Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

Právní úprava zákon č. 2/1993 Sb., LZPS (čl. 17) zákon č. 106/1999 Sb. InfZ nálezy Ústavního soudu České republiky judikatura soudů České republiky mezinárodní smlouvy [např. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech č. 120/1976 Sb. (čl. 19), Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod č. 209/1992 Sb. (čl. 10)]

Účel zákona č. 106/1999 Sb. (dále jen InfZ) Upravuje: a) pravidla pro poskytování informací b) podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím

Povinnost poskytovat informace Instituce a subjekty, které mají povinnost poskytovat informace InfZ pojmenovává povinnými subjekty (§ 2). Těmi jsou: státní orgány územní samosprávné celky a jejich orgány veřejné instituce subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy Ad. b) Není porušením zákona, pokud se vyřízení žádosti o informace ujme v rámci územního samosprávného celku jiný orgán, než který byl žadatelem výslovně o informaci požádán, když za povinný subjekt lze považovat právě územní samosprávný celek jako takový (sp. zn. I. ÚS 1105/12, sp. zn. IV ÚS 281/11).

Samostatná působnost V případě vyřizování žádostí o poskytnutí informací v samostatné působnosti, je povinným subjektem tedy vždy územní samosprávný celek jako takový. Za obec jí tedy může vyřídit obecní úřad. Přenesená působnost V případě přenesené působnosti je povinným subjektem ten obecní orgán, který danou přenesenou působnost vykonává a bez ohledu na to, kterému orgánu obce byla žádost adresována. Srov. též ustanovení § 130 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „SŘ“): Stanoví-li zákon, že řízení provádí územní samosprávný celek, aniž by určoval, který jeho orgán je k úkonům příslušný, je tímto orgánem v případě kraje krajský úřad a v případě obce obecní úřad.

Starosta Povinným subjektem při vyřizování žádostí o informace nemůže být starosta obce. I když odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce (§ 103 odst. 4 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích), jde toliko o obecné organizační ustanovení, které nezakládá konkrétní pravomoc vést řízení a tedy vyřizovat žádosti podle InfZ.

Informace vztahující se k činnosti povinného subjektu Z předmětného vyplývá, že půjde o informace, kterými by měl povinný subjekt disponovat v rámci svého postavení a činnosti a u které je s ohledem na veřejnoprávní rozměr dán legitimní zájem veřejnosti na seznámení s ní. Za předmětnou informaci lze považovat i takovou, kdy věc přímo nenáleží do působnosti povinného subjektu, ovšem s jeho vymezenou působností přímo či nepřímo souvisí. Pokud tedy povinný subjekt s takovou informací disponuje, lze předpokládat, že se k jeho působnosti určitým způsobem vztahuje – tzv. specifická presumpce (rozsudek NSS č. j. 6 As 38-2015-51).

InfZ se nevztahuje Na poskytování informací, které jsou: Předmětem průmyslového vlastnictví Dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování Týká-li se žádost dotazů na názory, budoucí rozhodnutí nebo vytváření nových informací Ad. 1. zákon č. 14/1993 Sb. o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví zákon č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích zákon č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů a další Uvedené právní předpisy obsahují vlastní specifická pravidla pro informování o relevantních skutečnostech – např. podle zákona o ochranných známkách se vede veřejný rejstřík ochranných známek, do kterého se zapisují stanovené skutečnosti.

Ad. 2. např. zákon č. 123/1998 Sb. o životním prostředí zakotvuje komplexní úpravu pro poskytování informací, včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací jde o speciální právní úpravu, která vylučuje použití obecné právní úpravy (InfZ) zákon č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí již ze samotné podstaty zákona jde o veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech, jejich popis, geometrické a polohové určení a práv k těmto nemovitostem zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě obsahuje úpravu nahlížení a vystavování archiválií, pořizování výpisů, opisů a kopií

