Návrh na daňové zvýhodnění u zaměstnavatelů – plátců mzdy, kteří provádí výkon rozhodnutí nebo exekuci srážkami ze mzdy formou možnosti uplatnění odčitatelné položky od základu daně z příjmů Ing. Pavel Vinkler, Ph.D., ředitel Odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání

Obecná část Platná právní úprava: zaměstnavatel nebo plátce jiného příjmu (podnikatel) provádí v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu řadu úkonů podle občanského soudního řádu (především výpočet nezabavitelné částky, srážek, jejich srážení a poukazování oprávněnému). Za tuto činnost mu ale momentálně nenáleží náhrada nákladů spojených s touto činností. Pro podnikatele (plátce mzdy) představují vyvolané náklady při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nemalé výdaje. Průměrná doba exekučního řízení je totiž poměrně dlouhá (např. dle údajů SPD ČR z r. 2016 činila tato doba v průměru 36 měsíců) a řada zaměstnanců čelí i vícečetným exekucím. Časové nejnáročnější je vyhodnocení a zpracování prvotní exekuce. Pravidelné sledování a vedení probíhající exekuce představuje nižší AZ. Pro účely daňového zvýhodnění je nutné tyto náklady zprůměrovat. Vyvolané náklady lze v zásadě rozdělit na náklady přímé a nepřímé. Přímé náklady představují časovou cenu práce příslušných účetních profesí. Nepřímé náklady zahrnují zejména použití účetního software, který dokáže vyjádřit jednotlivé srážky ze mzdy. Dále se jedná o režijní náklady (poštovné, papír, tisk, kopírování aj.).

Kalkulace nákladů podnikatelských subjektů na výkon rozhodnutí nebo exekuci srážkami ze mzdy K vyjádření nákladů bylo provedeno šetření v: soukromé rodinné společnosti (spol. s r.o.) s ročním obratem cca 30 mil. Kč a 15 zaměstnanci (časová náročnost na výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy: 0,5 – 1 hod. měsíčně) účetní společnosti, která spravuje účetnictví více podnikatelským subjektům (cca 20) a kde je spektrum exekučních řízení širší (časová náročnost 1,5 – 2 hod. měsíčně) Průměr tohoto rozmezí tak činil podle provedeného šetření 1,25 hod./měs. V závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona, kterým se mění občanský soudní řád z r. 2016, byla zvažována výše paušální náhrady plátcům mzdy za výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Byly analyzovány údaje, které poskytl SPD ČR a HK ČR. Průměrný měsíční počet hodin na zpracování exekucí srážkou ze mzdy na 1 zaměstnance a 1 exekuci se pohyboval v rozmezí od 0,5 hod. do 2 hod. za měsíc s tím, že časová náročnost vícečetných exekucí u jednoho zaměstnance nebyla příliš rozdílná. Průměrná časová náročnost tedy činila rovněž 1,25 hod./měs.

Kalkulace nákladů podnikatelských subjektů na výkon rozhodnutí nebo exekuci srážkami ze mzdy Přímé měsíční náklady zaměstnavatele na výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy Pro účely vyjádření ceny práce byly použity poslední aktuální údaje ČSÚ zveřejněné ve Výkazu A22 Počty zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy v jednotlivých zaměstnáních za r. 2017, a to u účetní profese „Odborní pracovníci účetnictví, ekonomiky a personalistiky.“ Byly zjištěny následující údaje: Časová náročnost na 1 zaměstnance, u něhož je prováděna exekuce srážkou ze mzdy (i při vícečetné exekuci): 1,25 hod. Průměrný měsíční plat výše zmíněné účetní profese: 32.230 Kč Průměrný měsíční placený čas: 172,5 hod. Průměrný příjem na 1 hod. 186,84 Kč/hod. Časová cena práce účetní profese na 1,25 hod.: 233,55 Kč/měs. Celková cena práce účetní profese vč. odvodů zaměstnavatele na sociální (25 %) a zdravotní pojištění (9 %) za zaměstnance: 1,34 x 233,55 = 313 Kč/měs.

