PLACENTÁLOVÉ PLOUTVONOŽCI

PLOUTVONOŽCI Jsou příbuzní šelmám, uzpůsobení k životu ve vodě. Jejich končetiny se přeměnily v ploutve. Mezi ploutvonožce se řadí tři současné čeledi: tuleňovití, mrožovití a lachtanovití. Ačkoliv ploutvonožci tráví velkou část života ve vodě, jsou to teplokrevní savci rodící živá mláďata, která jsou kojena. Dýchají vzduch a jejich kůže je pokryta srstí. I když tráví většinu času v moři (jen málo druhů žije rovněž ve sladkých vodách), jejich život je do jisté míry závislý na souši. Vrací na břeh, kde se sluní anebo odpočívají a během rozmnožovacího období se shromažďují na plážích, popřípadě ledových krách, aby zde porodili a vychovali mláďata. Jsou dobří plavci, dosáhnou rychlosti až 30km/h. Pětiprsté končetiny ploutvonožců mají tvar veslovací ploutve. Zadní končetiny fungují jako ploutve ocasní. Mohutná vrstva podkožního tuku je chrání proti chladu i proti tlaku. Kromě toho, že tuk zabraňuje ztrátě tepla ve studené vodě, funguje jako zásobník energie. Pro potápění jsou vybaveni uzavíratelnými ušními i nosními dírkami. Živí se převážně rybami.

TULEŇOVITÍ Jsou nejpočetnější a životu ve vodě nejlépe přizpůsobenou čeledí ploutvonožců. O co dokonaleji se pohybují ve vodě, o to větší mají problémy s pohybem na souši. Pohybují se jen plazením po břiše. Kromě toho již úplně ztratili ušní boltce. V této čeledi je 18 – 19 žijících druhů. Tuleni dokonce i spí pod vodou a jen pro nádech v pravidelných intervalech vyplouvají na hladinu. Pod vodou dokážou zůstat až 45 minut, obvykle se však potápějí spíše na 5 – 10 minut. Aktivní jsou ve dne i v noci a pod vodou se orientují nejen zrakem, ale i sluchem. Většinou se živí rybami, hlavonožci a kraby, některé druhy však dokážou ulovit i tučňáky nebo dokonce ostatní ploutvonožce. Jejich přirozenými nepřáteli jsou člověk, kosatka dravá a žraloci. Tulení mléko má velmi vysoký obsah tuku a mláďata velmi rychle přibírají (až 2,5 kg denně). Jedna samice neuživí více než jedno mládě. Žijí především v mořích chladného a mírného pásu, výjimečně i v tropech a ve sladkovodních jezerech.

TULEŇ OBECNÝ Zakládá kolonie na severní polokouli. Je nejrozšířenějším ploutvonožcem světa. Jeho globální populace čítá zhruba 400-500 tisíc jedinců. Váží 55-170 kg. Je dlouhý 1,4-1,9 m. Tuleň obecný může způsobovat potíže v oblastech rybolovu. Jeho hlavní potravou jsou sledi, smačci, halváči, štikozubci a tresky, které loví při ponorech trvajících 3-5 minut.

TULEŇ STŘEDOMOŘSKÝ Jeho domovem bylo mimo jiných také Jaderské moře, okolí ostrova Mljet, patřící Chorvatsku. Avšak tamní rybáři se domnívali, že jim tuleni požírají ryby, a tak je začali hubit. Používali k tomu hrůzné metody, tuleně stříleli, anebo je ubíjeli holemi jednoho po druhém. I po druhé světové válce bylo hubení tuleňů zábavou pro tamní obyvatelstvo. Dnes je tuleň středomořský na pokraji vyhynutí. Poslední žijící tuleni jsou roztroušeni po celé oblasti Středozemního moře. Od roku 2010 se několik jedinců usadilo v oblasti severního Jadranu u Puly, kde se s nimi potkávají i potápěči pod vodou. Je výjimkou mezi tuleni, neboť se velmi dobře pohybuje po souši. Tomu vděčí širokým a mohutným drápům na předních končetinách, které normálně využívá k plavání. Po vylezení z vody se jimi uchycuje na skalách. Drápy mu umožňují, na rozdíl od tuleně obecného, opustit moře i na skalnatém pobřeží. Tuleni se dožívají dvaceti let, někdy i více. Dorozumívají se rozličným chrochtáním a ostrým štěkáním.