Ad. 3. žádost v tomto případě směřuje do budoucna, neboť se nejedná o „zaznamenaný údaj“ (§ 3 odst. 3 InfZ) a dostává se tak mimo režim InfZ povinný subjekt poskytuje informace, které se vztahují k jeho činnosti a které má nebo by měl mít k dispozici a není tak povinen novou informaci vytvářet v takových případech je třeba žádost odmítnout rozhodnutím podle § 15 odst. 1 InfZ je třeba rozlišovat neexistující informaci (povinný subjekt jí nemá a není povinen jí disponovat), takže by jí musel vytvořit a informaci, kterou disponuje, ovšem je třeba vynaložení určité činnosti, aby jí dal do obsahu požadovaného žadatelem (různé přehledy, statistiky, seznamy apod.) jestliže však povinný subjekt je povinen určitou informací disponovat a nemá jí fakticky k dispozici, je povinen jí obnovit

Základní pojmy Žadatel každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. Může jím být i povinný subjekt. Informace jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, zaznamenaný na jakémkoli nosiči (elektronický, písemný, obrazový, zvukový) informací není podle InfZ počítačový program Zveřejněná informace informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána (listiny zveřejněné na úřední desce, webové odkazy apod.) Doprovodná informace informace, která úzce souvisí s požadovanou informací (např. její původ, počet, důvod odepření, doba po kterou bude odepření trvat apod.)

Poskytování informací na žádost Žádost se podává: Ústně Písemně a) poštovní zásilkou b) prostřednictvím elektronické sítě (e-mail) c) prostřednictvím datové schránky Ad. 1. V daném případě přichází v úvahu pouze dvě možnosti vyřízení a to poskytnutí informace nebo její neposkytnutí. To se děje faktickým ústním úkonem, aniž by bylo vydáno rozhodnutí. Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li jí za dostačující, je třeba podat žádost písemně. Ústně poskytnuté informace se nezveřejňují, ani za ně není možné požadovat úhradu nákladů.

Ad. 2 b) Jedná se o písemnou žádost o poskytnutí informace, je-li doručena na elektronickou adresu podatelny povinného subjektu (§ 14 odst. 3 a 4 InfZ). Taková žádost nemusí být podepsána zaručeným elektronickým podpisem, neboť InfZ takovou povinnost nestanoví a požadavky na podání podle § 37 SŘ nejsou na žádost o informaci aplikovatelné (§ 20 odst. 4 InfZ, NSS č. j. Ans 15/2012-34, MS v Praze č. j. 8 A 52/2012-47). Ad. 2 c) Žádost je možné podat i prostřednictvím datové schránky povinného subjektu. Taková žádost je podána písemně a nemusí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny.

Žádost Je podána dnem, kdy jí obdržel povinný subjekt. Ze žádosti musí být zřejmé: kterému povinnému subjektu je určena a že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle InfZ Fyzická osoba uvede: jméno, příjmení, datum narození místo trv. pobytu nebo adresu pro doručování Právnická osoba uvede: název, IČ, adresu sídla nebo adresu pro doručování adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu. Pokud tato adresa není zveřejněna, postačí podání na jakoukoli adresu povinného subjektu. Neobsahuje-li žádost stanovené náležitosti a adresu pro doručování případně elektronická žádost nebyla podána stanoveným způsobem, nejedná se o žádost ve smyslu InfZ.

Prvotní postup při posuzování žádosti Povinný subjekt posoudí žádost a : Bráni-li nedostatek údajů o žadateli jejímu vyřízení, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel výzvě do 30 dnů, žádost odloží údaji žadatele se rozumí jeho identifikace lhůta 7 dnů počíná běžet od doručení žádosti povinnému subjektu lhůta 30 dnů počíná běžet od doručení výzvy žadateli odložení musí být odůvodněné žadatel se může proti odložení žádosti bránit podání stížnosti podle § 16a InfZ

Je-li žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti nesrozumitelností se rozumí např. to, že není zřejmé, jakou přesnou informaci žadatel požaduje nebo čeho se domáhá např. pel mel podání, kdy jde o shluk souvislého textu, věty na sebe logicky nenavazují, žádost směřující na veškerou činnost obce, požadavek na všechny dokumenty vydané obcí od roku 2000 apod. lhůta 7 dnů počíná běžet od doručení žádosti povinnému subjektu lhůta 30 dnů počíná běžet od doručení výzvy žadateli odmítnutí se děje rozhodnutím, proti kterému je přípustné odvolání podle § 16 InfZ

