EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A BIOPOTRAVINY

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mgr. Jiří Šimon Odbor práva veřejných zakázek a koncesí Praha, Nová směrnice EU pro zadávání veřejných zakázek v kontextu společensky odpovědného.
Advertisements

Strategické otázky výzkumníka 1.Jaký typ výzkumu zvolit? 2.Na jakém vzorku bude výzkum probíhat? 3.Jaké výzkumné metody a techniky uplatnit?
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Období vzniku: duben _inovace_FG.9.48 Autor : Vladimír TesaříkČlověk a svět práce, finanční gramotnost, nové auto.
Pohled tisku, názory veřejnosti a vězeňské populace na sankční politiku v ČR Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha Republikový výbor pro.
Společná obchodní politika Mgr. Oldřich Hájek. Obecná charakteristika SOP: Obecná charakteristika SOP: 7% populace, 24% světového produktu, 21% světového.
Ekonomika organizací Pracovní výkon a jeho odměňování.
Trh, ekonomika. ekonomická činnost výroba spotřeba obchod, směna.
Mgr. Bedřich Myšička vrchní ředitel sekce ekonomické Sekce ekonomická 10. dubna 2014.
Trvanlivost potravin Doc. Ing. Luboš Babička, CSc. ČZU v Praze Katedra kvality zemědělských produktů.
ZÁRUČNÍ DOBA. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené,
TISKOVÁ KONFERENCE KVALITA Z EVROPY – chutě s příběhem.
STYL Ke stylu se užívá:Typické slovní prostředky: Věty: 1. HOVOROVÝ v běžných rozhovorech každodenního života slova a obraty hovorové, výrazy z obecné.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Lubomíra Moravcová Název materiálu:
ZELENÝ KRUH Závěrečná zpráva z kvantitativního výzkumu Jitka Zítková, Jitka Haiderová Soukupová | duben/květen 2016.
STEM Diskuse o vstupu do EU v médiích Nejnovější data STEM tisková zpráva ze dne
Konec plýtvání - osvěta veřejnosti Mgr. Jiří Jakl předseda Zvonečník, z.s.
Pojistný trh nabídka a poptávka po pojistných produktech investování prostředků technických rezerv.
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Jsou venkovské školy horší než městské?
2 Marketingové koncepce
Analýza merchandisingu a nákupní atmosféry vybrané obchodní jednotky
Zaměřeno na malé a střední podnikání aneb společenská odpovědnost firem v olomouckém kraji Martin Fink Brno,
Výzkum veřejného mínění v otázce výstavby obchodního centra
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Legislativní změny novela školského zákona zákonem č. 178/2016 Sb., která mj. zavádí jednotnou přijímací zkoušku do oborů vzdělání s maturitní zkouškou.
EET na konci roku 2016 Praha dne 19. ledna 2016.
KVALITA Z EVROPY – chutě s příběhem
Pojem přeměna obchodní společnosti
PŘESHRANIČNÍ VLIVY Gijs van Luyn InfoMil
Tisková konference Informovaný spotřebitel
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Analýza trhu biopotravin
Matematika 3 – Statistika Kapitola 4: Diskrétní náhodná veličina
Psychologie reklama.
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek
Marketingový výzkum. Marketingový výzkum Organizace marketingového výzkumu Cíl výzkumu Typ výzkumu Příprava výzkumného projektu Sběr dat Analýza výsledků.
Jankůjová Natálie Vedoucí: Ing. Roman Švec, Ph.D.
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Makroekonomie E 7 - otázky.
NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště a Základní škola AUTOR: Bc
Oblast: Dobré životní podmínky zvířat
Poměr v základním tvaru.
RIZIKO.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Marketingová komunikace ve vybrané společnosti
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
ŠKOLA: Základní škola Velké Karlovice, okres Vsetín
kpt. Ing. Tomáš Hoffmann HZS Karlovarského kraje
SOUSTAVA CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ EVROPSKÉHO VÝZNAMU
Digitální učební materiál
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
Obecné výklady o důkazech
České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2010 Tisková konference 7.
RISKUJ 2 EKONOMIKA. RISKUJ 2 EKONOMIKA INFLACE NEZAMĚSTNANOST HDP
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
Závaznost ÚPD pro orgány státní správy lesa
RIZIKO.
DOMÁCÍ ZVÍŘATA V ČESKÝCH DOMÁCNOSTECH říjen 2017
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Text zápatí (edituje se v menu Vložení / Záhlaví a zápatí)
JEDNOTNÉ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY V ROCE 2018
Poměr v základním tvaru.
Zmapování sousedského nakupování
Projekt Karmelka: Školní kiosek
Lineární funkce a její vlastnosti
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
Transkript prezentace:

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A BIOPOTRAVINY Kvantitativní výzkum – povědomí a nákupní chování v oblasti biopotravin Říjen 2010 / Závěrečná zpráva z exkluzivního výzkumu pro Ogilvy & Mather

Hlavní zjištění Nákupní chování Bariéry spotřeby biopotravin Ve zkoumaném vzorku populace (16-50 let, vyšší příjem domácnosti) je pojem biopotraviny známý a dobře chápaný. 2/5 tyto produkty kupují, přičemž třetina pravidelně. Významnou cílovou skupinou jsou ženy, lidé s vyšším stupněm vzdělání (VŠ, případně SŠ), považující svoji životní úroveň za velmi dobrou. Tito typičtí spotřebitelé jsou konzistentní jak v deklarovaných postojích k problematice „bio“ (přijímají ji pozitivně, dodržují zásady ekologické zodpovědnosti), tak v nákupních zvyklostech týkajících se biopotravin. Největší brzdou vyšší spotřeby biopotravin je jejich vysoká cena. Nákupní chování Biopotraviny nejčastěji nakupují ženy a respondenti s vyšší životní úrovní domácnosti. Kupují se především mléčné výrobky (24 %), dále zelenina a ovoce, biomaso, pečivo, nápoje, pochutiny. Nejčastěji nakupují biopotraviny v supermarketech, i když za kvalitnější považují ty, které prodávají specializované prodejny a přímo z farmy od biozemědělce. Kromě primárního důvodu nezájmu o nákup biopotravin, kterým je cena, skupina 40 – 50 let nevěří, že biopotraviny jsou lepší než běžné. VŠ vzdělaní uvádí, že se špatně shánějí a jsou v malém sortimentu. Postoje k biopotravinám Tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že při pěstování biopotravin jsou používané aspoň částečně chemikálie. S podporou ekozemědělství státem souhlasí především ženy, respondenti si maturitním vzděláním a dotázaní, kteří nakupují biopotraviny. Celkově souhlasí s určitou státní podporou ekozemědělství necelé ¾ dotazovaných. Pomocí postojových výroků můžeme rozdělit respondenty podle míry pozitivního / negativního postoje k problematice biopotravin. Pozitivně naladěné jsou zejména ženy, respondenti s vyšším stupněm dosaženého vzdělání, lidé, kteří se snaží dodržovat ekologické zásady, a také skupina více nakupující biopotraviny. Negativně se k této oblasti stavějí lidé, kteří nedodržují ekologické zásady, muži a dotázaní s nižším stupněm vzdělání. Bariéry spotřeby biopotravin Největší bariérou spotřeby biopotravin je jejich cena, je to hlavní faktor, který spotřebitele odrazuje. Dalším faktorem je určitá nedůvěra v „čistotu“ biopotravin, chybí přesvědčení, že biopotraviny mají lepší kvalitu, jsou zdravější než běžné potraviny. A v neposlední řadě je to malý sortiment a poněkud komplikovaná dostupnost, o které svědčí i to, že respondenti považuji za nejkvalitnější zdroje biopotravin biofarmy nebo specializované obchody, ale nakonec je nejčastěji nakupují v supermarketech.