TULEŇ LEOPARDÍ Je jednou z největších šelem antarktických moří. Tuleň leopardí, přezdívaný mořský levhart, stojí spolu s kosatkou dravou na vrcholu potravního řetězce Antarktidy. Je považován za obdobu ledního medvěda. Někdy je také nazýván žralokem Antarktidy. Hmotnost: 320 kg (samec), 370 kg (samice) Délka: 2 - 2,5 m (samec), 3 m (samice) Délka života: 20 - 26 let Rychlost: 33 km/h (ve vodě) Čelisti má velmi pohyblivé, což mu umožňuje je hodně otevřít, uchopit a poté polykat velkou kořist. Plave pomocí předních ploutví, což je u tuleňů neobvyklé. Žije na pobřeží Antarktidy, Jižní oceán. Oblíbenou potravou jsou tučňáci, které loví zpravidla při jejich skocích do vody. Další jejich potravou jsou krunýřovky, ryby, ptáci, mladí tuleni. Je známo několik případů útoků na člověka. Proto je třeba brát tento druh tuleně jako přirozeného predátora.

RYPOUŠ SLONÍ Je největší ploutvonožec z čeledi tuleňovitých, žijící v oblastech blízkých Antarktidě. Samci rypouše sloního dosahují délky 4,2 až 6,5 m a hmotnosti 2,2 až 5 tun. Samice je podstatně menší. Rypouši většinu času tráví v moři a koncem zimy vycházejí na souš, kde se páří. Přitom téměř nepřijímají potravu a žijí z úctyhodných zásob podkožního tuku. Krk mají tlustý a posetý hrbolky. Obrovský rypák rypoušů připomíná chobot, který se uplatní v dvouměsíčním rozmnožovacím období. Samci se částečně vztyčují, řvou na soupeře a uštědřují si navzájem rány tělem i hlavou ve snaze získat dominantní postavení. Rypák dokážou nafouknout, když je něco podráždí a tím vydávají mručení (nos působí jako ozvučná deska). Růst rypáku dosahuje konečné velikosti ve věku 8 let. Délka života rypoušů je 14 až 20 let. Mládě váží při narození kolkem 40 kg a měří 1,2 m. Je kojeno 19-23 dní a matka se od něj v té době nevzdaluje. Během kojení ztratí až třetinu své tělesné hmotnosti. Samci a samice žijí v moři odděleně a jen v době páření si vytvářejí co největší harém, kde samci bojují o samice, o něž se jinak nezajímají. Jejich potravou jsou ryby, malí korýši, sépie, rejnoci, olihně, za kterými se potápějí až do hloubek okolo 600 metrů. Průměrná doba ponoru činí 20 minut.

MROŽOVITÍ Je čeleď čítající jediný druh mrože, a to mrože ledního, který se vyskytuje v Severním ledovém oceánu a příležitostně na severu Atlantského oceánu. Jeho špičáky jsou změněné v dlouhé kly, kterými vyhrabává potravu. Živí se měkkýši, korýši a rybami. Jediný druh mrože připomíná lachtany, protože dovede zadní ploutvovité končetiny při pohybu na souši podsunout pod tělo. Nepochybuje se však tak rychle a obratně jako lachtani a často se jen plazí. V přírodě mu zatím nehrozí nebezpečí vyhubení.