V případě, že požadované informace se nevztahují k působnosti povinného subjektu, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli nevztahuje-li k působnosti povinného subjektu jen část žádosti, odloží žádost jen v této části odložení musí být odůvodněné, tzn. popsat, proč se požadované informace nevztahují k činnosti povinného subjektu lhůta 7 dnů počíná běžet od doručení žádosti povinnému subjektu proti odložení je přípustní stížnost podle § 16a InfZ

Odkaz na zveřejněnou informaci Nerozhodne-li podle § 15 InfZ (rozhodnutí o odmítnutí žádosti), poskytne informaci v souladu se žádostí lhůta pro poskytnutí informace je nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění o poskytnutí informace se pořídí záznam Odkaz na zveřejněnou informaci Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do 7 dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází. Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne. To neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

Prodloužení lhůty pro poskytnutí informace Lhůtu pro poskytnutí informace může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dní. O prodloužení lhůty musí být žadatel prokazatelně informován včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace. Důvody prodloužení lhůty musejí být ve vyrozumění uvedeny. Závažnými důvody jsou: vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost bude se jednat o různá detašovaná pracoviště, úřadovny, oddělený archiv apod.

vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti za objemné množství lze spatřovat takové množství informací, které se zjevně vymyká běžnému poskytování informací v podmínkách daného subjektu o oddělené informace půjde tehdy, jestliže informace netvoří jeden celek (jednu databázi, jeden spis apod.) o odlišné informace půjde tehdy, pokud se netýkají jedné konkrétní záležitosti nebo spolu věcně přímo nesouvisí (co zápis, to jiná složka, jiný spis) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti klíčovým je v daném případě slůvko „závažný“ bude dán vždy, pokud se informace týká jiného povinného subjektu či jiné složky povinného subjektu např. žádost v rámci povinného subjektu vyřizuje jeden útvar, ovšem požadované informace se dotýkají působnosti jiného útvaru, nebo povinný subjekt disponuje informací, kterou obdržel od jiného povinného subjektu, který však má na ne/poskytnutí závažný zájem (např. obchodní tajemství)

Rozhodnutí o odmítnutí žádosti Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti odmítnutí se činí správním rozhodnutím, nikoli jen neformálním sdělením nebo snad nečinností je tedy možný postup část informací poskytnout a část odmítnou (srov. byť i jen z části) odmítnutí se provede i tehdy, jestliže např. informace neexistuje (požadavek na zaslání zápisu z jednání, kdy se zápis nepořizoval), ale i tehdy, pokud by se mělo jednat o vytvoření nové informace (§ 2 odst. 4 InfZ)

Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů: ochrany obchodního tajemství (§ 9) nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského (§ 11 odst. 2 písm. c) musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno: kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství kdo vykonává majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektu známa

Ochrana utajovaných informací Je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne. z předmětného vyplývá, že požadovaná informace musí být označena jako „utajovaná“ v souladu s právními předpisy (zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti) podle § 2 zákona č. 412/2005 Sb. je utajovanou informací informace v jakékoliv podobě zaznamenaná na jakémkoliv nosiči označená v souladu s tímto zákonem, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací (Nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací) danou informaci si tedy nelze svévolně označit jako utajovanou jen z důvodu nevůle jí poskytnout

Ochrana soukromí a osobních údajů Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (GDPR) zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (§ 81 a násl.) v případech poskytování informací půjde nejčastěji o jméno, příjmení, data narození a podpisy fyzické osoby (dotčené osoby)

Příjemci veřejných prostředků Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky. ustanovení § 8b představuje výslovnou výjimku ze zásady ochrany osobních údajů, které se jinak při poskytování informací zpravidla uplatní základní osobní údaje se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků veřejné prostředky je třeba vázat na zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správ (jedná se o výdaje – finance, majetková práva a jiné majetkové hodnoty vynaložené z rozpočtu územních samosprávných celků) na žádost o informace ohledně platů toto ustanovení automaticky nedopadá! Toto ustanovení se rovněž nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území.