Východiska a parametry projektu Zadání projektu Zadavatelem projektu je agentura Ogilvy & Mather. Po komunikačních kampaních je cílem zjistit povědomí české veřejnosti o ekologickém zemědělství, biopotravinách a značkách biopotravin (české a evropské logo BIO potravin) a to, jestli došlo ke změně nákupního chování a zvýšení spotřeby biopotravin. Cíl projektu Cílem je zachytit změny ve smýšlení a nákupním chování veřejnosti ve vztahu k biopotravinám. Metoda projektu Ad-hoc kvantitativní průzkum – CAPI (s využitím notebooku). Vzorek respondentů (opora výběru) Obyvatelé středních a větších měst > 50 tis. obyvatel SŠ a VŠ vzdělání Vyšší než průměrný příjem (15.000 Kč jednočlenné a 20.000 Kč vícečlenné domácnosti) Věk 16 - 50 let Kvótní výběr Kvótní znaky: věk, vzdělání, region, pohlaví, příjem Velikost vzorku: 513 respondentů Termín dotazování: 1. – 12. října 2010 Ne moc dobře 19% / Velmi špatně 2%

ZNALOST A NÁKUPNÍ CHOVÁNÍ Většina respondentů dokáže uspokojivě spontánně vysvětlit termín „biopotraviny“. 3/4 správně udávají, že jde o ekologicky pěstované potraviny bez chemických zásahů. Dále jsou považovány za zdravější nebo kvalitnější, chutnější, zároveň také za dražší. O existenci a prodeji biopotravin vědí téměř všichni (96 %), kupují je necelé 2/5 respondentů. Jedná se častěji o ženy a respondenty s vyšší životní úrovní domácnosti. Nejčastěji se nakupují mléčné výrobky (24 %). Následuje zelenina a ovoce (23 %, resp. 19 %), biomaso a pečivo (12 %, resp. 8 %). Pokud domácnost biopotraviny nakupuje, činí tak většinou pravidelně - 35 % nakupuje minimálně 1x za měsíc. Měsíčně utratí 19 % dotázaných do 500,- Kč, 13 % kupuje biopotraviny za 501-1000 Kč. Nejvyšší vydané částky deklarují lidé do 29 let. 17 % respondentů deklaruje, že v porovnání s minulým rokem nakupuje biopotraviny spíše více. Nejčastěji nakupují lidé biopotraviny v supermarketu (21 %), i když za nejkvalitnější pokládají ty ve specializovaných prodejnách (13 %) a na farmě u biozemědělce (13 %). Jedna pětina lidí deklaruje povědomí o biobedýnkách (koupila si ji však pouze 3 %), častěji jsou to ženy a vysokoškolsky vzdělaní respondenti. Hlavním důvodem, proč biopotraviny nekupují, je pro největší část dotázaných jejich vysoká cena (40 %). Při podrobnějším pohledu lze nalézt typické důvody pro různé skupiny: skupina 40 – 50 let nevěří, že jsou biopotraviny lepší než běžné, zároveň také přiznávají, že mají málo informací; pro VŠ se špatně shánějí a jsou malého sortimentu. Ženy častěji uvádějí vlastnictví soukromé zahrádky.

Biopotraviny = ekologicky pěstované, bez chemie

96 % dotázaných ví o prodeji biopotravin v ČR

Necelé 2/5 respondentů kupují biopotraviny

Typický spotřebitel: žena, vyšší životní úroveň domácnosti 2008 2010 Kupujete ve Vaší domácnosti biopotraviny?

Pokud bio, pak hlavně mléčné výrobky, zelenina a ovoce Jaké biopotraviny kupujete? 2008 2010

Nákup: 1/3 biopotraviny nakupuje pravidelně

Nejintenzivnější spotřebitel: s maturitou a VŠ vzděláním 2008 2010 Jak asi často nakupujete ve Vaší domácnosti biopotraviny?

Nákup: nejčastěji v hodnotě do 500,- Kč

Měsíční útrata za biopotraviny v jednotlivých skupinách 2008 2010 Jakou částku měsíčně utratíte za nákup biopotravin?