MROŽ LEDNÍ Obývá Severní ledový oceán, příležitostně i sever Atlantského oceánu. Samec tohoto ploutvonožce je obrovité zvíře s mohutnými kly, které vznikají prodloužením horních špičáků směřujících směrem dolů. Tyto kly slouží mroži k rozrážení ledu, k odtrhávání korýšů a měkkýšů ode dna a jsou také rozeznávacím znakem pohlaví: kly samců dosahují délky až 1 metr. Samice má také kly, ale o polovinu kratší. Mrož lední je mohutné zvíře, samci váží kolem 1210 kg a samice 830 kg. Jejich kůže může být silná 2 - 4 cm a tuk jim představuje v prostředí kde žijí nedocenitelnou obrannou funkci před silným mrazem. Velikost kolem 3 metrů. Jeho nejlepším smyslem je hmat a jeho hmatové vousy ho dokážou upozornit na kořist, která je i menší než 15 cm. Horní strana čenichu je pokryta zrohovatělou kůží a slouží k prohledávání bahna a k hledání měkkýšů. Barva mrože je v ledové vodě hnědá až téměř bílá (kůže nedokrvená), ale na slunci získává růžovou barvu. Mroži lední jsou společenská zvířata žijící ve skupinách čítajících několik desítek kusů. Panuje u nich však přísná hierarchie, takže mladí mroži se musí zdržovat na okraji skupiny a uprostřed mají své místo silní samci s autoritou. Tu samec může ztratit například ztrátou klu, kdy je vytlačen ze skupiny a jeho autorita poklesne. Samec s nejdelšími kly ze skupiny není ohrožován, a je chráněn celou skupinou. Březost trvá zhruba 12 měsíců, samice rodí většinou jedno, občas dvě mláďata a po narození dosahuje malý mrož délky až 1,5 metru a hmotnosti 75 kg.

LACHTANOVITÍ Je čeleď ploutvonožců čítající asi 16 druhů lachtanů. Lachtani jsou poměrně velcí živočichové s hustou srstí, která bývá po namočení tmavší, a s velkou zásobou podkožního tuku, kteří jsou tímto skvěle přizpůsobeni životu ve vodě, kde tráví většinu svého života, ale k rozmnožování, odpočinku a spánku dochází na souši. Zástupci této čeledě jsou velice zdatnými plavci a některé druhy se mohou objevit i několik desítek kilometrů od břehu. Obývají chladné oblasti jižního Atlantického, Indického a severního i jižního Tichého oceánu. Od vzhledem podobných tuleňovitých je odlišují jejich ušní boltce a schopnost podsunout ploutvovité zadní končetiny pod tělo, což jim umožňuje rychlejší pohyb po souši. Jejich zbarvení je především tmavě hnědé až do rezava, ale občas také šedé, přičemž po namočení jejich srst obvykle výrazně ztmavne a může dosáhnout i čistě černé barvy. Samec se od samice liší velikostí a tím, že má znatelně větší hlavu. Lachtanovití jsou známí svou společenskou povahou a tím, že se v době rozmnožování shromažďují na jednom místě celá desetiletí, tedy po několik generací. V tomto období jsou samci značně brutální a krutě bojují o teritorium a především o samice. Samec si samice pečlivě hlídá a po určitou dobu je nepustí ani za potravou, což má pro ně po skončení tohoto období za následek značný úbytek na váze, který se snaží jak samice, tak i samci co nejrychleji vyrovnat.

LACHTAN KALIFORNSKÝ Či lachtan tmavý je přímořský druh lachtana obývající Tichý oceán. Lachtani kalifornští jsou nepochybně nejhojnějšími ploutvonožci, kteří se mohou dobře přizpůsobit umělým podmínkám. Počet žijících zvířat je opravdu vysoký a jejich populace ročně stoupají o 5,0 %. Jsou to velice inteligentní zvířata a dospělé samce lze poměrně snadno přiučit nejrůznějším kouskům. To je hlavní důvod proč jsou častými a oblíbenými atrakcemi v cirkusech, zoologických zahradách nebo v mořských parcích; v US Navy jsou využíváni také v určitých armádních operacích. Samci lachtanů kalifornských dosahují hmotnosti 390 kg a délky asi 2,4 m. Samice jsou podstatně menší než samci. Dosahují hmotnosti 110 kg a délky 2 metrů. Často se zdržují u přístavů nebo na navigačních bójích. Ty jim poskytují pocit bezpečí před jejich hlavními predátory: kosatkami a bílými žraloky. Jídelníček lachtana kalifornského je rozmanitý, nejčastěji však žere chobotnice a ryby. Při lovu často spolupracují s delfíny, žraloky a mořskými ptáky, kdy společně útočí na obrovská hejna ryb.