Ochrana obchodního tajemství pokud je požadovaná informace o obchodním tajemství, povinný subjekt ji neposkytne obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení (§ 504 občanského zákoníku) při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství

Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů Informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení povinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne. toto ustanovení zakazuje povinnému subjektu poskytnout informace o majetkových poměrech osoby, která sama není povinným subjektem v uvedených oblastech

Další omezení práva na informace Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud: se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud: jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí (např. informace o zahájení správního řízení z moci úřední) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona (např. povinně zveřejňované informace, výroční zpráva apod.) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského je získal od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti a vztahuje se na ně povinnost mlčenlivosti (zásadní je, kdo je původce informace)

Odvolání Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání. Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Proti rozhodnutí o odvolání lze podat žalobu. Soud rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti: potvrdí a žalobu zamítne zruší a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel, který nesouhlasí s vyřízením žádosti odkazem na zveřejněnou informaci kterému po uplynutí lhůty nebyla poskytnuta informace a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí který nesouhlasí s výší úhrady Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam. Stížnost se podává u povinného subjektu do 30 dnů. O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.

Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti Nadřízený orgán postup povinného subjektu potvrdí povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů žádost vyřídil usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti výši úhrady potvrdí výši úhrady sníží; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti

povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, zjednal nápravu, jde-li o úhradu nebo odměnu za poskytnutí informace územním samosprávným celkem v samostatné působnosti Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.

Hrazení nákladů Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí: přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli musí se tedy jednat o prokazatelně skutečně vynaložené náklady a nikoli generování zisku nejedná se o správní poplatek úhrada má soukromoprávní povahu (NSS č. j. Konf. 115/2009-34 a NSS č. j. 2 As 34) podle soudobé judikatury se jedná o „cenu informační služby“, která není v rozporu s Ústavou povinný subjekt není povinen tyto náklady žádat, ale je k tomu oprávněn je však třeba upozornit na to, že obec je povinna využívat svůj majetek účelně a hospodárně (§ 38 odst. 1 zákona o obcích) hrazení nákladů blíže upravuje nařízení vlády č. 173/2006 Sb. předpokladem je zveřejnění Sazebníku úhrad za poskytování informací (§ 5 odst. 1 písm. f) a odst. 4 InfZ) jinak není oprávněn úhradu žádat

Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. tento pojem není v InfZ vymezen vyhledávání – činnost pracovníků povinného subjektu spočívající v identifikaci, následném shromáždění požadovaných informací, jejich utřídění a případné zpracování (např. do tabulky) mimořádně rozsáhlé vyhledávání – vyhledávání bude pro povinný subjekt představovat v jeho podmínkách časově náročnou činnost, která se vymyká běžnému poskytování informací typicky jde o stav, kdy jeden nebo více zaměstnanců povinného subjektu budou nuceni na delší dobu přerušit či odložit plnění pracovních úkolů a cíleně se věnovat vyhledání informací mimořádnou rozsáhlost nelze paušálně vyčíslit počtem hodin např. 10 a více u některého subjektu to mohou být např. 3 hodiny je vždy nutné zohlednit podmínky povinného subjektu individuálně (např. neuvolněný starosta, externí pracovnice v pozici účetní a dministrativní pracovnice apod.)

mimořádné a rozsáhlé vyhledávání je závažným důvodem k prodloužení lhůty (§ 14 odst. 7 písm. b) InfZ) ve spisu je třeba mít doloženo, že se jednalo o mimořádné rozsáhlé vyhledávání a popíše se způsob vyhledávání, aby byl postup přezkoumatelný to se zpravidla provádí tak, že se vyčíslí počet hodin strávený vyhledáním např. jedné informace a poté lze násobit počtem požadovaných informací, jde-li o odlišné informace v různých spisech apod. úhrada se stanoví podle hodinové sazby pracovníka do vyhledávání nelze započíst dobu právního posouzení, zda požadované informace lze nebo nelze poskytnout do nákladů nelze započítat anonymizaci dokumentů aby povinný subjekt mohl požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace (formou oznámení)

z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost, ztrácí nárok na úhradu nákladů poskytnutí informace je podmíněno zaplacením požadované úhrady pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta neběží úhrada je příjmem povinného subjektu.