Podíl útraty za biopotraviny na celkových nákladech za potraviny (%)

Nákup biopotravin v porovnání s minulým rokem zůstává víceméně na stejné úrovni Ve srovnání s dobou před rokem kupujete ve Vaší domácnosti biopotravin:

Nejčastější místo nákupu biopotravin – supermarket Nejkvalitnější biopotraviny - specializovaný obchod, biofarma

23 % dotázaných zaregistrovalo prodej biobedýnek Slyšel(a) jste o tom, že biozemědělci připravují spotřebitelům tzv. biobedýnky, což je balíček sezónního výběru ovoce a zeleniny?

Biobedýnku si zatím koupila pouze 3 % dotázaných

Hlavní a výrazný důvod nezájmu (spontánně): vysoká cena

Důvody nezájmu (spontánně): třídění 2008 2010

Další důvody nezájmu (podpořeně): nedůvěra, zvyk, lhostejnost

Další důvody nezájmu (podpořeně): srovnání 2008 / 2010

Další důvody nezájmu (podpořeně): srovnání 2008 / 2010

Typické důvody nezájmu: VŠ - nedůvěra / 30-39 let - cena / ženy - cena 2008 2010 Hlavní důvod, proč nekupují biopotraviny

POSTOJE K BIOPOTRAVINÁM 23 % respondentů ví, kde se v okolí nachází biofarma. 72 % dotázaných si myslí, že při pěstování biopotravin jsou používané chemikálie, přičemž z nich 18 % uvádí používání chemikálii jako celkem běžné. To, že biopotraviny jsou zdravější než potraviny běžné se domnívá 71% dotázaných. V rámci ekozemědělství jsou dotázanými považovány za nejlepší tyto způsoby: chov hospodářských zvířat v přirozených podmínkách, hnojení pouze přírodními hnojivy a krmení hospodářských zvířat pouze krmivem z ekofarem. S podporou ekozemědělství státem souhlasí především ženy, respondenti si maturitním vzděláním a dotázaní, kteří nakupují biopotraviny, přičemž celkově s podporou ekozemědělství souhlasí necelé ¾ dotázaných (72%). Vlastní produkce potravin bez chemických přípravků spotřebu příliš nesaturuje – pouze 15% domácností pěstuje takové produkty na svých zahrádkách. Dodržování zásad ekologické odpovědnosti deklarují zejména tyto skupiny: ženy, vyšší stupeň vzdělání, 40-50 let, vyšší životní úroveň domácnosti. Celkem polovina dotázaných se hlásí k tomu, že bere zásady ekologické zodpovědnosti vážně a snaží se je dodržovat. Z postojových výroků je zřetelný souhlas s faktem, že biopotraviny si mohou kupovat rodiny s běžnými příjmy pouze výjimečně (81 %). 72 % souhlasí s názorem, že rozšíření pěstování biopotravin povede k celkovému zvýšení cen. Většina dotázaných ztotožňuje s názorem, že české zemědělství se bez zásahů chemie (umělá hnojiva, postřiky, atd.) neobejde (71 %). Názor, že i v běžně pěstovaných potravinách je obsah škodlivých látek zanedbatelný, sdílí 56 % dotázaných. Tyto výroky rozdělují respondenty podle míry pozitivního – otevřeného / negativního – uzavřeného postoje k problematice biopotravin. Pozitivně naladěné jsou zejména ženy, respondenti s vyšším stupněm dosaženého vzdělání, lidé, kteří se snaží dodržovat ekologické zásady, a také skupina více nakupující biopotraviny. Neutrální postoj zaujímají nejčastěji lidé ve věku 30-39 let. Negativně se k této oblasti stavějí lidé, kteří nedodržují ekologické zásady, muži a dotázaní s nižším stupněm vzdělání.

Znalost biofarmy v okolí: 23 % 2008 2010 Víte ve svém okolí o nějaké farmě, kde pěstují biopotraviny nebo mají biochov?

