůjčen titul mistr svobodných umění Již jako univerzitní profesor (od roku 1400) byl vysvěcen na kněze (r. 1400) a začal kázat v kostele sv. Michala Od 14. března 1402 kázal v Betlémské kapli. V roce 1401 byl zvolen děkanem filozofické fakulty a později rektorem univerzity.

Jan Hus Jana Husa jako první exkomunikoval arcibiskup Zbyněk Zajíc, v roce 1411 pak i pisánský vzdoropapež Jan XXIII. Hus vystoupil proti vyhlášení křížové výpravy (1412) Janem XXIII. proti králi Ladislavu Neapolskému. Papež vyhlásil odpustky každému, kdo se bojů zúčastní (ve viklefovských kruzích byl odpor proti odpustkům) a Jan Hus 17. června napadl odpustkovou bulu a nazval papeže antikristem. Děkan teologické fakulty - Štěpán z Pálče odsoudil 45 Viklefových článků a byl vydán zákaz je šířit. Na Husa nyní Jan XXIII. vyhlásil klatbu, stejně jako na všechny, kdo se s ním stýkali, zároveň nařídil, že má být Hus zajat a souzen podle církevních zákonů a že má být zbořena Betlémská kaple

Byl vyhlášen interdikt na místech, kde Hus pobýval, na podzim došlo k uskutečnění zákazu bohoslužeb → Hus proto opustil Prahu, uchýlil se na venkov a většinu doby prožil od r.1413 v okolí Kozího Hrádku pod ochranou pána Jana z Ústí. Pražská teologická fakulta odsoudila Husa jako bludaře roku 1413, vytýkala mu body v nauce o svátostech, svatých a odpustcích, vzpírání se autoritě církve, proti níž staví osobní výklad Písma svatého a vzpírání se poddanosti vůči papeži, biskupům a kněžím. 30. dubna zaslal Jan XXIII. litomyšlskému biskupu Janovi výtku ohledně rozšíření Viklefova a Husova učení v Čechách s žádostí o napomenutí pražského arcibiskupa Konráda z Vechty. Až do odjezdu na svolaný Kostnický koncil žil Jan Hus pod ochranou Jindřicha Lefla z Lažan na hradu Krakovci.

Příjezd do Kostnice Koncil, který svolal 30. října 1413 Jan XXIII. po naléhání římského krále Zikmunda do Kostnice u Bodamského jezera na 1. listopad 1414, měl ukončit neúnosný stav rozkolu západní církve, reformovat církev a odstranit současné hereze. 11. října se Hus vydal (dosud bez královského glejtu) na koncil v domněnce, že mu bude umožněno svobodně disputovat o jeho nauce a víře, však neuvědomil si, že již od začátku s ním byl v Kostnici veden právní proces, navazující na nedokončený proces předešlý. Glejt, který na cestu Husovi vystavil král Zikmund, zaručil pouze bezpečnou cestu Zikmundovým územím do Kostnice. Papež v Kostnici zrušil nad Husem klatbu. Husův protivník Michal de Causis podal proti Husovi první články, v němž jej obvinil z osmi bludů v církvi → 6.prosince byl Jan Hus uvězněn v kobce Dominikánského kláštera na ostrově na Bodamském jezeře, kde byl držen až do března 1415.(Ve vězení Hus složil několik spisů - O pokání, O milování Boha, O třech nepřátelích člověka atd.)

Husův proces 18. června Husovi předložili zúžený seznam článků, které měl odvolat - to však odmítl. 20. června byly Husovy spisy odsouzeny ke spálení, Husovo učení bylo zavrženo. Jan Hus se odmítl podrobit autoritě koncilu, odmítl odvolat zjednodušené a poměrně volné formulace „Tyto články jsem nikdy nedržel ani nekázal a kdybych to byl učinil, zle bych to byl učinil, neboť je prohlašují za mylné a přísahám, že je nechci držet ani kázat.“ V knížce Dr. J. V. Šimáka „Hus a doba před ním“, se píše mimo jiné toto:„Hus byl vržen do temného, vlhkého a smrdutého vězení v dominikánském klášteře u jezera, takže brzo těžce onemocněl. Přes to vše komise, zřízená k jeho vyšetřování, posílala k němu svědky, aby před ním vypovídali a přísahali, z čehož rozčilování Husovu chorobu ještě zhoršilo, takže kolísal již mezi životem a smrtí. Teprve osobní přímluvy Zikmundovy vymohly, že byl vězeň přenesen do slušnější cely klášterní, a že mu byla poskytnuta pomoc lékařská. Jeho průvodci podplatili stráže a dosáhli toho, že Hus mohl ze žaláře posílati listiny a též přijímati.“

Husovo odsouzení 6. července 1415 jednalo XV. zasedání sněmu v případu mistra Jana Husa → Jan byl obviněn z šíření Viklefových nauk, ze snahy bránit odsouzení jeho článků a učení jeho nauky. Husovy knihy bylo nařízeno spálit a Jan Hus byl prohlášen za zatvrzelého kacíře. Podle církevního práva měl být degradován. Hus znovu odmítl odvolat. Sněm prohlásil, že s Husem již nemá nic do činění a předal jej světskému rameni s žádostí, aby bylo ušetřeno jeho života. Popraviště mělo být za městskou branou na cestě k hradu Gottlieben. Hus cestou zpíval mariánskou píseň Christi virgo dilectissima a přesvědčoval lid, že neučil bludům. Poté, co byl přivázán k hranici, přijel Zikmundův maršálek a nabídli Husovi z králova rozkazu poslední možnost k odvolání, aby si zachoval život. Hus odmítl a hranice byla zapálena. Hranice i s Husovými ostatky byla po upálení vhozena do řeky Rýna.

Odezva v Čechách U Husových přívrženců v Čechách způsobila zpráva o upálení hněv a odpor vůči těm, kdo jej vydali na smrt( tj. ke koncilu). Převládlo mínění, že byl odsouzen především pro svou kazatelskou činnost a protože hájil pravdu. Doslov k Husově procesu tvořilo odsouzení Jeronýma Pražského, který se v dubnu 1415 dostavil do Kostnice. Poté, co Jeroným kázal v Bavorsku proti koncilu, byl zatčen a dopraven do Kostnice, kde uznal odsouzení Viklefovo i Husovo. Nebyl však propuštěn, s podezřením, že soudce obelstil. Při novém vyšetřování se přiznal k Viklefovým i Husovým naukám a prohlásil za svůj největší hřích, že se Jana Husa, „dobrého a svatého muže“, zřekl. 30. května 1416 byl odsouzen a upálen i mistr Jeroným Pražský. Smrt dvou českých kazatelů posléze vedla k husitské revoluci. Jan Hus bývá hodnocen jako předchůdcem protestantské reformace.

Jan Hus souzen na sněmu Kostnickém r Jan Hus souzen na sněmu Kostnickém r. 1415 Mistr Jan Hus na hranici v Kostnici 1415