Platový nález povinné subjekty se mohou setkat s žádostmi o informace, jejichž obsahem je výše platu nebo odměn pracovníka povinného subjektu blíže k tomuto tématu nález Ústavního soudu České republiky IV. ÚS 1378/16 ze dne 17. 10. 2017 metodické doporučení Ministerstva vnitra České republiky č. j. MV-138779-7/ODK-2017 Stručně v daném případě dochází ke střetu ústavního práva na informace podle čl. 17 a právem na ochranu soukromí podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod článek 17 odst. 1 Listiny zaručuje právo na přístup k informacím, článek 17 odst. 5 Listiny zavazuje státní orgány a orgány územní samosprávy poskytovat informace o své činnosti „přiměřeným způsobem“ právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní; pokud jeho výkon zasahuje do práva na ochranu soukromého života, chráněného článkem 10 Listiny, je nutno v každém jednotlivém případě všechna tato práva poměřovat a zajistit mezi nimi spravedlivou rovnováhu

povinný subjekt je povinen provést tzv povinný subjekt je povinen provést tzv. test proporcionality ke zjištění, které z daných práv převažuje informace o platových poměrech zaměstnanců jsou osobní údaje, spadající pod ochranu článku 10 Listiny, zaručujících právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života, a právo na informační sebeurčení, umožňujícího jednotlivci spoléhat na své právo na soukromí z hlediska dat, která jsou shromažďována, zpracovávána a šířena poskytnutí těchto informací povinným subjektem (zaměstnavatelem) je zřetelným zásahem do práva na ochranu před zasahováním do soukromého života a do práva na ochranu před neoprávněným zveřejňováním osobních dat

Povinný subjekt může odmítnout poskytnout žadateli informace o platu a odměnách zaměstnance, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky: účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu informace samotná se týká veřejného zájmu žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“ informace existuje a je dostupná Nejsou-li všechny tyto podmínky splněny, potom odmítnutí poskytnout žadateli informaci o platu a odměnách zaměstnance není porušením povinnosti státních orgánů a orgánů územní samosprávy poskytovat přiměřeným způsobem informace o své činnosti, vyplývající z článku 17 odst. 5 Listiny.

Nejčastější úskalí při vyřizování žádostí o informace povinný subjekt žádost vůbec nevyřídí (nezabývá se jí) poskytne část informace, aniž by o zbytku vydal rozhodnutí o odmítnutí špatně zdůvodní výzvu k úhradě nákladů spojených s vyhledáváním informací při podání odvolání nebo stížnosti nedodrží lhůtu k zaslání spisu nadřízenému orgánu při podání odvolání nebo stížnosti nezašle nadřízenému orgánu celý spis rozhodnutí o odmítnutí nebo částečném odmítnutí jsou nepřezkoumatelná (postrádají odůvodnění, podklady o které se opírá) rozhodnutí o odmítnutí nebo částečném odmítnutí nemají ve výrokové části odkaz na konkrétní ustanovení, z jakého důvodu byla informace odmítnuta

figurují-li v žádosti další osoby (např figurují-li v žádosti další osoby (např. z důvodu osobních údajů), chybí výzva dotčené osobě, aby se jako účastník řízení k žádosti o informaci vyjádřil (např. žádosti o výši platu nebo odměn zaměstnance) následné rozhodnutí povinné subjekty nedoručují dotčeným osobám (účastníkům řízení) do spisu nejsou založeny informace za jejichž vyhledávání požaduje povinný subjekt úhradu

vedoucí odboru kontroly, dozoru a stížností Děkuji za pozornost Mgr. Martin Sarkisov vedoucí odboru kontroly, dozoru a stížností