Kalkulace nákladů podnikatelských subjektů na výkon rozhodnutí nebo exekuci srážkami ze mzdy Nepřímé měsíční náklady zaměstnavatele na výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy Zejména náklady na SW a režijní náklady na evidenci (poštovné, telefonní poplatky, papír, tisk aj.) související s komunikací s exekutory. Nutnost celkové nepřímé náklady odborně odhadnout. Podle šetření HK ČR, které bylo shrnuto v RIA z r. 2016, byly dotazníkovým šetřením získány údaje od podnikatelských subjektů ve zpracovatelském průmyslu, službách a stavebnictví. Průměrně byla zjištěna hodnota nepřímých nákladů na jednoho zaměstnance a jednu exekuci ve výši 65 Kč měsíčně. Z důvodu inflačního vývoje by tyto náklady aktuálně dosahovaly výše cca 70 Kč měsíčně. Součet přímých a nepřímých nákladů při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy tedy činil částku ve výši: 313 + 70 = 383 Kč měsíčně na 1 zaměstnance. Tato částka byla dále zaokrouhlena na částku 400 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance i z toho důvodu, aby obsáhla i vícečetné exekuce.

Návrh na konkrétní daňové zvýhodnění u zaměstnavatelů, kteří provádí výkon rozhodnutí nebo exekuci srážkami ze mzdy formou uplatnění odčitatelné položky od základu daně z příjmů Aby došlo alespoň k částečné náhradě vyvolaných nákladů, navrhuje se tyto náklady kompenzovat formou určitého daňového zvýhodnění. Byla provedena analýza daňových výjimek - jako nejvhodnější bylo zvoleno daňové zvýhodnění formou položky odčitatelné od základu daně z příjmů. Je zde spatřována analogie s odčitatelnými položkami na podporu výzkumu a vývoje a odpočtu na podporu odborného vzdělávání, které mají rovněž nákladový charakter.

Návrh na konkrétní daňové zvýhodnění u zaměstnavatelů, kteří provádí výkon rozhodnutí nebo exekuci srážkami ze mzdy formou uplatnění odčitatelné položky od základu daně z příjmů Subjektem tohoto nového odpočtu by byli poplatníci daně z příjmů fyzických osob a poplatníci daně z příjmů právnických osob, kteří jsou současně zaměstnavateli (plátci mzdy) a kteří provádí výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy zaměstnance. Náklady na výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy jsou pro zaměstnavatele náklady vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů, tj. náklady, k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů. Náklady na výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy by tedy podle tohoto návrhu snižovaly základ daně z příjmů dvakrát (způsob kompenzace vyvolaných nákladů).

Návrh na konkrétní daňové zvýhodnění u zaměstnavatelů, kteří provádí výkon rozhodnutí nebo exekuci srážkami ze mzdy formou uplatnění odčitatelné položky od základu daně z příjmů Odpočet zaměstnavatele na výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy by představoval částku ve výši 400 Kč za každý měsíc, ve kterém byla provedena srážka ze mzdy a provedena platba na základě exekučního titulu u jednoho zaměstnance bez ohledu na to, zda by se jednalo o jednu či více exekucí. maximální výše odpočtu u jednoho zaměstnance by činila při 12 měsíčním zdaňovacím období částku 12 x 400 = 4.800 Kč Maximální možné roční daňové zvýhodnění u poplatníků daně z příjmů fyzických osob by činilo u 1 zaměstnance: 15 % z 4.800 = 720 Kč Maximální možné roční daňové zvýhodnění u poplatníků daně z příjmů právnických osob by činilo u 1 zaměstnance: 19 % z 4.800 = 912 Kč Celkový odpočet na výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy by za zdaňovací období činil součet takto stanovených odpočtů u jednotlivých zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel provádí výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy.

Návrh na konkrétní daňové zvýhodnění u zaměstnavatelů, kteří provádí výkon rozhodnutí nebo exekuci srážkami ze mzdy formou uplatnění odčitatelné položky od základu daně z příjmů Podmínkou pro uplatnění odpočtu ve výši 400 Kč za určitý měsíc na jednoho zaměstnance bude faktické provedení srážky ze mzdy povinného zaměstnance a provedení platby na základě exekučního titulu Obdobím se pro účely odpočtu na výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy rozumí: a) zdaňovací období, nebo b) období, za které se podává daňové přiznání Pokud by nebylo možné odpočet na výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze ho odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikl.

Děkuji za pozornost