LACHTAN UŠATÝ Je velký mořský savec, největší zástupce čeledi lachtanovitých, který obývá břehy Tichého oceánu. Z ploutvonožců ho dokáže co do velikosti dohnat jedině jediný žijící zástupce čeledi mrožovitých - mrož lední. Dospělá zvířata jsou barevně světlejší, než ostatní lachtanovití. Jejich srst je převážně světle žlutá či rezavá, případně žlutohnědá nebo velice výjimečně rudá. Samec tohoto obrovského zvířete může dosáhnout váhy 600 kg, ale výjimkou nejsou ani jedinci, kteří dosáhli tuny. Zatímco samec běžně měří až přes 3 m, samice jsou podstatně menší; měří maximálně 2,5 m a váží kolem 100 kg. Dospělí jedinci mívají též delší srst na krku, připomínající malou hřívu a na lachtanovitého poměrně veliké ušní boltce, podle kterých získal i své pojmenování. Skupina lachtanů ušatých o sobě dává vědět svým hlučným štěkotem, který jde slyšet i na 200 metrů. Lachtan ušatý je výhradně masožravec. Loví nejčastěji ryby, ale i olihně a chobotnice. Jeho lov mu usnadňuje i jeho výborná schopnost v plavání, což dokazuje i fakt, že zkoumání obsahu žaludku potvrdilo, že se pro svou potravu umí potopit i do hloubky 180 m. Velké nebezpečí pro ně představují silné mořské bouře, při kterých jim nepomůže ani jejich výborná plavecká zdatnost a často se následkem vysílení i utopí. Smutným faktem je, že jediným vážným nepřítelem lachtanů ušatých je právě člověk. Při lovu se lovci snaží lachtany odehnat od moře a silnější samce zabíjejí nejčastěji střelnými zbraněmi. Nutno však dodat, že v mnohých krajích poskytují lachtani ušatí lidem jedinou obživu.

POUŽITÉ ZDROJE ŠELMY:. ŠELMY: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://selmy.czweb.org/ BioLib - Odobenus rosmarus divergens (mrož lední pacifický) - Obrázek:. BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id20783/ Rychlý pruhy - Módnípeklo.cz:. Módní peklo: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.modnipeklo.cz/2010/11/rychly-pruhy/ Tuleňovití - Wikipedie:. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tule%C5%88ovit%C3%AD Tuleni a spol.:. Tuleni a spol.: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://tuleniaspol.webz.cz/zivot.htm Tuleni:. Tuleni: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://polarnipratele.blog.cz/ Na utajeném řeckém ostrově žijí ohrožení tuleni středomořští - iDNES.cz:. IDNES.cz – zprávy, kterým můžete věřit: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/na-utajenem-reckem-ostrove-ziji-ohrozeni-tuleni-stredomorsti-pbr-/zahranicni.aspx?c=A110101_212920_zahranicni_abr Leopard seal - Openwaterpedia:. Openwaterpedia - Openwaterpedia: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://openwaterpedia.com/index.php?title=Leopard_seal Zvířecí obři | Inpejsci.bloger.cz:. Inpejsci.bloger.cz: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://inpejsci.bloger.cz/Fakta-a-rerody-zvirat/Zvireci-obri Rypouš sloní (Mirounga leonina) | Ondrova Zvířata:. Ondrova Zvířata: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://ondrovazvirata.blog.cz/0909/rypous-sloni-mirounga-leonina BioLib - Odobenus rosmarus divergens (mrož lední pacifický) - Obrázek:. BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id20861/?taxonid=2226 Blank:. Blank: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.gymta.cz/kabinety/kab_biologie/videoatlas/savci/ploutvonozci.html Skratt-och-liv:. Skratt-och-liv: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://skratt-och-liv.blog.cz/ BioLib - Eumetopias jubatus (lachtan ušatý) - Obrázek:. BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id20741/ Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: <http://www.wikipedia.cz JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8.Olomouc: Prodos, 1999. 128 s.