28 % lidí věří nepoužívání chemikálii v biozemědělství Při pěstování biopotravin nesmí být vůbec použity průmyslové chemikálie, jako jsou hnojiva, postřiky proti škůdcům a podobně. Věříte tomu, že chemikálie při pěstování biopotravin skutečně nejsou používány? Který z následujících výroků nejvíce odpovídá Vašemu názoru? Jsem si jist(a), že při pěstování biopotravin nejsou chemikálie vůbec používány 28% Je možné, že ojediněle jsou chemikálie použity i při pěstování biopotravin 54% Myslím si, že při pěstování biopotravin jsou chemikálie používány celkem běžně 18%

Více než 2/3 souhlasí, že biopotraviny jsou zdravější, avšak pokles proti předchozí vlně výzkumu v r.2008

Hodnocení ekozemědělství

Postoje v jednotlivých skupinách

Postoje v jednotlivých skupinách

Postoje v jednotlivých skupinách

Podpora ekozemědělství: častěji ženy, dotázaní s maturitním vzděláním, lidé kupující biopotraviny

„Čisté“ potraviny ze zahrádky: častěji obyvatelé Čech 2008 2010 Máte zahrádku? Pokud ano, pěstujete vlastní potraviny bez používání chemie?

Ekologická odpovědnost - polovina se považuje za odpovědné

Zásady ekologické odpovědnosti: ženy /VŠ /40-50 let /lepší životní úroveň domácnosti 2008 2010 Řekl(a) byste o sobě, že jste člověk, který bere zásady ekologické odpovědnosti hodně vážně a snaží se je dodržovat, kde to jen jde?

Názory dotázaných na konkrétní výroky - obavy z cen potravin

Postoje v jednotlivých skupinách

Postoje v jednotlivých skupinách

Postoje v jednotlivých skupinách

Pozitivní postoj k biopotravinám: lidé dodržující ekologické zásady, ženy, vyšší stupeň vzdělání Faktorová analýza rozdělila respondenty podle souhrnného kritéria: Postoj k problematice biopotravin: pozitivní – otevřený / negativní – uzavřený 1: Pozitivní - nezmění se vzhled krajiny, není to přechodná záležitost, tento druh zemědělství se bude rozšiřovat, pěstování jde i bez hnojení -> lidé, kteří se snaží dodržovat ekologické zásady, ženy, vyšší stupeň vzdělání. 2: Neutrální - běžná domácnost si biopotraviny může kupovat jen omezeně, zemědělství se neobejde bez hnojení, bio postupy nebudou přejímat ostatní zemědělci -> lidé ve věku 30 – 39 let. 3: Negativní – je to přechodná záležitost - móda, zemědělství se neobejde bez chemických zásahů, dojde ke celkovému zvýšení cen potravin -> lidé, kteří se nesnaží dodržovat ekologické zásady, vyučení, muži. Skupina pozitivně naladěných vůči biopotravinám je konzistentní jak v deklarovaných postojích a chování (dodržuje zásady ekologické zodpovědnosti), tak i v nákupních zvyklostech (častěji nakupuje biopotraviny).

POVĚDOMÍ O LOGÁCH 54 % dotázaných už někdy vidělo logo pro národní označení biopotravin, tzv. „biozebru“ s nápisem Produkty ekologického zemědělství. 9 % dotázaných už někdy vidělo evropské značení biopotravin. Tímto poměrně novým logem s motivem listu a s evropskými hvězdami musí být povinně označeny všechny biopotraviny vyrobené a balené v Evropské unii od 1. července 2010 a mohou ho využívat i dovozci biopotravin do EU.

Více jak polovina už někdy viděla logo národního značení biopotravin Viděl(a) jste už někdy toto logo? ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=513 (2010), n =504 (2008) POZNÁMKA: Srovnání v letech ZDROJ: STEM/MARK, Ekologické zemědělství a biopotraviny 10/2010

Méně než desetina už někdy viděla logo evropského značení biopotravin Viděl(a) jste už někdy toto logo? ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=513 (2010), n=504 (2008) POZNÁMKA: Srovnání v letech ZDROJ: STEM/MARK, Ekologické zemědělství a biopotraviny 10/2010